Meta našla nový motor růstu. Investoři ale zrovna nejásají

Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala svoji základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Odůvodnila to tím, že inflace stále zůstává vysoká a ekonomika solidně roste. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Přitom nenaznačila, kdy by mohly úrokové sazby opět klesnout.

Pro ponechání úroků se vyslovilo deset z 12 členů měnového výboru. Guvernéři Fedu Christopher Waller, zmiňovaný jako možný nástupce současného šéfa Fedu Jeroma Powella, a Stephen Miran byli pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.

Inflace zůstává zvýšená, trh práce se stabilizuje

Fed uvedl, že ekonomická aktivita ve Spojených státech nadále roste solidním tempem. Inflace zůstává „poněkud zvýšená“ a trh práce podle banky vykazuje známky stabilizace. Přestože Fed připustil, že tvorba nových pracovních míst zůstává slabá, ze svého prohlášení vypustil formulaci o rostoucích rizicích poklesu zaměstnanosti. To naznačuje, že bankéři jsou nyní méně znepokojeni hrozbou rychlého zhoršení situace na trhu práce.

Před aktuálním zasedáním představitelé Fedu trh práce převážně hodnotili jako zhruba vyrovnaný, kdy pomalejší růst zaměstnanosti odpovídá slabšímu přílivu nových pracovníků. Ten je podle ekonomů mimo jiné důsledkem přísnější imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 4,4 procenta.

Kdy přijde snížení? Fed mlčí

V prohlášení po svém zasedání ale banka neposkytla žádný náznak, kdy by mohla znovu snížit úrokové sazby. Podle Fedu bude rozsah a načasování dalších úprav měnové politiky záviset na nově příchozích datech a celkovém ekonomickém výhledu.

Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny znamená další přerušení cyklu uvolňování měnové politiky Fedu, který začal ke konci vlády prezidenta Joea Bidena a po zhruba devítiměsíční pauze pokračoval i za současného funkčního období Donalda Trumpa. Centrální banka snížila sazby na závěrečných třech zasedáních roku 2025 vždy o čtvrt procentního bodu.

Rozdělený výbor a tlak z Bílého domu

Prosincové snížení sazeb ale odhalilo výraznou názorovou nejednotu uvnitř měnového výboru. Tři z 12 hlasujících členů tehdy hlasovali proti – jeden požadoval hlubší pokles sazeb, zatímco dva se vyslovili proti jakémukoli snížení. Tyto rozdílné postoje přetrvávají i na začátku letošního roku. Část představitelů Fedu je nadále znepokojena tím, že inflace se nevrací k dvouprocentnímu cíli dostatečně rychle, zatímco jiní varují, že bez uvolnění úvěrových podmínek by mohlo dojít k nárůstu nezaměstnanosti.

Debata uvnitř Fedu tak pravděpodobně ovlivní i první kroky nového šéfa centrální banky, jehož jmenování má Trump oznámit v nejbližší době. Powellův nástupce by měl řídit červnové zasedání Fedu ve dnech 16. a 17. června, přičemž investoři očekávají, že do té doby se úrokové sazby měnit nebudou. Trump již několikrát vyzval k okamžitému a výraznému snížení úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.

Powell ve středu vyjádřil přesvědčení, že centrální bance se navzdory tlakům ze strany prezidenta Trumpa podaří zachovat svou nezávislost. „Pokud ji ztratíte, je velmi těžké ji obnovit. Neztratili jsme ji a nedomnívám se, že se tak stane. Rozhodně to nechci,“ dodal.

Americký dolar oslabil vůči české koruně na nejslabší úroveň za téměř dvanáct let poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že mu kolísání měny „jako jo-jo“ nevadí. Slábnutí dolaru Čechům zlevní pohonné hmoty či elektroniku, naopak zdražuje zlato nebo švýcarský frank. Podle investorů navíc nejde o krátkodobý výkyv, ale o pokračování druhé vlny globální dedolarizace.

Koruna včera večer středoevropského času zpevnila vůči dolaru na nejsilnější úroveň za posledních téměř dvanáct let, konkrétně za celé období od začátku července 2014.

Zhodnotila až pod hranici 20,06 koruny za dolar a přiblížila se tak prolomení psychologické úrovně 20,00 Kč za dolar. Americká měna povážlivě oslabovala po celý den, přičemž její pád se zrychlil ve večerních hodinách poté, co se novináři prezidenta Donalda Trumpa dotázali, zda jej oslabování dolaru znepokojuje. Trump odpověděl, že nikoli, a že dolar může klidně skákat dolů a nahoru jako jo-jo.

Pro české spotřebitele to znamená potenciální zlevnění například pohonných hmot či elektroniky, jejichž ceny jsou v Česku výrazně ovlivněny kurzem koruny k dolaru. Čím slabší dolar, tím levnější by dané zboží mělo být – za jinak stejných podmínek, pokud ovšem výhodnější kurz pouze nenavýší marže prodejců.

Akcie Mety jsou jako na houpačce. Výsledky ukážou směr pro letošní rok

Trhy

Provozovatel největších sociálních sítí světa je miláčkem investorů. Jenomže za poslední rok prožívají akcie Meta Platforms mimořádně bouřlivé období a stále výrazněji má na jejich kondici vliv geopolitika a činy Donalda Trumpa než klasický byznys. Co to znamená pro akcionáře? Napovědět mohou aktuální výsledky za čtvrtý kvartál i celý loňský rok, které Meta zveřejní již ve středu 28. ledna.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Slabost dolaru však není jen krátkodobou reakcí na Trumpovu rétoriku, jakkoli může na první poslech působit úsměvně. Americkou měnu už od loňska oslabují dlouhodobé fundamentální faktory, mezi něž patří zejména vysoké rozpočtové deficity USA, přetrvávající obchodní války a celní pohrůžky, geopolitická nepředvídatelnost či Trumpova zjevná snaha výběrem příští hlavy americké centrální banky tlačit základní úrokové sazby v USA níže, než kde by se podle převažujícího odborného konsenzu měly nacházet.

Svět nyní čelí druhé vlně dedolarizace. První nastala loni zejména v souvislosti s dubnovým „dnem osvobození“, kdy Trump vyhlásil mimořádně vysoká cla na valnou většinu zemí. Sama americká administrativa tehdy zjevně očekávala, že dolar v reakci na tento šok posílí jakožto bezpečné útočiště. K jejímu překvapení však americká měna začala oslabovat, podobně jako americké akcie.

Fico odmítl Trumpovu Radu míru. „Jít proti OSN nelze,“ říká

Politika

Premiér Robert Fico odmítl vstup do Trumpovy Rady míru s odkazem na ochranu role OSN. Podle něj nelze měnit světový řád vytvářením nových institucí. Postoj Slovenska ale zatím není definitivní.

ČTK

Přečíst článek

Administrativa si tehdy uvědomila, že inflační tlaky plynoucí z cel dolar nebudou tlumit, ale kvůli jeho oslabení naopak zesilovat. Po několika dnech proto platnost takzvaných recipročních cel pozastavila a vyhlásila několikaměsíční „přestávku“ v jejich uvalování.

První vlna dedolarizace utichla loni v létě, kdy se zdálo, že Trump, poučený dubnovou tržní lekcí, své kroky zkrotí. Události začátku roku 2026 však investorům tuto víru opět berou. Trumpova snaha získat pro USA Grónsko, výpady vůči spojencům v NATO či zintenzivňující se hledání co nejpovolnějšího nového šéfa americké centrální banky bezprostředně přispívají k dalšímu oslabování dolaru, jehož základy Trump položil už loni.

Fundamentální pohyby, mediálně překryté například Trumpovou rétorikou o „jo-ju“, tak signalizují historické odvrácení investorů od dolaru. Americká měna náhle přestává být bezpečným útočištěm, ke kterému by se investoři uchylovali v nejistých časech. Rys, který loni v dubnu tolik zaskočil Trumpovu administrativu, přetrvává a dokonce sílí.

Zpřetrhala se totiž dříve téměř zákonitá vazba finančních trhů, kdy slabší dolar přicházel ruku v ruce s jejich stabilitou a posilování dolaru naopak s vyšší rozkolísaností. Doba, kdy jakýkoli otřes vedl investory celého světa nevyhnutelně k dolaru coby bezpečnému přístavu, je pryč.

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Money

Trump chystá další masivní tištění dolaru, aby tak nepřímo – přes Japonce – financoval masivní dluh USA. Americké akcie jsou proto v korunách nejlevnější za osm let, zlato poprvé v historii stojí přes 5000 dolarů za unci.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nejde přitom jen o dojem. Včera v souvislosti s druhou vlnou globální dedolarizace dosáhla historického maxima míra inverze vztahu mezi kurzem dolaru a rozkolísaností trhů. Vzájemná korelace obou faktorů klesla na historické minimum. Jinými slovy, role dolaru coby bezpečného útočiště je nyní nejslabší v dějinách moderního finančnictví.

Růst tržní volatility dnes dolar spíše oslabuje, než aby jej posiloval, jak bývalo běžné. Investoři se proto zajišťují proti scénáři, v němž už dolar nepředstavuje bezpečný přístav, což se odráží v přesunu kapitálu do alternativ, jako je zlato nebo švýcarský frank.

Není tedy náhodou, že zatímco dolar padá na dvanáctileté minimum vůči koruně, cena zlata láme – i v korunovém vyjádření – jeden historický rekord za druhým. Česká měna je zároveň dnes vůči švýcarskému franku, který se obchoduje až kolem 26,47 Kč, nejslabší od poloviny loňského léta, tedy zhruba od doby, kdy utichla první vlna trumpovské dedolarizace.