Prosba o letouny L-159 trvá, Ukrajina je potřebuje, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země by je podle něj využila mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, ukrajinská armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident.
Německá vláda umožní dodávku 40 stíhaček Eurofighter Typhoon do Turecka, uvedl s odvoláním na své zdroje magazín Der Spiegel, podle kterého už souhlas vyslovila bezpečnostní rada spolkové republiky. Turecko mělo o zmíněné letouny dlouhodobý zájem a prodej podporovala Británie, která stroje s německými díly sestaví. Hodnota kontraktu by mohla činit 4,75 miliardy eur (117 miliard korun).
Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu 12 letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliard korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle ministerstva zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání bojových letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 gripenů místo nynějších 14, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo zhruba 16,65 miliardy korun. České ministerstvo sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje. Další miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje 25 systémů protivzdušné obrany Patriot, aby kompletně ochránila své nebe před ruskými vzdušnými útoky. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Francie poskytne Ukrajině stíhací letouny Mirage, aby se mohla lépe bránit ruské agresi, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru s francouzskými televizními stanicemi TF1 a France 2 také řekl, že jeho země začne s výcvikem ukrajinských pilotů. Informuje o tom agentura AP.
Nejmodernější, nejrychlejší, nejdražší a mnohá další superlativa reprezentují stíhačky z produkce amerických zbrojovek Lockheed Martin či McDonnell Douglas. Podívejte se, v čem možná už brzy budou létat i čeští stíhací piloti. A připomeňte si starší nadzvukové stroje americké výroby.
Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě 👍 lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg.
Většina spojenců z NATO se ❌ nechce zapojit do operace USA proti Íránu, i když s ní téměř všechny země souhlasily. Jelikož ale Spojené státy zcela zničily íránskou armádu, pomoc od NATO nepotřebujeme, nechceme a nikdy jsme ji nepotřebovali, napsal dnes na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Prezident Petr Pavel 📜 zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek. Na webu to dnes potvrdil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Pražská burza dnes výrazně 📈 posílila, index PX přidal 2,15 procenta na 2582,97 bodu. Druhý den v řadě rostly akcie energetické společnosti ČEZ, dařilo se i finančnímu sektoru. Mírnou ztrátu naopak zapsala zbrojovka Colt CZ.
Kanadský investor 👨 Stephen Smith spolu se svou rodinnou holdingovou společností Smith Financial získá podíl 26,9 procenta ve vydavateli časopisu Economist. Smith se na koupi dohodl s Lynn Foresterovou de Rothschildovou, jejíž rodina akcie dlouhodobě držela. Uvedla to skupina The Economist Group. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot ❌ neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) bude ve středu dopoledne jednat v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Budou spolu řešit zajištění reverzního toku z ČR na Slovensko a hovořit o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
Prezident 👨 Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 1️⃣4️⃣ miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo dnes ministerstvo financí.