Obnovitelné zdroje, elektromobilita nebo digitální transformace energetiky. To jsou témata, která nejen na unijní půdě budí vášnivé debaty. Zároveň jsou to jedny z vůbec největších výzev dneška. Nároky na elektrickou infrastrukturu se totiž chtě nechtě zvyšují – a následující roky nám ukáží, jak dobře jsme připraveni. Brněnský Mycroft Mind už dnes svými predikcemi přispívá k tomu, abychom nemuseli čelit nepříjemným překvapením.
„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.
Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
S nástupem zelené energetiky vyžaduje zásadní změnu přenosové soustavy a distribučních sítí. Dochází totiž k decentralizaci výroby a modernizace je nutná k připojení solárů, tepelných čerpadel a růstu elektromobility. Jedná se o další revoluci, tentokrát energetickou. Shodli se experti.
Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích Evropské unie připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Oznámila to komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Evropská komise má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur (14,2 bilionu korun) na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.
Udržitelnost hraje čím dál větší roli v řadě oblastí. Přístup malých a středních podniků i velkých korporací přitom není žádnou výjimkou. Stupeň udržitelnosti začíná být důležitým faktorem nejen pro potenciální zákazníky nebo zaměstnance firem, ale také pro mnohé instituce. „Jako zodpovědný pojistitel hledáme cesty, jak vycházet vstříc klientům, kteří aktivně řeší rizika spojená s klimatickou změnou, mobilitou nebo třeba obnovitelnými zdroji,“ upřesňuje Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.
Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard korun) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.
Likvidace velkochovu 🐔🐔🐔 drůbeže v Lanškrouně nakaženého ptačí chřipkou bude pokračovat ještě v sobotu. Hasiči a jejich spolupracovníci dnes pracovali druhým dnem a vynosili slepice a kohouty z pěti hal. Zbývají jim dvě.
Německo chce poskytnout další desítky milionů eur na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Po setkání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou v Berlíně to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius
Koruna v závěru týdne mírně oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře na 24,18 koruny, k dolaru šest haléřů a odpoledne se obchodovala v kurzu 20,82 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Tento týden koruna oslabila ve středu a znovu dnes.
Pražská burza tento týden opět posílila, index PX během něj stoupl o 2,2 procenta na 2480,9 bodu. Šlo o nejvyšší mezitýdenní růst od 8. srpna. Nejvíce rostly cenné papíry Photon Energy, největší pokles naopak postihl akcie společnosti Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Minulý týden si pražská burza připsala 1,3 procenta.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat fúzi Krajské nemocnice Liberec s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa. Po spojení má českolipská nemocnice jako firma zaniknout.
Švýcarsko se dohodlo se Spojenými státy na snížení dovozních cel. Nově bude clo na dovoz švýcarského zboží do USA činit 15 procent, což je stejná sazba, jaká se vztahuje na zboží z Evropské unie. Doposud clo činilo 39 procent.
Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy 🛢 Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft ⛽. Novinářům to řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
Společnost Tymeprax Pavla Tykače uzavřela smlouvu s investiční skupinou Kaprain Karla Pražáka o koupi 50 procent skupiny Mafra, která vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes. Mafra to dnes uvedla na svém webu.
Tržby sice loni společnosti Moravskoslezské cukrovary rostly o 360 milionů korun na 2,8 miliardy, avšak hospodářský rok od března 2024 do konce letošního února skončil ztrátou 13 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin.
