Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Mou největší motivací je prověřovat a překonávat sám sebe, říká Doğu Kir z Vodafonu

Jaroslav Kramer

S přesunem za prací do ciziny je spojena řada povinností, které stojí spoustu energie. Chce to proto adekvátní nastavení, je přesvědčen Doğu Kir, viceprezident Vodafonu pro spotřebitelský segment. „Kdo pomýšlí na kariéru v zahraničí, musí být do své práce skutečně zapálený,“ říká v podcastu Global Minds, který představuje vysoké zahraniční manažery formující byznys v Česku.

Turecký rodák Doğu Kir zahájil pracovní kariéru v bankovním sektoru. Svou roli v tom sehrála jeho studijní průprava. „Absolvoval jsem obor obchodní administrativa na škole s velmi dobrou reputací, a tak jsem mohl vybírat z nabídek téměř výhradně z finančního a bankovního sektoru. Začal jsem jako stážista v managementu v jedné z tureckých top bank. Brzy jsem ale zjistil, že toto odvětví je trochu monotónní. Den za dnem plníte tatáž zadání. Takže i když jsem se v následném postgraduálu věnoval bankovnictví, v praxi jsem se po dvou letech rozhodl zkusit něco jiného,“ přibližuje úvod své profesní dráhy.

Při rozhodování, kam dál, sledoval několik kritérií. Chtěl zamířit do oboru, který by byl více dynamický, více orientován na zákazníky a také by měl větší společenský dopad. „Když vezmete tyto tři předpoklady, vyjdou vám telekomunikace jako dobrá adresa. Šel jsem tedy na první pohovor a od té doby jsem v oboru strávil dvacet let,“ komentuje.

V devadesátých letech nikdo nedřel tak jako Češi, říkají Rob Irving a Petr Zákoucký z Dentons
video

V devadesátých letech nikdo nedřel tak jako Češi, říkají Rob Irving a Petr Zákoucký z Dentons

Místo aby své první zisky vyvedli do daňových rájů, je čeští podnikatelé reinvestovali a vytvořili silné mezinárodní a finanční skupiny se sídlem v Praze, myslí si výkonný spoluvedoucí globální právnické firmy Dentons pro oblast korporátního práva a fúzí a akvizic v Evropě Rob Irving. „Jedním z důvodů, proč jsem tu, je záměr pomáhat českým firmám s globální působností a usnadňovat jim vytváření hodnot,“ říká v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku. Do studia ho doprovodil partner pražské kanceláře Dentons Petr Zákoucký, vedoucí praxe energetiky a infrastruktury a výkonný spoluvedoucí praxe korporátního práva a fúzí a akvizic v pražské kanceláři Dentons.

Přečíst článek

Při srovnání obou odvětví upozorňuje na zřetelné odlišnosti. „Z bankovnictví jsem si odnesl dojem, že podstatný je systém. Musíte ho dobře nastavit a bude to fungovat. Když jsem přešel do telekomunikací, zjistil jsem, že důležitější než systém jsou lidé, kteří mohou způsobit velké změny, ať pozitivní nebo negativní. A když jsem přišel do Vodafonu, objevil jsem další vrstvu, a to firemní kulturu. Protože kultura je tím, co ovlivňuje lidi,“ říká Kir.

V čele agilní transformace

Po nástupu do britského mobilního operátora Kir podle svých slov zahájil několik programů na rozvoj kreativity. „Šlo o kreativitu v analytickém mindsetu a modelování a také jsem se sám začal trénovat v komunikační kreativitě. Žijeme ve světě, který je utvářen jazykem, proto je třeba se vyjadřovat srozumitelně. Musíte lidi o něčem přesvědčit, nebo oni vás, proto nyní svůj kreativní přístup soustředím na komunikaci a vytváření spojnic mezi lidmi,“ vysvětluje.

Jakožto primárně byznysově orientovaná osoba tak Kir postupně začal rozšiřovat svůj záběr z čísel na lidi. To s sebou přinášelo různé „zátěžové testy“, v nichž bylo třeba obstát. „V roce 2018 se Vodafone rozhodl pro velkou agilní transformaci způsobu doručení zboží a služeb. Specifické na tom bylo, že si to vyžadovalo úzkou spolupráci lidí z obchodu a techniků z provozu. Rozhodli jsme se vytvořit dva kmeny. Lovce a sběrače, neboli tým soustřeďující se na akvizice, a zemědělce, kteří se soustředili na růst. Vznikly tak dvě značně odlišné skupiny a já jsem se stal třetím prvkem, který měl celou transformaci na starost,“ připomíná proces, který pro něj osobně měl zásadní vliv.

video

Chceme si zachovat stávající dynamiku, říká Hong-Wha Ling z VIG Re

Rychlý růst a mezinárodní prostředí. To jsou hlavní aspekty, které přispívají k vysoce dynamické povaze pražské pobočky zajišťovny VIG Re. „Díky efektivní organizaci může každý ve své pozici skutečně výrazně ovlivnit svou práci,“ říká šéf HR zajišťovny Hong-Wha Ling v podcastu Global Minds, v němž významní zahraniční manažeři hovoří o podnikání v České republice.

Přečíst článek

„Vedl jsem tedy velký tým se společným cílem, ale tvořený různými lidmi s různými specializacemi. To pro mě byla klíčová zkušenost, díky které jsem si uvědomil sílu analytického marketingu, kdy se marketingová rozhodnutí delegují z lidí na mechanismy, které vycházejí z datové analýzy. Když jsme tato rozhodnutí přenesly na algoritmy, byznys doslova explodoval. Výsledkem byl opravdu značný růst,“ popisuje.

To byla však jen byznysová část příběhu. Ta druhá se týká lidí. „Osvojil jsem si chápání role lídra týmu tak, že jsem vlastně jen takový služebník, jehož úkolem je odstraňovat bariéry, které brání lidem v týmu v dosažení cíle. Přítomnost lidí z různých sekcí mě přesvědčila o prospěšnosti synergií a důležitosti mezioborové spolupráce,“ dodává.

Přes Albánii do Česka

Z pozice Head of Growth v tureckém Vodafonu se poté přesunul do Albánie, kde měl též rozvíjet principy agility a analytického marketingu. „Tato mise se týkala celého marketingu a oblasti prodeje v Albánii, což byla vzrušující příležitost. Navzdory obavám, že jde o malý trh a že musím opustit známé prostředí, to bylo nejlepší rozhodnutí mé kariéry,“ myslí si Kir.

Připojuje však poznatek, který by měl mít na paměti každý budoucí potenciální expat. „Kdo pomýšlí na kariéru v zahraničí, musí být do své práce skutečně zapálený. Změna lokality, škol pro děti, vyřízení formalit, to vše stojí dost energie a mentálně vás to hodně zaměstná. Proto je třeba být opravdu motivován. Druhý rozměr je pak obava z osamělosti, která je přirozená. Ale když nakonec do té vody skočíte, zjistíte, že to není tak hrozné, jak jste se obávali,“ říká.

V Albánii Kir strávil necelé čtyři roky a poté jej čekal další přesun. Česko přitom patřilo k jeho vysněným destinacím. A také si chtěl ověřit, zda recepty uplatněné v Albánii budou fungovat i na českém trhu. „Česko považuji za fantastický trh, mnohem vyspělejší, digitalizovaný a s velkým potenciálem. Z mého pohledu top trh, kam jsem mohl zamířit. Když se ta příležitost objevila, neváhal jsem,“ pokračuje Kir.

Změna destinace byla pro něj i z osobního hlediska snazší. „Mou největší motivací bylo opět prověřit a překonat sám sebe. Z osobní perspektivy to bylo jednodušší ze dvou důvodů. Jednak jsem už věděl, co vše je s takovým přesunem spojeno, jednak Česko a zejména Praha jsou velmi mezinárodní a přívětivé k cizincům. Takže s výjimkou toho, že tu není tak často vidět slunce, se mi na nové podmínky zvykalo dobře,“ říká manažer Vodafonu.  

Proč Doğu Kir ve své pozici nemá svou kancelář, stůl a židli?

Jaký je hlavní cíl jeho mise v Česku?

A proč je v byznysu zásadní držet slovo?

I o tom byla řeč v podcastu Global Minds. Pořad se spouští v úvodu tohoto článku. Ve formě podcastu jej najdete i na Spotify či Apple Podcasts v kanále Newstream Podcasty.

Cover Story, užito se svolením

 

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

V devadesátých letech nikdo nedřel tak jako Češi, říkají Rob Irving a Petr Zákoucký z Dentons
video

V devadesátých letech nikdo nedřel tak jako Češi, říkají Rob Irving a Petr Zákoucký z Dentons

Přečíst článek
Šéfka Twista Nemika Menevse
video

Když máte zápal a ambice, nemůže to skončit špatně, říká šéfka Twista Nemika Menevse

Přečíst článek
Tobias Sonndorfer z VIG Re
video

Riziko je palivem našeho byznysu. A rizik ve světě stále přibývá, říká v podcastu Global Minds Tobias Sonndorfer z VIG Re

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Víc pokut a daň za auto. Snad je to poslední Hřibův nápad

Dopravní zácpy v Praze jsou dílem příčinou nedostupného bydlení v metropoli
ČTK
Dalibor Martínek

Dobrá zpráva. Zdeněk Hřib v prosinci skončí na pozici náměstka pražského primátora pro dopravu. Stal se poslancem, nechce kumulovat funkce. Špatná zpráva je, že ho nahradí další Pirát, Jaromír Beránek. Doprava v Praze bude dál trpět.

Až do příštích komunálních voleb na podzim příštího roku budou o dopravě v Praze rozhodovat Piráti. To je pro pražskou dopravu špatná zpráva. Bylo by naivní od Beránka si slibovat jiný než Hřibův směr. A to směr, který pražskou dopravu deptá.

Zdeněk Hřib uspořádal tiskovou besedu, aby nastínil své nebo možná už Beránkovy plány, co s kolabující pražskou dopravou dělat. Hřib navrhuje balíček čtyř opatření, která nyní probere zastupitelstvo hlavního města. Kdo by čekal zlepšení dopravy v hlavním městě, nemusí dál číst.

Hřibův plán zní zhruba takto. Pražané, z hlediska automobilové dopravy patříte do „východního klastru“ Evropy, po bok Varšavy a Bukurešti. To skutečně řekl. Auto má v Praze milion lidí. To je podle Hřiba příliš. Jinými slovy, Pražané, jste hloupí, zpozdilí. Východ Evropy. Protože ve městech na západ od nás, kde je „lepší kvalita života“, Hřib uvedl Vídeň, je prý počet aut na osobu poloviční. Čili Pražané, prodejte svá auta a jezděte na kole. To je jeho recept na katastrofální dopravní situaci v hlavním městě, opakované kolapsy.

Ano, v Praze se kvalita života zhoršuje. Hlavně kvůli Hřibově destrukci automobilové dopravy.

Co dál praví Hřib ve svých čtyřech bodech na záchranu pražské dopravy? Musí se dostavět velký pražský okruh. Fajn. To znamená, že kamiony objedou Prahu. Ale jak to souvisí s permanentním kolapsem dopravy uvnitř města? Kamiony do centra nezajíždějí.

Podle Hřiba bude také nutné vytvořit analýzu právních či ekonomických dopadů, které by nastaly, pokud by magistrát a jím vlastněné firmy postupovaly systematicky u všech zakázek zahrnujících uzavírky. To zní skutečně objevně. Takže to máme brát jako přiznání, že se dosud systematicky nepostupuje? Kvůli komu, pane náměstku? Východní Evropa panuje na úřadech. „Systém, jak je nastaven, směřuje k tomu, že tady máme jakési prostředí kolektivní nezodpovědnosti, který dává prostor alibismu,“ řekl Hřib. Tím chce patrně říct, že za „bordel“ v uzavírkách vůbec nemůže, že za něj může někdo jiný, neurčitý.

Hřib také myšlenkově žongluje s novou daní za emise ve městě. Legislativa mu to zatím neumožňuje. Prostě chce vytlačit auta z města. Možná i Pražany. Podle Hřiba by nyní mohla „pomoci“ novela zákona o ochraně ovzduší, která začala platit letos v únoru. Prostě že by lidé platili další „daň“ za to, že jedou po městě autem.

Posledním bodem reformátora pražské dopravy by mělo být, že městští policisté budou mít za prioritu pokutovat „nezákonné“ parkování ve městě. Skvělé, pokutami za parkování vylepšíme dopravu.

Ještě že už není v zákoně trest smrti. Piráti by ho možná na špatně parkující Pražany uplatnili. Nebo aspoň žalář. Nestačí jim, že za svého působení v čele města a městských částí vznikl asi milion kilometrů zbytečných cyklopruhů, po kterých nikdo nejezdí. Auta zhýčkaných Pražáků se místo plynulého posouvání vpřed ve dvou pruzích tlačí v kolonách v jednom pruhu. Podle Hřibovy analýzy je to naše chyba. Recept Pirátů: pokuty a zákazy. Jako komunisté.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Dalibor Martínek: Pokuty za jízdu na černo se zvýší i v Praze. Exekuční mafie bude mít žně

Přečíst článek

Kontrola z finančáku trvá klidně tři roky, líčí expertka

Tereza Zavadilová
tzv

Kontrola z finančního úřadu je postrach asi každé firmy. Prověrky jsou přitom čím dál důkladnější, kontroloři řeší i podmínky zaměstnávání lidí, i dodavatelů a obchodního modelu firmy. „Dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu. Kontrola trvá klidně tři roky,“ říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková v pořadu Newstream BusinessTalk.

Ideální je, když se dá daňové kontrole vyhnout, nebo aspoň když neskončí sporem, říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková, která má na starosti daňovou problematiku. 

Její oddělení mimo jiné zastupuje klienty při kontrolách. „Dnes už většinou nemáme takové ty namátkové daňové kontroly, ale finanční úřad přichází připravený, většinou jde zkontrolovat nějaké konkrétní téma, o kterém se ví, že se u těch společností opakuje,“ vysvětluje expertka.

Takže úkolem poradců z Deloitte je ideálně připravit firmu tak, aby měla problematické okruhy vyřešeny. „A když už kontrola přijde, tak aby skončila bez nálezu, bez doměření daně a už vůbec to nepokračovalo do sporu,“ glosuje Procházková.

Takovéto systematické kontroly se mohou týkat konkrétních sektorů, což finanční správa i předem avizuje, aby dala firmám prostor si podklady zkontrolovat a případně dobrovolně dodanit bez sankcí. Aktuálně takto od srpna do konce roku probíhají daňové kontroly v oblasti e-commerce.

Tři roky kontrola, výslechy

Obecně finanční správa nejčastěji kontroluje daň z přidané hodnoty. V Česku ročně proběhne přibližně 10 tisíc kontrol a z toho skoro 6 tisíc je kolem DPH, což se podle Procházkové pak může týkat v zásadě jakékoliv společnosti.

Obsah kontrol z finančního úřadu se podle Jiřiny Procházkové v posledních letech zásadně změnil. Daňové právo je složité, finanční správa pracuje s obrovskými kvanty dat. „Kromě daňového přiznání, všech kontrolních hlášení, všech dalších reportovacích povinností vůči státu, získává finanční správa informace od bank a zjišťuje, jestli to, jak zdaňujete, skutečně odpovídá faktickému fungování firmy,“ vysvětluje právní expertka.

Čili kontroloři řeší velice často způsob fungování dané společnosti. „To jsou typicky daňové kontroly v oblasti převodních cen, kde se kontrolují vztahy ve skupině, jak je nastaveno fungování skupiny. To vše je velice komplexní, dotýká se to i obchodního modelu firmy. Proto dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu, a celkově jde o klíčovou otázku pro ten daný byznys,“ říká. Takové kontroly probíhají až tři roky.„Provádějí se třeba výslechy managementu nebo klíčových zaměstnanců,  jak to ve skupině funguje, jaké služby jsou poskytovány z mateřské společnosti a podobně,“ vysvětluje. 

V hledáčku finanční správy je v poslední době vedle e-commerce také daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje. „To je benefit pro firmy, které dělají nové projekty a věnují se výzkumu a vývoji. A protože to je benefit,  je to kontrolované, zjišťuje se co firma dělá, v čem je to nové, jak má všechno zdokladováno atd. Takže se provádějí výslechy techniků, kteří se v té firmě věnují vývoji,“ říká Procházková s tím, že většinou není zprochybňováno, že firma danou věc dělá, ale spíše to, jak to má zdokladováno. 

Zajímá vás, co všechno řeší finanční úřad při kontrole? 

Kolik kontrol končí pokutami?

Proč finanční správa kontroluje e-commercové firmy?

Jak Ukrajinci zamíchali s českým trhem práce?

Kdy je firma odpovědná i za agenturní zaměstnance?

Poslechněte si nový díl pořadu Newstream BusinessTalk s Jiřinou Procházkovou, partnerkou Deloitte Legal.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.

Přečíst článek

 

Související

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Přečíst článek
Doporučujeme