Většina rodičů myslí na budoucnost svých dětí a odkládá pro ně peníze stranou. Hlavním nástrojem, jak pomoci dětem při startu do vlastního života, ovšem zůstávají spořicí účty. Za dostatečnou startovní pomoc rodiče většinou považují částku do 200 tisíc korun.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Nová data statistického úřadu hlásí, že česká ekonomika roste ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 procenta. Ve společnosti by to mělo vyvolat pocit uspokojení. Sláva, rosteme. Jsme premianty Evropy. Přes všechny špatné zprávy kolem nás Česko prosperuje. To je ovšem špatný výklad děje.
Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Vize Česka jako úspěšné země se vzdaluje, respektive její naplnění bude enormně drahé. Bude to stát biliony korun, které stát i veřejný sektor musejí investovat v nadcházejících pětadvaceti letech. A to konkrétně v oblasti energetiky, bezpečnosti, dopravní infrastruktury a v sociální oblasti, zejména ve stárnutí populace. Shodli se na tom přední ekonomové na konferenci Budoucnost české ekonomiky pořádané Sdružením pro zahraniční investice.
Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá zatáčku“.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
