Poplatek za podporované zdroje energie se na účty domácností a firem příští rok nevrátí. Vláda rozhodla, že jej dál uhradí stát. Úleva pro odběratele tak pokračuje, účet pro veřejné finance ale zůstává vysoký: zhruba 41 miliard korun ročně.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Obnovitelné zdroje, elektromobilita nebo digitální transformace energetiky. To jsou témata, která nejen na unijní půdě budí vášnivé debaty. Zároveň jsou to jedny z vůbec největších výzev dneška. Nároky na elektrickou infrastrukturu se totiž chtě nechtě zvyšují – a následující roky nám ukáží, jak dobře jsme připraveni. Brněnský Mycroft Mind už dnes svými predikcemi přispívá k tomu, abychom nemuseli čelit nepříjemným překvapením.
Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.
Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my , řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku.
Protestující francouzští studenti i dnes blokovali některé střední školy a univerzity, což místy opět provázely incidenty. V jihozápadním Bordeaux hořela fasáda jednoho z lyceí, zatímco v Amiensu na severu země se desítky lidí zabarikádovaly v univerzitním areálu, napsala agentura AFP.
V budově albánského ministerstva školství dnes vypukl požár během druhého dne studentských protestů proti současné vládě a poměrům ve školství. Policisté opět použili vodní děla a slzný plyn ve snaze rozehnat demonstrující mladé lidi v hlavním městě Tiraně, napsala agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejnásilnější střety od květnového vypuknutí protikorupčních protestů.
Francouzská letecká společnost Air France ✅ potvrdila, že bude dodržovat nová izraelská pravidla, která zakazují pilotům a členům posádek s občanstvím 31 převážně muslimských zemí létat do Izraele i přes jeho vzdušný prostor. Kontroverzní opatření by podle některých odborníků mohlo leteckou společnost vystavit žalobám za diskriminaci, napsala stanice Al-Džazíra.
Ukrajinské síly dokázaly díky operaci Vivaldi osvobodit od ruské okupace dalších 1️⃣0️⃣1️⃣ kilometrů čtverečních území, oznámil velitel 3. armádního sboru ukrajinské armády Andrij Bileckyj. Napsal to server Ukrainska pravda s odvoláním na příspěvek na telegramovém účtu armádního sboru. Armáda osvobodila obce Zelena Dolyna, Lypove a Koloďazi v Doněcké oblasti.
Poblíž Hormuzského průlivu se dnes po zásahu projektilem potopila kontejnerová 🚢 loď plující pod singapurskou vlajkou, další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
Německá společnost Lufthansa zvítězila v souboji o koupi menšinového podílu v portugalské letecké firmě TAP. Portugalská vláda dnes oznámila, že dala německému podniku přednost před francouzsko-nizozemským konkurentem Air France-KLM. Dodala, že Lufthansa za podíl ve výši 44,9 procenta nabídla 1️⃣,2️⃣ miliardy eur (zhruba 29 miliard korun).
Sněmovna dnes opět ✅ schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Mateřská společnost americké kryptoměnové burzy Kraken kupuje litevskou 🏦 banku, informuje web deníku Financial Times. Firma chce zákazníkům poskytovat více finančních služeb.
Investiční skupina RSJ ve spolupráci se společností Na Jelenách plánuje postavit na jihu Prahy novou čtvrť s přibližně 5500 byty pro až 1️⃣6️⃣ tisíc obyvatel. Celková investice je odhadována na zhruba 50 miliard korun, na financování by se do budoucna měly podílet i další fondy. Samotná RSJ do úvodní fáze výstavby vloží vyšší jednotky miliard korun. První a druhá fáze projektu nyní čekají na vyřízení povolení a první etapa by se mohla začít stavět v příštím roce.