Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.

Trump v téměř 30minutém rozhovoru uvedl, že součástí dohody by mělo být, aby se Írán úplné vzdal svých jaderných ambicí, podrobnosti však odmítl sdělit. Jeho výroky přicházejí poté, co agentura Reuters uvedla, že Trumpova administrativa odsunula snahy o posun rozhovorů o ukončení války.

Trump zároveň uvedl, že Spojené státy spolupracují s dalšími zeměmi na zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu, kudy prochází velká část světových dodávek ropy. Blokování průlivu vyvolalo prudký růst cen ropy. Několik zemí se podle něj zavázalo pomoci zajistit průliv, odmítl ale uvést jejich jména. V rozhovoru poznamenal, že není jasné, zda Írán do průlivu umístil miny, armáda však bude průliv velmi důkladně prohledávat a věří, že se připojí i další země, které kvůli tomu nemají přístup k ropě. Zdráhal se ale odpovědět na otázku, zda americké námořnictvo začne doprovázet lodě průlivem. „O tom vám nechci nic říkat,“ uvedl, dodal ale, že „je to možné“.

Trump zvažuje zaplavit trh „papírovou ropou“. Šéf burzy varuje před „biblickou pohromou“

Názory

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent o víkendu uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Trump rovněž řekl, že ho překvapilo, že Írán v reakci na americko‑izraelskou operaci zaútočil i na další země na Blízkém východě. K sobotním americkým útokům na ostrov Charg uvedl, že tato akce „zcela zničila“ většinu ostrova a dodal, že je možné, že na něj „ještě párkrát udeříme jen tak pro zábavu“. Na ostrově se nachází důležitý ropný terminál. Trump ale zdůraznil, že armáda nezasáhla energetické cíle, protože jejich obnova by trvala roky.

Zpochybnil rovněž, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu, protože se dosud neobjevil na veřejnosti. „Slyšel jsem, že není naživu, a pokud je, měl by pro svou zemi udělat něco velmi chytrého, a to vzdát se,“ dodal Trump.

Další kritika Zelenského

V rozhovoru Trump také ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a v souvislosti s konfliktem na Ukrajině uvedl, že s ním je „mnohem obtížnější uzavřít dohodu“ než s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho výroky přicházejí poté, co se na Spojené státy snesla kritika světových lídrů kvůli zmírnění sankcí na ruskou ropu s cílem omezit prudký růst cen ropy na světových trzích.

Válka proti Íránu začala minulý měsíc společnými útoky izraelských a amerických sil, na které Írán odpověděl útoky na cíle v Izraeli a v sousedních zemích. Od začátku konfliktu přišlo o život třináct aktivních amerických vojáků, včetně šesti členů posádky tankovacího letadla, kteří zemřeli v pátek při havárii v Iráku.

Britové poslali dědičné lordy pryč z parlamentu. Je to v demokratickém státě dost?

Politika

Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?

Karel Pučelík

Přečíst článek

V posledních dvou týdnech administrativa poskytovala smíšené signály ohledně cílů amerických vojsk a délky konfliktu. Trump střídavě uváděl, že operace může trvat měsíc i déle, jindy tvrdil, že „jsme výrazně před plánem“ a že „prakticky už není co napadnout“. V sobotu prezident dodal, že „jediná síla, kterou mají, a která může být rychle odstraněna, je schopnost shazovat miny nebo střílet střelami s relativně krátkým dosahem. Až skončíme s pobřežím, tuto sílu už mít nebudou“.

Trump také uvedl, že většinu íránských raket a dronů americké síly již zničily a že cílem bylo zlikvidovat i jejich výrobní kapacity. „Do dvou dnů to bude zcela zdecimováno,“ prohlásil. Tím naznačil, že americká armáda hodlá pokračovat v omezování vojenských možností Íránu, přičemž důležité energetické infrastruktury prý nebyly cílem útoků.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová by měla příští týden při návštěvě Washingtonu oznámit, že se Tokio chce připojit k americkému projektu protiraketového štítu Golden Dome. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na japonská média.

Deník Jomiuri šimbun s odkazem na anonymní vládní zdroje uvedl, že Takaičiová plánuje o iniciativě jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyjádřit zájem Japonska zapojit se do projektu. Spojenci by podle listu mohli společně vyvíjet stíhací systémy a satelitní síť určenou k obraně proti hypersonickým kluzákům (HGV), které vyvíjejí Čína a Rusko. Tyto zbraně by měly být schopné dosahovat rychlosti přes 6000 kilometrů za hodinu.

Japonsko chce účastí na projektu posílit své obranné schopnosti. Země v posledních letech postupně zmírňuje svůj dlouhodobý pacifistický postoj a zároveň zvýšila vojenské výdaje na zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu.

Okupace je také válka, jen v jiné podobě, říká ukrajinská dokumentaristka ruských zločinů

Politika

Ukrajinská aktivistka a dokumentaristka válečných zločinů Maria Tomak začínala jako novinářka. Později se začala věnovat lidským právům a po ruské anexi Krymu a válce na Donbase začala mapovat válečné zločiny. V rozhovoru pro ČTK řekla, že okupace je také formou války – jen se odehrává jinak než na frontové linii.

nst

Přečíst článek

Japonci investují do obrany

V prosinci japonská vláda schválila rekordní rozpočet na fiskální rok začínající 1. dubna. Na obranu je v něm vyčleněno přibližně devět bilionů jenů (asi 1,2 bilionu korun). Tokio zároveň plánuje posílit svou vojenskou přítomnost v jihozápadní části země – například rozmístěním raket dlouhého doletu. Do března 2031 chce navíc na ostrově Jonaguni nedaleko Tchaj-wanu umístit také protiletadlové střely středního doletu.

Projekt Golden Dome oznámil americký prezident Donald Trump loni 20. května. Program v hodnotě 175 miliard dolarů (zhruba 3,7 bilionu korun) má poprvé zahrnovat také zbraňové systémy schopné zneškodnit útočící rakety přímo ve vesmíru a ve všech fázích jejich letu. Cílem je posílit ochranu Spojených států především před hrozbami z Ruska a Číny. O zapojení do projektu už dříve projevila zájem také Kanada. Koncept Golden Dome je inspirován izraelským obranným systémem Iron Dome.