Forbes: Nejbohatší na světě je Musk, Strnad je v první sedmdesátce

Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.

Začátkem dubna se konají přijímací zkoušky na střední školy. Rodiče nyní horečně řeší, jak dítě posunout vzdělávací soustavou. Čtrnáctileté děti si často neuvědomují, že jeden den rozhodne o jejich osudu. Vzdělávací systém přitom nepodporuje nadané, ale děti, jejichž rodiče mohou platit tisíce za přípravu na zkoušky.

Jak je možné, že učitelé ve veřejných základních školách připravují žáky na budoucnost, ale aby se děti dostaly na střední školu, musejí jim rodiče platit přípravu na přijímací zkoušky? Copak nestačí pro úspěšné složení dobře se učit? Evidentně nestačí.

V jakémsi státním Cermatu vymýšlejí testy. Křížek nesmí přesáhnout rámeček, nesmíte psát perem a tak dále. Všechno výmysly, aby šly výsledky počítačově zpracovat. To má být účel zkoušek?

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Názory

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Přijímačky jako byznys

Podle zjištění společnosti Provident, která si na téma přijímaček udělala průzkum, platí 34 procent rodičů nějakou formu přípravy. Ceny kurzů jsou kolem deseti tisíc korun. Je to obrovský byznys poradenských firem. Jak tedy bezplatné školství?

Nízkopříjmové rodiny si placené doučování nemohou dovolit. Šance dítěte na přijetí na dobrou školu rapidně klesají.

Nedostatek míst na gymnáziích

Zároveň je na gymnáziích obří propast mezi volnými místy a počty uchazečů. V Praze nebo v Brně připadá na jedno místo třeba i dvacet uchazečů. To nevíme, kolik máme dětí, že nejsme schopni vytvořit dostatek kapacit?

Ženeme děti, letos jich chce na střední přes sto padesát tisíc, do smrtícího mlýnku na maso. Stát fatálně selhává, hází dětem ve vzdělávání klacky pod nohy, místo aby je ve studiu podporoval.

David Ondráčka: Přijímačková zeď se může opakovat, nic zatím vyřešeno není

Názory

Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.

David Ondráčka

Přečíst článek

Paradox českého vzdělávání

Paradoxní je, že jedna vláda za druhou opakuje, jak je potřeba zvýšit v Česku vzdělání. Česko se dlouhodobě pohybuje mezi zeměmi Evropské unie s nejmenším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných lidí. V Česku je to 27 procent, průměr unie je o deset procentních bodů vyšší.

Jak mají lidé dosáhnout na vysokoškolský titul, když je systém nechává vylámat si zuby dřív, než vůbec dostanou rozum? Co vlastně školy dětem dávají?

Řeší se platy nepedagogických pracovníků, školníků a kuchařek, řeší se, jestli mají děti jíst ve školních jídelnách víc čočky, řeší se platy učitelů. Věčně nespokojení učitelé, ani obědy zdarma jim nestačí, neustále tlačí na zvyšování svých platů. Co za to doručují žákům? Popravdě bídu. Nejsou ani schopni připravit děti na přijímací zkoušky.

Vzdělání podle peněženky

Rodiče, kteří už tak platí desetitisíce korun ročně za základní docházku, učebnice, obědy, školy v přírodě, kroužky či družinu, musí před přijímačkami znovu sáhnout do peněženky, aby jejich dítě vůbec mělo šanci na další vzdělávání. Děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.

Stát kriticky selhává, potom vymýšlí všelijaké sociální programy. Jako by vlastně chtěl mít velkou část veřejnosti méně vzdělanou, s nižšími příjmy, často závislou na státu.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.

Rekonstrukce bytů v historických domech dnes často balancují mezi dvěma póly, a to snahou zachovat původní kvalitu architektury a současně reagovat na ekonomický tlak současného bydlení. Projekt rekonstrukce bytu na pražské Letné od architekta Prokopa Hartla ukazuje, že i s velmi omezeným rozpočtem může vzniknout promyšlené a kultivované řešení nájemního bydlení.

14 fotografií v galerii

Byt o velikosti 68 metrů čtverečních se nachází v památkově chráněném domě z 30. let, který během desetiletí prošel řadou necitlivých úprav. Hartlova rekonstrukce proto nestavěla na radikální přestavbě dispozice, ale na postupném odstraňování pozdějších zásahů a obnově kvalitních původních detailů.

Projekt tak pracuje s principem minimální zásah, maximální efekt, který je dnes v architektuře stále aktuálnější.

„Místo nákladných stavebních změn projekt staví na respektu k původnímu charakteru domu a nabízí ukázku dostupné architektury. To je téma, které je v kontextu dnešní bytové krize stále aktuálnější,“ uvádí architekt Prokop Hartl.

Nové centrum bytu

Klíčovým prostorem bytu se stala multifunkční jídelna s otevřenou kuchyní, která propojuje jednotlivé části dispozice. S obývacím pokojem ji spojuje nově vytvořený průchod, díky němuž se podařilo prostor výrazně otevřít a prosvětlit.

Do hloubky bytu zároveň přivádí světlo luxferová příčka, která odděluje jednotlivé části dispozice, aniž by narušila jejich vizuální propojení. Tento prvek zároveň řeší i otázku soukromí.

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Reality

Měli změnit dispozici a „modernizovat“. Místo toho zachovali téměř vše. Výsledek? Nadčasový byt, jehož hodnota nestojí na metrech čtverečních, ale na citlivé práci s historií. Rekonstrukce od 0,5 Studia potvrzuje trend, který mění pražské činžáky v designové investice.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jedním z nejvýraznějších momentů projektu je práce s rozpočtem. Celková rekonstrukce stála přibližně 360 tisíc korun, což je v kontextu současných rekonstrukcí mimořádně nízká částka.

Úspory přinesla například náhrada klasických vestavných skříní za textilní závěsy. „Toto řešení ušetřilo významnou část rozpočtu a zároveň celý interiér vizuálně sjednotilo a zachovalo jeho prostorovou otevřenost,“ popisuje architekt.

Materiály navržené pro nájemní bydlení

Přestože byl rozpočet omezený, důležitým kritériem zůstala dlouhá životnost materiálů. Byt je určen k pronájmu, a proto bylo nutné zvolit řešení, které vydrží intenzivnější užívání.

Podlahy proto tvoří odolná epoxidová stěrka a kuchyňská linka je vyrobena z nerezu. Tyto materiály zároveň dodávají interiéru současný, téměř industriální charakter.

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Reality

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Barevnost prostoru stojí na neutrálním základě, který doplňují výrazné akcenty, jako je například modrá koupelna nebo sytě zelený jídelní stůl. Interiér tak získává vlastní identitu, aniž by byl příliš určující pro budoucího nájemníka. „Díky neutrálnímu základu zůstává v interiéru dostatek prostoru pro osobní vklad budoucího nájemníka,“ uzavírá Hartl.

Domy pár minut od Václavského náměstí mění majitele. Fidurock je promění na byty

Reality

Investiční skupina Fidurock koupila dva činžovní domy v Sokolské ulici nedaleko Václavského náměstí. Objekty o ploše 2 157 metrů čtverečních projdou kompletní rekonstrukcí a změnou z kanceláří na nájemní byty.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města

Reality

Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.

Petra Nehasilová

Přečíst článek