Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Ekonom David Marek na začátku tohoto týdne rezignoval na členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Napsaly to Hospodářské noviny (HN) na svém webu. Marek, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla, podle svých slov nechce být v konfliktu zájmů. Nedávno kritizoval vládní návrh rozpočtu na příští rok, který po schválení ve sněmovně dostává k podpisu prezident republiky.
Snižovat potřebu zdravotní péče i náklady díky prevenci, zvyšovat efektivitu formou inovací a otevřít systém novým zdrojům ze soukromého sektoru. To jsou ve zkratce základní doporučení expertů na zajištění dlouhodobého financování zdravotnictví v České republice. Bez toho jinak celému systému hrozí problémy a deficit na mnoha úrovních. Uvedli to na setkání s novináři ekonomičtí odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Ministr financí Zbyněk Stanjura zacouval. Zatímco začátkem ledna mluvil o tom, že kabinet už žádné velké reformy nechystá, teď tvrdí, že vláda do konce volebního období velké reformy přinést chce. Ukazuje přitom na opatření, která navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Ta připravila rozsáhlý plán nutných ekonomických a společenských změn. Lídři koalice sice na reformy říkají jasné ano, zároveň ale oznamují, že potřebují delší dobu na to, aby se mohli s návrhy NERVu detailněji seznámit. Sliby se slibují, blázni se radují.
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal si nemyslí, že ČNB ke snížení sazeb sáhne ještě do Vánoc. „Radní se obávají lednového přecenění. Firmy budou chtít rostoucí náklady alespoň z části přenést na spotřebitele. Riziko, že inflace nabere na razanci, tu je,“ říká. Kam podle něj zamíří ceny realit? A má vůbec smysl čekat na levnější hypotéku? Dočtete se v rozhovoru.
Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.
Írán v úterý znovu otevře svůj 🤑🤑🤑akciový trh, který byl uzavřen, když Spojené státy a Izrael na konci února na Írán vojensky zaútočily. "Pozastavení činnosti akciového trhu od začátku války mělo za cíl chránit majetek akcionářů, zabránit panickému obchodování a umožnit transparentnější podmínky pro tvorbu cen,“ uvedl zástupce dozorového orgánu provozovatele burzy Hamíd Járí. Největší akciový trh v Íránu je v metropoli Teheránu, tamní burza byla založena v roce 1967.
