Místo aby své první zisky vyvedli do daňových rájů, je čeští podnikatelé reinvestovali a vytvořili silné mezinárodní a finanční skupiny se sídlem v Praze, myslí si výkonný spoluvedoucí globální právnické firmy Dentons pro oblast korporátního práva a fúzí a akvizic v Evropě Rob Irving. „Jedním z důvodů, proč jsem tu, je záměr pomáhat českým firmám s globální působností a usnadňovat jim vytváření hodnot,“ říká v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku. Do studia ho doprovodil partner pražské kanceláře Dentons Petr Zákoucký, vedoucí praxe energetiky a infrastruktury a výkonný spoluvedoucí praxe korporátního práva a fúzí a akvizic v pražské kanceláři Dentons.
Rob Irving je Američan, ale v regionu střední a východní Evropy našel druhý domov. Do Prahy pracovně poprvé zamířil v roce 1991. Před koncem milénia přesídlil do Budapešti, kde strávil 27 let. A po přestupu od White & Case v roce 2015 k Dentons se opět přemisťuje do Prahy. „Na dění v USA se dívám do značné míry evropskýma očima,“ říká po 35 letech strávených na Starém kontinentu.
video
V Česku přibývá podnikatelů a investorů, kteří pokukují po zahraniční expanzi, říkají v podcastu Global Minds Logan Wright a Jiří Tomola z Dentons
K úspěšné mezinárodní expanzi potřebují české firmy a investoři po svém boku stále častěji odborníka na anglické právo, a to zejména když rozšiřují podnikání do nových a náročných jurisdikcí, říkají v pilotním díle podcastové série Global Minds, která představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku, partneři pražské kanceláře Dentons Logan Wright a Jiří Tomola.
Ačkoli je Irving formálně nováčkem v pražské kanceláři Dentons, v praxi tomu tak zcela není. „S Robem spolupracujeme na projektech pro naše české klienty již pět nebo šest let, takže my i mnoho našich místních klientů ho již dlouho považujeme za součást našeho týmu. Naším úkolem je tedy zajistit, aby všichni naši klienti věděli, že když si nás najímají, získají přístup k Robovým schopnostem v oblasti přeshraničních transakcí přímo na místě. Obdivuji to, co v minulosti dokázal, jeho způsob práce a jeho znalosti. A jsem si jistý, že většina našich klientů může z jeho zkušeností těžit,“ vysvětluje Petr Zákoucký.
video
Chceme si zachovat stávající dynamiku, říká Hong-Wha Ling z VIG Re
Rychlý růst a mezinárodní prostředí. To jsou hlavní aspekty, které přispívají k vysoce dynamické povaze pražské pobočky zajišťovny VIG Re. „Díky efektivní organizaci může každý ve své pozici skutečně výrazně ovlivnit svou práci,“ říká šéf HR zajišťovny Hong-Wha Ling v podcastu Global Minds, v němž významní zahraniční manažeři hovoří o podnikání v České republice.
Stejně jako v případě dalšího nového člena týmu Dentons Praha Logana Wrighta, je příchod Irvinga do Dentons Praha součástí strategie, jejímž cílem je učinit z Prahy významné regionální centrum pro transakce v oblasti anglického a amerického práva. Wright je v tomto ohledu skromný. „Pro mě je nejdůležitější předat své znalosti týmu. Mám spoustu zkušeností a mým úkolem je pomoci Petrovi vychovat skvělé právníky,“ říká.
Podle Zákouckého má Praha nejlepší podmínky v postkomunistické střední Evropě pro vytvoření takového centra. „Ve srovnání se všemi ostatními v okolí Češi vytvářejí mnohem více globálních obchodů, včetně mnoha finančních skupin investujících po celém světě. Proto jsme si vybrali Prahu jako místo pro Roba Irvinga, Logana Wrighta a zbytek týmu. Víme, že nám pomohou sloužit našim klientům,“ vysvětluje Zákoucký.
Český potenciál k růstu viděl zkraje devadesátých let i Irving. „Na začátku 90. let jsem rozhodně viděl, že Češi pracují tvrději než kdokoli, na koho jsem ve světě narazil, aby se země začala vracet na pozice jako před druhou světovou válkou, kdy byla šestou největší ekonomikou na světě. Je hezké vidět, co se podařilo. Mnoho podnikatelů bylo úspěšných a místo toho, aby peníze odvezli do Švýcarska, Monte Carla nebo někam jinam, je nechali v zemi, reinvestovali je a vytvořili podniky, které zde mají silný základ a expandují do světa. Vedení je v Praze a to je neuvěřitelně působivé. Pochybuji, že by to někdo před 30 lety předpověděl. Důvod, proč jsem dnes tady, je pomáhat českým firmám s globální působností a usnadňovat jim vytváření hodnot,“ vysvětluje.
video
Když máte zápal a ambice, nemůže to skončit špatně, říká šéfka Twista Nemika Menevse
Mohla pracovat v tureckém bankovním sektoru, stejně jako v diplomacii. Díky svému odvážnému životnímu postoji však Nemika Menevse v současnosti vede tuzemskou fin-tech společnost. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu generální ředitelkou české firmy. Ale život přináší spoustu zajímavých věcí,“ říká generální ředitelka společnosti Twisto v podcastu Global Minds, který představuje expaty s výrazným vlivem na českou ekonomiku.
Tým Dentons specializující se na oblast fúzí a akvizic je podle Zákouckého již nyní největší na českém trhu a pozici jedničky odpovídá i objem odvedených právních služeb. Zákoucký však paradoxně volá po větší konkurenci, byť by to mohlo obnášet i okopírování modelu Dentons s angažováním zahraničních posil. „Doufám, že ostatní udělají totéž nebo něco podobného. Rád bych viděl na trhu větší konkurenci. Zároveň jsem hrdý na to, co vytváříme. Pokrýváme čtyři oblasti anglického a amerického práva, a to fúze a akvizice, bankovnictví, kapitálové trhy a nemovitosti,“ říká Zákoucký.
Taková pozice je však zároveň náročná. Jak je známo ze sportu, obhajoba titulu je vždy těžší než získání toho prvního. A tak i lídr trhu musí tvrdě pracovat, aby zůstal relevantní i pro další generace klientů. „Chcete-li zůstat relevantní, je to neustálá práce. Inovovat, reagovat na potřeby trhu. Před sedmi, osmi lety jsem měl za sebou jen několik technologických transakcí. Od té doby to bylo asi 15 technologických transakcí ve střední a východní Evropě a Turecku a stále více práce přímo se zakladateli. Takže jsem poznal úplně novou oblast i to, jak se transakce v této oblasti dělají, jak je dělají private equity investoři, jak je dělají velké technologické firmy ze Silicon Valley a tak dále. A nyní je na mně, abych toto know-how předal svým kolegům,“ uzavírá Irving.
Proč je i v digitální době potřeba, aby experti byli fyzicky přítomni?
Jak silná je dominance anglického práva v mezinárodních transakcích?
A čím se profese právníka podobá kariéře Jaromíra Jágra?
I to se diskutovalo v podcastu Global Minds. Pořad se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete jej i na Spotify či Apple Podcasts.
Rob Irving
Rob Irving je zkušený partner v oblasti fúzí a akvizic a private equity a spoluvedoucí skupiny Dentons Corporate/M&A v Evropě. Od roku 1991 pracoval na významných transakcích v celé střední a východní Evropě, jihovýchodní Evropě a Turecku a v posledních 15 letech spolupracoval s mnoha středoevropskými a tureckými investory na jejich zahraničních investicích.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
video
Když máte zápal a ambice, nemůže to skončit špatně, říká šéfka Twista Nemika Menevse
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Býváte označováni za nový Avast. Jak vnímáte takové přirovnání? A chcete opravdu jít ve stopách Avastu?
Je to pěkné přirovnání. Z pohledu podnikatele oceňuju, kam až se Avast dostal, a vidím v jeho příběhu velkou inspiraci. Neřekl bych, že chceme být vyloženě novým Avastem, který byl přece jenom jinou společností, s jiným zaměřením. I vyústění našeho podnikatelského příběhu bych si představoval trochu jinak. Avast byl zaměřený vyloženě na koncového spotřebitele. Náš model je B2B (business to business). Nabízíme svůj produkt zvláště telekomunikačním firmám, byť finální užitek má koncový uživatel, který se připojuje k internetu. Odlišný model se projevuje například i při nabírání lidí. A v jistém smyslu mi byl bližší podnikatelský duch společnosti AVG, která hodně realizovala akvizice a pak šla na burzu.
Chcete jít s Whalebone na burzu, konkrétně na americký burzovní trh technologických společností NASDAQ. V tom jste si tedy s AVG podobní, kromě toho, že také sídlíte v Brně?
Společná brněnská historie hraje spíš druhotnou roli. Mám na mysli zmíněný podnikatelský spirit. AVG šla na burzu dřív než Avast, konkrétně v Americe, ale Avast byl nakonec zase na burze v Londýně. Později Avast koupil AVG a dotáhl to dál. Já bych si ale býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak. A nevidím jediný důvod, proč se to nestalo.
Úspěch vědců z Brna. „Naprogramovali“ kmenové buňky tak, aby začaly tvořit zubní tkáň
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Vaším krédem je tedy realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným?
Opravdu si takhle představuju ideální plán, plán A. Samozřejmě vždy můžete mít připravené i plány B. Aby ale firma mohla směřovat k plánu A, musí být splněny tři podmínky – že nabídne originální byznys, má ambice a také přístup ke kapitálu. Věřím, že podmínky jsou splněny, včetně přístupu ke kapitálu. Teď je potřeba vše odpracovat.
Podobné srovnávání vaší firmy s Avastem nebo AVG vyplývá ze skutečnosti, že právě tyto firmy se významně podílely na vzniku tradice celého oboru kybernetické bezpečnosti v Česku. Mnozí ve vašem odvětví vidí velký příslib i do budoucna. Souhlasíte?
Určitě. A je to skvělé. Další české firmy už na kyberbezpečnostní tradici navazují. Snažíme se i my. Zajímavé je, že člověk si ani podobné souvislosti takhle automaticky nespojí. Neřekne si – podíval jsem se na Avast a inspiroval jsem se tímhle, podíval jsem se na AVG a inspiroval jsem se něčím dalším. Určitě ale nebude náhoda, že v Česku máme tolik kyberbezpečnostních firem. A kybernetická bezpečnost dokonce bývá označována za významný exportní artikl naší země.
Vy jste významný exportér služeb…
Devadesát procent našich tržeb máme skutečně mimo Česko.
Podívejme se také na technické hledisko. Avast a AVG se zaměřovaly na antivirové programy, vy se věnujete kybernetické bezpečnosti na úrovni DNS (Domain Name System) – tedy zjednodušeně chráníte „bránu do internetu“. Vidíte v tom současný trend? A poběží obě tyto formy ochrany proti kybernetickým útokům vedle sebe?
Určitě poběží vedle sebe. Firmy, které nabízejí antivirové programy, směřují k ochraně koncových bodů. Ve srovnání s námi poskytují ochranu proti jinému typu útoků, která vyžaduje nainstalování určitého softwaru do koncového zařízení – počítače nebo mobilu. Firmy komunikují s uživatelem, říkají mu – ochraň se ještě proti tomuhle a tomuhle. Zdá se ale, že tento model narazil na své limity a že lidé už si výrazně více podobných instalací nekoupí. Proto firmy v tomto odvětví rostou zejména akvizicemi nebo kroky mimo kybernetickou bezpečnost. Poslední inovací společnosti Gen Digital, která vznikla po převzetí Avastu Nortonem, jsou mikropůjčky pro malé a střední podnikatele. My se snažíme chránit lidi a firmy, aniž bychom cokoliv instalovali do mobilů nebo počítačů.
Z Brna vedeme klíčovou část vývoje evropského čipu, říká podnikatel Masařík
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Ne. Na začátku jsme tohle vůbec nevěděli, šli jsme společně se spoluzakladatelem Whalebone Robertem Šefrem do našeho nového byznysu dost naivně. Měli jsme technologii a hledali jsme pro ni uplatnění. Její výhody se ukázaly později. Ještě před založením Whalebone jsme zkoušeli podnikat i jinak. Chtěli jsme například rozvážet jídlo, ale nepřesvědčili jsme žádnou restauraci, že jde o dobrý nápad. Dnes už to působí trochu úsměvně.
Richard Malovič Libor Fojtík / Export.cz
Kdy to bylo?
Před dvanácti, třinácti lety. Utopili jsme dost peněz, koupili jsme auto, najali řidiče, abychom byli připraveni, ale s nulovým výsledkem. Později jsme se dostali k nápadu nové technologie. Robert Šefr je kyberbezpečnostní inženýr, v té době mimo jiné pracoval pro velkou kyberbezpečnostní firmu McAfee, já jsem vystudoval ekonomku a práva. Robert hodně přemýšlel o tom, že na internetu jsou volně dostupné informace o kybernetických útocích, kterými se ale zabývali pouze výzkumníci. Podobné informace se podle něj vůbec nepromítaly do nabízených komerčních produktů. Viděl velkou příležitost. Začali jsme se všude ptát, co by bylo možné dělat.
Tím jste objevili své první zákazníky? Kde jste je našli?
Dostali jsme se mimo jiné do kontaktu s malými poskytovateli internetu. Bývalé Československo je krásné tím, že jich je tu hodně přes tisíc a pracují v nich úžasní, podnikaví lidé. Většinou jde o firmy do dvaceti lidí, někdy v nich pracují třeba jen tři. Někdy před pětadvaceti lety byli naštvaní, že není možné se připojit k internetu, umístili do země kabely, rozvěsili antény a začali internet poskytovat. Nebáli se a zároveň byli otevření novým technologiím. A nám řekli – super, filtrujte nám internetový provoz, budeme mít míň problémů se zákazníky. Když měli lidé zavirovaný počítač, volali svému provozovateli internetu, který je ale často nedokázal přesvědčit, aby si nainstalovali antivirový program. Pro poskytovatele internetu bylo ideální, když jsme nabídli, že můžeme hodně hrozeb odfiltrovat na síťové úrovni.
video
Brno je líhní technologických startupů, i díky evropským dotacím. Jak to bude dál?
ČTK Connect, která je partnerem Evropské komise v projektu Veřejná debata o evropských fondech, vysílá poslední z letošních čtyř veřejných setkání k tématu čerpání unijních dotací v Česku. Přímý přenos z akce začne ve 14:00. Diskuse bude rozdělena do dvou tématických bloků: první se zaměří na evropské projekty v regionu soudržnosti Jihovýchod. Ve druhém bloku se diskutující proberou rýsující se budoucnost politiky soudržnosti EU po roce 2028.
Ve finále jste ale pomáhali koncovým uživatelům internetu….
Tak to je vždy. Malí poskytovatelé se ale takovou pomocí lidem nechlubili. Ani nemohli, neměli marketingové týmy. Lidé si od nich brali internet, protože věděli, že když budou potřebovat, můžou jim přímo zavolat, aby vyřešili problém. Pak jsme začali šplhat nahoru k mobilním operátorům a velkým poskytovatelům internetu, jako byl rakouský Telekom A1 a české O2. Dávali nám najevo, že nehledají další náklady, ale nové příjmy. Chtěli nabídnout produkt koncovým zákazníkům a od nás požadovali, abychom byli u každé jednotlivé SIM karty schopni říct, jaký jsme zaznamenali kybernetický útok a jak se zastavil. To byl designově a architektonicky mnohem náročnější úkol, než jenom chránit celou síť a filtrovat internetový provoz. Dali nám seznam požadavků a zeptali se – umíte to?
A vy jste se zjevně nezalekli…
Podívali jsme se na ně a buď byl Robert Šefr velký vizionář, nebo to byla šťastná náhoda, ale v každém případě jsme měli architekturu postavenou tak, že jsme byli schopni požadavky splnit. Tím jsme také objevili use case, způsob využití naší technologie, kdy zákazníkem Whalebone je telekomunikační společnost, ale užitek přinášíme hlavně koncovému uživateli. Vše je nicméně integrované do sítě operátora.
Znamená to, že vaši první telekomunikační zákazníci ani nevěděli, že by si něco podobného mohli od někoho objednat?
Věděli, už to třeba i zkusili, ale neúspěšně. Dnes telekomunikační společnosti nabízejí ochranu sítě jako dodatečnou, placenou službu koncovým uživatelům. V případě rakouské společnosti A1 se jmenuje Net Protect, německé O2 zvolilo název Onlineschutz. My dodáváme takzvaný white-label, tedy nikoliv pod svou značku, telekomunikační firmy dají této službě svůj brand. K motivaci chránit zákazníka přidávají vlastní komerční motivaci a pak vše dává ekonomický smysl. A velká část jejich zákaznické báze má o tuto službu zájem, který dál roste.
Aktualizováno
Kyberbezpečnost je zlaté vejce. Akcionáři Gen Digital mohou být spokojeni
Antivirová společnost Gen Digital, která vznikla spojením české firmy Avast s americkou NortonLifeLock, ve svém uplynulém finančním roce zvýšila provozní zisk o 45 procent na 1,61 miliardy dolarů (35,3 miliardy korun). Tržby se zvýšily o čtyři procenta na 3,94 miliardy dolarů, uvedla firma ve své výsledkové zprávě po skončení úterního obchodování na burzách ve Spojených státech.
Spolupracujete například se španělským mobilním operátorem Telefónica. Kybernetická ochrana na úrovni DNS je pořád hlavní službou, kterou poskytujete i v rámci exportu?
Ano. Dnes spolupracujeme se 400 mobilními a fixními operátory po světě. Z těch, kteří už mají tuto službu v provozu, je jich zatím nejvíc v Evropě. Kdybychom ale vzali operátory, kde se naše kybernetická ochrana v současnosti implementuje nebo chystá, přesouvá se hlavní těžiště do Asie, hlavně jihovýchodní Asie a Indie.
Asijské trhy jste zmiňovali, když jste získali další finance od investorů v rámci takzvané Series B. Cítíte, že už jste známí a roste poptávka po vaší službě?
Poptávka je teď obrovská, až šílená. Celkový počet SIM karet a domácností, kterých se týkají naše kontrakty s mobilním operátory a dalšími poskytovateli internetu, dosahuje půl miliardy. A když se potvrdí zájem, který registrujeme, bude toto číslo násobně vyšší.
Pokud vím, vaše cesta k zákazníkům na zahraničních trzích vede přes obchodní týmy, které vytváříte v dalších zemích. Kolik už jich máte?
Máme obchodníky, manažery a další specialisty zhruba ve dvaceti zemích. Neobsluhují samozřejmě jenom danou zemi, ale i celý širší region. Sám jsem se letos v létě přestěhoval i s rodinou na delší dobu do Indie, kde cítíme velké obchodní možnosti. Největší indický operátor má půl miliardy SIM karet a domácností, druhý největší necelých 400 milionů. Naší misí je ochránit miliardu lidí. Takže musíme jít tam, kde toho můžeme dosáhnout.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Do Spojených států se teď na sedm měsíců stěhuje spoluzakladatel Whalebone Robert Šefr i s rodinou, abychom náš byznys v USA trošku popohnali. Ještě před třičtvrtě rokem bych vám řekl, že jsme aktivní různě po světě, ale máme čtyři bílá místa – dvě chtěná, což jsou Čína a Rusko, a dvě nechtěná – Indii a USA. Jsou to obrovské trhy, tamní telekomunikační firmy mají stovky milionů klientů. Dřív jsme si na tak velké trhy ani netroufli, ale poté, co jsme získali reference u operátorů s desítkami milionů klientů, si věříme a jdeme do toho. Už spolupracujeme s mobilními operátory v Nigérii, Indonésii, Brazílii nebo Kolumbii.
Kyberbezpečnost se ve světě stává čím dál významnějším tématem a Whalebone už má poměrně dost referencí. Předpokládám, že právě tyto faktory tlačí poptávku nahoru?
Tyhle dvě věci se opravdu potkávají a potkávají se v pravý moment.
Kdo jsou vaši konkurenti? A jak se vám v konkurenci s nimi daří?
Kyberbezpečnostních firem je v současném světě nekonečno. Když ale vezmu náš segment, máme tři hlavní konkurenty – izraelskou, americkou a německo-rakouskou firmu. Musím říct, že teď se nám daří hodně dobře. Na základě našich analýz můžeme říct, že v celosvětovém měřítku se nyní zhruba tři ze čtyř mobilních operátorů rozhodují pro Whalebone.
Pivo je fajn, ale svět by měl Česko znát díky letadlům a výcviku pilotů, říká šéf letecké asociace
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Řekl bych, že hlavně vytrvalostí. Domníváme se, že máme nejlepší produkt, ale není snadné o tom přesvědčit ostatní. Nekončí to tím, že dodáme software, ale snažíme se vytrvale jít od produktové excelence k poskytování excelentní služby. Dodáváme vlastně celý byznys. Počítáme s tím, že telekomunikační operátor musí přesvědčit koncové uživatele, musí jim vše vysvětlit, nabídnout kybernetickou ochranu za určitou cenu, v rámci určitého tarifu. Operátoři ale nemusí znovu vynalézat kolo, když už jich máme tolik v naší stáji a můžeme poukázat na dosavadní zkušenosti. Nedávno jsme měli v Mnichově workshop hlavně pro evropské zákazníky, šestnáct velkých národních mobilních operátorů tam sdílelo své zkušenosti.
Pokud očekáváte tak vysoký růst zájmu, nezbrzdíte raději trochu získávání nových klientů?
Ne, rozhodně nemůžeme brzdit. Možná se něco podobného nabízí, bylo by ale hrozné propásnout novou příležitost. Důležité je splnit očekávání zákazníků, nepromarnit naše šance. Znamená to dodávat včas služby ve vysoké kvalitě a dál udržovat úzký vztah s operátory.
Kolik zaměstnáváte lidí?
Dohromady 150 lidí, v zahraničí je zhruba třetina.
Takže čekáte další boom?
Dá se to očekávat. Je ale třeba říct, že jsme se rozhodli přibrat další kapitál, abychom mohli předběhnout vývoj a najmout lidi trochu dříve, než budou potřeba. Právě proto, abychom nepropásli nové příležitosti. Náš tým se určitě bude rozšiřovat, ale o dost rychleji se budou rozšiřovat tržby.
Jak vysoké jsou dnes?
Roční tržby máme zhruba na úrovni deseti milionů eur, ale za rok až dva bychom chtěli být na desetinásobku.
A jaká je hodnota vaší firmy na základě poslední valuace?
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Konec éry „wifinářů“. Český internet se za pět let změnil k nepoznání. Trh ovládli giganti
Ty nejlepší sazby bankovních spořicích účtů bez podmínek se aktuálně znovu pohybují kolem čtyř procent. Banky zatím se změnou sazeb spíše vyčkávají do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které se má konat už tento čtvrtek. Podívejte se, kde a na jak dlouho nyní získáte nejlepší sazbu pro své úspory.
Dokud se nezmění základní sazba vyhlašovaná Českou národní bankou (ČNB), budou se nejzajímavější nabídky tuzemských bank pohybovat pravděpodobně stále kolem čtyř procent. Je možné, že tato situace vydrží až do konce letošního roku.
Aktuální dvoutýdenní repo sazba (2T), která je klíčová a určuje, za kolik si banky mohou ukládat volné prostředky u ČNB, zůstává od poslední květnové změny na úrovni 3,5 procenta. V kuloárech se zatím příliš neočekává, že by bankovní rada k jejím úpravám přistoupila. Definitivně se to potvrdí už tento čtvrtek, kdy se koná další měnověpolitické jednání bankovní rady ČNB.
Do kdy vám vydrží sazba na spořicím účtu
Vybrané banky v Česku nyní spíše upravují termíny, do kdy klientům garantují své nejvyšší úročení. Stále více bank ale slibuje, že sazby udrží ještě několik týdnů. Minimálně čtyři bankovní domy – ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a neoficiálně také Partners Banka – garantují nejlepší sazbu až do posledního dne letošního roku. Partners Banka ji přitom klientům garantuje od založení účtu na tři následující kalendářní měsíce.
Nejlepší sazby bez podmínek se nemění
Nejvyšší sazbu bez podmínek, 4,01 procenta, nadále nabízí mBank, ovšem pouze do konce listopadu. Klienti mají úročení bez podmínek jen první tři měsíce po založení účtu; poté musí splnit měsíční příjem alespoň 15 tisíc korun a pět plateb kartou měsíčně.
Zcela bez podmínek, limitů a dalších omezení zůstává sazba 3,58 procenta u Trinity Bank. Ta platí pro nové i stávající klienty, kteří do banky uloží nový vklad. Také ostatní banky si své stávající úročení spořicích účtů bez podmínek zatím ponechaly, takže v pořadí nejlepších nabídek se tentokrát žádné zásadní změny neudály.
K menší změně došlo pouze u spořicích účtů s podmínkami. Sazba u specializovaného účtu Duo Profit od ČSOB poklesla o čtvrt procentního bodu – z 4,75 procenta na 4,5 procenta. Přesto si tento produkt drží první místo mezi spořicími účty s podmínkami. Klienti však musí investovat u ČSOB minimálně 30 tisíc korun a stejnou částku uložit na spořicí účet, aby získali nejlepší úročení na jeden rok.
ČSOB snížila sazbu i u svého standardního spořicího účtu bez investování, a to z 3,25 procenta na 3 procenta.
Nejlépe úročené spořicí účty tuzemských bank bez podmínek(k 4. listopadu 2025)
mBank 4,01 % (mSpořicí účet Plus, bez limitu vkladu, na 3 měsíce bez podmínek, garance do 30.listopadu 2025)
Trinity Bank 3,58 % (Skvělý účet HIT pro nové i stávající klienty bez podmínek i omezení vkladu)
Fio banka 3,25 % (Fio konto pro vklady do 200 tisíc Kč)
Partners Banka 3,06 % (pro účty Pro dva či Pro rodinu – bez omezení vkladu, garance 3 měsíce od založení)
Trinity Bank 3,03 % (bez dalších podmínek a bez omezení vkladu)
mBank 3,01 % (mSpořicí účet, bez limitu vkladu a bez podmínek)
Banka Creditas 3,0 % (do 500 tisíc Kč)
MAX spořicí účet 3,0 % (vklady do 500 tisíc Kč)
Moneta Money Bank 2,6 % (vklady do 1 milionu Kč – garance do 31. prosince 2025
Fio banka 2,7 % (Fio spořicí účet – bez omezení výše vkladu)
Zdroj: Banky
Nejzajímavější sazby spořicích účtů s podmínkami (k 4. listopadu 2025)
ČSOB – DUO PROFIT – 4,5% (1 rok, povinnost investovat – vklad ve výši investice, celkem na vklad a investici minimálně 60 tisíc Kč)
Partners Banka 4,06 % (akce Member-get-member – bonus za doporučení přes apku, za každého nového klienta získáte lepší sazbu až do půl milionu Kč. Doporučený získá také tuto sazbu na 3 měsíce)
mBank 4,01 % (mSpořicí účet Plus, bez limitu vkladu, po 3měsících s podmínkami – příjem 15 000, 5x platba kartou)
Raiffeisenbank 4,0 % (vklady do 500 tisíc Kč, podmínka 10× platba kartou)
Banka Creditas 4,0 % (vklady do 500 tisíc Kč, podmínka investování do fondů minimálně 1500 Kč měsíčně)
ČSOB – TOP - 4,0 % (vklady do 250 tisíc, příjem minimálně 15 tisíc Kč měsíčně, 5× platba kartou za měsíc, investice 1500 nebo 4000 Kč měsíčně. Garance sazby do 31.12.2025)
Česká spořitelna 3,8 % (vklady do 400 tisíc Kč, série podmínek včetně investování minimálně 2000 Kč měsíčně)
VÚB 3,6 % (slovenská banka – komplikovanější administrativa kvůli daňovým povinnostem, nutné doložit daňový domicil)
Komerční banka 3,5 % (jen přes KB+, platí pro nové klienty, kteří si založí spořicí účet společně s tarifem, a to pro zůstatky do 1 000 000 Kč. Stávající klienti tuto sazbu získají, pokud si na spořicí účet převedou v jedné platbě z jiné banky alespoň 100 000 Kč a bonus si aktivují v internetovém bankovnictví. Tato bonusová sazba platí 6 měsíců)
Unicredit Bank 3,15 % (do 2milionů, 3xplatba kartou, příjem 20 tisíc Kč nebo investice 2 tisíce Kč měsíčně, nový klient má sazbu automaticky. Garance sazby do 31. prosince 2025)
ČSOB 3,00 % (vklady do 250 tisíc Kč/u Premium do 1 mil., příjem minimálně 15 tisíc Kč měsíčně, 5× platba kartou za měsíc, garance sazby do 31.12. 2025)
Air Bank 2,7 % (pro vklady do 300 tisíc – 5x platba kartou, pro vklady do 500 tisíc 5x platba kartou a pravidelný příjem minimálně 25 tisíc korun)
Zdroj: Banky
Většinový majitel Trinity Bank Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz.
Termínované účty s více než třemi procenty stále ještě existují
Rekordní ceny zlata iniciují rostoucí zájem o tento drahý kov i mezi drobnými investory. Řada z nich tak dnes řeší, na kolik by mělo být součástí finanční rezervy jejich domácnosti a zda jej nakupovat a kde.
Zákon nařídil advokátům založit garanční fond pro situace, kdy advokát zpronevěří peníze klientů v úschově. Za posledních 25 let totiž takovéto podvody daly v součtu už téměř miliardu korun. Na říjnovém sněmu České advokátní komory si proto advokáti odhlasovali, jak to bude celé nově fungovat. Má to však zákonné omezení, které peníze případné oběti chrání jen částečně. Přečtěte si, jak taková advokátní úschova a její fond bude fungovat a co byste o tom měli minimálně vědět.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Spořicí účty: banky drží sazby, jen prodlužují garance. Nejvíc dá Trinity a mBank
