Rekordní ceny zlata iniciují rostoucí zájem o tento drahý kov i mezi drobnými investory. Řada z nich tak dnes řeší, na kolik by mělo být součástí finanční rezervy jejich domácnosti a zda jej nakupovat a kde.

Zlato už od pradávna slouží mezigeneračně jako uchovatel hodnoty, protože mimo jiné dokáže překonat i inflaci. Zároveň ale tento drahý kov dlouhodobě dosahuje podle expertů nižších výnosů než akcie. Navzdory tomu jej ale i tak většina oslovených finančních poradců doporučuje do finanční rezervy za určitých podmínek zařadit. Rozhodně ale jen v přiměřeně malém množství.

„Zlato může fungovat jako strategická položka, ale i hrát roli stabilizačního prvku. Vždy je nutné přemýšlet o portfoliu jako o celku a zhodnotit, zda do něj zapadá či nikoli,“ říká Šimon Schloff, hlavní investiční analytik ze společnosti Swiss Life Select. Držet se pouček tak většinou není prý na škodu, ale zařazovat významnější pozici při dnešních cenách zlata v portfoliu by Schloff považoval za nerozvážné. Jako ideální vnímá pozici zlata v běžném portfoliu přibližně mezi třemi až pěti procenty. „Pokud je domácnost více konzervativní, může to být i více, ale rozhodně bych se držel pravidelného nakupování a neskákal do nákupu po hlavě,“ uvažuje Schloff. Určitě dnes však podle něj neplatí, že zlato nemůže přinést zajímavý výnos, zejména v období zvýšené geopolitické nejistoty a klesající hodnoty dolaru. „Pokud se však bavíme o finanční rezervě, zařazoval bych zlato spíše až do těch delších rezerv, například ve výši šesti měsíčních až ročních výdajů. Ve finanční rezervě, která by pokryla například tři měsíční výdaje, bych se zlatu úplně vyhýbal, “konstatuje Schloff.

Umělá inteligence nás může posouvat, každý tak může mít za učitele Aristotela, říká Andrea Ferancová Bartoňová

Filantropie

Známá investorka Andrea Ferancová Bartoňová se na konferenci Good Company Circle zamýšlela nad tím, co může být nejlepší investice vašeho života. Není to podle ní složité, ale je třeba do sebe smysluplně investovat, pak můžete mít za učitele třeba i Aristotela.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Nemít zlato v portfoliu vůbec je ale podle investičního ředitele Broker Consulting Petra Šimčáka chyba, stejně jako mít ho příliš mnoho. Oba extrémy totiž podle něj porušují zásadu diverzifikace rizik. Zlato tedy do finanční rezervy určitě i podle něj patří a stejně tak i podle expertů z Investiky. Nemělo by ale tvořit její hlavní část. „Vnímáme ho spíše jako doplněk, který pomáhá stabilizovat hodnotu majetku, zejména v obdobích zvýšené nejistoty nebo geopolitického napětí,“ připomíná Jakub Weinfurtner z Investiky.

Naopak podle Vojtěch Šmajera z OVB Allfinanz zlato do finanční rezervy domácností obvykle nepatří, ale v určité míře, která je zhruba 5 až 10 procent portfolia, může pro některé investory hrát svou roli. „Je však potřeba počítat s tím, že fyzické zlato ve formě slitků nebo mincí představuje nejdražší způsob, jak se k němu dostat. Jeho výhodou zůstává ale mezinárodní uznatelnost a snadná směnitelnost,“ domnívá se Šmajer. Se snadnou směnitelností ale někteří experti tak úplně nesouhlasí, zvláště v problematických politických či krizových obdobích. Zlato pak sice prý prodáte i na druhé straně Zeměkoule, ne ovšem vždy zrovna za cenu, kterou si představujete, protože jste závislí na dané situaci a obchodnících na konkrétním trhu.

Diverzifikace je základ

„Pokud nás investice do zlata tedy láká, protože si čteme o tom, jak zlato nakupují centrální banky, měli bychom vědět, že i banky svá aktiva diverzifikují. Třeba Česká národní banka má aktuálně ve zlatě přibližně jen asi 5 procent svých rezerv,“ upozorňuje finanční poradce skupiny Partners Lukáš Urbánek.

Zlato má tak podle Šimčáka sloužit primárně jako funkční doplněk portfolia. „Pokud investor drží zhruba dvě třetiny portfolia v akciích a třetinu v dluhopisech, pak podíl zlata mezi pěti a patnácti procenty, který tento poměr mírně naředí, je rozumný doplněk,“ zamýšlí se Šimčák a dodává, že z investičního hlediska je podle něj nejlevnější a nejlikvidnější nákup ETC, tedy burzovně obchodovaných certifikátů kopírujících cenu fyzického zlata. Zkušenější investoři pak mohou podle něj při patnáctiprocentním podílu zlata v portfoliu uvažovat ale i o tom, aby deset procent tvořila ETC kopírující cenu fyzického zlata a pět procent akcie těžařů zlata a drahých kovů.

Proč centrální banky nakupují méně zlata. Drahota není jediný důvod

Money

Červencové údaje Světové rady pro zlato (WGC) ukazují zpomalení čistých nákupů zlata centrálními bankami. Zeptali jsme se proto tuzemských bankovních expertů, co za tím je.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Větší část portfolia tak lze i podle Šmajera pokrýt prostřednictvím investic do fondů, které s cenou zlata obchodují, tedy kupříkladu podílových nebo takzvaných ETN, tedy exchange traded notes. Právě v tomto případě pak může zlato podle něj sloužit jako ochrana před inflací a rostoucím zadlužením vlád po celém světě. „Navzdory letošnímu razantnímu růstu cen zlata je ale dobré si připomenout, že jde stále „jen“ o kov. A ten nenese žádné pravidelné výnosy v podobě dividend, nájemného ani úroku a veškerý zisk závisí výhradně na tom, zda ho v budoucnu prodáte za vyšší cenu,“ poznamenává Šmajer.

Z tohoto pohledu může být podle Urbánka tak daleko efektivnější koupit si indexový fond, který má zlato jako podkladové aktivum. „Nebudete sice vlastnit fyzické zlato, ale již od několika stokorun můžete levně investovat a využít investice do zlata jako diverzifikaci investičního portfolia,“ shrnuje Urbánek.

Jak a kde mají domácnosti kupovat zlato

Investici do zlata je možné podle Urbánka realizovat dvěma způsoby. Jednak je možné koupit přímo fyzické zlato, a to ve formě slitků. Anebo je možné investovat do fondů, které mají zlato jako podkladové aktivum. Je třeba ale zvážit u obojího výhody a nevýhody. U fyzického zlata je totiž nutné myslet na jeho úschovu. V případě investic do fondů je investor zase stále závislý na finančním systému a aby přeměnil svou investici zpět na peníze, potřebuje minimálně běžný účet. 

U fyzického zlata většinou platí, že existuje řada obchodníků, kteří se obchodováním se zlatem zabývají a většinou pak nabídka převyšuje poptávku. „Musíme si ale dát pozor na marži, se kterou se zlato prodává,“ připomíná Urbánek. Obecně tak platí, že čím je slitek menší, tím je vyšší marže obchodníka a není vůbec podle něj výjimkou, že si investor koupí zlato s přirážkou přes 20 procent. V praxi to potom podle něj znamená, že dokud nevzroste cena zlata alespoň o 20 procent bude investor stále ve ztrátě v případě prodeje. Nižší marže je sice u větších slitků, na ty je ovšem potřeba již miliony korun.

Jakub Weinfurtner pak doporučuje zlato kupovat především přes nezávislé finanční poradce, kteří zprostředkovávají investiční slitky od členů asociace LBMA. Tato asociace totiž podle něj zajišťuje kvalitu kovu a stanovuje mezinárodní standardy obchodování.

Zlato je na novém maximu. Překonalo hranici 4300 dolarů za unci

Trhy

Cena zlata v pátek poprvé v historii překročila hranici 4300 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), tedy přibližně 89 100 korun. Žlutý kov tak potvrzuje svou pozici nejspolehlivějšího bezpečného přístavu v době geopolitických i ekonomických otřesů. Podle agentury Reuters se zlato chystá na nejlepší týdenní výkon za posledních pět let.

ČTK

Přečíst článek