Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno veřejně představil myšlenku, že by české firmy mohly od roku 2024 vést účetnictví a platit daně jak v korunách, tak v eurech. Dosud je to možné pouze v korunách. Je to součástí programového prohlášení vlády. Je to změna k lepšímu? Část firem to považuje spíše za nepodstatné, za marketing vlády.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.
ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy korun) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023.
Česká měna před státním svátkem smazala mírné posílení z úterka. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,95 koruny za euro 💶, vůči dolaru zakončila den na 21,94 kruny za dolar se ztrátou tří haléřů.
České akcie v prvních čtyřech měsících letošního roku rostou. Index PX od začátku roku do konce dubna posílil o 14,7 procenta na 2019,3 bodu. Nejvíce posílily akcie pojišťovací skupiny VIG, naopak nejvíce ztratily akcie společnosti Photon Energy. Za celý loňský rok pražská burza rostla o 24,5 procenta.
Vláda schválila způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Stát od polostátní společnosti ČEZ převezme 80 procent podílu její dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II, která má projekt na starosti. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
Číst více
Státem vlastněný provozovatel plynovodů Net4Gas loni zaznamenal čistý zisk 💰 devět milionů korun. Dostal se tak z předloňské ztráty 1,7 miliardy korun. Výrazně stouply i tržby podniku, meziročně o 41 procent na 5,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Net4Gas.
Číst více
Francouzská společnost EDF zvažuje podání žaloby proti schválenía průběhu tendru na nové jaderné bloky v Dukovanech ☢ ke Krajskému soudu v Brně. Rozhodnout o ní chce brzy. Firma také žádá o veřejné slyšení o tendru v českém Parlamentu. Novinářům to řekl viceprezident EDF Vakis Ramany.
Pivovar Budějovický Budvar loni vyvezl 1,391 milionu hektolitrů piva 🍻. Je to o čtyři procenta meziročně více. Budvar vyváží téměř 75 procent své produkce, jde o nejvyváženější české pivo. S výjimkou Antarktidy míří na všechny kontinenty. Mezi největší trhy patří tradičně Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, v posledních letech také Velká Británie.
Firmu Dotykačka poskytující pokladní systémy restauracím či prodejnám ovládla softwarová skupina Seyfor. Dosud v Dotykačce držela 53 procent, zbývající 47 procent ovládala investiční skupina Redwood Capital. Nyní má Seyfor ve firmě sto procent. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy Byznys to řekl zakladatel a šéf společnosti Seyfor Martin Cígler. Hodnota transakce podle něj přesáhla miliardu korun.
Číst více
Evropsko-americké automobilové skupině Stellantis v letošním prvním čtvrtletí klesly tržby meziročně o 14 procent na 35,8 miliardy eur 💶(téměř 900 miliard korun). Automobilka zároveň stáhla svůj celoroční výhled, a to kvůli nejistotě kolem vývoje cel.
