Dvě větrné elektrárny energetické skupiny PRE v Horním Částkově na Sokolovsku ročně vyrobí elektřinu pro tisíce domácností. Přesto kolem nich stále koluje řada mýtů. Od údajného hluku přes masové zabíjení ptáků až po obavy ze zdravotních dopadů. Během návštěvy jednoho z větrníků jsme se podívali do jeho útrob a zjišťovali, jak moderní větrná energetika funguje ve skutečnosti.
Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.
Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
S nástupem zelené energetiky vyžaduje zásadní změnu přenosové soustavy a distribučních sítí. Dochází totiž k decentralizaci výroby a modernizace je nutná k připojení solárů, tepelných čerpadel a růstu elektromobility. Jedná se o další revoluci, tentokrát energetickou. Shodli se experti.
Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích Evropské unie připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Oznámila to komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Evropská komise má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur (14,2 bilionu korun) na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.
Albánii ☝️ hrozí, že pro odpor Spojených států související s nízkými výdaji na obranu balkánské země přijde o pořádání summitu NATO v Tiraně v příštím roce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na osoby obeznámené se situací. Albánie je spolu s Českem a Slovinskem jediným členem aliance, který loni nesplnil cíl vynakládat na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu dál 📈 zlepšily, šlo o nejvýraznější zlepšení od dubna roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) byl 53,9 bodu po květnových 52,2 bodu. Dnes o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje 👍 obstál před Ústavním soudem. Skupina 32 senátorů loni navrhla zrušit část zákona o rozpočtovém určení daní, soud ale dnes podnět zamítl. Zákon podle senátorů neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji.
Fotobanka Getty Images ❌ zrušila plánovanou fúzi s konkurenční společností Shutterstock kvůli požadavku britského regulátora hospodářské soutěže prodat oddělení redakčního obsahu jako podmínky pro schválení transakce. Informovala o tom agentura Reuters.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) při úterním setkání prezidentovi Petru Pavlovi vysvětlil, že zákon prosazovaný vládou veřejnoprávní média ❌ neohrožuje. Vláda svým zákonem ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet a ubírá jim peníze, což může podle pracovníků médií, veřejnosti i opozice ohrozit nezávislost médií.
Americký prezident 👴 Donald Trump oznámil, že republikáni uspořádají v září v Dallasu mimořádný celonárodní sjezd s cílem mobilizovat voliče před listopadovými volbami do Kongresu, které se konají zhruba v polovině prezidentova mandátu. Konání stranického sjezdu v tomto období je neobvyklé, neboť velké nominační sjezdy republikáni i demokraté běžně pořádají pouze v roce prezidentských voleb.
Zástupci Íránu se v nejbližších dnech ❌ nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem.
V Evropské unii začíná platit clo na balíčky ze třetích zemí v hodnotě do 1️⃣5️⃣0️⃣ eur (zhruba 3600 korun). Vztahovat se bude například na zásilky ze Spojených států a Švýcarska, postihne ale především ty, které se Evropané objednávají u čínských internetových prodejců, jako je Shein, Temu nebo AliExpress. Nově se za každý doručený výrobek budou platit tři eura (zhruba 73 korun).
