Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Mojmír Hampl
Národní rozpočtová rada/užito se svolením
Dalibor Martínek

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Reklama

Už padesát procent českých firem si bere půjčky v eurech. Máme v Česku vedle sebe dvě měny?

Nemáme. Dvě měny bychom měli, kdyby se jinou měnou daly platit daně, to naštěstí nemáme. Ale euroizace, jak se tomu říká, opravdu narůstá. Je pro mě docela potěšitelné, že narůstá na úrovni firemního sektoru.

Není žádný makroekonomický ani mikroekonomický problém, pokud si úvěr v cizí měně bere někdo, kdo má příjmy v té měně. Problém, který zažila střední Evropa, byly retailové úvěry v cizích měnách. Hypotéky i spotřební úvěry, které čistě šly za rozdílem v úrokové sazbě. A nikdo neměl pod kontrolou kurzové riziko. Potom se to speciálně regulatorně řešilo i na úrovni Evropské centrální banky (ECB), že by tyto úvěry neměly být poskytovány. A v Česku poskytovány nejsou.

Petr Dufek: Tlak energetického trhu na domácnosti bude až neuvěřitelný

Z příběhu o tom, že stále vyšší ceny budou mít jen krátkého trvání a časem odezní, se čím dál více stává čistá fantasy. Cena elektrické energie na německém trhu dál prudce narůstá, a to jak v případě spotového trhu, tak i toho forwardového, kde se obchodují kontrakty na další roky. Nejenom, že přepisují dosavadní maxima, ale změnil se i jejich poměr. Cena elektřiny pro další rok je vyšší než ta současná, což znamená odklad happy endu, na nějž jsme doposud spoléhali, na neurčito, míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Přečíst článek

Ale připadá mi komické, že se argument o euroizaci ve firmách používá jako argument pro zavedení eura. Protože měna, které věřím, je ta, ve které spořím. Ne ta, ve které se zadlužuji.

Připadá mi komické, že se argument o euroizaci ve firmách používá jako argument pro zavedení eura. Protože měna, které věřím, je ta, ve které spořím. Ne ta, ve které se zadlužuji.“

Takže eurové firemní půjčky podle vás nepodrývají důvěru v korunu?

To se u nás neděje. Fakt, že jdou podniky za úrokovým diferenciálem, když mají příjem v té konkrétní měně, to mě neznervózňuje. Co by mě znervózňovalo by bylo, kdybychom euro vytvářeli jako paralelní měnu. Kdyby si daňoví poplatníci mohli vybrat, v jaké měně budou fiskálu platit. Potom by se kurzové riziko přenášelo na veřejné rozpočty. Vyberme si jednu měnu, ale nedělejme ze všech daňových poplatníků kurzové spekulanty.

Je přechod firem k půjčkám v euru důvodem pro Českou národní banku, proč by neměla dál zvyšovat úrokové sazby? Ve smyslu, že zvyšování sazeb nemá takový účinek, když se firmy koruně vyhnou?

Uvnitř stávající konstelace ČNB je velká poptávka po dobrých argumentech, proč nezvyšovat sazby. A rozumím argumentu, že je potřeba vyhodnotit, jak růst sazeb zafungoval. Ale samotný fakt euroizace není důvodem, proč nepoužívat měnovou politiku.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Mají lidé víc makat, nebo jim má stát přidat? Co lze vyčíst z ekonomických programů kandidátů na prezidenta

Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.

Přečíst článek

Ať už je to měnový kanál, nebo úrokový kanál směrem k celé ekonomice. Zvyšování sazeb nějaký vliv má. Pravda je, a to by vám potvrdili šéfové centrálních bank zemí zejména z Balkánu, že když je ekonomika totálně euroizovaná, tak je účinnost měnové politiky snížená. V logice tohoto argumentu byste potom měl sazby zvyšovat ještě více.

Zvyšování úroků ČNB je v pořádku

Pojďme od eura. České národní bance, kde jste byl v minulosti viceguvernérem, byla ještě nedávno vyčítána příliš velká razance zvyšování sazeb...

Myslím, že ze zpětného pohledu tuto výčitku těžko obhájíte. Byla to reakce na už rozjetou inflaci. Mohl byste takto argumentovat, kdybychom nyní, rok od rozjezdu inflace, už byli v deflaci. Ale vyčítat, že máme reálnou úrokovou sazbu mnohem víc zápornou, než byla za covidu, my připadá až nehezké.

Arsen Lazarevič: Nový úsporný tarif ignoruje novou realitu energetického trhu

Arsen Lazarevič: Nový úsporný tarif ignoruje aktuální realitu energetického trhu

Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.

Přečíst článek

Spíš si myslím, že v Česku nejsme schopni unést, když nějaká naše autorita dělá něco razantněji než naše okolí. Jinak řečeno, tato debata by neexistovala, kdyby základní úroková sazba ECB byla pět procent. Pro mě je otázka, kdo dělá měnově-politickou chybu. Za mě je to ECB.

Někteří ekonomové tvrdí, že by sazby ČNB měly být dokonce vyšší, někde na úrovni deseti procent, když se průměrná inflace v příštím roce čeká kolem devíti procent…

To už je jemnější debata. Bylo by to na větší rozhovor s Petrem Králem, šéfem měnové sekce ČNB. Zjednodušeně řečeno, pokud bychom měli dlouhodobě dvoucifernou inflaci, neumím si představit, že bychom neměli i dvouciferné úrokové sazby. Je to celé o tom, co je nabídková část inflace a kdy se utlumí ta poptávková. Teď lidem dramaticky klesají příjmy a jde o to, kdy se utlumí poptávka.

Ale určitě neberu argument, který slyším z podnikatelských kruhů, že je vysokými sazbami ohrožena naše konkurenceschopnost. Takto to nefunguje. Podnikatelé žijí v zemi, kde rostou ceny, a oni je posouvají dál. Mnohem rychleji než v eurozóně. Pokud jste schopen posunovat ceny o deset nebo dvacet procent, tak sedmiprocentní úroková sazba nemusí být tak brzdící. Konkurenti z eurozóny nemají takovou možnost zvedat ceny své produkce.

Společnost Madeta, ilustrační foto

Svoboda podnikání v Česku klesla. Z firem jsou sociální pojišťovny, tvrdí Hospodářská komora

Úroveň podnikatelské svobody za posledních pět let v ČR klesla. Hlavním důvodem je to, že stát na podnikatele uvaluje nové povinnosti, které s podnikáním nesouvisí. Vyplývá to analýzy Hospodářské komory na základě dat živnostníků a firem, které komora zastřešuje.

Přečíst článek

Jinými slovy, dokud lidé utrácejí, tak podnikatelé poženou ceny výš….

Dokud máte schopnost posunout cenu dál, a ta bude vyšší než náklady na financování, tak to bude v ekonomice vidět. Změna začne od energií a od poptávky.

Takže máme vyčerpat svoje zásoby, aby se ekonomice dařilo lépe?

Spíše platí, že je spotřebováváme, aby se nám nedařilo hůř.

Kromě toho, že jste zkušeným ekonomem, jste i šéfem Úřadu rozpočtové rady vlády. Když vidíte děsivý vývoj veřejných výdajů, co je vaším hlavním poselstvím?

Dlouhodobá udržitelnost.

Konec konzervativních Čechů

Teď jsme ale ve speciální situaci války na Ukrajině a růstu cen energií. Má stát i v takové době sledovat udržitelnost financí, nebo by měl prostě lidem něco dát, třeba jednorázově a plošně? A třeba tím i zvýšit krátkodobě finanční zátěž státu.

Už jsme tu měli dva mimořádné roky. Ve dvou covidových letech jsme již změkčili fiskální pravidla, vlastně je úplně vypnuli. A nevíme, jak se k nim navrátíme. Jak se z vypnutí znovu udělá zapnutí. Nikdo se k původnímu stavu nechce vracet.

Premiér České republiky Petr Fiala

Dalibor Martínek: Vláda je jako plachta ve větru. Tápe ve všem. Teď jsou to energie

Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.

Přečíst článek

Když jsem 24. února viděl ruské tanky na Ukrajině, hned jsem věděl, že to s konsolidací nepůjde dobře. Je jasné, že jsou to dočasné šoky. Ale my permanentně rozevíráme nůžky mezi příjmy a výdaji státu. Zdá se mi, že v této chvíli všichni požadují jediné. Nižší daně a vyšší výdaje státu. Z toho se stala naše mantra, přepnutí naší DNA. Konec konzervativních Čechů.

Zdá se mi, že v této chvíli všichni požadují jediné. Nižší daně a vyšší výdaje státu. Z toho se stala naše mantra, přepnutí naší DNA. Konec konzervativních Čechů.“

Ve schodcích veřejných financí rychle doháníme západní Evropu. Vypadá to jako pohoda, že se nic neděje. Výhodou je, že máme lepší srovnávací základnu, že startujeme z nižší úrovně zadlužení. Ale v rychlosti zadlužování rosteme mnohem rychleji než ostatní. Do roku 2025 máme nejhorší výhled z celé EU. Takže nejde o jednorázovou záležitost.

A navíc, v celé Evropě se vytvořil narativ, že fiskální kompenzace jsou protiinflační, že pomohou lidem v boji proti zdražování. Je to úplně naopak, jsou proinflační. Je to evropský trend. Čím víc peněz naliju do boje proti inflaci, tím víc ji podporuji. Chápu tento přístup a rozumím mu. Ale nesmí zaniknout, že se pořád zvětšuje rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Jste tedy proti veřejným výdajům, které mají kompenzovat důsledky války a zdražování?

Co my kritizujeme je, že neexistuje žádná rozumná představa o tom, jak se z tohoto v uvozovkách mimořádného stavu vrátit zpátky. Přitom, a možná to bude znít paradoxně, je u nás podíl takzvaných protiinflačních opatření čtvrtý nejvyšší v EU. Možná to tak lidé nevnímají, ale není to tak, že se nic neděje. Náš úřad k tomu jen dodává: Budeme to umět přepnout zpět?

Plyn, ilustrační foto

Zpět k rekordům. Cena plynu pro evropský trh přesáhla 300 eur za megawatthodinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.

Přečíst článek

Jste proti příspěvku pět tisíc korun na dítě, který teď chce rozdávat vláda?

My jsme od začátku proti plošnosti. Vždy jsme říkali, ať jsou podpory adresné.

Argument proti tomu zní, že stát stále neumí udělat adresnou podporu, protože na to nemá technologické kapacity…

Což je smutné. Ale ať se každý nový jednorázový výdaj alespoň nepropíše do budoucna jako nový mandatorní výdaj. Jak je to v případě důchodů. Valorizace vždy ve výdajích zůstávají, jenom příjmy k nim nejsou.

Jen si kupujeme vyšší inflaci

Navrhujete vládě zvýšení nějakých konkrétních daní?

Bylo by skvělé, kdyby k mimořádným výdajům byly mimořádné příjmy. Aby se všechno nedělalo na vrub daňového poplatníka v budoucnosti. Dáváme nějaké konkrétní nápady, ale smysl naší práce je být auditorem. Naše čísla mají být věrohodná pro vládu i pro opozici. Dáváme dlouhodobé výhledy.

Strakova akademie v Praze, sídlo české vlády

Lukáš Kovanda: Vláda měla úsporný tarif zacílit – a navíc snížit DPH na potraviny

Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

A nyní silně říkáme, že neletíme na udržitelné dráze. Za výdaje, které nyní máme, si kupujeme pouze vyšší inflaci. A vidíme, že na kompenzaci je snadné dosáhnout, že se na ní peníze vždycky najdou.

Určitě jsme si za tyto peníze nekoupili ani lepší veřejné služby, ani udržitelný penzijní systém, ani zdravotní systém. Nic z toho, co by mělo být smyslem jejich zvýšení. Klíčový problém je, že nikdo nemluví o tom, jak se to vypne. Nikdo nebude chtít nižší výdaje na školství, na zdravotnictví, ani platit vyšší daně.

Jste pro plošné daně, nebo cílené, například sektorovou daň?

Byl bych nerad, abychom se soustředili jenom na příjmy. Je potřeba něco dělat na příjmech i na výdajích. Úplně jednoduše řečeno, na velikost eráru, kterou máme, příjmy nestačí. Možná víc žáků na jednoho učitele. Nárůst v položce školství je za poslední léta enormní. Včetně nárůstu počtu zaměstnanců.

A když byste se mě zeptal, které by mělo být první opatření, tak by to bylo zdanění fyzických osob, jaké jsme měli před rokem 2020. Druhá úvaha je o majetkových daních, ale tady si nejsem tak moc jistý, jak velký by byl reálný dodatečný výběr. A neřeší to problém černé díry centrální vlády, do které to všechno padá, protože daně z nemovitostí jsou příjmem obcí. Principiálně - najděme k dodatečným výdajům dodatečné příjmy.

Jozef Síkela

Vláda schválila úsporný tarif, průměrná pomoc dosáhne 15 tisíc korun

Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.

Přečíst článek

Když mluvíte o výdajích státu, nabízí se otázka, jak se má státní aparát zmenšit? Což se žádné vládě zatím nepovedlo vyřešit.

To je základem a esencí našeho českého problému ve veřejných rozpočtech. Myslím, že neumíme přijmout představu, že by se veřejný sektor zmenšil. Když se kohokoliv zeptám, jestli zažívá o čtyřicet procent lepší zdravotnictví než před čtyřmi lety, tak mi nikdo neříká, že ano.

Je to pořád stejné. Teď tento sektor možná nebude tolik růst, porostou jiné sektory. Nemusíte dělat ostrý řez, propouštění. Stačí zastavit náklady. Ale naráží to na mantinel, o kterém jsme mluvili. A sice: nebudeme měnit něco, co již funguje.

Máme skoro rok novou vládu. Je tato jiná v přístupu k příjmům a veřejným výdajům?

Je to pro mě kruté poznání. Že vlastně ať se dívám kamkoliv na politickou mapu, tak v zásadě všichni nabízejí podobné věci. Snižování státních příjmů a zvyšování výdajů. A potom už se jenom dohadují, když zatočí kormidlem, kdo tam zatočil víc.

Je to pro mě kruté poznání. Že vlastně ať se dívám kamkoliv na politickou mapu, tak v zásadě všichni nabízejí podobné věci. Snižování státních příjmů a zvyšování výdajů. A potom už se jenom dohadují, když zatočí kormidlem, kdo tam zatočil víc.

Teď vedeme debatu o důchodové reformě a mám pocit, že po malých částech děláme drobné zásahy, které systém připravují o příjmy nebo mu způsobují nějaké dodatečné výdaje. Tak je to v každé oblasti. Na výdajích se pořád přidává. Jsem placený za to, abych řekl, že se pravá a levá strana musí rovnat.

Hlavní budova České národní banky

Stanislav Šulc: Vláda růstem platů vytáhla kudlu a chystá se ji vrazit do zad ČNB

Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.

Přečíst článek

Pozice člověka, který musí hlídat rovnováhu mezi veřejnými výdaji a příjmy v době nadměrných výdajů státu pro vás musí být stresující. Jak ji přijímáte?

Říkejte tomu kázeň. A je to stresující. Už z toho šedivím. A znovu říkám, mě by mě ani netrápily jednorázové výdajové šoky. Mnohem víc mě trápí změna mentality, kterou procházíme. V covidu jsme se naučili, že můžeme dostat sto procent mzdy, ale odpracovat jenom pětasedmdesát procent.  Děsí mě rychlost zadlužování. Pokud se na hranici dluhové brzdy máme dostat někdy v roce 2028, tak to je jako by to bylo zítra. To není příští století.

Děsí mě rychlost zadlužování. Pokud se na hranici dluhové brzdy máme dostat někdy v roce 2028, tak to je jako by to bylo zítra. To není příští století.

Souzníte s přístupem současného ministra financí, který má snahu škrtit výdaje?

Jsem rád, že to není ministr, který jenom pasivně přijme jakýkoliv nápad od premiéra. Tento pocit jsem měl u předchozí vlády.

Rafinérie Litvínov

Stanjura odkrývá karty válečné daně. K bankám a energofirmám přidá ještě rafinérie

O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?

Přečíst článek

Rozumím, že ministr Stanjura žije v politické realitě, kterou nežiju a nemusím ji žít. Jako auditor a poradce říkám, kde je problém, a jak je velký a co se s ním musí dělat. Jaká je politická realita uvidíme na rozpočtu na rok 2023.

Říkáte, že jste jen auditor, ale údajně jste chtěl kandidovat na pozici primátora Prahy za ODS?

Dostal jsem tu nabídku, jako jsem dostal spoustu jiných nabídek. Nakonec to nebylo relevantní. Kdybych si měl srovnat, co je blíž mé DNA jako makroekonoma, tak je to rozpočtová rada než mnoho jiných nabídek, které jsem dostal

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Pavel Kysilka

Se zdražováním není definitivní konec, čeká nás turbulentní období, říká Pavel Kysilka

Přečíst článek
Lukáš Kovanda: Důvěra v průmyslu je nejnižší od světové finanční krize. A to již nehrozí pandemické restrikce

Důvěra v průmyslu je nejnižší od světové finanční krize. A to již nehrozí pandemické restrikce

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme