Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Domy pár minut od Václavského náměstí mění majitele. Fidurock je promění na byty

Fidurock koupil historické domy v Sokolské a promění je na nájemní bydlení.
Fidurock, užito se svolením
Petra Nehasilová

Investiční skupina Fidurock koupila dva činžovní domy v Sokolské ulici nedaleko Václavského náměstí. Objekty o ploše 2 157 metrů čtverečních projdou kompletní rekonstrukcí a změnou z kanceláří na nájemní byty.

Nemovitostní investiční skupina Fidurock rozšířila své portfolio o dva činžovní domy v Sokolské ulici v Praze 2. Objekty s čísly popisnými 35 a 37 se nacházejí v blízkosti Václavského náměstí a dopravního uzlu I. P. Pavlova. Celková plocha budov činí 2 157 metrů čtverečních. Kupní cenu společnost nezveřejnila.

„Z našeho pohledu šlo o velmi zajímavou akviziční příležitost, kterou jsme se rozhodli využít. Rozšiřujeme tím naše stávající portfolio činžovních domů, které dlouhodobě kupujeme,“ říká David Hauerland, šéf nemovitostní investiční skupiny Fidurock.

Vencl z Fidurocku: Stoleté činžáky proměňujeme v domy budoucnosti

Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.

Přečíst článek

Domy v současnosti slouží převážně jako administrativní prostory a částečně jako zdravotnické zařízení. Nový vlastník plánuje jejich rekonstrukci a změnu užívání na rezidenční nájemní bydlení. Projekt je nyní ve fázi přípravy.

Podle vyjádření společnosti bude součástí rekonstrukce úprava vnitřních dispozic a technické modernizace budov. Zvažuje se i možnost navýšení užitné plochy formou dostaveb nebo efektivnějším využitím stávajících prostor. Konkrétní parametry budoucího projektu zatím nebyly zveřejněny.

Trh nájemního bydlení: poptávka zůstává silná

Nájemní trh v Praze i celém Česku je v současnosti ve stavu, kdy poptávka převyšuje nabídku a statistiky vykazují růst nájemného. Průměrné nájemné v celé republice se na začátku roku 2026 zvýšilo na zhruba 313 Kč/m² měsíčně, meziročně o téměř 6 procent. Nabídka volných bytů přitom roste pomaleji než poptávka a doba, po kterou je byt v nabídce, zůstává relativně krátká.

V Praze samotné patří nájemné k nejvyšším v zemi a pohybuje se obvykle mezi asi 300 – 500 Kč/m² měsíčně v závislosti na lokalitě a dispozici bytu, přičemž některé statistiky uvádějí průměr kolem 459 Kč/m². Obecně platí, že malé byty 1+kk a 2+kk zaznamenávají nejvýraznější růst cen nájemného.

Evropa masivně investuje do studentského bydlení. Praha zůstává pozadu

Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.

Přečíst článek

Analytici očekávají, že v roce 2026 nájemné v Praze i jinde v Česku může růst dál v řádu několika procent až okolo 6–9 procent, protože dostupnost vlastního bydlení zůstává omezená a mnoho domácností tak zůstává na trhu nájemního bydlení.

Tlak na nájemní trh vyplývá i z omezené nabídky nových bytů a postupného růstu cen nemovitostí, který tlačí část poptávky směrem k pronájmu.

Lokalita, kde se oba domy nacházejí, patří mezi oblasti s tradičně vysokou poptávkou, a to díky dostupnosti veřejné dopravy a blízkosti klíčových městských center. 

Domy z konce 19. století

Jeden z objektů získal stavební povolení v roce 1883 a vznikl podle návrhu stavitele Františka Heberleho. Původní projekt počítal s nárožní věží, která však nebyla realizována. Ve 20. století se využití budov postupně měnilo od vzdělávací funkce přes zdravotnické účely až po administrativní provoz. Během let prošly dílčími stavební úpravami. Rekonstrukce by měla zachovat architektonický charakter domů při přizpůsobení současným technickým a provozním požadavkům na bydlení.

Eliptická budova od ateliéru RAW v Brně

Z bývalého mlýna v Brně budou nové byty. Nejlevnější stojí sedm milionů

Na jihu Brna pokračuje přeměna zanedbaných území. V Komárově se začíná prodávat rezidenční projekt s 80 byty, který cílí na vlastní bydlení i investory. Projekt nabídne terasy, parkování i soukromý rezidenční park.

Přečíst článek

Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů

Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů

Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Chata Jizerka
Česká cena za architekturu/Tomáš Kudrna, užito se svolením
Petra Nehasilová

Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.

Osada Jizerka leží v srdci Jizerských hor, nedaleko hranic s Polskem. Je známá extrémními klimatickými podmínkami, dlouhými zimami a silnou vazbou na sklářskou a lesnickou historii. A právě zde, kde jsou domy rozeseté podél říčky a krajina si drží syrovou horskou podobu, vznikl projekt, který propojuje respekt k tradici a současnost. Architekti Klára Košťálová a Vít Košťál ze studia KST architekti zde proměnili historickou chalupu v rodinné útočiště, aniž by potlačili její minulost.

Objekt prošel za svou existenci řadou proměn. Z tradičního hospodářského stavení v pohraničí se stala ubytovna lesních dělníků, později penzion s hospodou. A každá z těchto etap v něm zanechala stopu. Bohužel ne vždy citlivou. Právě návrat k podstatě se stal jedním ze dvou hlavních pilířů nového konceptu.

Návrat k historii

Osada Jizerka totiž leží v chráněném území CHKO Jizerské hory, kde se důsledně hlídá krajinný ráz i tradiční podoba zástavby. Nové stavby i rekonstrukce musí respektovat měřítko, jednoduché objemy se sedlovými střechami a použití přírodních materiálů, jako je dřevo či kámen. Každý zásah proto prochází pečlivým posouzením. 

KST architekti nejprve odstranili cizorodé vestavby, které narušovaly tradiční půdorys. Roubení rozebrali a znovu složili, masivní žulové zdivo očištili. Přízemí dnes stojí na masivních prkenných podlahách, trámovém stropu a repasovaném roubení. 

Rekonstrukce staročeské chalupy v Chlumu

Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk

Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Přečíst článek

Interiér tvoří základní přírodní materiály. Jako jsou masivní prkenné podlahy, trámový strop či repasované pohledové roubení. Dominantou obytného prostoru je jednoduchý kachlový sporák s bíle omítaným, vyhřívaným zápecím. Nechybí velký jídelní stůl s lavicemi ani původní kredenc.

Minimalistické podkroví jako nová vrstva

Druhou rovinou návrhu je nově pojaté podkroví. Podlahy zůstávají masivní prkenné, štítové stěny dostaly hliněnou omítku s bílým nátěrem. Šikmé plochy jsou obloženy velkoformátovými biodeskami, ze stejného materiálu je i vestavěný nábytek. 

Chalupu doplňuje samostatně stojící dřevník s venkovní saunou. Architekti ho pojali jako jednoduchý kvádr se sedlovou střechou bez přesahů a prkenným obkladem bez lištování ctí utilitární charakter stavby.

Velká prosklená plocha otevírá saunu směrem k dominantě osady. V případě potřeby lze intimitu zajistit posuvnými okenicemi. Interiér je obložen prkny bez lištování v duchu minimalistického severského designu. Na saunu navazuje dřevěná terasa s ochlazovací kádí.

Chatka Veritas

I s minimem peněz lze postavit krásnou chatku. Třeba i se saunou

K vytvoření plnohodnotného prostoru není třeba velkých rozpočtů a složitých řešení. Dřevěná stavbička na bývalém viničním kopci v Českém Středohoří je bezesporu důkazem, že dobrá architektura není otázkou peněz.

Přečíst článek

V Peci pod Sněžkou začíná stavba apartmánového komplexu s wellness Sv. Barbora

V Peci pod Sněžkou začala výstavba apartmánového komplexu s wellness za stovky milionů

V centru Pece pod Sněžkou začala výstava apartmánového komplexu Wellness & Spa resort Svatá Barbora za několik stovek milionů korun. První návštěvníky by měl přivítat na konci roku 2027, uvedli zástupci developera, kterým je rodinná firma Kubík, jejímž majitelem je podnikatel Martin Kubík. Ten v roce 2018 v centru Pece otevřel Aparthotel Svatý Vavřinec. Změna charakteru centra Pece tak pokračuje.

Přečíst článek

Související

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Přečíst článek
Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek

Největší byznys příštích let? Péče o seniory. A v Novém Bydžově ukázali, jak může vypadat

Domov seniorů v Novém Bydžově
Filip Šlapal, užito se svolením
Petra Nehasilová

Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.

Domovy pro seniory dnes patří k nejrychleji rostoucím segmentům veřejné infrastruktury. Projekt v Novém Bydžově ukazuje, že i zařízení sociální péče může mít silný architektonický koncept a ambici kultivovat své okolí. Místo bývalého sadu u nemocnice stojí přízemní areál s cihlovou fasádou a systémem vnitřních atrií, který pracuje se světlem, zahradou i měřítkem malých komunit.

Investice se vyšplhala ke 168 milionům.

„Dům je výsledkem nadstandardního přístupu investora – města Nového Bydžova, jeho důvěry ve snahu architektů vytvořit výjimečný objekt seniorského Domova. Šlo o vzájemnou spolupráci a konstruktivní výměnu názorů, kdy obě strany naslouchaly a byly ochotny měnit (některé věci se realizovaly jinak, než byly projektovány). Také projektanti byli profesionálními a trpělivými partnery v celém procesu. Dům v této kvalitě nakonec vznikl díky neobvyklé pečlivosti, zkušenosti a pochopení zhotovitele,“ uvedl architekt David Kraus ze studia Architektura.

Lokalita: exponované místo na okraji města

Pozemek leží v bezprostředním sousedství nemocnice, naproti hřbitovu s kostelem. Projekt je založen na konceptu čtyř samostatných domácností po patnácti klientech (celkem cca 60 míst), propojených centrálním jádrem. Každá jednotka má vlastní zázemí pro personál, technické místnosti i společný obytný prostor.

Dispozice se vědomě vyhýbá typickému ústavnímu schématu s dlouhými, lineárními chodbami. Pokoje jsou soustředěny kolem vnitřních atrií, která se stávají přirozeným centrem každé domácnosti. Díky tomu proniká denní světlo nejen do pokojů, ale i do samotných komunikačních tras, takže pohyb po domě nepůsobí stísněně ani anonymně. Každý pokoj má navíc přímý vstup na vlastní malou terasu, což posiluje kontakt se zahradou a podporuje pocit soukromí i samostatnosti.

Radomír Kočí

Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá

Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.

Přečíst článek

Tento model reaguje na současné trendy v péči o seniory, která klade důraz na komunitní měřítko a pocit soukromí namísto anonymního institucionálního prostředí.

Atrium jako investice do kvality

Vnitřní atria jsou hlavním architektonickým nástrojem projektu. Přivádějí světlo hluboko do dispozice, umožňují vizuální kontakt se zelení a přirozeně organizují pohyb. Centrální část domu tvoří vstupní hala s recepcí a oválným atriem. Odtud je přístup do všech čtyř domácností. Objekt je plně přízemní.

Materiálové řešení vychází z kontextu okolních staveb. Cihlová fasáda navazuje na zdi hřbitova a pracuje s rytmem francouzských oken. Každá ze čtyř domácností má odlišný vzor zdiva a jiné řešení stínění, což posiluje jejich individualitu.

Interiér kombinuje pohledovou cihlu s bílými plochami. Specifickým prvkem jsou podlahy s motivy místních květin a travin, které fungují jako orientační systém i identifikační znak jednotlivých částí domu. Domácnosti tak nesou názvy podle rostlin, a to Travinová, Černýšová, Heřmánková a Pampelišková.

Škola v Chýni

V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti

Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Přečíst článek

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Související

Chata Jizerka

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Přečíst článek
Doporučujeme