Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů
Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.
Jihlava má po letech čekání novou dominantu. Horácká multifunkční aréna, navržená studiem Chybik + Kristof Architects, se po úvodních hokejových zápasech otevřela veřejnosti 8. listopadu a okamžitě se stala nejvýraznější novostavbou regionu Vysočina. Projekt s rozpočtem 2,2 miliardy korun není jen moderní sportovní halou, ale také novým centrem městského života. „Chtěli jsme, aby nová aréna nebyla ostrovem, ale součástí městské struktury. Aby žila s Jihlavou každý den – nejen během zápasů nebo koncertů,“ říká architekt Ondřej Chybík.
Koncept vychází z myšlenky otevřené městské struktury. Prosklený parter obepínající arénu i sousední nárožní budovu propojuje ulici Tolstého s parkem Smetanovy sady, univerzitním kampusem a okolními čtvrtěmi. Mezi oběma hlavními objekty vzniklo pobytové schodiště a veřejný amfiteátr, které proměnily dříve bariérový prostor v přirozené místo setkávání.
Červená koruna Jihlavy
Trojúhelníková „koruna“ fasády z perforovaných červených hliníkových panelů odkazuje na gotické vertikály historické Jihlavy i symbol ježka ze znaku města. Večerní světelné proměny fasády odrážejí dění uvnitř a přenášejí atmosféru zápasů i koncertů do městských ulic. Součástí projektu se stala i participace veřejnosti. Obyvatelé mohli „adoptovat“ jednotlivé panely a zanechat na nich své jméno nebo vzkaz. Město tak získalo nejen tři miliony korun navíc, ale hlavně budovu, která lidem doslova patří.
Horácká aréna není jen hala, ale celý sportovní a kulturní kampus. Hlavní eliptickou arénu doplňuje nárožní budova se síní slávy, restaurací, posilovnou, ubytovnou a tělocvičnou, která je lávkou propojená s běžeckým oválem na střeše arény. Tento prostor bude přístupný veřejnosti i školám z okolí. Komplex v sobě propojuje sport, kulturu a vzdělávání, přesně tímto směrem se ubírá vývoj moderních sportovních staveb ve světě.
Jihlava se bude co nevidět pyšnit jednou z nejmodernějších multifunkčních arén. Záměrně vyrostla v centru města, na místě původní sportovní haly. 
Nová dominanta Jihlavy. Tamní „koloseum“ bude konkurovat nejlepším halám v Evropě
Reality
Z výšky působí ovál arény jako prsten. U hlavního portálu, označeného jako vchod A, vznikla velkorysá pěší zóna, která nechává vyniknout historizující fasádě naproti stojící Vysoké školy polytechnické, jediné univerzity v kraji. V bezprostředním okolí se potkává několik vrstev města, a to obytná čtvrť s divadlem DIOD, funkcionalistická sokolovna architekta Bohuslava Fuchse a naproti ní industriální areál pivovaru.
Z jižní strany ji rámují Smetanovy sady, park, který arénu přirozeně napojuje na městské centrum. Právě sem umístil Krištof Kintera svou monumentální skulpturu SOUHRAPROHRAVÝHRA, vytvořenou ze zábradlí původních tribun. Dílo propojuje minulost se současností, hru s emocí. „Byť je to socha monumentální velikosti, je zároveň prodyšná, téměř neviditelná. Musíte ji obejít, abyste ji pochopili,“ říká Kintera. Otisk minulých vítězství a oddaných fanoušků se tak přenesl i do nové arény – nejen symbolicky, ale i fyzicky.
Vnitřní prostor, který vtahuje
Interiér haly nabízí 5 650 míst při hokejových utkáních a až 7 400 při koncertech. Díky dvouúrovňovým tribunám, výsuvným systémům a akustickým panelům lze prostor snadno přizpůsobit koncertům, veletrhům nebo kongresům.
Dominantní materiály, červený beton, kov, sklo a surové struktury, vytvářejí expresivní, ale civilní prostředí, které má blízko k současné industriální estetice. Designová svítidla od BOMMA a Tech–fabrika, akustické sedačky od Kovostal nebo světelné prvky z ručního křišťálu potvrzují, že projekt kombinuje řemeslo, technologii a silnou vizuální identitu.
Podle ekonomické studie města Jihlava, vypracované Českou spořitelnou a společností KROKEM, může provoz arény přinést díky multiplikačnímu efektu až 50 miliard korun tržeb během prvních dvaceti let. Zisk pro město však není jen ekonomický. Nový komplex oživuje centrum, posiluje turistický ruch a vytváří nové pracovní příležitosti v oblasti služeb, gastronomie i kultury. „Dvoumiliardový rozpočet jsme dodrželi přesně podle plánu. Díky adopci panelů jsme získali finance navíc, které jsme investovali do doplňkového vybavení a veřejného prostoru,“ dodává jihlavský primátor Petr Ryška.
Manchester United, jeden z nejslavnějších fotbalových klubů světa, vstoupil do nové éry. Ještě před tím, než se začne stavět jeho zbrusu nový stadion, prošel zásadní proměnou tréninkový komplex v Carringtonu. Budova z roku 1999 dostala moderní tvář díky ateliéru Foster + Partners pod vedením legendárního architekta Normana Fostera.
Nejenom nový stadion. Manchester United má nové zázemí. I tuzemské fotbalisty čekají miliardové investice
Reality
Projekt v Jihlavě ukazuje, že nová sportovní hala už není jen o zápasech, ale o propojení města, kultury a ekonomiky. Veřejný parter, prolínání s městským parkem, běžecký ovál na střeše. To vše signalizuje, že stavby tohoto typu mají mnohem širší ambici než kdysi.
I další města jako Brno, Olomouc či Hradec Králové již mají projekty v pokročilém vývoji. Jde o haly pro 5 000 až 13 000 návštěvníků s možností využití mimo sport. V Praze mezitím AC Sparta Praha pokračuje v modernizaci své arény na Letné a pracuje na dlouhodobé vizi nové strahovské stavby, což potvrzuje, že i hlavní město sleduje trend transformace sportovní infrastruktury.
Tuzemský gastro koncept známý jako Manifesto Market v Berlíně zaujal. A pod novou značkou, Kalle Halle, tentokrát oživí čtvrť Neukölln.
Češi dobyli Berlín. K Manifesto Marketu přidají gastro halu v bývalém obchoďáku
Enjoy
Hned několik tuzemských architektonických studií se dostalo do prestižního výběru Building of Year, který každoročně sestavuje největší architektonický portál ArchDaily. O které projekty jde?
Čeští architekti zabodovali v mezinárodní konkurenci. O které projekty jde?
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
