Stanjura odkrývá karty válečné daně. K bankám a energofirmám přidá ještě rafinérie

O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků také v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot. Televizi Nova to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Daň by se podle něj týkala hlavně rafinerií, a ne čerpacích stanic. V případě schválení by dopadla na desítky největších firem v oboru, uvedl ministr.

Celkem vláda uvažuje o této mimořádné dani pro tři sektory, kromě rafinerií také pro energetiku a bankovnictví. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií.

Obecně ale podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v koalici principiální shoda na zavedení daně je. „Ale je potřeba některé technické a třeba i legislativní parametry dotáhnout a dořešit,“ řekl před jednáním vlády. Po zasedání ministrů Stanjura uvedl, že jeho úřad připravuje příslušný zákon. O konečném znění by měla vláda rozhodnout „v první dekádě září“, řekl. Následně ho pošle poslancům a senátorům.

Stanjura: Válečná daň se bude vztahovat až na tři sektory. Banky a energetika už to mají jisté

Politika

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

ČTK

Přečíst článek

„Přemýšlíme o třetím odvětví, a to jsou vlastně rafinerie, to znamená výroba pohonných hmot a distribuce pohonných hmot,“ řekl Stanjura Nově. „Nejsou to čerpací stanice, je to mnohem menší skupina firem. Pokud se nakonec rozhodneme a vláda to navrhne a Poslanecká sněmovna a Senát to schválí, tak to dopadne jen na několik desítek firem, největších v těchto sektorech," dodal.

Vláda se bojí zdražení koncových cen

Vláda se zatím pro zdanění rafinerií definitivně nerozhodla. Obává se přenesení zdanění na koncové zákazníky. „Je to jedna z oprávněných výhrad nebo nějakých rizik, které zvažujeme. Proto říkám, že jsme se ještě nerozhodli," řekl ministr.

Obecně ale podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v koalici principiální shoda na zavedení daně je. „Ale je potřeba některé technické a třeba i legislativní parametry dotáhnout a dořešit," řekl novinářům před jednáním vlády.

Dopis čtenáře: Zkuste si vyžít s důchodem 12 tisíc měsíčně

Názory

Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.

nst

Přečíst článek

„Před rafinérským sektorem nyní stojí nutnost mnohamiliardových investic do energetické transformace a do přizpůsobení se novým geopolitickým podmínkám, zejména do odklonu od ruské ropy," uvedl v reakci mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Unipetrol v Česku vlastní rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově (na hlavním snímku).

„Dlouhodobá finanční stabilita subjektů kritické infrastruktury je pro energetickou bezpečnost české ekonomiky zásadní. Kombinace vyšší daňové zátěže a nižší míry investic do modernizace a rozvoje by české ekonomice v dlouhodobém horizontu neprospěla,“ dodal Kaidl.

Zisky energetických firem raketově rostou

Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z nyní výrazně rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Stejně tak po únorovém útoku Ruska na Ukrajinu výrazně stouply ceny pohonných hmot.

Ceny benzínu a nafty padají. Skokové zdražení ale přijde na přelomu září a října

Money

Cena benzínu míří pod 40 korun, čerpadláři „vyfukují marže“, ropa padá. Pohonné hmoty jsou ale stále v Česku netradičně dražší než Chorvatsku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily značný nárůst zisků. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle dřívějšího vyjádření Stanjury rozhodnout do 10. září.

Zavedení daně z neočekávaných zisku a další opatření projednávala s premiérem Petrem Fialou (ODS) a zástupci ekonomických ministerstev v úterý večer Národní ekonomická rada vlády (NERV). Výsledky jednání zatím nejsou známy, ale podle České televize nepanuje ve vládě shoda na zavedení daně pro bankovní sektor.

Zavedení daně z neočekávaných zisku a další opatření projednávala s premiérem Petrem Fialou (ODS) a zástupci ekonomických ministerstev v úterý večer Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Ve věci windfall tax (neočekávané daně) byla diskuse složitější, zazněly názory podmíněných podporovatelů, podporovatelů i odpůrců, a to i se zřetelem na mezinárodní přesah, a teď to je již na vládě a jejich politické odvaze,“ řekl koordinátor NERV Jan Procházka. Doplnil, že úkolem rady pro září budou úspory. NERV podle něj na úterním jednání jednoznačně podpořila balíček na zmírnění dopadů energetické chudoby pro druhou polovinu letošního roku.

Stát odebral firmám nevyužitou kapacitu v zásobnících plynu

Politika

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

ČTK

Přečíst článek