Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

REPORTÁŽ: Keight Hotel Opatija. Nový klenot jadranského pobřeží s podpisem Hiltonu

Keight Hotel Opatija
Zdeněk Pečený/Newstream
Zdeněk Pečený

Kdysi oblíbené letovisko rakousko-uherské smetánky, Opatija, znovu ožívá. Elegantní město na chorvatském pobřeží se vrací do hledáčku náročných cestovatelů, a to díky nové generaci moderních hotelů. Jedním z nich je Keight Hotel Opatija, otevřený pod značkou Curio Collection by Hilton – důkaz, že i tradiční destinace dokáže nabídnout svěží, současný luxus.

Opatija bývala perlou Jadranu a symbolem aristokratické elegance. Po letech, kdy se zájem turistů přesouval jinam, přichází její renesance – a to ve velkém stylu. Kromě nového Keightu tu najdeme také Hilton Costabella českého majitele a v příštím roce přibude další silné jméno: Marriott, který rozšíří nabídku pětihvězdičkového ubytování.

Město dnes působí jako ideální kompromis mezi historickým půvabem a moderní pohodou. Promenáda lemovaná palmami, kavárny v secesních vilách i nové designové hotely vytvářejí mix, který osloví milovníky historie i ty, kteří hledají klid u moře s vysokým standardem služeb.

FOTOGALERIE: Podívejte se do hotelu Keight Hotel Opatija

Moderní elegance s duší Jadranu

Keight Hotel zaujme už při vstupu. Interiér spojuje čisté linie, teplé tóny dřeva a mramorové detaily. Pokoje působí díky použitým materiálům velmi útulně, vzdušně a promyšleně: prostorná koupelna kombinuje vanu i sprchu, nechybí plně zásobený minibar, kávovar Illy ani konvice na čaj. Jde přesně o ten typ hotelu, kam se člověk po dni stráveném objevováním okolí rád vrací – nejen kvůli odpočinku, ale i kvůli atmosféře, která spojuje komfort a styl.

Wellness, které potěší i mimo sezónu

Na své si přijdou i milovníci relaxace. V přízemí se nachází vnitřní wellness s bazénem, saunami a klidovou zónou – ideální útočiště pro chladnější dny nebo deštivá odpoledne. I proto může mít hotel otevřeno celoročně. Fitko je však zklamáním – velmi malé a až nedůstojné pro hotel tohoto kalibru. V létě se život přesouvá na střechu: infinity bazén s rooftop barem nabízí panoramatický výhled na moře i na červené střechy Opatije. Atmosféra tu má něco z Côte d’Azur – jen s menší dávkou okázalosti.

Canopy by Hilton v Záhřebu

Recenze: Canopy by Hilton Zagreb City Centre je moderní zastávkou v srdci chorvatské metropole

Záhřeb bývá často jen přestupní stanicí na cestě k moři. Kdo se tu ale rozhodne strávit alespoň jednu noc, zjistí, že má město mnohem víc než jen praktickou polohu. V historickém centru, pár kroků od hlavního nádraží, stojí hotel Canopy by Hilton Zagreb City Centre, kde jsem při nedávné cestě do Dalmácie strávil víkend.

Přečíst článek

Gastronomie na úrovni

Hotelová restaurace kombinuje středomořskou kuchyni s lokálními surovinami. Snídaně patří k nejlepším, jaké jsem na chorvatském pobřeží zažil – bufet doplňuje à la carte nabídka, která staví na klasice: Croque Monsieur z brioškového toastu se šunkou a goudou, vejce Benedict se šunkou či uzeným lososem na kaiserce, pošírovaná vejce s chřestem, nadýchané omelety podle přání hosta, ovesná kaše s banánem a medem, snídaňové tortilly se špenátem a smetanovým sýrem nebo belgické vafle s borůvkami a šlehačkou.

Ani přes den kuchyně neztrácí tempo. Menu se mění podle sezóny, ale drží si vysoký standard – od domácích těstovin s lanýži přes grilované mořské ryby až po jehněčí s rozmarýnem.

Za mě osobně vítězí tuňákové tataki – formálně předkrm, ve skutečnosti velkorysé jídlo s perfektním poměrem chutí i textur. Patří k tomu nejlepšímu, co dnes Opatija nabízí.

Verdikt

Keight Hotel Opatija je důkazem, že koncept Curio Collection by Hilton skvěle funguje i mimo velká města. Nabízí moderní design, špičkovou gastronomii a profesionální servis, aniž by ztratil osobní atmosféru.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

W Hollywood

RECENZE: Naleštěná bída pod slavným nápisem. Hotel W Hollywood je přehlídkou zklamání

Přečíst článek

Leyenová prozradila, kolik peněz bude Ukrajina v příštím roce potřebovat od EU

Ursula von der Leyenová
ČTK
 ČTK

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

„Rozsah v deficitu financování Ukrajiny je rozsáhlý,“ uvedla von der Leyenová. Ukrajina nedokáže podle propočtů Evropské komise na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt ze svých zdrojů výdaje ve výši 70 miliardy eur v příštím roce, z nichž 52 miliard eur představují výdaje na zbraně a armádu. V roce 2027 to má být 64 miliard.

Bez pomoci by se Ukrajina dostal do finančních problémů na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Dá se předpokládat, že velkou část finanční pomoci budou muset poskytnout unijní státy. „Evropa si nemůže dovolit paralýzu, ať už způsobenou váhavostí nebo hledáním perfektních nebo jednoduchých řešení, která neexistují,“ stojí v dopise von der Leyenové.

Šéfka komise by chtěla, aby se státy na řešení financování dohodly na summitu v polovině prosince.

Karel Havlíček a Andrej Babiš

Havlíček zareagoval na Pavla: Náš kandidát na premiéra je jediný, a tím je Andrej Babiš

Předseda ANO Andrej Babiš zůstává jediným kandidátem tohoto hnutí na premiéra. Serveru iDNES.cz to sdělil místopředseda ANO Karel Havlíček v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla v souvislosti s Babišovým střetem zájmů. Pavel míní, že pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, bylo by dobré, aby hnutí jako vítěz říjnových sněmovních voleb navrhlo jiného kandidáta do pozice ministerského předsedy. Hnutí ANO skládá kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.

Přečíst článek

Tři varianty

Podle Evropské komise existují tři hlavní řešení pro financování Ukrajiny. „Mohou se kombinovat nebo na sebe navazovat,“ uvádí dopis. První možné řešené spočívá v tom, že se členské státy na pomoc složí podle váhy svého DPH a Ukrajině poskytnou nevratné financování. Na pomoc si Evropská unie může půjčit na finančních trzích s tím, že státy poskytnou garance a pokryjí náklady na úroky.

Jako další možnost financování von der Leyenová označuje „zajištěný úvěr spojený s peněžní zůstatky zmrazeného (ruského) majetku“, píše agentura Reuters. Právě o možnosti, že by se pro financování pomoci Ukrajině využil zmrazený ruský majetek, unijní státy v posledních měsících rozsáhle diskutují.

Evropské unie poskytuje finanční pomoc Ukrajině různými způsoby. Letos Kyjevu vyplatila na 18 miliard eur v rámci makrofinanční asistence. Tu tvoří zvýhodněné půjčky, které postupně umořují mimořádně výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Po začátku invaze v roce 2022 EU zmrazila majetek ruského státu včetně zhruba 210 miliard eur finančních aktiv ruské centrální banky.

Zatímco mezi unijními zeměmi panují spory, zda je možné využít na pomoc Ukrajině samotný zmrazený majetek, země EU a skupiny G7 se shodly na využívání výnosů, který tento finanční majetek generuje. Evropská unie opakovaně deklarovala, že ruský majetek zůstane zmrazený do doby, než Rusko vyplatí Ukrajině reparace za škody spáchané válkou.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Španělský comeback. Madrid míří k nižšímu rozpočtovému deficitu než Berlín

Madrid
iStock
 ČTK

Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.

Španělsko, čtvrtá největší ekonomika v Evropě, bylo velkou obětí krize v eurozóně. Po letech robustního růstu a vyšších daňových příjmů se však zemi podařilo snížit deficit. Zhruba 17 let od ukončení dluhové krize v eurozóně jsou tak bývalé problémové ekonomiky regionu - Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko - na lepší fiskální trajektorii než země, které pomohly stabilizovat blok, tedy Německo a Francie.

Od krize v eurozóně se výrazně změnila finanční situace jednotlivých zemí eurozóny. Ekonomické vyhlídky Španělska se zlepšily, což se odrazilo v růstu poptávky po španělských státních dluhopisech, podobně jako u Itálie a Řecka. Díky tomu se snížil dodatečný úrok, který investoři požadují za držení španělských desetiletých státních dluhopisů proti německým vládním dluhopisům, který slouží jako měřítko obav investorů, na přibližně 0,5 procentního bodu, což je nejméně od doby před dluhovou krizí v eurozóně. V době krize činil více než šest procentních bodů.

Španělsko má nyní levnější půjčky než Francie, která byla dlouho považována za jednoho z nejbezpečnějších dlužníků v eurozóně. Německý dluh však zůstává bezpečným přístavem eurozóny, navzdory očekávanému růstu deficitu, a to díky síle největší ekonomiky bloku a nižšímu zadlužení oproti světovým ekonomikám, včetně USA.

Euro měna

Evropská ekonomika překvapila: Růst v roce 2025 předčil očekávání

Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.

Přečíst článek

Od spuštění eura v roce 1999 do dluhové krize Španělsko silně rostlo, což mu v desetiletí do roku 2007 umožnilo mít nižší rozpočtový deficit než Německo. Kombinace vysokého růstu a nízkých úrokových sazeb však vyústila v realitní bublinu a následnou bankovní krizi. Země pak získala nouzovou finanční pomoc z evropských fondů 41 miliard eur (991 miliard korun).

Španělsko se nyní řadí mezi nejrychleji rostoucí velké rozvinuté ekonomiky. Od roku 2022 činí průměrný čtvrtletní růst 3,9 procenta, zatímco v případě Německa je to pouze 0,3 procenta. Růst španělské ekonomiky pohání kombinace imigrace, cestovního ruchu, nízkých nákladů na energii a veřejných výdajů, včetně fondů EU.

V době krize v eurozóně rozpočtový deficit Španělska stoupl až na 11,5 procenta HDP. Celkový dluh země tak vyskočil na více než 100 procent HDP ze zhruba 35 procent v roce 2007. Celkový duh země ale i nadále zůstává vysoký. Podle Mezinárodního měnového fondu činí zhruba 100,4 procenta HDP, zatímco dluh Německa je 64,4 procenta HDP.

Související

Německá centrální banka v pátek kvůli negativním dopadům konfliktu na Blízkém východě zhoršila výhled německé ekonomiky na letošní i příští rok.

Bundesbank: Německý růst stojí na státních miliardách. Bez nich by přišel pokles

Přečíst článek
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny

Německá stagnace Česko brzdí, ale ekonomiku nezastaví, říká ekonom Skořepa

Přečíst článek
Český průmysl

Česká ekonomika sice nepředvedla žádný zázrak, ale EU je na tom hůř

Přečíst článek