Zajímá nás
Arsen Lazarevič: Nový úsporný tarif ignoruje aktuální realitu energetického trhu
Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.
Vláda představila parametry s napětím očekávaného nového sociálního úsporného energetického tarifu. Domácnosti s nízkou spotřebou budou moci získat celkem 11 tisíc korun, se střední spotřebou zhruba 14 tisíc až 15 tisíc korun a s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 tisíc korun.
Pomoc těm nepravým
Paradoxní je přitom, že vláda v procentuálním vyjádření se rozhodla nejvíce podpořit právě domácností s nízkou spotřebou. Může dojít k situaci, že u domácnosti, které byly rozumné a v minulém roce zafixovaly ceny elektřiny na dva nebo tři roky, se spotřebou kolem jedné až dvou megawatthodin, se sníží roční fakturace o více než polovinu. Na ně energetická krize zatím nedopadla, ještě výrazně díky tarifu ušetří. Oproti tomu domácnostem, které vytápějí elektřinou nebo plynem a již zafixované ceny nemají, energetický tarif téměř vůbec nepomůže.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Zpět k rekordům. Cena plynu pro evropský trh přesáhla 300 eur za megawatthodinu
Money
Například domácnost, která vytápěla plynem a měla spotřebu kolem 20 megawatthodin plynu, tak při ceně komodity ve výši 600 korun za megawatthodinu zaplatila v roce 2021 přibližně 23 800 korun za rok. Dnešní ceny dodavatelů s cenou plynu kolem 3000 korun za megawatthodinu už vedly k růstu nákladů na 81 900 korun.
Pokud zohledníme současné burzovní ceny, tak při cenách 4500 korun za megawatthodinu, kterých se dočkáme nejspíše už počátkem příštího roku, za, už domácnost bude vytápět za 118 200 korun. Podpora ve výši 18 tisíc korun tedy rozhodně není bezvýznamná, růst nákladů na vytápění o téměř 100 tisíc korun za rok nijak ale neřeší.
Zrušení podpory OZE? Jen symoblické opatření
Další podporou v samotném tarifu je, že domácnosti nově nezaplatí podporu OZE, která činila 599 korun. U vyšších spotřeb se může jednat o úsporu několika tisíc korun.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Vláda měla úsporný tarif zacílit – a navíc snížit DPH na potraviny
Názory
Pro stát to ale dodatečný náklad neznamená už jen proto, že kvůli růstu samotné komoditní ceny zaplatí domácnost více na dani z přidané hodnoty – více, než činí samotná podpora. Například domácnosti, u kterých cena jedné megawatthodiny elektřiny vzrostla z loňských 1800 na 7000 korun, pak na každé megawatthodiny zaplatí na DPH místo 378 téměř 1500 korun. Zrušení podpory OZE na faktuře je tak spíše symbolickým opatřením, protože bylo přebito právě růstem DPH.
Promarněná šance vlády
Celkově lze energetický tarif označit jako rozporuplný, plošný a nijak neřešící situaci u domácnosti s vyšší spotřebou, tedy těch, které k vytápění využívají elektřinu nebo plyn. Neřeší navíc nijak neohroženější domácností, především ty nízkopříjmové, které ještě mohou být zneužity ze strany energošmejdů a mohou přejít u dodavatele na takzvané spotové ceny, kde si mohou ještě výrazně připlatit i desítky tisíc ročně.
Vláda přitom v příštím roce získá desítky miliard navíc nejen ze zisku ČEZu, ale z korporátní daně u energetických společnosti nebo ze samotného vyššího výběru DPH u domácností kvůli rostoucím cenám. Prostor pro tvorbu robustního energetického tarifu, který by pomáhal především nejohroženějším tu je. A vláda ho nijak nevyužila.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Stanjura odkrývá karty válečné daně. K bankám a energofirmám přidá ještě rafinérie
Money
