Prosba o letouny L-159 trvá, Ukrajina je potřebuje, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země by je podle něj využila mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, ukrajinská armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident.
Německá vláda umožní dodávku 40 stíhaček Eurofighter Typhoon do Turecka, uvedl s odvoláním na své zdroje magazín Der Spiegel, podle kterého už souhlas vyslovila bezpečnostní rada spolkové republiky. Turecko mělo o zmíněné letouny dlouhodobý zájem a prodej podporovala Británie, která stroje s německými díly sestaví. Hodnota kontraktu by mohla činit 4,75 miliardy eur (117 miliard korun).
Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu 12 letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliard korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle ministerstva zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání bojových letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 gripenů místo nynějších 14, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo zhruba 16,65 miliardy korun. České ministerstvo sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje. Další miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje 25 systémů protivzdušné obrany Patriot, aby kompletně ochránila své nebe před ruskými vzdušnými útoky. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Francie poskytne Ukrajině stíhací letouny Mirage, aby se mohla lépe bránit ruské agresi, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru s francouzskými televizními stanicemi TF1 a France 2 také řekl, že jeho země začne s výcvikem ukrajinských pilotů. Informuje o tom agentura AP.
Nejmodernější, nejrychlejší, nejdražší a mnohá další superlativa reprezentují stíhačky z produkce amerických zbrojovek Lockheed Martin či McDonnell Douglas. Podívejte se, v čem možná už brzy budou létat i čeští stíhací piloti. A připomeňte si starší nadzvukové stroje americké výroby.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.