Malajsie plánuje od příštího roku zakázat sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Připojí se tak k Austrálii a dalším zemím, které prosazují přísnější věkové limity pro děti, napsala dnes agentura AP.
Malajsijský ministr komunikací Fahmi Fadzil v neděli oznámil, že vláda tento krok schválila jako součást širšího úsilí chránit mladé lidi před újmami v on-line prostoru, jako je kyberšikana, podvody a sexuální vykořisťování. Kabinet také zkoumá přístupy Austrálie i dalších zemí a možnost využití elektronických kontrol pomocí občanských průkazů nebo pasů k ověření věku uživatelů, dodal. Neřekl však, kdy přesně bude zákaz zaveden.
„Věřím, že pokud vláda, regulační orgány a rodiče budou plnit své role, můžeme zajistit, že internet v Malajsii bude nejen rychlý, rozšířený a cenově dostupný, ale především bezpečný, zejména pro děti a rodiny,“ řekl Fadzil.
V bezmála 36milionové Malajsii musí velké sociální sítě a komunikační platformy s alespoň osmi miliony uživateli od ledna získat licenci v rámci širšího zpřísnění státního dohledu nad digitálními platformami. Licencované platformy musí zavést ověřování věku, opatření pro bezpečnost obsahu a pravidla transparentnosti, což podle AP odráží snahu vlády o bezpečnější digitální prostor.
Australský parlament jako první na světě přijal zákaz sociálních sítí pro děti, který začne platit 10. prosince a který stanovuje minimální věk na 16 let. Platformy jako Facebook, Instagram, Snapchat, Threads, TikTok, X, Reddit, Kick nebo YouTube čelí pokutám až do výše 50 milionů australských dolarů (přes 676 milionů korun), pokud u nich dojde k takzvanému systémovému selhání při zabránění dětem mladším 16 let si založit účet.
Krok Austrálie pozorně sledují další země, které sdílejí obavy o dopady sociálních médií na malé děti. Dánsko na začátku listopadu oznámilo plány na zákaz přístupu k sítím pro všechny osoby mladší 15 let, ačkoliv podrobnosti o prosazování tohoto opatření zůstávají nejasná. S návrhem zákona postupuje také Norsko, které chce stanovit minimální věkovou hranici rovněž na 15 let.
Aktualizováno
Španělsko udeřilo na Metu. Zuckerbergova firma musí zaplatit 479 milionů eur za zneužívání dat
Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.
Není vždycky posvícení, říká staré české pořekadlo. A platí to i o velmi bohatých lidech, jako je rodina amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pád kryptoměn připravil rodinné podniky o miliardu dolarů.
Během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa kryptoaktiva zásadně zvýšila bohatství jeho rodiny. Nyní však Trumpovi — a jejich pomocníci — dostávají rychlokurz v divoké volatilitě, která je digitálním měnám vlastní, píše agentura Bloomberg.
Nedávný prudký pád technologických akcií a kryptoměn způsobil, že hodnota memecoinu nesoucího jméno Trumpklesla od srpna zhruba o čtvrtinu. Podíl Erica Trumpa v bitcoinové těžební firmě ztratil přibližně polovinu své hodnoty od svého vrcholu. A akcie Trumpovy sociální mediální společnosti, která letos začala hromadit bitcoin, se pohybují poblíž historického minima.
Zmíněný propad vymazal z trhu s digitálními aktivy celkově více než 1 bilion dolarů. Jmění rodiny Trumpových kleslo podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index na zhruba 6,7 miliardy dolarů z 7,7 miliardy dolarů na začátku září — pokles převážně související s rostoucím portfoliem jejich kryptoměnových projektů.
Podle Erica je čas k nákupu
Ovšem Eric Trump říká, že ho pokles trhu od invetic neodradil. Naopak vyzývá investory, aby své sázky zdvojnásobili — i během propadů na kryptotrhu.
„Je to skvělá příležitost k nákupu,“ uvedl pro Bloomberg News. „Ti, kdo nakupují v době propadů a vyrovnají se s volatilitou, budou nakonec vítězi. Nikdy jsem nebyl optimističtější ohledně budoucnosti kryptoměn a modernizace finančního systému.“
Je pravda, že od svého vzniku v roce 2009 zažil bitcoin již několik prudkých propadů, aby se následně vyšplhal ještě výše.
Bloomberg připomná, že Trumpovi jsou na tom lépe než ostatní běžní investoři — mají určitou „pojistku“. I když se hodnota tokenů a kryptofirem se propadá, vydělávají peníze i jinak, protože jsou více exponováni v odvětví. Spoluzaložili World Liberty Financial a ačkoli hodnota tokenů klesá, stále mají nárok na část výnosů z jejich prodeje tokenů, a to bez ohledu na cenu.
„Retailoví investoři mohou pouze spekulovat,“ řekl Bloombergu Jim Angel, profesor financí na Georgetown University. „Trumpovi mohou nejen spekulovat — oni mohou tokeny vytvářet, prodávat je a vydělávat na těchto transakcích.“
Trumpova rodina platí za nadšence do kryptoměn. Veřejně je podporuje, má v nich miliardy dolarů. Eric Trump, prostřední syn prezidenta, zaútočil na tradiční banky: na kryptoměny prý dávno nestačí.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
„Made in USA“. Akorát, že vůbec. Trumpův zlatý telefon vyrobí Číňané
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
O letošní COP mluvilo její předsednictví jako o „implementační”. Konference se neměla po x-té točit kolem toho, jaké kroky přijmout, ale chtěla se soustředit na mechanismy plnění již dříve dohodnutých závazků. V Belému se proto nápadně často a intenzivně řešily peníze v čele s odpovědností bohatých zemí vůči těm chudým, jak vyplývá z článku 9.1 Pařížské dohody a souvisejícího „fárplánu“ přijatého loni v Baku.
Tento princip byl „leitmotivem” i na COP v Glasgow, na kterém jsem byl přítomen projednávání článku 6 o mezistátních offsetech – na plénu byla tehdy shoda o přerozdělovacím principu solidarity, odvozeného od výpočtu historické národní uhlíkové stopy. Pomalé tempo hledání globálního konsenzu formou COPů dobře ilustruje fakt, že tato dohoda byla formalizována až na COP v Baku a tento „uhlíkový trh” se dle aktuálních informací rozjíždí hlemýždím tempem, kdy nákupy dělají zatím pouze Singapur, Švýcarsko a Švédsko.
Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Objem prostředků určených chudým zemím sice delegáti ztrojnásobili na 120 miliard dolarů ročně, to je ale podstatně méně než 300 miliard za rok, které je podle nejvíce postižených zemí i expertů třeba uvolnit. Nehledě na to, že se tak začne dít od roku 2035, tedy o pět let později, než brazilské předsednictví navrhovalo. Zejména je však tento finanční rámec velice vágní a nezávazný. Je otázka, co vše je do něj započítáváno – s možnou duplicitou environmentálního účetnictví korporací a států.
Dále nedošlo ke kodifikaci odklonu od fosilních paliv a cesta k němu bude nadále dobrovolná. Již se však formuje koalice ochotných, bezmála devadesát zemí v čele s Brazílií, které si stanoví vlastní cíle mimo rámec OSN. Také se nepodařilo odpovídajícím způsobem zkonkrétnit indikátory dopadů opatření na mitigaci změny klimatu v rámci tzv. Global Goal on Adaptation (GGA).
Aktualizováno
Europarlament odklepl klimatický cíl. Emise v Evropě mají klesnout o 90 procent
Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Nebyla přijata ani „roadmapa” k zastavení deforestace, která představovala klíčovou agendu brazilského předsednictví – ostatně proto se COP30 konala na hraně Amazonského pralesa. Alespoň prošlo zřízení fondu Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož prostřednictvím budou bohaté země platit chudým za to, že pralesy nevykácí. Padl také slib uvolnit prvních 5 z Brazílií zamýšlených 125 miliard dolarů s tím, že pětina prostředků má jít přímo „původním obyvatelům a místním komunitám.“
Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Mezi další důležité výstupy COP30 patří tzv. Just Transition Mechanism neboli JTM, tedy soubor závazků a opatření na ochranu sociálních jistot v bohatých zemích a zaručení spravedlivosti implementace klimatických cílů v zemích chudých, a to včetně ohledů vůči domorodým komunitám. Pod JTM také spadá například podpora udržitelného lokálního podnikání.
Přes velké ambice pořadatelské země se tedy COP30 nestala žádným historickým přelomem, rozhodně ale nebyla zbytečná. Degradace biosféry představuje zásadní kontext změny klimatu stejně, jako musí sociální ohledy tvořit integrální součást adaptace na ni. Relevanci konferencí COP bude ale třeba nadále odpracovat a zatím závod s časem spíše prohráváme.
Němci dají do klimatického fondu 60 milionů eur, pomoc má zmírnit hlad i migraci
Německo pošle dalších 60 milionů eur, tedy 1,45 miliardy korun, do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn. Na závěrečné fázi jednání klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému to podle agentury DPA oznámil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.
