Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno veřejně představil myšlenku, že by české firmy mohly od roku 2024 vést účetnictví a platit daně jak v korunách, tak v eurech. Dosud je to možné pouze v korunách. Je to součástí programového prohlášení vlády. Je to změna k lepšímu? Část firem to považuje spíše za nepodstatné, za marketing vlády.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.
ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský premiér ho informoval o vývoji situace na Blízkém východě, uvedl Fiala na síti X. Český předseda vlády vyjádřil pochopení pro nutnost zastavení íránského jaderného a raketového programu i přání maximálně chránit civilisty žijící v Izraeli, Íránu, Gaze nebo kdekoli jinde.
V Jeruzalémě a Tel Avivu se rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby se ukryli v krytech. Íránská státní média potvrdila, že z různých míst napříč Íránem byly na Izrael vypáleny balistické rakety. V oblasti Tel Avivu byly slyšet exploze, píše Reuters. Izraelská armáda následně oznámila, že úroveň poplachu klesla a lidé mohou opustit kryty.
Saúdská Arábie nechala popravit novináře Turkiho Džasíra, který psal o korupci v královské rodině. Uvádí to agentura AP s odkazem na úřady. Saúdskoarabské úřady muže zadržely v roce 2018. Psal také o právech žen či povstáních v arabských zemí na začátku minulé dekády. Podle organizací na ochranu svobody tisku poprava ukazuje, že vláda této země se snaží kritiky umlčet.
Francozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
Česko vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli, uvedlo na sociální síti X ministerstvo zahraničí. Zájemci se musí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu.
Ve městě Puné v indickém státě Maháráštra se zřítil most 🌉, zahynulo šest lidí a 25 dalších smetla voda, píše agentura Reuters s odvoláním na web CNN News18. Šlo o starý železný most, na kterém v době incidentu byla řada turistů, uvádí list Hindustan Times.
Ostravské chemičce ⚗ BorsodChem MCHZ vzrostly loni tržby o 8,7 procenta na 4,94 miliardy korun. Firma ale prohloubila ztrátu, z 23,5 milionu na 200,5 milionu korun. Hospodářský výsledek ovlivnila zářijová povodeň, která firmě způsobila značné škody na majetku a zásobách, ale i nepřímé škody vzniklé přerušením provozu. Společnost to uvedla ve výroční zprávě.
Vláda na mimořádné schůzi o vyslovení nedůvěry svolané opozicí na úterý svoji pozici obhájí. Premiér a předseda ODS Petr Fiala to dnes uvedl v pořadu Prima CNN.
Číst více
