Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Poučili jsme se. Vinograf má být špička, ne řetězec, říká spolumajitel podniku

Poučili jsme se. Vinograf má být špička, ne řetězec, říká spolumajitel podniku
Vinograf, užito se svolením
Zdeněk Pečený

Vinograf má za sebou nepovedenou expanzi, uzavírání poboček i zásadní restart. Dnes se soustředí výhradně na Senovážné náměstí, kde chce nabídnout špičkové víno, plnohodnotnou kuchyni a uvolněnou atmosféru. „Nejdřív musíte zvládnout jedno místo dokonale, teprve pak se můžete bavit o růstu,“ říká spolumajitel podniku Radovan Kubáč.

Jak jste se jako advokát dostal do gastronomie a konkrétně k Vinografu?

Chodili jsme sem na obědy a líbila se nám práce uznávané someliérky Kláry Kollárové, která tehdy Vinografu vtiskla tvář. V době covidu Vinograf hledal investory, aby toto těžké období překonal. Proto jsme se domluvili na našem vstupu, v jehož rámci jsme získali třetinový podíl.

Původně byla myšlenkou expanze, ale ta nedopadla dobře. Co se tehdy stalo?

Proběhla expanze, ale ukázalo se, že nebyla ani naplánována, ani provedena správně. Nově otevřené pobočky jsme proto museli se ztrátou zavřít a rozešli jsme se s osobami, které za neúspěšnou expanzí stály.

Dnes se zaměřujeme pouze na vlajkovou loď na Senovážném náměstí. Snažíme se ji vyladit tak, aby to bylo místo, kde si host může dát skvělé víno z jedné z nejrozsáhlejších nabídek v Praze, dobře se najíst a pobavit se. Fokus je tedy na jediné provozovně, kterou neustále zlepšujeme — sáhli jsme do interiéru, rozšiřujeme vinný sortiment a s jídelním lístkem jsme udělali výrazný posun. Neusilujeme o kvantitu za každou cenu, ale klademe důraz na kvalitu.

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Přečíst článek

Expanze není priorita

Do budoucna ale další expanzi nevylučujete?

Doufám, že už jsme stabilizovaní a že se budeme dál zlepšovat. Myslíme si, že už teď můžeme být pyšní na to, co máme. Expanze není na pořadu dne. Do budoucna ji zcela nevylučujeme, ale nejdřív chceme, aby se Vinograf na Senovážném náměstí stal absolutní špičkou. Pak si řekneme, co dál.

Jaká je dnes vlastnická struktura? Máte 100 procent?

Ne, 50 procent vlastním společně se svým obchodním partnerem Martinem Nedelkou a dalších 50 procent má pan Winkler, který založení Vinografu umožnil svým financováním a je s ním tedy spojený po celou dobu jeho existence (Libor Winkler z RSJ – pozn. red.).

Vy jste ale aktivnější v denním řízení?

Asi jsem byl ten, komu nejvíc vadilo, v jakém stavu se Vinograf po nepovedené expanzi ocitl. Opatření bylo potřeba provést rychle a nebyl prostor hledat nového jednatele. Proto jsem přechodně nastoupil do pozice jednatele, který dohlíží na provoz. Každodenní řízení ale nedělám — to má na starosti profesionální management, který jsme postupně přivedli a který se kvalifikovaně chopil kormidla.

REPORTÁŽ: V Hidden Wine Bistru se michelinská preciznost potkává s uvolněným bistro stylem

Hidden Wine Bistro v chorvatské Rijece je nenápadné místo s atmosférou moderního bistra, ale s ambicí fine diningu. Za konceptem stojí Deni Srdoč, šéfkuchař spojený s restaurací Nebo v hotelu Hilton Costabella nedaleko Opatije, pro níž získal Srdoč michelinskou hvězdu a zařadil se tak mezi nejvýraznější tváře současné chorvatské gastronomie.

Přečíst článek

Investice z radosti, ne z kalkulu

Takže vstup nebyl primárně investiční kalkul, ale spíš vztah k místu?

Od začátku jsme náš vstup brali spíš jako hobby investici a podporu oblíbeného podniku v těžkých dobách covidu než jako zásadní investici. Měl to být zdroj naší radosti z kvalitní gastronomie a vína. Tak se k tomu ostatně chováme i nadále.

Z čistě vinného baru jste se posunuli směrem k plnohodnotné restauraci. Ale pořád chcete být vinným barem?

My pořád jsme plnohodnotný vinný bar. V zahraničí je běžné, že se ve vinném baru dobře najíte. Byla by škoda, aby člověk musel jít do restaurace a pak zvlášť do vinného baru. U nás si proto může dát jen skleničku vína, ale stejně tak přijít na lehkou nebo degustační večeři, posedět s přáteli. Atmosféra je uvolněnější než v klasické restauraci. Nechceme být jen restaurace, chceme být kombinací — můžete přijít jen na víno, jen na jídlo, nebo na obojí. Této variabilitě jsme přizpůsobili i interiér. Současně posilujeme koncept obědů, které nabízíme na stále vyšší úrovni. Nabízíme jak týdenní menu, tak obchodní obědy i à la carte.

Startuje seriál newstream.cz 2000-2025

Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn

S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?

Přečíst článek

Tisícovka vín

Jak byste to tedy nazval?

Říkáme, že jsme vinný bar a restaurace.

Daří se najít rovnováhu mezi jídlem a vínem?

Když se dívám na čísla, už je to vyrovnané padesát na padesát. Tak si to ideálně představujeme.

Restaurant Papilio

OBRAZEM: Gastronomický zážitek bez kompromisů. Papilio potvrdila pověst nejlepší restaurace v Česku

Navštívit Papilio znamená projít pečlivě sestavenou cestu chutí, kde každý chod má jasnou myšlenku a je dotažený do detailu. U většiny degustačních menu, a to i v michelinských podnicích, se často najde slabší moment – talíř, který nepřekvapí nebo zůstane v pozadí. V Papiliu se nic takového nenastalo. Každý chod byl nabitý chutí, zajímavý a promyšlený.

Přečíst článek

Kolik vín teď máte?

Aktuálně jsme asi na 900 etiketách. Cíl je 1 200 etiket a pokrytí všech zajímavých vinařských oblastí.

Chcete nabízet i anglická vína a méně obvyklé regiony?

Ano, zrovna anglické sekty aktuálně zavádíme do portfolia, protože je považujeme za velmi kvalitní.

A česká vína?

Spolupracujeme s mnoha moravskými i českými vinaři. Tuzemská vinařská produkce se hodně posunula a v kontextu světové nabídky obstojí velmi dobře.

Vinograf

RECENZE: Ve Vinografu nabízejí degustační vína a steak, který by obstál i v michelinské restauraci

Ve Vinografu na Senovážném náměstí už dávno nejde jen o víno. Každý chod má svůj příběh – a k němu hned tři možnosti párování: české, evropské a prémiové. Večer, který začíná jemným sektem z Litoměřicka a končí sklenkou moravského cabernetu, je důkazem, že moderní vinárna může být stejně o víně jako o kuchyni.

Přečíst článek

Jedna, do detailu vyladěná adresa

Jaká je vaše role dnes?

Jsem jednatel, starám se o finance a konzultuji s managementem směr a strategické věci. Provoz ale rád přenechávám našim profesionálům.

Jste s tím komfortní?

V tuhle chvíli ano. Do budoucna uvidíme, jestli budu jednatel, nebo spíš pasivnější společník. Profesionální management by se o to měl starat, a proto mu dáváme prostor.

Často pořádáte večeře za účasti vinařů. Osvědčil se vám tento koncept?

Naše vinná historie je silná a představuje základ, na kterém chceme dál stavět. K tomu přirozeně patří i akce se zajímavými tuzemskými i zahraničními vinaři. Vinař na nich představí svá vína, ke kterým my připravíme tematické menu. Takové večery mají velký úspěch a potvrzují, že spojení kvalitní kuchyně a vína je přesně to, co k Vinografu patří.

Vaše kuchyň vyrábí i vlastní produkty, využíváte je jako dárky. Co jste si z toho všeho odnesl?

Trpělivost.

V advokacii jste ji nepotřeboval?

V advokacii jsou výsledky vidět mnohem rychleji. Tady bylo potřeba postupně budovat důvěru hostů. Kdybychom si nepočkali a dali příliš velký důraz na některé dočasné jevy, k cíli bychom se nikdy nedostali.

Letos jste měnili interiér.

V první řadě jsme interiér ještě více přizpůsobili tomu, že jsme vinný bar a restaurace. Hosté, kteří přijdou jen ochutnat víno, si velmi oblíbili posezení na našem velkém baru nebo v boxech — jsme jedním z mála podniků, které takové boxy mají. Zároveň jsme chtěli zlepšit prostředí pro hosty, kteří k nám přijdou na oběd nebo večeři. Dřívější interiér byl hodně strohý, což mimo jiné způsobovalo problém s akustikou. Prostor jsme zútulnili, přidali textilie, pohovky a tapety, a zvuk se teď nese úplně jinak. Úpravy jsme provedli i v zadní části podniku, která je oblíbená pro firemní i rodinné akce a dá se oddělit od běžného provozu. Podle reakcí hostů se změny podařily. V letošním roce nás ještě čekají úpravy zahrádky ve vnitrobloku — klidných zahrádek v samotném centru Prahy moc není.

Kde vidíte další potenciál?

Chceme dál zvyšovat kvalitu a díky tomu plně využít kapacity baru i restaurace. Prostory jsou poměrně velké a potenciál tu stále je. Rádi bychom hosty naučili chodit do všech částí podniku, aby se prostor rovnoměrněji zaplnil. Celkem máme 122 míst, včetně těch na baru.

Kolik stála rekonstrukce?

Dělali jsme ji rozumně, abychom nepálili peníze. Stavěli jsme na tom, co tu už bylo, interiér jsme hlavně zútulnili a zlepšili jeho funkčnost.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Šéf Vinařského fondu Machovec: Letošní Svatomartinské se povedlo. A je ho i rekordní množství

Šéf Vinařského fondu: Letošní Svatomartinské se povedlo. A je ho i rekordní množství

Přečíst článek

Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita

Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
iStock
Zdeněk Pečený

Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou,  chuťovou, ekonomickou i kulturní.

Na přelomu tisíciletí nebyla káva gastronomickým tématem. Byla součástí každodenního rytmu. Zlom přišel ve chvíli, kdy se začala prodávat jako zážitek. Přinesly ho kavárenské řetězce, které do Česka přivezly nový způsob trávení času. Nešlo už jen o nápoj, ale o prostor, atmosféru a identitu.

Příchod Starbucks v roce 2008 a expanze dalších značek naučily Česko pít cappuccino, latté a kávu s sebou. Chuť se posunula, ale pořád šlo hlavně o mléčné nápoje a konzistentní produkt. O původu zrn nebo stylu pražení se zatím příliš nemluvilo.

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Přečíst článek

Zlom jménem třetí vlna

Skutečná změna přišla s nástupem takzvané třetí vlny kávy. Ta obrátila pozornost zpět k samotnému základu – ke kávovníku. Káva přestala být anonymní surovinou a začala se vnímat jako zemědělský produkt s charakterem, původem a příběhem.

Do popředí se dostaly konkrétní farmy, odrůdy a způsoby zpracování. Pražírny začaly pracovat se světlejším pražením, které nechává vyniknout přirozené chutě. Baristé se soustředili na přesnost a konzistenci. Espresso i filtr se připravovaly s důrazem na detail. Zákazník už nekupoval jen kávu. Kupoval informaci.

Pražírny a kavárny, které změnily mapu

První roky třetí vlny byly o nadšení a edukaci. Vznikaly pražírny a kavárny, které učily hosty, že káva může chutnat ovocně, sladce nebo lehce kysele. Že to není chyba, ale styl. Praha se stala přirozeným centrem, postupně se ale výběrová káva začala prosazovat i v regionech.

Prezentace surovin v restauraci Field

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.

Přečíst článek

Tahle změna by nebyla možná bez konkrétních adres a jmen. V Praze sehrály klíčovou roli podniky jako Doubleshot, La Boheme Café nebo EMA Espresso Bar, které nastavily standard práce s výběrovou kávou i baristickým řemeslem. Postupně se přidávaly další kavárny, které dokázaly spojit kvalitu s přístupností, například Dos Mundos nebo Candycane Coffee. Mimo Prahu se silná scéna vytvořila v Brně kolem Rebelbean a Industra Coffee, sever Čech zviditelnila pražírna Nordbeans.

Výběrová káva tak přestala být záležitostí jedné čtvrti a stala se celostátním fenoménem. Turek nezmizel. Jen ztratil výsadní postavení. Káva se poprvé začala pít vědomě a část zákazníků byla ochotná připlatit si za kvalitu, původ i práci baristy.

Když se výběrová káva stala normou

Po roce 2016 se výběrová káva posunula z okraje do hlavního proudu. Lepší technologie zlevnily a domácí příprava se zjednodušila. Filtr přestal být exotikou. Espresso z kvalitních zrn se stalo standardem i mimo úzký okruh specializovaných kaváren.

Změnily se i samotné podniky. Už nešlo jen o chuť v šálku, ale o celek. Design, udržitelnost, práci s komunitou i vlastní pražení. Káva se stala plnohodnotnou součástí městského životního stylu.

Typickým příkladem této vyzrálé fáze trhu je pražírna Coffeespot. Z regionální značky vyrostla v etablovaný podnik s celostátním dosahem. V roce 2025 navíc otevřela nové prostory v Hradčovicích u Uherského Brodu, kde propojuje pražírnu, kavárnu, prodejnu i výrobu čokolády. Výběrová káva tu už není nadšenecký projekt. Je to stabilní byznys.

Papilio Jana Knedly získalo hned dvě michelinské hvězdy.

OBRAZEM: Česko září. Získalo rekordní počet ocenění i jednu dvouhvězdu

Česko má novou dvouhvězdu, šest čerstvých hvězd v regionech a nejrozsáhlejší výběr v historii. Michelin Guide 2025 přepisuje mapu tuzemské gastronomie.

Přečíst článek

Matcha jako nový hráč na scéně

Zatímco káva v posledních letech spíš dozrává, matcha rychle roste. Zelený čaj v prášku si našel cestu do kaváren jako alternativa ke kávě. Nabízí kofein bez prudkého nástupu, je spojovaný se zdravým životním stylem a vizuálně dobře funguje na sociálních sítích.

Pro kavárny má i praktickou výhodu. Matcha není sezónní, funguje teplá i studená a v některých podnicích už tvoří významnou část nápojových prodejů. Nejde o náhradu kávy, ale o rozšíření nabídky. Přesná čísla se liší, trend je ale zřejmý: matcha přestává být doplňkem a stává se plnohodnotnou součástí kavárenských menu.

Matcha

Olívia Lacenová: Matcha na vrcholu. Čajový prášek hýbe globálním trhem

Zatímco na Wall Street se diskutuje o umělé inteligenci a polovodičích, na druhé straně světa vzkvétá byznys s matchou – jemně mletým zeleným čajem z japonských polí. Popularitu si získala díky trendům na TikToku a označení superpotravina, což poslalo její cenu na historická maxima. A právě s fenomény, jako je matcha, tradičně přicházejí i investiční příležitosti. Které společnosti však tuto vlnu dokázaly nejefektivněji využít?

Přečíst článek

REPORTÁŽ: V Hidden Wine Bistru se michelinská preciznost potkává s uvolněným bistro stylem

Hidden Wine Bistro v chorvatské Rijece je nenápadné místo s atmosférou moderního bistra, ale s ambicí fine diningu. Za konceptem stojí Deni Srdoč, šéfkuchař spojený s restaurací Nebo v hotelu Hilton Costabella nedaleko Opatije, pro níž získal Srdoč michelinskou hvězdu a zařadil se tak mezi nejvýraznější tváře současné chorvatské gastronomie.

Přečíst článek

Související

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Přečíst článek
Prezentace surovin v restauraci Field

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Přečíst článek
Brasileiro Slovanský dům v novém

Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti

Přečíst článek

Evropa znovu řeší starý problém: město versus těžba

Švédská Kiruna, město ležící 145 kilometrů za polárním kruhem, se postupně stěhuje. Ne symbolicky, ale doslova – dům po domu, ulici po ulici.
Profimedia
 nst
nst

Švédská Kiruna, město ležící 145 kilometrů za polárním kruhem, se postupně stěhuje. Ne symbolicky, ale doslova – dům po domu, ulici po ulici. Příběh arktického města má překvapivě blízko k české zkušenosti se zmizelou Karvinou. (Její příběh věrně popsala spisovatelka Karin Lednická v trilogii Šikmý kostel - pozn. red.). I tady platí, že město postavené na nerostech nakonec nerostům ustoupí – jen s tím rozdílem, že dnes se to děje organizovaně, s kompenzacemi a pod dohledem celé Evropy.

Důvodem stěhování švédské Kiruny je rozšiřování největšího podzemního dolu na železnou rudu na světě. Jak těžba postupuje hlouběji, půda pod městem se propadá. Staré centrum proto musí ustoupit. Nová Kiruna vzniká zhruba tři kilometry východně a celý proces má trvat až do roku 2035, píše server stanice CNBC.

Závislost, která se nedá obejít

Kiruna vznikla před 125 lety jako město pro horníky státní společnosti LKAB. Dodnes na ní stojí – ekonomicky i existenčně. Firma dnes zajišťuje asi 80 procent veškeré těžby železné rudy v Evropské unii a nedávno zde objevila i jedno z největších evropských ložisek vzácných zemin, klíčových pro baterie, elektromobily a další technologie zelené transformace.

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.

Přečíst článek

„Máme tu velký spor – mezi městem a LKAB, ale také mezi městem a vlastní vládou,“ říká předseda městské rady Mats Taaveniku. Podle něj Kiruna názorně ukazuje, kam až sahají dopady evropské surovinové politiky. „Rozhodnutí přijatá v Bruselu se tady dotýkají každodenního života lidí.“

Kompenzace existují, prostor chybí

Za stěhování odpovídá LKAB. Firma odhaduje, že jen kompenzace ji vyjdou v příštích deseti letech na 22,5 miliardy švédských korun (asi 50 miliard českých korun). Lidé si mohou vybrat: tržní cenu domu plus 25 procent, nebo nový dům v nové části města.

„Asi 90 procent lidí volí novostavbu,“ uvedl pro CNBC viceprezident LKAB Niklas Johansson. Problém ale není ochota – nýbrž místo. „Město vlastní minimum pozemků. Většina půdy patří státu, a to přináší konflikty s armádou, ochranou přírody i pastevectvím sobů,“ dodává.

U šikmého kostela v Karviné má vzniknout průmyslová zóna

Panattoni chce vybudovat průmyslový park v srdci staré Karviné, památkáři jsou proti

Průmyslový developer Panattoni se poblíž bývalého Dolu Barbora a šikmého kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné chystá postavit průmyslový areál Panattoni Smart Park Karviná. Celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun, vzniknout by tam mohlo až 4500 pracovních míst. Stavba by měla začít v roce 2026, uvedli zástupci společnosti Panattoni. S projektem nesouhlasí památkáři nebo spolek Stará Karviná, kterým vadí, že má areál vzniknout na místě historického jádra původní Karviné a území, jež je i cennou archeologickou lokalitou, zcela přetvořit.

Přečíst článek

Ztracené domovy, ztracené vzpomínky

Stěhování není jen technická operace. Je to zásah do identity města. Silným symbolem se stal přesun 113 let starého dřevěného kostela Kiruna Church v létě 2025, který sledoval celý svět. Zároveň ale přišla další rána: LKAB oznámila, že rozšíření dolu si vyžádá přesun dalších 6 000 lidí a 2 700 domů.

Podívejte se, jak v Kiruně stěhovali historický kostel:

„Pro mnoho lidí je to bolestné. Žili v jednom domě dvě nebo tři generace,“ říká Taaveniku. „Ale zároveň všichni vědí, že Kiruna stojí na nerostech. Bez nich by tu žádné město nebylo.“

Nové město, tvrdší podmínky

Otazníky visí i nad podobou nové Kiruny. Studie Univerzity v Göteborgu varuje, že nové centrum je navrženo v místě, kde se hromadí studený vzduch. Úzké ulice, vysoké domy a nízké slunce mohou v zimě výrazně zhoršit životní podmínky.

„Kiruna je arktické město. Rozdíl mezi minus patnácti a minus pětadvaceti stupni je obrovský,“ upozorňuje expertka na kulturní dědictví Jennie Sjöholm, která projekt sleduje už čtvrt století. Podle ní může extrémní chlad ovlivnit nejen komfort obyvatel, ale i samotné budovy.

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda: Elektro, nebo nic. Brusel chce zakleknout na autopůjčovny. Přivodí jim zkázu?

Přečíst článek
Doporučujeme