Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno veřejně představil myšlenku, že by české firmy mohly od roku 2024 vést účetnictví a platit daně jak v korunách, tak v eurech. Dosud je to možné pouze v korunách. Je to součástí programového prohlášení vlády. Je to změna k lepšímu? Část firem to považuje spíše za nepodstatné, za marketing vlády.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.
ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.
Americký dolar 📈 posiluje vůči koši předních světových měn. Zotavení dolaru umožnily výprodeje na dluhopisových trzích a rostoucí obavy o veřejné finance v Británii a Japonsku, které oslabily britskou libru a japonský jen. Obchodníci nyní čekají na páteční údaje o zaměstnanosti v USA, které by mohly naznačit další vývoj americké měny.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) v letošním prvním pololetí zvýšila tržby meziročně o 7️⃣8️⃣ procent na 2,81 miliardy eur (zhruba 69 miliard korun). Dodávky pro Severoatlantickou alianci (NATO) a pro Ukrajinu, která se brání ruské vojenské agresi, představovaly 96 procent tržeb.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki v rozporu s tradicí ❌ nevzal do své delegace na cestu do Spojených států žádného zástupce ministerstva zahraničí. Šéf kanceláře prezidenta navíc podle médií řekl, že vláda premiéra Donalda Tuska žádnou politiku vůči Spojeným státům nevede, protože s nimi žádné vztahy nemá.
Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií (IPO) chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy korun) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 1️⃣4️⃣ miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.
Pražská burza nenavázala na pondělní mírný růst. Index PX se dnes 📉 snížil o 0,55 procenta na 2259,16 bodu. Dolů burzu táhly akcie Komerční banky, energetické společnosti ČEZ a pojišťovny VIG. Česká koruna oslabila k euru i dolaru.
Ceny ropy se 📈 zvyšují, pozornost se soustředí na blížící se zasedání skupiny OPEC+ a na další vývoj kolem rusko-ukrajinského konfliktu. Severomořská ropa Brent krátce před 17:00 středoevropského letního času vykazovala nárůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se nedaleko 68,7 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate si připisovala téměř 1,8 procenta a dostala se nad 65 dolarů za barel.
Severoatlantická aliance usilovně pracuje na tom, aby znemožnila Rusku ❌ rušit signály u civilních letů, uvedl dnes podle agentury AP šéf NATO Mark Rutte. Prohlásil to dva dny poté, co letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přišlo ve vzdušném prostoru Bulharska o navigaci GPS a piloti přistáli v Plovdivu pomocí klasické navigace a papírových map.
Americká společnost OpenAI zavede mechanismus 📱 rodičovské kontroly pro svůj konverzační nástroj umělé inteligence (AI) ChatGPT. Reaguje tak na stížnosti rodičů v USA, kteří firmu na konci srpna obvinili, že chatovací robot povzbuzoval jejich dítě k sebevraždě, uvedla agentura AFP.
Slovenský premiér Robert Fico se podle opozičních politiků rozhodl vydat zemi ruským zájmům a vůči prezidentovi 👴 Vladimiru Putinovi se na společné schůzce v Číně choval jako sluha. Představitelé slovenských opozičních stran to uvedli v reakci na dnešní setkání Fica s Putinem v Pekingu, kde je ministerský předseda na návštěvě při příležitosti čínských oslav konce druhé světové války.
Ekonomika Severní Koreje díky posílení hospodářských vazeb na Rusko 📈 rostla loni nejrychleji za osm let. Růst hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024 zrychlil na 3,7 procenta ze 3,1 procenta o rok dříve. S odkazem na odhad centrální banky Jižní Koreje (BOK) o tom informuje agentura Reuters.
