Domy pár minut od Václavského náměstí mění majitele. Fidurock je promění na byty
Investiční skupina Fidurock koupila dva činžovní domy v Sokolské ulici nedaleko Václavského náměstí. Objekty o ploše 2 157 metrů čtverečních projdou kompletní rekonstrukcí a změnou z kanceláří na nájemní byty.
Nemovitostní investiční skupina Fidurock rozšířila své portfolio o dva činžovní domy v Sokolské ulici v Praze 2. Objekty s čísly popisnými 35 a 37 se nacházejí v blízkosti Václavského náměstí a dopravního uzlu I. P. Pavlova. Celková plocha budov činí 2 157 metrů čtverečních. Kupní cenu společnost nezveřejnila.
„Z našeho pohledu šlo o velmi zajímavou akviziční příležitost, kterou jsme se rozhodli využít. Rozšiřujeme tím naše stávající portfolio činžovních domů, které dlouhodobě kupujeme,“ říká David Hauerland, šéf nemovitostní investiční skupiny Fidurock.
Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.
Vencl z Fidurocku: Stoleté činžáky proměňujeme v domy budoucnosti
Reality
Domy v současnosti slouží převážně jako administrativní prostory a částečně jako zdravotnické zařízení. Nový vlastník plánuje jejich rekonstrukci a změnu užívání na rezidenční nájemní bydlení. Projekt je nyní ve fázi přípravy.
Podle vyjádření společnosti bude součástí rekonstrukce úprava vnitřních dispozic a technické modernizace budov. Zvažuje se i možnost navýšení užitné plochy formou dostaveb nebo efektivnějším využitím stávajících prostor. Konkrétní parametry budoucího projektu zatím nebyly zveřejněny.
Trh nájemního bydlení: poptávka zůstává silná
Nájemní trh v Praze i celém Česku je v současnosti ve stavu, kdy poptávka převyšuje nabídku a statistiky vykazují růst nájemného. Průměrné nájemné v celé republice se na začátku roku 2026 zvýšilo na zhruba 313 Kč/m² měsíčně, meziročně o téměř 6 procent. Nabídka volných bytů přitom roste pomaleji než poptávka a doba, po kterou je byt v nabídce, zůstává relativně krátká.
V Praze samotné patří nájemné k nejvyšším v zemi a pohybuje se obvykle mezi asi 300 – 500 Kč/m² měsíčně v závislosti na lokalitě a dispozici bytu, přičemž některé statistiky uvádějí průměr kolem 459 Kč/m². Obecně platí, že malé byty 1+kk a 2+kk zaznamenávají nejvýraznější růst cen nájemného.
Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.
Evropa masivně investuje do studentského bydlení. Praha zůstává pozadu
Reality
Analytici očekávají, že v roce 2026 nájemné v Praze i jinde v Česku může růst dál v řádu několika procent až okolo 6–9 procent, protože dostupnost vlastního bydlení zůstává omezená a mnoho domácností tak zůstává na trhu nájemního bydlení.
Tlak na nájemní trh vyplývá i z omezené nabídky nových bytů a postupného růstu cen nemovitostí, který tlačí část poptávky směrem k pronájmu.
Lokalita, kde se oba domy nacházejí, patří mezi oblasti s tradičně vysokou poptávkou, a to díky dostupnosti veřejné dopravy a blízkosti klíčových městských center.
Domy z konce 19. století
Jeden z objektů získal stavební povolení v roce 1883 a vznikl podle návrhu stavitele Františka Heberleho. Původní projekt počítal s nárožní věží, která však nebyla realizována. Ve 20. století se využití budov postupně měnilo od vzdělávací funkce přes zdravotnické účely až po administrativní provoz. Během let prošly dílčími stavební úpravami. Rekonstrukce by měla zachovat architektonický charakter domů při přizpůsobení současným technickým a provozním požadavkům na bydlení.
Na jihu Brna pokračuje přeměna zanedbaných území. V Komárově se začíná prodávat rezidenční projekt s 80 byty, který cílí na vlastní bydlení i investory. Projekt nabídne terasy, parkování i soukromý rezidenční park.
Z bývalého mlýna v Brně budou nové byty. Nejlevnější stojí sedm milionů
Reality
Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.
Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
