Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.

Nyní, v čase vrcholné sezóny zralosti rozličných druhů ovoce a zeleniny je vhodné se zaměřit na kvalitu plodin, které konzumujeme. Jedním z těch zásadních parametrů je obsah reziduí pesticidů. Proto existují certifikace jako bio, nebo i lokální, třeba méně přísné, ale přesto pořád takové, které vycházejí z principů trvalé udržitelnosti nejen produkce potravin, ale prioritizují i biodiverzitu a nižší zátěž životního prostředí.

Víte, co jíte?

Proč bychom my jako konzumenti a zákazníci měli vést v patrnosti obsah pesticidů v potravinách? Ačkoli používané pesticidy procházejí specifickým schvalovacím procesem a úřady zodpovědné za dohled stanovují limity expozice, stále se jedná o chemické látky určené k hubení živých organismů. Ten náš na ně sice nemusí reagovat tak citlivě jako hmyz nebo plísně, ale jejich kumulace mohou mít v dlouhodobém horizontu vliv na hormonální systém, mikrobiom či imunitu. Přestože aktuální vědecké poznatky říkají, že rezidua v evropských potravinách jsou hluboko pod hranicí zdravotního rizika, není vyloučeno, že kombinace několika různých látek v organismu ho při dlouhodobém a kontinuálním vystavení může zatěžovat.

Biohacking: Jak na očistu těla a jednoduchý sezónní detox

Enjoy

Když se řekne detox, mnoho lidí si představí drastické kúry nebo specifické produkty slibující zázraky přes noc. Detoxikace je ale přirozený proces, který v těle probíhá neustále, díky játrům, ledvinám, střevům, pokožce, plicím i lymfatickému systému. Náš organismus se potřebuje průběžně čistit nejen kvůli vlivům z vnějšího prostředí, ale i jako důsledek samotného fungování - dýchání, trávení, pohybu a přirozeného metabolismu. Naším úkolem tedy není proces detoxikace „nastartovat“, ale odlehčit tělu, aby mohlo pracovat efektivněji. Detox se většinou doporučuje na jaře, ale i nyní je vhodné období a to hned z několika důvodů.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Roundup na talíři

V posledních letech se vedou intenzivní debaty například o glyfosátu (např. Roundup), který je jedním z nejpoužívanějších herbicidů na světě a jehož bezpečnost vyvolává závažné pochyby. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) patřící pod WHO označila glyfosát za pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Toto rozhodnutí bylo založeno na omezených důkazech karcinogenicity u lidí a dostatečných důkazech u zvířat, včetně silných indikací genotoxického působení.

Klasifikace IARC vzbudila značné kontroverze, protože na rozdíl od ní většina regulačních orgánů dospěla k závěru, že glyfosát není při běžných dávkách nebezpečný. Tyto rozdíly jsou často vysvětlovány tím, že IARC se zaměřuje primárně na hodnocení „nebezpečí“, zatímco regulační agentury jako Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provádějí komplexní analýzu rizika včetně expozice, dávkování a epidemiologických dat. Realita ovšem je, že ve Spojených státech vyhrálo sto tisíc lidí spory proti výrobci glyfosátu Monsantu, kdy se dokazoval vliv glyfosátu na zdraví žalujících, celkově v hodnotě přesahující 10 miliard dolarů.

Nebezpečný RoundUp na hubení plevele. Skupina Bayer má pacientům s rakovinou vyplatit miliardové odškodné

Zprávy z firem

Německá skupina Bayer má podle soudu v americkém státě Missouri vyplatit odškodnění ve výši 1,56 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 35 miliard korun, za zdravotní problémy, které vznikly v souvislosti s používáním přípravku RoundUp. Soud vyhověl požadavku několika žalobců, proti rozsudku se firma může odvolat.

ČTK

Přečíst článek

Dalším důležitým aspektem je dopad pesticidů na životní prostředí. I když jejich použití zvyšuje výnosy a chrání úrodu před škůdci, zároveň ovlivňuje půdní život, kvalitu vody a populaci opylovačů, jako jsou včely. Když preferujeme potraviny s nižším obsahem těchto látek, přispíváme tak i k ochraně biodiverzity a dlouhodobé udržitelnosti zemědělství. Bio certifikace proto neznamená jen marketingový štítek, ale také určitou záruku, že pěstování probíhalo s ohledem na ekosystém.

Kde číhá víc pesticidů?

Pro nás je nejrelevantnějším zdrojem informací ohledně pesticidů v potravinách nejnovější zpráva EFSA za rok 2023, publikovaná letos na jaře. Ta analyzovala přes 13 tisíc náhodně vybraných vzorků běžně konzumovaných potravin. Šlo například o jablka, hrušky, pomeranče, mrkev, brambory, květák, ale i luštěniny, obiloviny a některé živočišné produkty. Z těchto vzorků 99 procent splnilo maximální povolené limity pro obsah reziduí pesticidů. V národních kontrolních programech členských států, které se zaměřují na rizikovější komodity, bylo výsledné číslo jen o něco nižší, 98 procent. Tato data ukazují, že z hlediska formálních limitů se většina konvenčně pěstovaných potravin v EU nachází v mezích stanovené bezpečnosti.

Biohacking: Sezóna chutí a zdraví. Co jíst v létě, abyste se cítili skvěle

Enjoy

Příroda je nyní v plném rozpuku, do sezóny se postupně dostává spousta druhů plodin. V tomto období se do popředí přirozené výživy dostávají potraviny s vysokým obsahem vody, enzymaticky aktivní, bohaté na fytochemikálie, a současně lehce stravitelné. Nejenom rajčata a okurky ze skleníku, ale venku se nás smějí aleje třešní a na záhonech dozrávají jahody. Vše se ladí z jarního na letní režim a konzumace letních plodů nám přináší nejen radost chuťovým buňkám, ale i významný vliv na zdraví, náladu a celkovou rovnováhu organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Některé plodiny mají ale ze své povahy vyšší sklon zadržovat pesticidy. Typickým příkladem jsou listové zeleniny, jako je salát, špenát, polníček, rukola nebo čerstvé bylinky. Právě u nich se bio nebo jiný udržitelnější režim pěstování vyplatí, pokud se chceme chemické zátěži co nejvíce vyhnout. Stejně tak u sušených plodin, zejména luštěnin dovážených z Asie nebo Latinské Ameriky, bývá vyšší riziko zbytkových látek, a to včetně těch, které nejsou v EU povolené. Bio varianta nebo produkty s důvěryhodným certifikátem mohou v těchto případech dávat smysl.

Další díly seriálu Biohacking