Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group, jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.

Hlavní podíl na růstu zaznamenaly společnosti se sídly v Evropě a ve Spojených státech. Růst však byl zaznamenán v celém světě s výjimku Asie a Oceánie, kde problémy v čínském zbrojním průmyslu způsobily mírný pokles prodeje zbraní a vojenských služeb za loňský rok.

CSG loni skončila v žebříčku na 46. místě a je jedinou českou firmou v žebříčku. Její tržby činily 3,6 miliardy dolarů. Více než polovina tržeb firmy z prodeje zbraní byla loni nějakým způsobem spojena s Ukrajinou, upozornil SIPRI.

FOTOGALERIE: Radary Eldis Pardubice ze Strnadova impéria CSG

6 fotografií v galerii

Tržby amerických zbrojních společností v žebříčku stouply o 3,8 procenta na 334 miliardy dolarů. Mezi 100 největšími společnostmi je 39 z USA, z toho 30 jich tržby zvýšilo, v čele s Lockheed Martin, Northrop Grumman a General Dynamics. SIPRI ale také poznamenal, že vývoj a výrobu v hlavních programech vedených USA trápí nadále rozsáhlá zpoždění a překročení plánovaných rozpočtů.

Evropským společnostem, s výjimkou Ruska, tržby stouply o 13 procent na 151 miliardy dolarů, hlavně kvůli poptávce způsobené válkou na Ukrajině a vnímanou hrozbou Ruska. V žebříčku je 26 společností z Evropy, tržby zvýšilo 23 firem.

Nová éra CSG. Strnadův holding chce vyrábět vlastní bezpilotní systémy

Zprávy z firem

Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada uskutečnil první akvizici v rámci expanze do oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS). Prostřednictvím své nové společnosti AviaNera Technologies získal 51procentní podíl ve firmě MUST Solutions, srbském vývojáři a výrobci pokročilých pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky. Cena transakce nebyla zveřejněna.

nst

Přečíst článek

Daří se i Rusům

V seznamu jsou také dvě ruské společnosti, Rostec a United Shipbuilding Corporation. Jejich tržby stouply o 23 procent na 31,2 miliardy dolarů, a to i přes sankce, které způsobily nedostatek komponent. Podle SIPRI byla domácí poptávka více než dostatečná k vyrovnání klesajícího vývozu zbraní, i když potíže působí nedostatek kvalifikované pracovní síly.

FOTOGALERIE: CSG uvedla do provozu novou linku na plnění munice

7 fotografií v galerii

Tržby rostly také na Blízkém východě. Poprvé se do žebříčku dostalo až devět firem z Blízkého východu a jejich tržby stouply o 14 procent na 31 miliard dolarů. Z toho tři izraelské společnosti zaznamenaly růst o 16 procent na 16,2 miliardy dolarů. Negativní reakce na izraelské akce v Gaze měly podle SIPRI jen malý dopad na zájem o izraelské zbraně, nové objednávky získaly tyto firmy z řady zemí.

V Asii a Oceánii tržby klesly o 1,2 procenta na 130 miliard dolarů. Osmi čínským společnostem v indexu tržby klesly o 10 procent, protože loňské obvinění z korupce při nákupu čínských zbraní vyvolalo odložení nebo zrušení významných kontraktů.

Německá asociace rodinných podniků změnila po ostré kritice přístup ke straně Alternativa pro Německo (AfD). Minulý týden asociace oznámila, že se otevírá spolupráci s politiky AfD. Několik členů včetně drogistického řetězce Rossmann či výrobce nápojů Fritz-Kola následně sdružení opustilo. Předsedkyně asociace Marie-Christine Ostermannová nyní uvedla, že udělala chybu.

Asociace rodinných podniků (Die Familienunternehmer) minulý týden oznámila, že zrušila zákaz kontaktů se členy AfD. V květnu stranu německá civilní kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD se proti tomu brání u soudu.

Předsedkyně Ostermannová listu Handelsblatt minulý týden řekla, že na říjnovou akci v Berlíně pozvala i poslance AfD. „Naděje, že je možné čtvrtinu německých voličů přimět k obratu morálním vyloučením, se nenaplnila,“ uvedla. AfD má v současnosti v průzkumech podporu mezi 24 až 27 procenty. „Teď už pomůže jen obsahový střet s AfD, zbavený jakékoli kategorizace na dobré a špatné,“ dodala Ostermannová. Zároveň zdůraznila, že si její asociace nepřeje, aby se AfD podílela na vládě.

FOTOGALERIE: Němci protestovali proti založení mládežnické organizace AfD

9 fotografií v galerii

Za rozhodnutí otevřít se kontaktům s politiky AfD si asociace vysloužila kritiku ostatních německých politických stran i řady svých členů. Sdružení opustil například drogistický řetězec Rossmann, výrobce nápojů Fritz-Kola či společnost Vorwerk, která vyrábí domácí spotřebiče. Bankovní společnost Deutsche Bank uvedla, že nebude nadále asociaci rodinných podniků pronajímat své prostory u Braniborské brány v Berlíně. Právě v nich se v říjnu odehrál „parlamentní večer“, kterého se zúčastnili i zástupci AfD.

„Stal se pravý opak toho, co jsme chtěli,“ uvedla nyní šéfka svazu Ostermannová. „Pozvali jsme poslance AfD na parlamentní večer, aby i od nás slyšeli, že jejich program je pro hospodářství škodlivý,“ uvedla. Podle ní ovšem vznikl u veřejnosti mylný dojem, že chce asociace AfD podpořit. „My se ale od extremistů distancujeme,“ dodala Ostermannová. Rozhodnutí pozvat poslance AfD na setkání označila za chybu.

Alternativa pro Německo je od únorových předčasných parlamentních voleb nejsilnější opoziční stranou v Spolkovém sněmu. Dostala 20,8 procenta hlasů. Průzkumy veřejného mínění jí předpovídají, že výrazně uspěje i v několika zemských volbách v příštím roce. Například v Sasku-Anhaltsku či Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohla dostat až 40 procent hlasů.

AfD je u Němců na vzestupu. Odpor vůči extremistům spadl na rekordní minimum

Politika

Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.

ČTK

Přečíst článek