Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno veřejně představil myšlenku, že by české firmy mohly od roku 2024 vést účetnictví a platit daně jak v korunách, tak v eurech. Dosud je to možné pouze v korunách. Je to součástí programového prohlášení vlády. Je to změna k lepšímu? Část firem to považuje spíše za nepodstatné, za marketing vlády.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.
ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.
Máme fungl novou dálnici Praha – Brno, ohlásil premiér Babiš poté, co s tuplovaným ministrem Havlíčkem slavnostně uvedli do provozu modernizovanou D1. Na některých úsecích přitom práce v okolí dálnice potrvají i v dalších měsících a v příštím roce se její části dokonce znovu uzavřou. Nic nového.
Obraz 🎨🖌Podobizna slečny Lieserové od Gustava Klimta, který byl dlouhou dobu považován za ztracený, se ve Vídni vydražil za 30 milionů eur 💶 (758 milionů korun). Informuje o tom agentura APA, podle níž se odhadní cena pohybovala mezi 30 a 50 miliony eur (až 1,26 miliardy korun). I tak dnes aukce jasně překonala dosavadní rakouský rekord.
Ceny ropy 🛢 klesají 📉 kvůli zmírnění napětí na Blízkém východě a slabší aktivitě amerických podniků. Větším ztrátám brání pokles zásob ropy ve Spojených státech. Severomořská ropa Brent ztrácí o 0,5 procenta na 87,96 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odpisuje 0,7 procenta a prodává se lehce nad 82,80 dolaru za barel.
Česká skupina lékáren Pilulka 💊 loni podle předběžných čísel utržila 2,1 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 13 procent. Spolu s franšízovými lékárnami v Pilulce zákazníci loni utratili okolo tří miliard. Důvodem poklesu je uzavření rumunské pobočky v polovině roku 2023 a výrazné omezení prodejů prostřednictvím benefitních zaměstnaneckých programů.
Pražská burza po dvou růstových dnech nepatrně oslabila. Index PX poklesl o 0,08 procenta na 1563,57 bodu. I tak ale zůstává na nejvyšších hodnotách od léta 2008. Dnes se dařilo akciím pojišťovny VIG i skupiny Erste, naopak v oslabování pokračovaly cenné papíry energetické společnosti ČEZ.
Americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon 📝 uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Akcionáři Komerční banky schválili návrh představenstva vyplatit z loňského zisku dividendu 82,66 koruny na akcii před zdaněním. Uvedla to mluvčí banky Šárka Nevoralová. Většinovým akcionářem KB je s podílem 60,4 procenta francouzská banka Société Générale. Komerční banka má přes 69 tisíc akcionářů, většina z nich jsou lidé z Česka.
Číst více
Tržby amerického výrobce letadel Boeing ✈ se v prvním čtvrtletí meziročně snížily o osm procent na 16,57 miliardy dolarů (391 miliard korun). Je to však lepší výsledek, než firma čekala. Boeing ve svém dnešním sdělení také uvedl, že krize kolem výroby jeho letadla 737 MAX polevuje. Boeing je hlavním rivalem evropského výrobce letadel Airbus.
Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst 📈 o 0,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než předpokládala únorová prognóza. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k tomu uvedl, že aktualizovaný výhled vývoje hrubého domácího produktu (HDP) je stále příliš nízký, přesto jsou už podle něj patrné známky zlepšení.
Číst více
Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda dnes schválila jeho jmenování. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta ministryně obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.
Lepší pracovní podmínky pro pracovníky digitálních platforem, jako je Uber, schválili poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku. Cílem směrnice je větší ochrana a posílení postavení lidí, kteří pracují například jako kurýři nebo řidiči na objednávku pomocí aplikací, a obecně větší transparentnost zaměstnání v nových formách práce.
Zajímá nás
