Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Sajlerova kantýna bez lidí roste rychleji než restaurace. Eat Smart chce v roce 2026 zdvojnásobit síť

Jídlo z chytré lednice
Eat Smart, užito se svolením
Petra Nehasilová

Ještě před pár lety byl Filip Sajler spojovaný především s cateringem a firemními kantýnami. Dnes stojí za technologickým projektem Eat Smart, který v roce 2025 ztrojnásobil objem prodejů a rozšířil síť chytrých lednic po celém Česku. Cíl? Nahradit klasické kantýny a zamířit do zahraničí.

Bez kuchyně, bez obsluhy, bez starostí. Jen čerstvé jídlo dostupné 24/7. Projekt Eat Smart, za kterým stojí šéfkuchař Filip Sajler, má za sebou rok, který by mu mohla závidět nejedna technologická firma. V roce 2025 Eat Smart totiž vyrostl trojnásobně.

Projekt během jediného roku ztrojnásobil objem prodaných jídel z 99 tisíc porcí na 312 tisíc. Na jeho konci už systém stabilně prodával kolem 50 tisíc jídel měsíčně, což potvrzuje rychlé přijetí ze strany firem i zaměstnanců. Ruku v ruce s růstem poptávky šla i expanze infrastruktury. Eat Smart během roku instaloval 50 nových chytrých lednic, tedy více než jednu týdně.

Eat Smart dnes obsluhuje stovky až tisíce zaměstnanců měsíčně, od kancelářských budov přes nemocnice až po výrobní závody. Mezi největší klienty patří WITTE Nejdek nebo Fehrer Bohemia, kde systém funguje napříč směnami. Na vybraných místech například v budovách T-Mobilu, Moneta Money Bank, v Městské nemocnici Ostrava či na magistrátu v Hradci Králové jsou lednice přístupné i veřejnosti.

Kantýna, kterou nikdo neobsluhuje

Základ konceptu je jednoduchý, ale technologicky precizní. Každá krabička jídla má vlastní RFID čip, lednice jsou napojené na mobilní aplikaci, platební i benefitní systémy a celý provoz funguje zcela bez obsluhy. Výběr i platba probíhají během několika vteřin.

„Firmy dlouhodobě chtějí kvalitní jídlo, ale nechtějí řešit kantýnu, personál ani náklady. Přesně mezi tím vznikl prostor pro Eat Smart,“ uvedl dříve Sajler, který má za sebou více než dvacet let v cateringu a firemním stravování.

Klíčové je propojení s HOPI Holding, díky němuž může Eat Smart dodávat čerstvá jídla sedm dní v týdnu, i do míst bez vlastní kuchyně. Firmy přitom šetří až 90 procent investic a 75 procent provozních nákladů oproti klasické kantýně.

Šéfkuchař Filip Sajler

Šéfkuchař Filip Sajler: V byznysu potřebujete dobrý network a kopec štěstí

Z kuchyní Perfect Canteen se během pár let stal jeden z nejzajímavějších gastronomických příběhů v Česku. A Filip Sajler posouvá laťku výš, s projektem Eat Smart buduje food-tech budoucnosti, který propojuje poctivé vaření, technologii a efektivní byznys. Sází na vývary bez aditiv, čerstvé hotovky, vlastní chytrou ledničku a hlavně filozofii, že kvalita je vždy na prvním místě.

Přečíst článek

Technologie, ale s duší kuchyně

Jídla vznikají v centrální kuchyni v Jažlovicích u Prahy. Kombinace technologií jako sous-vide, slow cooking nebo cook & chill zajišťuje trvanlivost až 10 dní bez konzervantů. Cena porce se přitom pohybuje kolem 119 korun.

Menu dnes čítá přes 120 receptů od tradiční české kuchyně přes italské těstoviny až po vegetariánské a veganské varianty. Navzdory moderním trendům tvoří 60–70 procent poptávky česká klasika. Plněné knedlíky, dukátové buchtičky nebo smažený sýr tak mají v chytré lednici své pevné místo. „Českou kuchyni se nesnažíme přepisovat, spíš ji odlehčujeme. Méně smetany, lehčí přílohy, víc práce s fermentací,“ popisuje Sajler.

krabičky s jídlem

Šéfkuchař Sajler mění firemní stravování. Místo nákladné kantýny postačí chytrá lednice

Čerstvé jídlo nonstop, bez kuchyně a bez obsluhy. Filip Sajler spustil síť chytrých lednic Eat Smart, které nabízejí přes stovku jídel včetně českých klasik – třeba i smažáku.

Přečíst článek

Růst chce Eat Smart udržet i v dalších letech. V roce 2026 plánuje zdvojnásobit počet chytrých lednic, rozšířit svůj koncept nad rámec hotových jídel o kávu a svačiny a zároveň udělat první kroky k zahraniční expanzi. Nejblíže má projekt zatím k Německu a Rakousku, kde firma vidí podobnou firemní kulturu i prostor pro technologické řešení firemního stravování.

„V plánu je i rozšíření nabídky o kávu a svačinky a doplnit menu, které už nyní sestává z více než 120 receptů,” komentuje výsledky CEO společnosti Libor Hubík a David Piškanin, spolumajitel HOPI Holding dodává: „Eat Smart si na českém trhu vede nad očekávání a tento rok začneme uvažovat o expanzi na zahraniční trhy, protože víme, že naše komplexní řešení je v Evropě zcela unikátní.“

Hovězí vývar s knedlíčky jako vaří v Lokále.

Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?

Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Přečíst článek

V Holešovická tržnice vzniká místo, které má ambici stát se novým každodenním centrem pražské gastronomie.

Z brownfieldu gastro centrum. Ambiente mění Holešovickou tržnici jídlem i architekturou

Holešovická tržnice se stává dalším klíčovým bodem pražské gastronomie. Ambiente tu rozvíjí koncept postavený na zavedených značkách a sdíleném dvorku.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

V Holešovická tržnice vzniká místo, které má ambici stát se novým každodenním centrem pražské gastronomie.

Z brownfieldu gastro centrum. Ambiente mění Holešovickou tržnici jídlem i architekturou

Přečíst článek

Kofola rozšiřuje impérium a posiluje v Latinské Americe. Kupuje podíl v pivovarech, kávě i rumu

Kofola
ČTK
 nst
nst

Nápojová skupina Kofola se dál rozšiřuje v Latinské Americe. Společnost se sídlem v Ostravě získá 49procentní podíl ve firmě Alta Fermentación, která v regionu provozuje mimo jiné tři řemeslné pivovary, pražírnu kávy, síť restaurací a kaváren i rumovou destilérku.

Hodnota transakce zveřejněna nebude, její vypořádání by mělo proběhnout do konce letošního prvního pololetí. Roční tržby Alta Fermentación přesahují 20 milionů dolarů, tedy zhruba 410 milionů korun.

Společnost působí v Panamě, Kolumbii a Ekvádoru, kde zaměstnává více než 400 lidí. Její byznys stojí především na řemeslných pivovarech, doplněných o restaurace, kavárny a další nápojové projekty.

Podle Kofoly akvizice posiluje její přítomnost v Latinské Americe a zároveň zvyšuje exportní potenciál pro československé i adriatické značky skupiny. Po Kolumbii a Panamě, kde firma už déle působí díky kávovým farmám, tak nově vstupuje také na ekvádorský trh.

Nobilis Tilia

Kofola rozšiřuje bylinkový byznys: přebírá Nobilis Tilia

Nápojářská skupina Kofola kupuje společnost Nobilis Tilia, která vyrábí čistě přírodní kosmetiku. Firma z Děčínska se stane součástí výrobce bylinných směsí a čajů Leros, který Kofole patří od roku 2018. Ve firmě Nobilis Tilia koupila stoprocentní podíl, hodnotu transakce neuvedla. Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě.

Přečíst článek

„Do Latinské Ameriky nás původně přivedla káva. Bylo pro nás klíčové zajistit kvalitní zrno pro naše značky, ale postupně se začal otevírat prostor pro další rozvoj,“ uvedl generální ředitel skupiny Jannis Samaras.

Tři uznávané minipivovary

Podle něj Kofola akvizicí získává tři uznávané minipivovary a silné lokální značky řemeslných piv, které patří k málu dostupnému v čepované podobě napříč Kolumbií, Panamou a Ekvádorem. Součástí skupiny je také síť téměř 40 autentických hospod a kaváren. „Díky synergii chceme zvýšit efektivitu na obou stranách a znásobit tržby,“ dodal Samaras.

Cílem Alta Fermentación je stát se do roku 2030 lídrem v segmentu řemeslného piva a nápojů v Kolumbii a Panamě. „Jsme rádi, že jsme pro další růst našli partnera, jakým je Kofola. Společně chceme otevírat nové provozovny, rozvíjet franšízový model a uvést naši klíčovou značku La Rana Dorada na mezinárodní trhy,“ uvedli zástupci společnosti Berny Silberwasser a Tomas Delfino.

Pradiareň Kežmarok

Z chátrající ruiny průmyslové impérium. Jak historická továrna pod Tatrami získala hodnotu milionů

Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.

Přečíst článek

Pivovar v Panamě vyrábí ročně zhruba 660 tisíc litrů piva La Rana Dorada, které se čepuje v 11 hospodách. Další klíčový pivovar v Bogotě produkuje značky Pola del Pub a Germania, třetí pivovar v Ekvádoru staví na značce Sinners.

Součástí skupiny je také kávová značka COLO Coffee, která provozuje devět kaváren a ročně zpracuje 26 tisíc kilogramů kávy. Portfolio doplňuje panamská rumová destilérka Pedro Mandinga s roční produkcí 26 tisíc lahví rumu.

Kofola v současnosti provozuje 14 výrobních závodů na pěti evropských trzích a zaměstnává přibližně 3 200 lidí. Do jejího portfolia patří například značky Kofola, Rajec, Korunní, Jupí, Vinea, Semtex, ale také firmy UGO, Leros, Radenska či pivovary Holba, Zubr a Litovel.

Související

Z chátrající ruiny průmyslové impérium. Jak historická továrna pod Tatrami získala hodnotu milionů

Pradiareň Kežmarok
Jakub Čaprnka, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.

Areál bývalé pradiárny v Kežmarku založil v roce 1860 podnikatel Karol Wein. Ve své době patřil k technologicky nejvyspělejším továrnám v tehdejším Uhersku a sehrál klíčovou roli v rozvoji textilního průmyslu pod Tatrami. Výroba zde probíhala nepřetržitě až do roku 1946, později závod fungoval pod názvem Tatraľan a zaměstnával skoro 2 500 lidí.

Po roce 1989 však přišel útlum. Výroba se zastavila a rozsáhlý industriální areál začal chátrat. Přesto si hlavní výrobní objekt uchoval výjimečnou architektonickou hodnotu. Natolik, že byl prohlášen za národní kulturní památku.

Areál na hraně zániku: technická a statická výzva

Když se areál dostal do rukou nového investora, společnosti Karloff, byl jeho stav kritický. Pod budovou protéká potok, část objektu stojí na dřevěných pilotách a dlouhodobá vlhkost způsobila rozsáhlé statické poruchy. Rekonstrukce proto znamenala nejen architektonickou, ale především technickou výzvu.

V roce 2019 vyhlásil investor architektonickou soutěž. Cíl byl jasný. Vytvořit moderní výrobní a administrativní zázemí pro prémiového výrobce alkoholu Tatratea a zároveň otevřít historický areál městu. „Nevnímali jsme pradiáreň jen jako výrobní objekt, ale jako místo s potenciálem stát se urbánním uzlem celé lokality,“ vysvětlují architekti Rado Buzinkay a Andrej Ferenčík z ateliréru Beef Architekti. Spolu s Lukášem Valenčinem jako spoluautorem pracovali s myšlenkou, že i industriální areál na okraji města se může stát novým veřejným a společenským centrem. 

Součástí jejich návrhu je proto veřejný prostor, který propojuje jednotlivé části areálu a zpřístupňuje historickou budovu obyvatelům i návštěvníkům. V nových přístavbách vznikne kavárna, podniková prodejna i muzeum věnované historii zpracování lnu.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Rekonstrukce v etapách: výroba, administrativa i ubytování

Projekt je rozdělen do dvou etap. První fáze, dokončená v roce 2024, se soustředila na rekonstrukci původní památkově chráněné budovy. Ta dnes slouží výrobě, administrativě, degustačním prostorům i ubytování pro hosty. Druhá fáze, plánovaná na roky 2025–2026, rozšíří areál o nové funkce a veřejný prostor. Celková užitná plocha projektu dosahuje 4 622 metrů čtverečních, plocha pozemku přesahuje 12 tisíc metrů čtverečních.

Architekti se rozhodli odstranit pozdější přístavby, zejména bývalou kotelnu, které narušovaly původní hmotu objektu. Jedna přístavba zůstala zachována z provozních důvodů, vizuálně je však jasně oddělena od historické části.

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Materiálové řešení je záměrně střídmé. Odhalená původní konstrukce s litinovými sloupy, terakotové dlažby a světlé omítky podtrhují  autenticita industriální architektury. Zachovány zůstaly i detaily, jako litinové výztuže s motivem lněného květu nebo cihlový komín, který se v budoucnu promění ve vyhlídku s panoramatem Tater.

Jednou z největších výzev bylo splnění přísných požárních a bezpečnostních požadavků spojených s výrobou a skladováním lihu. Technická řešení byla navržena tak, aby co nejméně zasahovala do vizuální podoby interiérů. Původní zdivo, klenby i litinové sloupy zůstaly přiznané, nové prvky, zábradlí, svítidla či podlahy, jsou jednoduché, funkční a architektonicky zdrženlivé.

Brownfield v Brně se promění v moderní čtvrť.

Brno jede. Zchátralé průmyslové areály mění na moderní čtvrti, i Praha by mohla závidět

I brněnské brownfieldy se postupně mění. Letos se začne stavět hned vedle Cejlu nebo vedle tamního hlavního nádraží. Jak se někdejší průmyslové areály promění?

Přečíst článek

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Apartmánový dům Lebenski stojí osamoceně na okraji horského lesního pásma, za kterým se majestátně tyčí štíty Vysokých Tater.

V Tatrách se téměř nestaví. Z ruin socialistického hotelu vznikla nová horská dominanta

Přečíst článek
Doporučujeme