Čtyři největší technologické firmy USA jdoucí v čele pochodu vstříc umělé inteligenci letos nainvestují do datových center a další infrastruktury související s AI bezprecedentních celkem 650 miliard dolarů. To je zhruba 1,5násobek letošního vyhlíženého výkonu celé české ekonomiky. Investoři jsou zaskočeni mohutností těchto investic a už jim netleskají jako ještě loni, kdy v nich spatřovali známku kýženého inovativního přístupu.

Nyní, po dalším 60procentním meziročním nárůstu, v nich v rostoucí míře spatřují spíše projev až jakési posedlosti – tak trochu FOMO efektu. Investoři se zkrátka bojí, že ani jeden z daných obrů – ať už jde o Amazon, Alphabet, Microsoft či Metu – zkrátka nechce zůstat pozadu v mimořádně, světodějně roztleskaném segmentu, takže už až s určitou obsesí lije stovky miliard dolarů do potenciální černé díry. Jen aby jej konkurence nepředběhla. 

Příznaky FOMO efektu – tedy strachu z nezachycení potenciálně výnosného trendu, anglicky Fear of Missing Out –, jemuž běžně podléhají spíše méně zkušení drobní investoři, jsou v případě velkých technologických obrů fundamentálně důsledkem jejich dvojakého vztahu k fenoménu umělé inteligence. Ta pro ně totiž představuje na jedné straně příležitost dějinně vystřelit nad úplně všechny ostatní v technologické branži coby vítěz, jenž bere vše, ale na straně druhé ta samá umělá inteligence pro ně značí až existenciální ohrožení. Tato dvojakost je zvláště patrná v případě Microsoftu, jenž masivně investuje do umělé inteligence, která však zároveň představuje fatální ohrožení jeho softwarových produktů. Tedy produktů, které vlastně celou dosavadní éru moderní osobní výpočetní techniky uživatelsky do značné míry definují. 

Jaká je návratnost investic do AI?

Čím více peněz jde do obřích AI investic, jejichž návratnost je vzhledem k jejich masivně rostoucímu rozsahu stále diskutabilnější, tím méně jich zbývá na zpětné odkupy akcií nebo na dividendy. Technologičtí obři se naopak stávají obřími dlužníky. Ani jedno, ani druhé investoři rádi nevidí. Proto nyní akcie technologických obrů reagují na oznámení dalších nových investic poklesem. Ten prohlubuje fakt, že daní lídři umělé inteligence nejsou zjevně ani sami sobě, natož investorům, schopni zodpovědět kruciální otázku, kdy se jejich investice zúročí.  

Aby se investice zúročily z hlediska investorů dostatečně, je kvůli jejich stále masivnějšímu rozsahu třeba stále přesvědčivějších známek o jejich jednoznačné rentabilitě. Mezi ně patří i to, že umělá inteligence „vyřídí“ i stávající softwarový segment. A tedy jeho klíčové protagonisty typu společností Adobe nebo ServiceNow. Nebo „softwarové divize“ Microsoftu. Dosud investoři věří, že se tak stane. Čím déle ale budou přetrvávat pochyby o návratnosti mohutných investic do AI, tím spíše mohou vzít softwarové akcie opět na milost. Zvláště ty, které mohou z umělé inteligence samy těžit, po patřičné úpravě svých obchodních modelů.

Silný nádech

Softwarové akcie proto čeká brutální rally vzhůru, míní investiční banka Jefferies. Tak negativní sentiment vůči jednomu konkrétnímu segmentu, jaký nyní panuje ve vztahu právě k softwaru, se prý jen tak nevidí. Burzovně obchodovaný fond BlackRocku zaměřený na softwarové akcie byl tento týden nejvíce přeprodaný v celé své historii, tedy za poslední takřka čtvrtstoletí (ukazuje to třeba graf agentury Bloomberg níže). Investoři se softwarových titulů zbavují bez rozlišení, a tak stádovitě, že nad tím tento týden kroutil hlavou i šéf Nvidie.

Jenže investory zkrátka zachvátila panika, že umělá inteligence softwarové firmy zcela zdecimuje. Panika je zřejmě ve své zvláště pokročilé fázi, protože investoři se houfně zbavují i akcií, jež už mají čistě k softwaru poměrně daleko, a dokonce vskutku mohou z umělé inteligence těžit, jako je jsou ty ratingové agentury Moody's.

Historicky rekordní přeprodanost softwarových akcií je klíčovým zdrojem jejich výrazného podhodnocení, které je třeba podle finanční společnosti Morningstar už nyní takové, že by jej investoři rozhodně neměli přehlížet. Akcie Microsoftu podle nich mají v dohledné době potenciál zhodnotit o 50 procent, akcie společnosti ServiceNow dokonce o 100 procent. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích dnes uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

"Já jsem pro, protože odborníci, které já znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti," řekl Babiš. Vicepremiér a místopředseda ANO Karel Havlíček posléze v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News řekl, že vláda zákaz sítí pro děti do 15 let vážně zvažuje. Pokud se pro to definitivně rozhodne, chtěla by to tento rok navrhnout.

Sociální sítě mohou podle různých studií přinášet dětem a mladistvým rizika spojená s jejich užíváním. Nejčastěji se zmiňuje nebezpečí závislosti, manipulace, vystavení kyberšikaně či sledování nevhodného obsahu. Zatím jedinou zemí na světě, která zakazuje mladším 16 let přístup na sítě TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, je od loňského 10. prosince Austrálie. V lednu přijalo podobnou normu francouzské Národní shromáždění, po schválení Senátem by měla platit od září.

Další země zakáže sociální sítě mladším 16 let

Politika

Malajsie plánuje od příštího roku zakázat sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Připojí se tak k Austrálii a dalším zemím, které prosazují přísnější věkové limity pro děti, napsala dnes agentura AP.

ČTK

Přečíst článek

Také poslanci Evropského parlamentu loni 26. listopadu vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro mladší 16 let. Rezoluce je pro členské státy nezávazná. Návrh počítá s tím, že mladiství ve věku 13 až 16 let by na sociální sítě a další platformy měli přístup pouze se souhlasem rodičů. Kritici se však obávají, že nová praxe by mohla vést ke ztrátě anonymity na internetu, izolaci mladistvých od informací a vyjadřují pochybnosti ohledně celkové přiměřenosti opatření.

Dětský fond OSN (UNICEF) nicméně loni v prosinci upozornil, že jen zákazy přístupu na sociální sítě děti neochrání a mohou být naopak kontraproduktivní. "Pro mnoho dětí, zejména těch, které jsou izolované nebo marginalizované, jsou sociální sítě zdrojem učení, navazování kontaktů a sebevyjádření," uvedl. V dnešním videu se dále Babiš věnoval zejména zdravotnictví. Uvedl, že Centrum onkologické prevence v Brně se otevře 26. května. Centrum bude novou částí areálu Masarykova onkologického ústavu.

Země, v nichž platí jakákoliv forma omezení přítomnosti dětí a mladistvých na sociálních sítích:

• Austrálie - V zemi začal loni 10. prosince platit zákon, podle kterého nesmí provozovatelé sociálních sítí umožnit jejich používání dětem mladším 16 let. Pokud tento zákon společnosti nedodrží, hrozí jim vysoké pokuty až 50 milionů australských dolarů (zhruba 680,5 milionu korun). Věk lze ověřit například pomocí skenu průkazu totožnosti či nahraní video selfie.

• Dánsko - Země na začátku loňského listopadu oznámila plány na zákaz přístupu k sítím pro všechny osoby mladší 15 let, ačkoliv podrobnosti o prosazování tohoto opatření zůstávají nejasné. Děti ve věku 13 a 14 let by teoreticky mohly mít přístup pouze se souhlasem rodičů, pokud projdou ověřením věku.

• Francie - Francie již v roce 2023 přijala zákon, který vyžaduje souhlas rodičů pro osoby mladší 15 let pro přístup k sociálním médiím, ale jeho dodržování dosud nebylo vymáháno kvůli pochybnostem o jeho souladu s evropským právem. Koncem letošního ledna dolní komora tamního parlamentu schválila část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Text musí v polovině února projít Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září.

Meta našla nový motor růstu. Investoři ale zrovna nejásají

Zprávy z firem

Americká Meta má za sebou silný závěr roku. Zisk i tržby rostly díky lepšímu využití AI v reklamě. Umělá inteligence pomáhá cílit obsah a zvyšovat návratnost kampaní. Firma zároveň plánuje masivní nárůst investic do AI infrastruktury. A právě návratnost těchto výdajů vyvolává obavy investorů.

ČTK

Přečíst článek

• Indie - Letos 29. ledna hlavní ekonomický poradce Anant Nágešvaran doporučil vládě, aby zavedla věkové omezení pro uživatele sociálních sítí. Nágešvaranova doporučení nejsou pro vládu nijak zavazující, ale vláda je při vytváření své politiky většinou bere v potaz, uvedla k návrhu agentura Reuters.

• Malajsie - Malajsie loni v listopadu oznámila plány zakázat sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Vláda tento krok schválila jako součást širšího úsilí chránit mladé lidi před újmami v on-line prostoru, jako je kyberšikana, podvody a sexuální vykořisťování.

• Norsko - Země v říjnu 2024 oznámila, že chce posunout věkovou hranici pro používání sociálních sítí na 15 let.

• Portugalsko - Tento týden se začal parlament zabývat návrhem zákona, který by omezil přístup dětí a nezletilých na sociální sítě. Portugalská vláda navrhuje dětem mladším 13 let zcela zakázat přístup na sociální platformy a v případě dětí ve věku od 13 do 16 let vyžadovat pro přístup souhlas jejich zákonného zástupce. Portugalský návrh zákona též požaduje od technologických společností, aby spolupracovaly při ochraně nezletilých.

Trump opět zvyšuje tlak na Harvard: chce miliardu dolarů odškodného

Money

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy korun) odškodného. Reagoval tím na článek deníku The New York Times, podle kterého Trumpova administrativa upustila od vymáhání nižší částky od univerzity, již obviňuje z antisemitismu a zaujatosti. Píší o tom agentury.

ČTK

Přečíst článek

• Slovinsko - Země připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Místopředseda vlády Matej Arčon tento týden uvedl, že zákon vznikne na popud ministerstva školství a bude odrážet zkušenosti jiných zemí. Zákon bude omezovat vstup dětí na sociální sítě, kde se sdílí obsah, místopředseda vlády zmínil například platformy TikTok, Snapchat či Instagram.

• Španělsko - Země loni v březnu oznámila, že chce zakázat používání sociálních sítí lidem mladším 16 let. Nový zákon, který už začali projednávat poslanci, chce zvýšit minimální věk pro vyslovení souhlasu se zpracováním osobních údajů ze 14 na 16 let. Zákon navrhuje i tresty za využití snímků nezletilých pro vytváření obsahů se sexuálním obsahem s pomocí umělé inteligence či jiného software nebo vytváření falešných identit a profilů s cílem spáchat sexuální trestný čin na mladistvé osobě.

• Turecko - Zakázat dětem mladším 15 let používání sociálních sítí se chystá také Turecko. Cílem opatření podle turecké vlády je uložit větší zodpovědnost provozovatelům sociálních sítí místo toho, aby děti před těmito riziky chránili pouze rodiče.

• Velká Británie - Britská vláda podle informací serveru BBC News zahájila koncem letošního ledna konzultace o zákazu sociálních médií pro osoby mladší 16 let v zemi jako součást řady opatření, která podle ní mají "chránit zdraví mladých lidí". Součástí balíčku opatření je také udělení pravomoci školní inspekci kontrolovat pravidla pro používání telefonů ve školách, přičemž ministři očekávají, že školy budou v důsledku toho "standardně bez telefonů". Britská Sněmovna lordů v lednu už hlasovala pro zákaz přístupu osob mladších 16 let na sociální sítě v rámci pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona o školství.