Nevyhnutelný demografický vývoj spolu s rostoucí atraktivitou a dostupností akcií zvyšují finanční gramotnost Čechů. K zájmu o investice přispívá i fakt, že mnohé indexy jsou na historických maximech. „Výsledky největších amerických firem ve druhém kvartálu letošního roku dosáhly nejlepších hodnot za posledních pět let,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom investiční společnosti XTB.
Peníze jsou pro většinu lidí zdrojem napětí. Finanční stres zažívaly v posledním roce alespoň občas dvě třetiny respondentů výzkumu Swiss Life Select. Nejvíce se lidé bojí růstu běžných výdajů, nečekaných nákladů a výpadku příjmu. Starosti o finance jim ale zasahují i do života mimo rozpočet: zhoršují spánek, vztahy i schopnost dělat důležitá rozhodnutí.
Lidé si neumějí spočítat úroky. A mylně se domnívají, že jim státní důchod pokryje 51 až 70 procent současného příjmu. To chce zlomit nový projekt České bankovní asociace.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.
Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.
Modrá pyramida stavební spořitelna ze skupiny Komerční banky od 1. dubna zvyšuje úročení stavebního spoření. Nové smlouvy nově nabízejí garantovanou sazbu 3,5 procenta ročně na dobu šesti let, a to pro zůstatek až do jednoho milionu korun. Podle společnosti jde aktuálně o jedno z nejvyšších garantovaných úročení na trhu. Akční nabídka platí do 30. června 2026.
Většina rodičů myslí na budoucnost svých dětí a odkládá pro ně peníze stranou. Hlavním nástrojem, jak pomoci dětem při startu do vlastního života, ovšem zůstávají spořicí účty. Za dostatečnou startovní pomoc rodiče většinou považují částku do 200 tisíc korun.
Vláda schválila návrh, podle kterého budou moci někteří důchodci ukončit penzijní spoření bez sankcí. Změna se týká lidí, kteří si smlouvu o penzijním spoření uzavřeli před rokem 2023. Po jednání kabinetu to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh předložila jako poslaneckou iniciativu.
mBank přichází s novým spořicím účtem pro děti s úrokem až 5,01 procenta ročně. Účet je bez poplatků a bez dodatečných podmínek. Založit jej lze od narození dítěte až do 15 let věku. Banka tím reaguje na rostoucí zájem rodičů o dlouhodobé spoření pro děti.
Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
