Společnost Telight patří k těm příkladům úspěšného využití univerzitního výzkumu v byznysu. České mikroskopy, které využívají know-how z brněnského VUT, dobývají svět.

Česko patří ke světovým velmocem optické techniky. A hlavní hráči působí v Brně. Právě zde vznikla společnost Tescan, kterou vloni koupila japonská Shimadzu za 850 milionů dolarů.

„Dokazuje to, že tu existují unikátní podmínky, v nichž mohou vznikat a růst firmy, o které se zajímají globální hráči,“ říká Petr Jaroš, CEO výrobce holografických mikroskopů Telight, spin-offu, který se z Tescanu oddělil koncem roku 2019. „Důvodem tehdy bylo, že pro Tescan byla tehdy priorita vývoj prozařovacího elektronového mikroskopu a světelná mikroskopie nedostala dostatečnou pozornost. Vyčleněním samostatné společnosti jsme mohli začít expandovat a komerčně využít patenty mající kořeny ve výzkumu profesora Radima Chmelíka z VUT v Brně, který v této oblasti získal prestižní cenu Wernera von Siemense i Českou hlavu,“ dodává Jaroš.

6 fotografií v galerii

Miliardový trh

Telight vlastní lucemburský fond CLCF SMT zaměřený na vědecké přístroje a optické technologie. V roce 2020 pak Telight koupil francouzskou společnost BioAxial, čímž rozšířil své portfolio o technologii zobrazení v superrozlišení. „Fond je otevřený novým investorům. Chceme financovat expanzi, diagnostické aplikace i vývoj přístrojů s vyšším rozlišením, máme již patenty včetně experimentálního ověření na lokalizaci jednotlivých molekul,“ říká Jaroš. 

Podle něj jsou přitom podobné technologie velmi zajímavou investicí, protože na rozdíl od startupů jde o stabilní byznys, což potvrzuje právě i zmíněná akvizice brněnské firmy globálním hráčem. „Celosvětový trh jenom super-rozlišovacích vědeckých mikroskopů je kolem šesti miliard dolarů. Kdybychom získali jedno procento, znamenalo by to asi 60 milionů dolarů tržeb,“ odhaduje CEO společnosti.

Sledovat život buněk

Klíčovým produktem firmy je mikroskop Q-Phase využívající technologii Quantitative Phase Imaging, pomocí kterého mohou vědci a vědkyně sledovat buňky v jejich přirozeném prostředí.

„Normální buňka je téměř průhledná. Když ji obarvíte, vidíte ji dobře, ale chemie může ovlivnit experiment. My místo intenzity světla měříme jeho zpoždění při při průchodu, tedy změnu fáze. Díky tomu zobrazíme rozložení látky v buňce bez zásahu do ní samotné,“ vysvětluje Jaroš hlavní výhody českého výrobku.

Právě schopnost sledovat živé buňky v reálném čase je zásadní pro biomedicínu a vývoj léků. Farmaceutické firmy potřebují dlouhodobě pozorovat, jak se buňky dělí, odumírají, pohybují nebo reagují na léčivo.

„Cílem vědce je pochopit, co se ve vzorku děje. My mu dáváme další mapu. Představte si to jako digitální mapu České republiky. Něco ukazuje turistická mapa, další informace nabízí třeba katastrální mapa. A přesně tak i my nabízíme různé pohledy na vzorky,“ přibližuje šéf Telightu to, co vlastně zákazníkům nabízí pokročilé holografické mikroskopy. I proto o ně mají zájem akademická a výzkumná pracoviště po celém světě, ale také nemocnice či farmaceutické firmy.

Investor Michal Zahradníček: Česká věda má skryté diamanty, které zatím leží ladem

Leaders

Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Nový model se blíží

Firma dnes ke Q-phasu zároveň přidává fluorescenční moduly a dále nabízí super-rozlišovací mikroskopii, která dokáže zobrazit struktury až kolem 90 nanometrů, a má vlastní patenty na technologii schopnou teoreticky jít k rozlišení kolem pěti nanometrů.

„Další výhodou našeho mikroskopu tak je jeho konfigurovatelnost, zákazník si může pořídit přesně to, co potřebuje. Jednotlivé moduly samozřejmě neustále upgradujeme a doplňujeme nejnovějšími technologiemi, čímž prodlužujeme životnost produktu,“ připomíná Petr Jaroš. I tak Telight aktuálně finišuje nový typ, nástupce Q-Phase, který bude kompaktnější než stávající vlajková loď Telightu.

Moderní mikroskopie už není jen optika. Jeden experiment generuje obrovské objemy dat, které je potřeba přenést, zpracovat, analyzovat a uchovávat. I proto Telight pracuje také na uvedení vlastní datové platformy a to jak v oblasti HW, tak SW.

Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne

Leaders

Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.

Stanislav Šulc, Michal Nosek

Přečíst článek

Expanzní mapa: Japonsko, Čína, USA

Telight dnes prodává především v Evropě, ale letošní rok má být přelomový v expanzi. Firma už dodala první zařízení do Japonska a Číny.

„V Japonsku máme distributora a první zákazníky, kterým přístroj předvádí. V Číně jsme prodali zařízení univerzitě a očekáváme další poptávku,“ říká Jaroš. 

Dalším cílem je americký trh, který je pro výrobce mikroskopů největším na světě. Zájem firma mapuje i v Izraeli, Spojených arabských emirátech nebo Indii – tedy v regionech, kde rychle roste biotechnologický výzkum.

Česká věda pak podle Jaroše umí světu nabídnout velmi zajímavé technologie, s nimiž by mohly firmy uspět globálně. Častým problémem je ale komercionalizace, schopnost přijít s produktem a dokázat zafinancovat jeho vývoj a prodej.

„Telight může být dobrým příkladem, kdy se to povedlo, protože se propojil akademický výzkum, kapitál a management, a vznikl produkt schopný konkurovat světové nabídce. Česká věda tak nemusí být jen grantovým prostředím, ale může být i průmyslem,“ uzavírá Jaroš.

video

Živě z Global Investment Summitu 2026

Newstream TV

Jubilejní pátý ročník Global Investment Summitu (GIS) právě odstartoval. Přináší dvoudenní program plný exkluzivních dat, odborných diskusí a setkání lídrů českého i světového byznysu. Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí. Přinášíme živý přenos z Martinického paláce na Pražském hradě.

nst

Přečíst článek

Rozšiřující se konflikt na Blízkém východě nehrozí pouze dočasným zvýšením cen na benzinkách, ve hře jsou i vyšší ceny elektřiny, s tím rostoucí inflace či zamrzlé hypotéky.

Konflikt v Íránu zase a znovu obnažuje zásadní dějinný předěl. Evropa po stovkách let už není hybatelem světového dění, nýbrž pouhým pasivním přihlížejícím. Tím, který navíc „divadlo“, jež zatím sleduje naštěstí jen zpovzdálí, nakonec z velké části zaplatí. Předchozí výboje USA na Blízkém východě, zejména první a druhá válka v Iráku, ještě nesly posvěcující štempl velkých evropských ekonomik v čele s Británií. Jenže ani ty už dnes Američany nezajímají, vystačí si s Izraelem.

Evropské země vlastně ztratily ve světě váhu coby geopolitická síla. Kvůli selhání svých elit v posledních desetiletích jsou v rostoucí míře podřízeny Spojeným státům nejen bezpečnostně, ale také energeticky. Nemají co nabídnout. Navíc jsou jejich elity zhusta levicové, více či méně skrytě antiamerické. Takže Američané v nich stále zřetelněji nemají partnera nejen vojenského, ale ani hodnotového. To se vzpomínaným Izraelem si rozumějí lépe. Ten totiž ještě nepodlehl levicové relativizaci hodnot a zpochybňování přínosné dějinné role Západu, které je ve svém důsledku mimořádně oslabující, nakonec hlavně ekonomicky, společensky a (geo)politicky.

Energetická slabina starého kontinentu

Evropa geopoliticky povážlivě slábne, neboť už vlastně od 90. let rezignuje na to, co geopolitickou sílu zajišťuje. Rezignuje na dostupné energie, s nimi související základnu globálně konkurenceschopného průmyslu, včetně toho vojenského a zbrojního, a rezignuje také na to, co z ní učinilo světovou velmoc uplynulých staletí – tedy na inovativní podnikání a podmínky, které potřebuje ke svému rozkvětu.

Brusel by rád centralizoval, jako centralizuje Peking, akorát Evropa nebyla, není a nebude Čína, v níž měl odjakživa úředník vyšší společenský status než podnikatel. I proto také průmyslová revoluce proběhla jako první v Evropě, ne v Číně. Číně Západ předal výdobytky průmyslové revoluce takřka na podnose za pár desetiletí.

Budeme-li konkrétnější, Evropa v rámci rezignace na dostupné energie dává sbohem vlastní těžbě zemního plynu a řada evropských zemí v čele s Německem pak dokonce i jaderné energetice. O to zranitelnější pak starý kontinent je během situací, jakou představuje právě probíhající konflikt v Íránu.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě vyskočila v tomto týdnu takřka až na dvojnásobek (v Americe za poslední měsíc klesla o skoro deset procent). Obchodníci se totiž obávají trvalejší blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA.

Evropa, která je na dovozu amerického plynu více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o tento plyn, což by jeho cenu šponovalo. Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek plynu z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nynější prudké zdražování plynu je tedy z velké části důsledkem vlastní rezignace Evropy na co možná nejvyšší míru energetické soběstačnosti, kdy – například – kvůli environmentálním ohledům sice odmítá vlastní těžbu plynu frakováním, ale nepříčí se jí mohutný dovoz takto frakovaného plynu z USA. Američtí dodavatelé zkapalněného zemního plynu tak na americké válce v Íránu vydělají, zatímco evropští odběratelé plynu za ni zaplatí. A nejen oni.

Dopad na české hypotéky

Výnos desetiletých dluhopisů české vlády tento týden poměrně výrazně narůstá. Klíčovým důvodem je právě zdražování plynu. To má totiž potenciál citelně zvýšit inflaci v Česku, takže investoři žádají vyšší výnos dluhopisů, aby ji výhledově pokryli. Pod tíhou dění v Íránu proto už trh také přestal sázet na to, že Česká národní banka letos sníží své základní úrokové sazby.

Ještě ve čtvrtek minulý týden trh předpokládal, že se sazby do roka a do dne sníží z 3,5 na rovná tři procenta. Kvůli obavě z inflačního dopadu íránského konfliktu, jejž zrcadlí právě pondělní i úterní poměrně citelný růst výnosů dluhopisů vlády ČR, však trh nyní předpokládá letošní stabilitu úrokových sazeb ČNB. Kdo čekal alespoň mírné letošní zlevnění hypoték v Česku, musí si nyní nechat zajít chuť.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Energie rozhodují o životní úrovni

To, že je Evropa příliš závislá na dovozu tak základní suroviny, jakou je plyn, představuje problém nejen z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu. Tato závislost také zvyšuje výnos dluhopisů, tedy náklady obsluhy vládního dluhu. Neboli zvyšuje úrokové platby, které je třeba uskutečnit ze státního rozpočtu. A zvyšuje také náklady financování, třeba firemních investic do inovací a nových pracovních míst. A na úrovni domácností zdražuje třeba zmíněné hypotéky. Hůře dostupný plyn tedy znamená horší životní úroveň, vyšší úrokové platby, méně investic i inovací. A to nejsou žádné maličkosti.

Účet zaplatí další generace

Cena a dostupnost energií zkrátka tak či onak prostupuje celou ekonomikou. Čína i USA se o dostupné energie snaží, seč mohou, Evropa si energie naopak uměle zdražuje, třeba povolenkami, nebo si je neprozíravě likviduje, jako když Němci v době houstnoucího geopolitického napětí vypínají jaderné bloky. Za tento nerozum platí Evropané už teď, jak vidíme právě nyní, v době stupňujícího se konfliktu v Íránu. Skutečně draze za něj zaplatí ale až další generace Evropanů.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy