Slovinsko připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Podle agentury Reuters a slovinské tiskové agentury STA o tom informoval místopředseda vlády Matej Arčon. Zákaz přístupu dětí a mladistvých na sociální sítě zavedla jako první země na světě Austrálie. Další státy v Evropě i ve světě o podobném omezení uvažují nebo jej připravují.
Arčon uvedl, že zákon vznikne na popud ministerstva školství a bude odrážet zkušenosti jiných zemí. Do přípravy nové právní normy, jejímž cílem je ochrana dětí a dospívajících, podle něj vláda zapojí také odborníky a ministerstvo pro digitalizaci. Zákon bude omezovat vstup dětí na sociální sítě, kde se sdílí obsah, místopředseda vlády zmínil například platformy TikTok, Snapchat či Instagram.
„V posledních týdnech se o tomto tématu často diskutovalo ve světě i v Evropě. Vláda tímto krokem ukazuje, že se zajímá o děti,“ uvedl Arčon podle slovinského deníku Delo. O přijetí podobného zákona začal tento týden jednat portugalský parlament, který chce přístup na sociální sítě omezit dětem do 13 let. Španělský premiér Pedro Sánchez před několika dny zopakoval, že jeho země plánuje zakázat sociální sítě pro děti do 16 let.
TikTok umlčuje kritiky Trumpa, tvrdí jeho uživatelé
Austrálie zakázala přístup dětí mladších 16 let na sociální sítě loni v prosinci. Podobné omezení s cílem chránit děti před negativními dopady těchto platforem na jejich zdraví zvažují nebo připravují také Dánsko, Turecko, Řecko či Británie. Ve Francii zákon zakazující používání sociálních sítí dětem mladším 15 let schválila minulý měsíc dolní komora parlamentu. Podobný zákon už projednávají také poslanci v Chile. K omezení přístupu dětí a mladistvých vyzval i Evropský parlament.
Dětský fond OSN (UNICEF) nicméně loni v prosinci upozornil, že jen zákazy přístupu na sociální sítě děti neochrání a mohou být naopak kontraproduktivní. „Pro mnoho dětí, zejména těch, které jsou izolované nebo marginalizované, jsou sociální sítě zdrojem učení, navazování kontaktů a sebevyjádření,“ uvedl UNICEF. Podle něj děti navzdory věkovým omezením mohou sítě využívat prostřednictvím sdílených zařízení nebo používat méně regulované platformy, což jejich ochranu jen ztíží.
Související
Nápad zakázat dětem sociální sítě se šíří dál. Teď o něm uvažují Švýcaři
Výrobní a logistická společnost FILIPA dokončila akvizici kooperační části společnosti Lilacosta. Krokem výrazně posílila své postavení dominantního zaměstnavatele na chráněném trhu práce a navýšila výrobní kapacity i počet zaměstnanců se zdravotním postižením.
Po převzetí kooperačních aktivit se počet zaměstnanců se zdravotním postižením ve skupině FILIPA zvýšil o tři sta na více než 1 230 osob. Akvizice se týká provozů v několika regionech České republiky a přináší také rozšíření sítě pracovišť. Společnost FILIPA nyní provozuje celkem 28 pracovišť napříč republikou. Převzaté aktivity budou nově fungovat pod značkou Filipa MANGO.
Podle majitele skupiny Leoš Vrbata představuje akvizice důležitý milník pro další rozvoj společnosti. Uvedl, že hlavním cílem skupiny je dlouhodobě vytvářet smysluplná pracovní místa pro lidi, kteří na běžném trhu práce obtížně hledají uplatnění.
Generální ředitel skupiny Michael Pípal očekává, že rozšíření skupiny přinese přínosy nejen zaměstnancům, ale i zákazníkům. Akvizice podle něj znamená výrazné posílení výrobních a kooperačních kapacit a vyšší dostupnost služeb pro klienty.
Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů
Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.
Pozitivně hodnotí transakci také dosavadní majitel společnosti Lilacosta Michal Kučera. Podle něj vstup do skupiny FILIPA poskytne zaměstnancům stabilní zázemí silné skupiny a jednotlivým pobočkám jistotu dalšího fungování.
Skupina FILIPA, založená v roce 1998, patří dlouhodobě k nejvýznamnějším a nejrychleji rostoucím zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením v České republice. Působí v oblasti výroby a logistiky a dodává služby řadě českých i mezinárodních společností. Důraz klade na inkluzivní firemní kulturu, individuální podporu zaměstnanců a stabilní pracovní prostředí.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Náborový boom na začátku roku. Kde firmy plánují nejvíce posílit?
Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení.
Podle Bajera jsou minulostí časy, kdy v kritické infrastruktuře, kam kromě integrovaného záchranného systému patří třeba energetiky nebo doprava, stačilo přenést jen hovor. Dnes jsou klíčová také data. Ať už jde o video ze zásahu, které může pomoct s vyhodnocením reakce i zrychlením pomoci, nebo třeba mapové podklady lokality. „Jde nejen o to, aby data odešla z jednoho místa na druhé, ale také aby je cestou nikdo neodposlechl, nestáhl nebo nepozměnil,“ vysvětluje. Kybernetických hrozeb v poslední době přibývá a souvisí to i s geopolitickou situací. Navíc technologie – i ty ve špatných rukou – jsou stále lepší.
AI v roli ochránce i útočníka
Umělá inteligence má dvě stránky. Na jedné straně pomáhá. Ve složkách integrovaného záchranného systému třeba s identifikací opakujících se případů a vyhledávání informací v historii nebo při trasování lidí podle určitého vzorce chování. V energetice dělá predikce spotřeby a chování odběratelů, na železnici řídí vlaky… Umí ale i škodit.
Negativním fenoménem poslední doby jsou takzvaná deepfake videa zobrazující nepravdivý digitální obsah. „Technologie na generování fotek, videí i hlasových záznamů se průběžně zdokonalují. Dnes to pořád ještě dokážeme nějakým způsobem rozpoznat, s trochou cviku si všimneme třeba drobných chyb v obraze nebo mluvě. Ale pomalu se dostáváme na hranu a je jen otázka času, kdy už to nebude v našich rozpoznávacích schopnostech. Potom přijde na řadu souboj umělých inteligencí,“ zmiňuje Bajer.
Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů
Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.
Podobné souboje mezi „hodnou a zlou“ umělou inteligencí ale nebudou jen otázkou deepfaků, nýbrž i samotné ochrany a nabourávání sítí. „Síť je živý mechanismus, není to jen drát natažený z místa A do místa B. Je to série bodů, kterými informace prochází. AI nám dnes pomáhá s tím, aby zpráva šla správným směrem a dorazila do cíle s co nejmenším zpožděním,“ popisuje Bajer a pokračuje: „Na druhé straně pak zase díky umělé inteligenci dokáží potenciální útočníci tyto mechanismy odposlouchávat. Už na to nepotřebují hackery, stačí jim algoritmus strojového učení, který se dokáže přizpůsobit chování uživatelů v síti a naučí se napodobit jejich chování. O to těžší bude do budoucna zjistit, zda se skutečně jedná o útok, nebo je to normální chování někoho v rámci sítě. V tom je to velmi nebezpečné.“
Zcela přirozeně tak nastává „závod ve zbrojení“, kdy se jak v koncových zařízeních tak i v síťových prvcích využívají mechanismy zkoumající chování uživatelů v rámci sítě. Ty pak dokáží vypozorovat, když se někdo nebo něco chová nestandardně. Jak ale upozorňuje Martin Bajer, ani drobná odchylka od normálu nemusí znamenat, že se jedná o útok. Někdy může jít o jinak neškodnou změnu chování uživatele. Proto jde ruku v ruce s větším zabezpečováním systémů také pravidelné školení lidí.
„Ze dvou třetin je to pořád o lidech, technologie tvoří zbytek. Ne každý dokáže odhalit rafinovaný podvod, lidé se tak stávají pomyslným nejslabším článkem řetězce. Proto s nimi musíme neustále pracovat, říkat jim, jak se mají v sítích chovat, na co mohou kliknout, jaké chování je podezřelé a kdy by to měli hlásit. Dnes už i ze zákona probíhají povinná školení na kybernetickou bezpečnost. To je určitě posun k lepšímu, dřív tady nic takového nebylo,“ vysvětluje Bajer. Zdůrazňuje, že základem je dvojí ověřování informací. Útočníkům totiž nahrává do karet i fakt, že lidé se přirozeně bojí ptát, aby nedali najevo „slabost“.
David Ondráčka: Doba post-uhelná. Ostravsko a Karvinsko hledají novou cestu
Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?
Technologický vývoj jde rychle dopředu, některá odvětví ale zůstávají konzervativní, což s ohledem na bezpečnost situaci lehce komplikuje. Zatímco v energetice se komunikační standardy a sítě mění v pěti až desetiletých periodách, na železnici to může trvat klidně třicet let. „Do sítě se tak přidávají různé prvky, které umí číst staré protokoly a propojovat moderní technologie s jejich předchůdci. Tyto technologie jsou sice stále spolehlivé, z hlediska bezpečnosti ovšem nebyly navrhovány pro dnešní dobu. Proto musíme hledat prostředky, jak je zabezpečit a stavět kolem nich ploty,“ vysvětluje Bajer.
Síť pro kritickou infrastrukturu v Česku přirozeně není jen jedna. Je tady síť ministerstva vnitra určená pro nejkritičtější část, tedy pro stát, silové složky a složky integrovaného záchranného systému. Energetiky, doprava a další aktéři pak mají sítě vlastní. Výhodou je, že tyto sítě byly už historicky budované jako kritické, jsou tak dostatečně robustní a s novými technologiemi se postupně upgradují. Teď je ale po letech čeká velká změna.
Přichází spolu s 5G sítěmi, které výrazně mění mobilní složku kritické infrastruktury. Přinášejí nový standard MCX, který nahradí stávající Tetrapol a umožní právě přenos nejen hlasu, ale i videí a dalších dat. Důležitým aktérem se i v této oblasti stane ministerstvo vnitra, které dnes provozuje radiovou síť založenou na standardu Tetrapol. Do budoucna se stane alternativním mobilním operátorem a poskytne klíčovým složkám kritické infrastruktury služby založené na 5G sítích a MCX řešeních. „Začíná se na tom pracovat, ministerstvo vnitra vypsalo výzvu v rámci IROP, tedy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), potom bude následovat série výběrových řízení na dodavatele,“ říká Bajer a dodává: „Změna, kterou 5G a MCX přinášejí, tak nebude jen technologickým upgradem, ale zásadním posunem v tom, jak stát a klíčové služby komunikují v krizových situacích.“
Související
Banány jsou na kontrolu horší než jaderné palivo, říká šéf auditu v Deloitte
