Válka na Ukrajině zrychlila vývoj zbraní a mění i byznys výrobců vojenské techniky. Podle šéfa Aera Vodochody Viktora Sotony už firmy nemohou roky vyvíjet nový letoun a teprve potom hledat zákazníky. Nové stroje musí vznikat rychleji, být modulární a reagovat na zkušenosti z bojiště – od boje proti dronům až po spolupráci s bezpilotními systémy.
Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.
Německá vláda umožní dodávku 40 stíhaček Eurofighter Typhoon do Turecka, uvedl s odvoláním na své zdroje magazín Der Spiegel, podle kterého už souhlas vyslovila bezpečnostní rada spolkové republiky. Turecko mělo o zmíněné letouny dlouhodobý zájem a prodej podporovala Británie, která stroje s německými díly sestaví. Hodnota kontraktu by mohla činit 4,75 miliardy eur (117 miliard korun).
Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu 12 letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliard korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle ministerstva zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání bojových letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 gripenů místo nynějších 14, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo zhruba 16,65 miliardy korun. České ministerstvo sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje. Další miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje 25 systémů protivzdušné obrany Patriot, aby kompletně ochránila své nebe před ruskými vzdušnými útoky. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Francie poskytne Ukrajině stíhací letouny Mirage, aby se mohla lépe bránit ruské agresi, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru s francouzskými televizními stanicemi TF1 a France 2 také řekl, že jeho země začne s výcvikem ukrajinských pilotů. Informuje o tom agentura AP.
Nejmodernější, nejrychlejší, nejdražší a mnohá další superlativa reprezentují stíhačky z produkce amerických zbrojovek Lockheed Martin či McDonnell Douglas. Podívejte se, v čem možná už brzy budou létat i čeští stíhací piloti. A připomeňte si starší nadzvukové stroje americké výroby.
Meziroční míra inflace 🛒 na Slovensku v červenci zvolnila tempo růstu na 3,3 procenta, byla tak nejnižší od začátku loňska. Oznámil to slovenský statistický úřad. V červnu spotřebitelské ceny stouply proti stejnému období před rokem o 3,5 procenta.
Čínský výrobce počítačů Lenovo 💻 v prvním finančním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 43 procent. Je to nejvíce za pět let a zároveň to znamená rekord. Firma se však propadla do čisté ztráty 609 milionů dolarů (12,8 miliardy korun) po zisku 505 milionů dolarů ve stejném období loni. Důvodem byla hlavně jednorázová účetní ztráta 1,7 miliardy dolarů způsobená přeceněním opčních listů. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Růst zpomalil z tempa 0,6 procenta v předchozím čtvrtletí, uvedl ve své předběžné zprávě britský statistický úřad. V červnu ekonomika meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta, o měsíc dříve stagnovala. Překonala tak očekávání analytiků, kteří odhadovali, že bude stagnovat i nadále.
Řada podniků v Německu předpokládá, že rostoucí využívání umělé inteligence (AI) povede v příštích pěti letech k poklesu mezd 💰. Informoval o tom mnichovský ekonomický institut Ifo s odvoláním na výsledky průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami německých podniků, které již AI využívají.
Číst více
Platforma Nesnězeno 🥙🥐, prostřednictvím které podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem, chce letos oproti loňskému roku skončit v zisku. Pomoci by jí tomu měl i odchod podobné společnosti Too Good To Go k 31. červenci z Česka. Díky tomu firma navázala více partnerství a letos plánuje expanzi do malých měst. Uvedl to zakladatel a ředitel Nesnězeno Jakub Henni. Minulý rok bylo Nesnězeno ve ztrátě 3,7 milionu korun.
Číst více
Americký start-up vyrábějící baterie 🔋 s využitím rzi získal od investorů dalších 750 milionů dolarů 💲 (15,8 miliardy korun), píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Celkem už se firmě Form Energy podařilo vybrat více než dvě miliardy dolarů. Peníze chce využít k navýšení produkce a k realizaci první vlny komerčních projektů.
Číst více
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.