Globální finanční trhy by se mohly propadnout, pokud investoři dojdou k závěru, že akcie firem navázaných na odvětví umělé inteligence jsou nadhodnocené. Varovala před tím výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová a také britská centrální banka.

Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a ztížit život zejména rozvojovým zemím.

„Riziko prudké korekce na trhu se zvýšilo,“ uvedl výbor pro finanční politiku Bank of England, jak zní oficiální název britské centrální banky. Podle agentury Reuters jde ze strany této instituce dosud o nejostřejší varování před nebezpečím propadu trhů vyvolaného AI. Riziko dopadu takového šoku na britský finanční systém je podle výboru závažné.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Dotcomová bublina

Centrální banka uvedla, že ocenění cen akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny, která praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index technologického trhu Nasdaq vzrostl o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.

Na toto období odkazovala také šéfka MMF Georgievová. „Dnešní ocenění směřuje k úrovním, které jsme viděli v době internetové horečky před 25 lety,“ cituje list Financial Times z jejího středečního projevu před výročním zasedáním MMF a Světové banky, které se uskuteční příští týden ve Washingtonu.

Prezident investiční společnosti TPG Todd Sisitsky už dříve varoval, že strach z promeškání příležitosti může být pro investory nebezpečný. Názory na to, zda už v odvětví AI vzniká bublina, se ale podle něj různí. Upozornil, že některé firmy dosahují za několik měsíců tržeb 100 milionů dolarů a jiné start-upy v rané fázi mají ocenění od 400 milionů do 1,2 miliardy dolarů na jednoho zaměstnance, což označil za ohromující.

Trhy si po volbách oddechly. Česku nehrozí czexit ani rozvrat financí

Názory

Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.

Tomáš Kudela

Přečíst článek

Také rakouský deník Der Standard nedávno napsal, že současný vývoj kolem AI připomíná investiční bublinu. Podle analýzy listu je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich prohlášení.

Globální výdaje na AI letos podle prognózy společnosti Gartner dosáhnou téměř 1,48 bilionu dolarů, zatímco loni to bylo 988 miliard dolarů. V příštím roce by se výdaje mohly vyšplhat nad 2,02 bilionu dolarů, předpovídá Gartner.

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Nová studie Evropské centrální banky ukazuje, že za tím nestojí ani samotná nezávislost centrálních bank, ani jejich inflační cílování, ale především kvalita institucí a síla právního státu.

Analýza zahrnuje 37 vyspělých ekonomik včetně České republiky v období 1986 až 2021. Sleduje úroveň inflace, její proměnlivost i kolísání hospodářského růstu. Tyto ukazatele dohromady tvoří měřítko dlouhodobého výkonu centrálních bank. Klíčovým faktorem se ukázala důvěra v předvídatelné a spravedlivé fungování institucí, jistota, že pravidla se nemění ze dne na den, a schopnost státu vymáhat právo. Naopak formální rysy centrálních bank, jako je zákonem zakotvená nezávislost, kurzový režim nebo inflační cílování, se v dlouhém horizontu ukázaly jako druhořadé.

Dobře to ilustruje srovnání na první pohled rozdílných zemí. Švédsko a USA představují malou a velkou ekonomiku, Rakousko a Švýcarsko fixní a plovoucí kurz, Německo a Japonsko centrální banky s vyšší a nižší mírou formální nezávislosti. Přesto se jejich inflační zkušenosti příliš nelišily. Rozhodující nebyly detaily měnového režimu, ale síla institucionálního rámce.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Platí to i pro Českou republiku. Česká národní banka dokázala v posledních dvou dekádách inflaci stabilizovat a přiblížila se průměru vyspělých zemí. Pomohlo inflační cílování, ale zásadní bylo, že se mohla opřít o relativně pevné institucionální prostředí. Podle průzkumu agentury STEM jí důvěřuje 76 procent občanů, což z ní činí jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. V mezinárodním žebříčku Rule of Law Index se Česko nachází na dvacátém místě ze zhruba 140 států. A také Evropská komise ve své poslední zprávě hodnotí stav právního státu v Česku pozitivně, i když připomíná přetrvávající problémy, například vlastnictví médií politiky.

Studie zároveň zdůrazňuje, že inflační vlna roku 2022 neznamenala konec této éry. Nešlo o selhání institucí, ale o jednorázový nabídkový šok v podobě postcovidového oživení a závislosti na ruských energiích.

Závěr analýzy je zřejmý: rozhodující je důvěra v instituce, respekt k právu a předvídatelná pravidla. Tam, kde fungují, mají centrální banky šanci udržet stabilní ceny i vývoj hospodářství.