Reklama

Lukáš Kovanda: Vláda měla úsporný tarif zacílit – a navíc snížit DPH na potraviny

Strakova akademie v Praze, sídlo české vlády
Miloslav Rejha / Creative Commons / BY-SA 3.0
Lukáš Kovanda

Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů. Místo 66 miliard korun by tak letos a v příštím roce vyšel celkem na 30 až 35 miliard. A to, opakujeme, ti skutečně potřební dostanou vyplaceno (ve formě odečtu z účtovaných plateb za energie) dvojnásobek toho, co mají dostat nyní.

Jozef Síkela

Vláda schválila úsporný tarif, průměrná pomoc dosáhne 15 tisíc korun

Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.

Přečíst článek

Vláda by tak ušetřila přes třicet miliard korun. Tyto peníze by mohla využít třeba ke snížení DPH u základních potravin, ze stávajících 15 na deset procent. Takové snížení by mohlo být trvalé, což zvyšuje pravděpodobnost, že by jej prodejci nakonec kompletně promítli do snížení konečných cen v obchodech. Snížení by se týkalo potravin typu masa, mléka, chleba či třeba vajec. V takovém případě by vyšlo veřejnou kasu na zhruba sedm miliard korun ročně.

Zadlužení státu by se nevedlo ani o haléř 

Po dobu čtyř až pěti let by tedy těchto sedm miliard ročně veřejné rozpočty mohly oželet, aniž by se zvýšilo zadlužení eráru o jediný haléř, pokud by právě došlo ke zmíněnému zacílení energetického tarifu. Vláda by zkrátka zúžením okruhu osob, jimž tarif od drahých energií uleví, uspořila veřejné peníze a z této úspory by pak po dobu čtyř až pěti let financovala nižší DPH na základní potraviny.

Dalibor Martínek: Přišly nové zálohy. Půjde se do ulic, nebo lidé zatnou zuby?

Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.

Přečíst článek

Reklama

Snížení DPH na potraviny a související zlevnění potravin by pomohlo opět zejména sociálně zranitelným skupinám. Potraviny totiž v rozpočtech těchto domácností tvoří z hlediska podílu na celkových výdajích citelně významnější položku, než je tomu u domácností bohatších a lépe zajištěných.

Současně by vláda trvalým snížením DPH na potraviny pomohla zemědělcům a potravinářům, neboť by zvýšila poptávku po jejich produkci, a tedy zlepšila její odbyt. Přitom by snížení DPH z 15 na deset procent jenom sazbu přiblížilo běžné praxi v EU. Česko totiž patří v rámci EU k zemím spíše s vyšší sazbou DPH na potraviny. Což zčásti vysvětluje třeba to, proč v Německu, kde je na řadu potravin uplatňována sazba DPH jen sedmiprocentní, jsou potraviny po prostém přepočtu do korun mnohdy levnější než v Česku.

  

Hlavní budova České národní banky

Stanislav Šulc: Vláda růstem platů vytáhla kudlu a chystá se ji vrazit do zad ČNB

Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.

Přečíst článek

Během čtyř až pěti let se zároveň Česko vymaní z nejzávažnější fáze energetické krize a bude moci zahájit proces soustavnějšího ozdravování veřejných financí. Během právě čtyř až pěti let by tak Česko jistě mohlo najít další úspory ve veřejných rozpočtech, kterými by pokrylo uvedené snížení DPH na potraviny i do dalších let. Takže by se opravdu jednalo o snížení trvalé, nikoli přechodné. 

Dvojnásobná pomoc

Sociálně zranitelným by tak bylo pomoženo zdvojnásobením úsporného tarifu, a navíc ještě zlevněním potravin. To by současně pomohlo zemědělcům a potravinářům, nyní tak těžce zkoušeným. Střední vrstvy a bohatí lidé, tedy zbývajících zhruba 75 procent populace, mají zpravidla vytvořený finanční polštář, a to i díky zrušení superhrubé mzdy.

Zrušení superhrubé mzdy totiž nechalo více peněz v kapse hlavně zástupcům střední vrstvy a lidem bohatým, zatímco těm chudším tolik nepomohlo, některým prakticky vůbec. Nyní by se to tedy alespoň částečně kompenzovalo. A dluh státu by přitom nenarostl ani o ten jediný haléř.

Rafinérie Litvínov

Stanjura odkrývá karty válečné daně. K bankám a energofirmám přidá ještě rafinérie

O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?

Přečíst článek

Reklama

Související

Petr Fiala, premiér

Schodky až 300 miliard korun. Veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě pomůže inflace

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme