Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.
Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
S nástupem zelené energetiky vyžaduje zásadní změnu přenosové soustavy a distribučních sítí. Dochází totiž k decentralizaci výroby a modernizace je nutná k připojení solárů, tepelných čerpadel a růstu elektromobility. Jedná se o další revoluci, tentokrát energetickou. Shodli se experti.
Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích Evropské unie připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Oznámila to komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Evropská komise má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur (14,2 bilionu korun) na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.
Udržitelnost hraje čím dál větší roli v řadě oblastí. Přístup malých a středních podniků i velkých korporací přitom není žádnou výjimkou. Stupeň udržitelnosti začíná být důležitým faktorem nejen pro potenciální zákazníky nebo zaměstnance firem, ale také pro mnohé instituce. „Jako zodpovědný pojistitel hledáme cesty, jak vycházet vstříc klientům, kteří aktivně řeší rizika spojená s klimatickou změnou, mobilitou nebo třeba obnovitelnými zdroji,“ upřesňuje Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští úterý a středu zúčastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Novinářům k tomu řekl, že jeho program ve Švýcarsku bude intenzivní a ještě se připravuje. "Zájem o schůzku s českým předsedou vlády mají i velké nadnárodní firmy," řekl.
Portugalci budou v neděli volit prezidenta na příštích pět let. Vybírat budou z 11 kandidátů, ale o nové hlavě této téměř jedenáctimilionové země se zřejmě rozhodne až za tři týdny ve druhém kole. To se v Portugalsku konalo naposledy v roce 1986, od té doby vždy už v prvním kole získal jeden z kandidátů přes 50 procent hlasů.
Sociální síť TikTok začne v příštích týdnech po celé Evropě zavádět novou technologii pro zjišťování věku. Platforma vlastněná čínskou firmou ByteDance čelí tlaku regulátorů, aby lépe identifikovala a odstranila účty, které patří dětem mladším 🧍🧍🧍13 let. TikTok to sdělil agentuře Reuters.
Jihokorejský soud dnes odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k 5️⃣ rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval úřad slovenské vlády. Pracovní cesta Fica do USA byla původně ohlášena v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice.
Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých 🪖🪖🪖 vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.