Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

„Rozsah v deficitu financování Ukrajiny je rozsáhlý,“ uvedla von der Leyenová. Ukrajina nedokáže podle propočtů Evropské komise na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt ze svých zdrojů výdaje ve výši 70 miliardy eur v příštím roce, z nichž 52 miliard eur představují výdaje na zbraně a armádu. V roce 2027 to má být 64 miliard.

Bez pomoci by se Ukrajina dostal do finančních problémů na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Dá se předpokládat, že velkou část finanční pomoci budou muset poskytnout unijní státy. „Evropa si nemůže dovolit paralýzu, ať už způsobenou váhavostí nebo hledáním perfektních nebo jednoduchých řešení, která neexistují,“ stojí v dopise von der Leyenové.

Šéfka komise by chtěla, aby se státy na řešení financování dohodly na summitu v polovině prosince.

Havlíček zareagoval na Pavla: Náš kandidát na premiéra je jediný, a tím je Andrej Babiš

Politika

Předseda ANO Andrej Babiš zůstává jediným kandidátem tohoto hnutí na premiéra. Serveru iDNES.cz to sdělil místopředseda ANO Karel Havlíček v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla v souvislosti s Babišovým střetem zájmů. Pavel míní, že pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, bylo by dobré, aby hnutí jako vítěz říjnových sněmovních voleb navrhlo jiného kandidáta do pozice ministerského předsedy. Hnutí ANO skládá kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.

ČTK

Přečíst článek

Tři varianty

Podle Evropské komise existují tři hlavní řešení pro financování Ukrajiny. „Mohou se kombinovat nebo na sebe navazovat,“ uvádí dopis. První možné řešené spočívá v tom, že se členské státy na pomoc složí podle váhy svého DPH a Ukrajině poskytnou nevratné financování. Na pomoc si Evropská unie může půjčit na finančních trzích s tím, že státy poskytnou garance a pokryjí náklady na úroky.

Jako další možnost financování von der Leyenová označuje „zajištěný úvěr spojený s peněžní zůstatky zmrazeného (ruského) majetku“, píše agentura Reuters. Právě o možnosti, že by se pro financování pomoci Ukrajině využil zmrazený ruský majetek, unijní státy v posledních měsících rozsáhle diskutují.

Evropské unie poskytuje finanční pomoc Ukrajině různými způsoby. Letos Kyjevu vyplatila na 18 miliard eur v rámci makrofinanční asistence. Tu tvoří zvýhodněné půjčky, které postupně umořují mimořádně výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Po začátku invaze v roce 2022 EU zmrazila majetek ruského státu včetně zhruba 210 miliard eur finančních aktiv ruské centrální banky.

Zatímco mezi unijními zeměmi panují spory, zda je možné využít na pomoc Ukrajině samotný zmrazený majetek, země EU a skupiny G7 se shodly na využívání výnosů, který tento finanční majetek generuje. Evropská unie opakovaně deklarovala, že ruský majetek zůstane zmrazený do doby, než Rusko vyplatí Ukrajině reparace za škody spáchané válkou.

Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.

Španělsko, čtvrtá největší ekonomika v Evropě, bylo velkou obětí krize v eurozóně. Po letech robustního růstu a vyšších daňových příjmů se však zemi podařilo snížit deficit. Zhruba 17 let od ukončení dluhové krize v eurozóně jsou tak bývalé problémové ekonomiky regionu - Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko - na lepší fiskální trajektorii než země, které pomohly stabilizovat blok, tedy Německo a Francie.

Od krize v eurozóně se výrazně změnila finanční situace jednotlivých zemí eurozóny. Ekonomické vyhlídky Španělska se zlepšily, což se odrazilo v růstu poptávky po španělských státních dluhopisech, podobně jako u Itálie a Řecka. Díky tomu se snížil dodatečný úrok, který investoři požadují za držení španělských desetiletých státních dluhopisů proti německým vládním dluhopisům, který slouží jako měřítko obav investorů, na přibližně 0,5 procentního bodu, což je nejméně od doby před dluhovou krizí v eurozóně. V době krize činil více než šest procentních bodů.

Španělsko má nyní levnější půjčky než Francie, která byla dlouho považována za jednoho z nejbezpečnějších dlužníků v eurozóně. Německý dluh však zůstává bezpečným přístavem eurozóny, navzdory očekávanému růstu deficitu, a to díky síle největší ekonomiky bloku a nižšímu zadlužení oproti světovým ekonomikám, včetně USA.

Aktualizováno

Evropská ekonomika překvapila: Růst v roce 2025 předčil očekávání

Money

Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Od spuštění eura v roce 1999 do dluhové krize Španělsko silně rostlo, což mu v desetiletí do roku 2007 umožnilo mít nižší rozpočtový deficit než Německo. Kombinace vysokého růstu a nízkých úrokových sazeb však vyústila v realitní bublinu a následnou bankovní krizi. Země pak získala nouzovou finanční pomoc z evropských fondů 41 miliard eur (991 miliard korun).

Španělsko se nyní řadí mezi nejrychleji rostoucí velké rozvinuté ekonomiky. Od roku 2022 činí průměrný čtvrtletní růst 3,9 procenta, zatímco v případě Německa je to pouze 0,3 procenta. Růst španělské ekonomiky pohání kombinace imigrace, cestovního ruchu, nízkých nákladů na energii a veřejných výdajů, včetně fondů EU.

V době krize v eurozóně rozpočtový deficit Španělska stoupl až na 11,5 procenta HDP. Celkový dluh země tak vyskočil na více než 100 procent HDP ze zhruba 35 procent v roce 2007. Celkový duh země ale i nadále zůstává vysoký. Podle Mezinárodního měnového fondu činí zhruba 100,4 procenta HDP, zatímco dluh Německa je 64,4 procenta HDP.