Přežila války i komunisty. Pražská burza si připomíná 30 let po znovuotevření
Novodobé obchodování na Burze cenných papírů v Praze bylo se sedmi emisemi zahájeno 6. dubna 1993. Historie pražské burzy je ale mnohem delší. Psát se začala už 17. dubna 1871, tedy před téměř 152 lety. Přestála světové války i komunisty.
Objem akciových obchodů na pražské burze za 30 let od zahájení novodobého obchodování po komunistickém zákazu dosáhl deseti bilionů korun. Za posledních deset let to bylo 2,4 bilionu korun. Uvedl to mluvčí Burzy cenných papírů Praha Jiří Kovařík. Její budoucnost je podle analytiků nejistá, problémem je odchod velkých firem.
Dne 6. dubna 1993 zpracovaly počítače v pronajatých prostorách ulice Na Můstku první objednávky z přinesených disket. Objem obchodů prvního dne činil dva miliony korun. Za skutečné zahájení obchodování lze však podle Kovaříka považovat až datum 22. června, kdy bylo na trh uvedeno 622 emisí z první vlny kuponové privatizace.
Mezi další milníky patřil 5. duben 1994, kdy bylo zahájeno počítání hlavního indexu PX, dále pak 1. října 2002, kde se začalo obchodovat s první zahraniční emisí, kterou byla Erste Bank. Dne 28. června 2004 se uskutečnila první veřejná nabídka akcií (IPO) v novodobé historii, když na trh vstoupila společnost Zentiva a 15. května 2017 vznikl trh START, určený pro malé a střední podniky.
Tři přestáté krize a nejasná budoucnost
„Během těchto 30 let se na kapitálových trzích prohnaly tři velké krize, kdy především ta v roce 2007 znamenala výrazný pokles důvěry investorů, kterou si pražská burza ani dekádu poté nedokázala získat zpět. Ačkoliv jsou celkové objemy stále hluboko pod rekordy z roku 2007, můžeme poslední roky hodnotit úspěšně,” řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Zmínil v této souvislosti rozjetí trhu START, kde mají možnost dojít si pro kapitál menší české a slovenské firmy.
Pražská burza letos válcuje ostatní, málokde jinde ve světě lidé na akciích bohatnou tolik jako v Praze. Proč tomu tak je? Odpovídá ekonom Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Pražská burza patří k nejvýkonnějším na světě. Víme proč
Money
Pražská burza nyní obsahuje čtyři různé trhy. Vedle Prime marketu, kde se obchodují tuzemské tzv. blue chips akcie, lze obchodovat na trzích Standard, Free a START. Zatímco na primárním trhu lze koupit akcie energetické skupiny ČEZ, bank, pojišťovny VIG, tabákové společnosti Philip Morris ČR, Kofoly nebo Colt CZG, trh START se zaměřuje na malé české inovativní firmy. Díky lepším podmínkám pro IPO se na něj podařilo přivést 13 menších firem.
V loňském roce zaznamenala pražská burza největší objemy obchodů za posledních šest let, které činily 166,2 miliardy korun, upozornil Hájek. Meziroční nárůst přesáhl 18,29 procenta.
Pražská burza má podle něj podobný problém jako ostatní evropské burzy. Potenciální emitenti nevidí, že by bylo běžné dojít si pro peníze jako zdroj financování na burzu formou IPO. Raději jdou pro peníze do banky nebo emitují vlastní dluhopisy. To je pro ně mnohem méně riskantní, než každý kvartál vyložit karty na stůl a riskovat, že je investoři nekompromisně potrestají za sebemenší chybu, podotkl analytik.
Zásadní komplikací pro pražskou burzu jsou odcházející společnosti. Zatímco v roce 2022 opustil pražský trh telekomunikační gigant O2 a antivirová firma Avast, letos by mohly odejít akcie ČEZ. Tak vysoké ztráty nejsou kompenzovány nárůstem počtu nových firem. V loňském roce jich na trh START přibylo pouze šest, dodal Hájek.
Trhy v posledním měsíci zažívají nevídaně turbulentní situaci. Podepisuje se na tom pokračující válka na Ukrajině, s ní související energetická krize v Evropě, přetrvávající inflace, ale také postpandemické oživení. Portfolio manažer J&T Banky Michal Semotan uvedl, že pro fond J&T Opportunity byl leden jedním z historicky nejúspěšnějších měsíců v historii. Přesto řadu pozic zároveň uzavřel a raději vyčkává s cashem. „Je doba na aktivní správu portfolia, nikoli pasivní,“ vysvětluje Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz, v němž se hodně věnuje také aktuální situaci v ČEZ.
Michal Semotan: ČEZ dál držím. Ztratil jsem iluze o lidech, kteří o něm budou rozhodovat
Trhy
Rostoucí úrokové sazby odhalují fatální nesoulady mezi aktivy a pasivy bank, pojišťoven a penzijních fondů. Příběhy britských penzijních fondů, Silicon Valley Bank a dalších ukazují, že vyšší sazby mohou znamenat riziko pro finanční sektor, namísto očekávaných zisků.
Akcie bank jsou nyní hop nebo trop investicí, říká analytik
Názory
Čestnou výjimku tvoří dolar, na jehož růstu mohli investoři vydělat téměř 20 procent. Kolísavě se dařilo také komoditám. Jinak tradiční investiční nástroje letos selhávají a prvních devět měsíců roku představovalo čtvrtý nejhorší vstup do roku za sto let, uvedli správci majetku na konferenci Investiční výhledy. 
Investiční masakr portfolií. Vydělat letos nejde na ničem
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
