Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.
Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
S nástupem zelené energetiky vyžaduje zásadní změnu přenosové soustavy a distribučních sítí. Dochází totiž k decentralizaci výroby a modernizace je nutná k připojení solárů, tepelných čerpadel a růstu elektromobility. Jedná se o další revoluci, tentokrát energetickou. Shodli se experti.
Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích Evropské unie připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Oznámila to komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Evropská komise má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur (14,2 bilionu korun) na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.
Udržitelnost hraje čím dál větší roli v řadě oblastí. Přístup malých a středních podniků i velkých korporací přitom není žádnou výjimkou. Stupeň udržitelnosti začíná být důležitým faktorem nejen pro potenciální zákazníky nebo zaměstnance firem, ale také pro mnohé instituce. „Jako zodpovědný pojistitel hledáme cesty, jak vycházet vstříc klientům, kteří aktivně řeší rizika spojená s klimatickou změnou, mobilitou nebo třeba obnovitelnými zdroji,“ upřesňuje Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Finský výrobce telekomunikační infrastruktury Nokia plánuje investovat ve Spojených státech čtyři miliardy dolarů (asi 84 miliard Kč). Peníze budou směřovat do výzkumu a vývoje v oblasti síťové konektivity založené na umělé inteligenci
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Americký dolar dnes posiluje ke koši měn a směřuje k nejvyššímu týdennímu růstu za posledních šest týdnů. Posiluje také japonský jen, což je podle analytiků reakce na to, že japonští představitelé zintenzivnili verbální intervenci s cílem zastavit pokles kurzu měny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Logistická společnost Zásilkovna, která patří do skupiny Packeta Group, zvýšila v loňském roce provozní zisk o 68 procent na 427 milionů korun. Tržby vzrostly o pětinu na 5,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Developerská skupina Accolade nabídla Chebu za Strategický podnikatelský park 1,95 miliardy korun. Město zatím park připravuje ve spolupráci se státní firmou SIRS. Accolade městu nabídla vyšší výnosy z prodeje pozemků a také offsetové programy na rozvoj města, podobně, jako slibuje stát.
Slovensko nezmění svou ústavu v reakci na krok Evropské komise, která zahájila vůči Bratislavě řízení kvůli nedávné změně základního zákona. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico. Novela zavedla do ústavy kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity.
Obchodní řetězec Billa ukončí v Česku k 31. lednu příštího roku provoz svého e-shopu, který rozváží potraviny a další zboží lidem v Praze, Brně a okolí.
Pražská plynárenská bude v příštích minimálně deseti letech odebírat plyn z Norska. Společnost uzavřela desetiletý kontrakt s firmou Equinor. Objem dodávek odpovídá spotřebě takřka všech domácností, které odebírají plyn od Pražské plynárenské.
