Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Chalupa po rekonstrukci
Nikola Tláskalová/Česká cena za architekturu, užito se svolením
Petra Nehasilová

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Uprostřed obce Vidlatá Seč v Pardubickém kraji stojí statek, na který už více než sto let navazuje nenápadná chalupa. Původně sloužila jako výměnek, jako přirozené pokračování hospodářského stavení, se kterým dodnes sdílí římsu i odstín střechy. Z ulice působí tradičně a pokorně, ale vikýř a svěže zelená okna napovídají, že uvnitř se odehrál velký příběh proměny.

A že bylo co zachraňovat.

Ještě před několika lety byla chalupa ve velmi zanedbaném stavu. Střechou zatékalo, vlhkost prostupovala z terénu do zdiva a hygienické zázemí neodpovídalo současným nárokům na bydlení. Objekt trpěl typickými poruchami starých venkovských staveb, jako jsou degradované podlahy, narušená konstrukce střechy i dlouhodobě neřešená vlhkost.

Rekonstrukce se ujal architekt Vojtěch Bis, který k projektu přistoupil s respektem k historické hodnotě objektu i jeho vazbě na sousední statek. Cílem nebylo vytvořit moderní novostavbu, ale zachovat charakter původního stavení a zároveň umožnit pohodlnou rekreaci pětičlenné rodině.

Proměna, která respektuje minulost

Pozemek je dnes jasně rozdělen do tří částí, a to předzahrádky orientované do návsi, obytné zahrady bezprostředně za domem a sadu na zbytku parcely. Tato struktura přirozeně navazuje na tradiční uspořádání venkovských hospodářství v regionu.

Dispozice původní části chalupy zůstala zachována. Podkroví bylo nově zobytněno a dnes slouží ke spaní i dětským hrám. Původní nevyhovující přístavek byl odstraněn a nahrazen novou strukturou, do které se vešla veranda, plnohodnotné hygienické zázemí a sklad přístupný ze zahrady.

Rekonstrukce staročeské chalupy v Chlumu

Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk

Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Přečíst článek

Rekonstrukce byla komplexní a zasáhla prakticky všechny klíčové konstrukce objektu. V první fázi bylo sanováno vlhké zdivo, které dlouhodobě degradovalo stav domu. Následovala kompletní výměna skladeb podlah, jež už nevyhovovaly ani staticky, ani tepelně-technicky.

Zcela byla vyměněna také střecha, doplněná o vikýř, který přivedl světlo do nově obytného podkroví. Součástí stavebních úprav byla i přístavba hygienického zázemí odpovídajícího současným standardům a osazení nových výplní otvorů. Ty respektují původní architektonický výraz chalupy, ale zároveň splňují dnešní nároky na komfort i energetickou úspornost.

Interiér je pojat jednoduše, s převahou dřevěných prvků a přírodních materiálů. Architekt vsadil na střídmost, která nechává vyniknout původní charakter domu. Dominantou světnice jsou kachlová kamna. Ta fungují nejen jako zdroj tepla, ale jsou i symbolem venkovského bydlení.

Chata Borová Lada

Šumava bez kompromisů: Rekonstrukce, která obstála v dialogu s krajinou

Za obcí, u cesty do šumavských lesů, stojí chalupa z konce 19. století. Prošla celkovou rekonstrukci tak, aby dál přirozeně patřila do krajiny a zůstala tichou, funkční součástí svého místa.

Přečíst článek

Krkonošská chalupa

Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty

Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Byt na Letné

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Přečíst článek
Náměstí Jiřího z Poděbrad

Rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad bude možná dokončena o několik měsíců dříve

Přečíst článek

Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu

Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu
Profimedia
Petra Nehasilová

Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.

Ještě donedávna šlo o jedno z největších prázdných míst v širším centru Prahy. Třicetihektarový areál bývalého Nákladového nádraží Žižkov, brownfield lemovaný monumentální funkcionalistickou budovou z 30. let, postupně vstupuje do éry postupné, ale zásadní proměny. Území, které po desetiletí čekalo na nové využití, se má v příštích dvou dekádách proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť pro až dvacet tisíc obyvatel.

Transformace patří k největším urbanistickým projektům současné Prahy, srovnatelným s rozvojem Smíchova, Rohanského ostrova či Bubnů-Zátor. Nejde přitom o jeden developerský záměr, ale o koordinovanou přestavbu celého území, na níž se podílí město i několik realitních skupin na trhu.

Edit! architects byli ocenění za kvalitní řešení do ulice Jana Želivského.

Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti

Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.

Přečíst článek

Město krátkých vzdáleností

Urbanistická koncepce vychází z tradiční pražské blokové struktury. Nová čtvrť má navázat na historický charakter Žižkova s jasně definovanými ulicemi, aktivním parterem a důrazem na veřejný prostor. V přízemích domů vzniknou obchody, služby a gastronomie, zatímco vnitrobloky nabídnou rezidenční zeleň a komunitní dvory.

Důležitým principem je omezení automobilové dopravy. Projekt počítá s podporou pěší a cyklistické mobility i s kapacitní veřejnou dopravou. Klíčovou roli má sehrát nová tramvajová trať vedoucí od Olšanské přes území nádraží směrem na Jarov, která zajistí obslužnost budoucí čtvrti.

Historická budova v rukou města

Zásadním prvkem celé transformace je samotná budova Nákladového nádraží Žižkov, největší dochovaná funkcionalistická stavba v Praze. Právě její budoucnost byla dlouho jedním z nejdiskutovanějších témat.

Objekt dnes patří hlavnímu městu Praze, což je pro další rozvoj území klíčové. Veřejný vlastník tak může určovat jeho využití ve prospěch širšího městského zájmu, nikoli pouze komerčního developmentu.

Nákladové nádraží Žižkov

Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět

Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.

Přečíst článek

Plán počítá s proměnou budovy v multifunkční kulturně-společenské centrum doplněné o veřejné služby. Uvažuje se o galerijních a výstavních prostorech, komunitních funkcích i vzdělávání. V části objektu nebo jeho nástavbě by mohly vzniknout také městské byty. V bezprostředním okolí se připravuje škola a další občanská vybavenost.

Desítky miliard soukromých investic

Na rozvoji území se podílí několik developerských skupin, které zde postupně získaly pozemky od Českých drah i dalších vlastníků.

Sekyra Group připravuje rozsáhlou část projektu pod názvem Žižkov City a plánuje zde tisíce bytů v několika etapách. První bloky navrhují studia UNIT architekti, KLASKA LTD, edit! architects a majo architekti, která pracují s důrazem na kvalitní veřejný prostor a pestrý parter.

Nový symbol Vinohrad? Projekt za 3,5 miliardy nahradí zbouraný Transgas

Na místě bývalého Transgasu vznikne Vinohradská 8. Projekt za 3,5 miliardy od Penty a PSN má ambici proměnit toto místo v živý městský blok s byty, kancelářemi a obchody.

Přečíst článek

Penta Real Estate vlastní severní část areálu, kde plánuje výstavbu zhruba 530 bytů při zachování vysokého podílu zeleně. Central Group už v lokalitě realizuje rezidenční projekty s kapacitou několika tisíc bytů. Další tisícovku bytů připravuje projekt Yards Žižkov developera Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.

Celkové investice do území půjdou do desítek miliard korun. Součástí dohod s městem jsou i takzvané kontribuce, finanční příspěvky developerů na veřejnou infrastrukturu, které mají dosáhnout zhruba 1,5 miliardy korun.

Školy, parky i zdravotnictví

Vedle bydlení vznikne kompletní občanská vybavenost: mateřské a základní školy, zdravotnická zařízení, sportoviště i rozsáhlé parky. Centrální zelená osa má navázat na okolní rekreační lokality včetně Vítkova a Parukářky.

Podle urbanistických studií zde v budoucnu může žít 15 až 20 tisíc obyvatel, což odpovídá menšímu městu.

Cresco na nákladovém nádraží Žižkov postaví přes 1100 bytů za 11,5 miliardy korun

Slovenský developer postaví na pražském Žižkově tisícovku bytů

Na pražském Žižkově vyroste nová čtvrť za 11,5 miliardy korun. Více než tisícovku bytů na brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov postaví developerská skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.

Přečíst článek

Výstavba bude probíhat postupně v několika etapách. Zahájení hlavních stavebních prací se očekává na přelomu let 2027 a 2028, úplné dokončení celé čtvrti pak kolem roku 2045.

Historie místa: logistické srdce první republiky

Kořeny areálu sahají do období prudkého průmyslového rozvoje Prahy na přelomu 19. a 20. století, kdy přestávaly kapacitně stačit menší nákladové stanice v centru města. Rozhodnutí vybudovat moderní překladiště padlo ve 20. letech a stavba probíhala v letech 1934 až 1937 podle návrhu architektů Karla Caivase, Vladimíra Weissse a Adolfa Benše.

Vznikl unikátní funkcionalistický komplex, který patřil k nejmodernějším logistickým uzlům ve střední Evropě. Dominantní tříkřídlá budova s délkou přes 300 metrů umožňovala přímou manipulaci se zbožím mezi železnicí a silniční dopravou. Součástí byly rozsáhlé kolejiště, sklady i technické zázemí.

Nádraží sloužilo především pro zásobování Prahy potravinami, textilem či průmyslovým zbožím. Svou roli hrálo i během druhé světové války a v poválečném období, kdy bylo klíčovým logistickým bodem socialistického hospodářství.

Brownfield na Žižkově se promění na moderní čtvrť.

Jak bude vypadat nová čtvrť na Žižkově? Napoví studie

Pražští radní schválili urbanistickou studii, podle které má v budoucnu vzniknout nová čtvrť v areálu Nákladového nádraží Žižkov. Rozhodli také o přípravě architektonických soutěží na základní školu v budově nádraží a na veřejná prostranství včetně velkého parku. Schválili i studii Jarovské třídy, která má propojit novou zástavbu s budoucím městským okruhem.

Přečíst článek

Po roce 1989 však význam areálu rychle klesal. Logistika se přesouvala na okraj města a modernější terminály. Provoz byl postupně utlumován, až byl v roce 2002 definitivně ukončen.

Následovala léta chátrání, sporů o budoucí využití i diskusí o demolici versus památkové ochraně. Funkcionalistická budova byla nakonec prohlášena kulturní památkou, což zásadně ovlivnilo další plánování.

Architekta Eva Jiřičná a její projekt Centrum nového Žižkova

Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy

Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.

Přečíst článek

Nové Dvory

Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy

Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.

Přečíst článek

Související

Edit! architects byli ocenění za kvalitní řešení do ulice Jana Želivského.

Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti

Přečíst článek

V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti

Škola v Chýni
Alex Shoots Buildings, užito se svolením
Petra Nehasilová

Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Chýně, dynamicky se rozvíjející obec nedaleko Prahy, stojí před typickou výzvou satelitních měst: jak rychle rostoucí populaci nabídnout kvalitní veřejnou infrastrukturu. Nová základní škola není jen odpovědí na nedostatek míst ve třídách, ale dlouhodobou investicí do rozvoje lokality.

Projekt o zastavěné ploše 5 175 metrů čtverečních a hrubé podlahové ploše 13 170 metrů čtverečních vyšel přibližně na 1,05 miliardy korun. Rozsahem i vybaveností patří mezi nejvýznamnější veřejné investice obce posledních let a zároveň představuje infrastrukturu dimenzovanou i pro budoucí rozvoj území.

Architektonický návrh Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka ze studia OVA pracuje s představou školy jako otevřeného světa, tedy prostoru, který nezůstává uzavřený po skončení vyučování. Budova funguje ve dvou režimech. Dopoledne slouží plné kapacitě výuky, odpoledne se část objektu otevírá veřejnosti: kroužkům, vzdělávacím programům, sportu i kulturním akcím. Škola se tak stává komunitním centrem obce.

Architektura podporující způsob výuky

Návrh vychází ze současných vzdělávacích trendů, které akcentují flexibilitu a různorodé formy učení. Vedle klasických učeben zde hrají roli také neformální zóny: studovny s různými typy sezení, zákoutí na chodbách určená ke skupinové práci či klidným rozhovorům nebo venkovní učebna na střeše.

Každé ze tří podlaží má přímý kontakt s exteriérem. Díky svažitému terénu lze do budovy vstoupit nejen z úrovně přízemí, ale také z vyššího podlaží napojeného na sportovní areál. Architektura tak přirozeně propojuje interiér s okolní krajinou a umožňuje variabilní provoz během dne.

kampus Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

Přečíst článek

Základní kompoziční princip tvoří dvojice dvorů. Vstupní dvůr orientovaný směrem k obci je otevřený obyvatelům. Nabízí prostor pro setkávání, odpočinek i neformální aktivity žáků a stává se přirozeným předprostorem školy.

Druhý dvůr je intimnější, určený primárně dětem. Obsahuje herní prvky, měkké povrchy i venkovní stoly navazující na jídelnu. Díky přímému propojení s halou, jídelnou i cvičnou kuchyňkou se stává plnohodnotnou součástí každodenního provozu.

„Koncept ‚otevřené náruče‘, který dvojice dvorů symbolizuje, má i urbanistický rozměr. Dnes škola stojí částečně osamoceně na okraji rozvojové lokality, v budoucnu se však stane přirozeným centrem nové obytné čtvrti,“ přibližují autoři návrhu.

Sportovní infrastruktura i pro veřejnost

Součástí projektu je rozsáhlý sportovní areál umístěný o úroveň výše nad školní budovou. Atletický ovál s integrovaným fotbalovým hřištěm doplňuje zázemí s atletickým tunelem a občerstvením. Tribuna na střeše zázemí umožňuje sledovat sportovní dění i při větších akcích.

Mezi školou a oválem vzniklo tréninkové hřiště využitelné během výuky i mimo ni. Sportoviště tak nepředstavují izolovanou školní funkci, ale infrastrukturu dostupnou i místním obyvatelům.

Budova splňuje energetický standard A. Vytápění zajišťují tepelná čerpadla, řízené větrání je kombinováno s možností přirozeného větrání okny. Fotovoltaické panely na střechách školy i sportovního zázemí přispívají k energetické soběstačnosti areálu.

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Exteriérové stínění a vegetační střechy zároveň pomáhají omezovat efekt tepelného ostrova. Energetická efektivita tak není doplňkem, ale integrální součástí architektonického návrhu.

Autorem projektu je ateliér OVA, který založili Jiří Opočenský a Štěpán Valouch, partnerem kanceláře je Ondřej Králík. Mezi jejich nejznámější realizace patří například sídlo společnosti Lasvit, oceněné Českou cenou za architekturu 2020. V roce 2025 studio dokončilo mimo jiné dvě základní školy, bytový projekt v Hradci Králové či rekonstrukci obchodního centra Grand v Pardubicích.

Letohrádek Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov

V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí

Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.

Přečíst článek

Rodinný dům v Polance nad Odrou si pro sebe postavili architekti. Cena? Tři miliony korun.

Jednoduchý a účelný, chválí odborníci dům u Ostravy. Architekti si ho navrhli pro sebe. Na kolik je vyšel?

Je tak nenápadný, až ho lze přehlédnout. Ale v jednoduchosti je krása. Přízemní dům v ostravské části Odra nad Polankou, který si pro sebe navrhli architekti ze studia bydloarchitekti Petra a Martin Vymetálkovi, nyní dokonce bojuje v soutěži Česká cena za architekturu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme