Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Biohacking: Rozhodujícím faktorem u obezity není nedostatek pohybu, ale strava, ukázala nová studie

Obezita
iStock
Alžběta Shejbalová

Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přináší možná překvapivý pohled na příčiny nárůstu obezity v souvislosti s ekonomickým rozvojem světa. Vědci zkoumali více než čtyři tisíce dospělých osob ze čtyřiatřiceti populací na šesti kontinentech a systematicky tak porovnali celkový denní energetický výdej, bazální metabolismus, výdej spojený s pohybem, ukazatele obezity a úroveň ekonomického rozvoje. Do výzkumu byly zahrnuty jak lovecko-sběračské a pastevecké komunity, tak ty nejbohatší národy. Výsledky ukázaly, že to není nedostatek pohybu či pouze množství stravy, které způsobují nárůst hmotnosti ve vyspělých populacích, ale že kvalita stravy hraje daleko větší roli, než se předpokládalo.

V absolutních číslech lidé v rozvinutých zemích vydávají více energie, protože mají vyšší tělesnou hmotnost, a větší tělo spotřebuje více kalorií i v klidu. Když ale vědci čísla očistili o vliv věku, pohlaví a velikosti těla, ukázalo se, že bazální i celkový energetický výdej jsou v bohatších společnostech dokonce mírně nižší, a to přibližně o šest až jedenáct procent. Výdej energie spojený s pohybem přitom zůstává prakticky stejný, což znamená, že lidé v industrializovaných zemích se nehýbou výrazně méně než lidé v tradičních společnostech.

Rozdíly v energetickém výdeji vysvětlují jen asi deset procent nárůstu obezity a rozhodujícím faktorem není nedostatek pohybu, ale strava. Zásadním zjištěním ve studii je, že největší spojitost s nárůstem obezity má podíl ultrazpracovaných potravin (UPF) v jídelníčku. To jsou potraviny, které jsou podle definice průmyslově vyrobené a obsahují 5 a více složek.

Mrkev a hrášek

Biohacking: Sezóna ovoce a zeleniny vrcholí. Co nyní tělu prospěje nejvíce?

Srpen je v České republice měsícem vrcholné sezóny, kdy zahrady i farmářské trhy přinášejí bohatou úrodu čerstvých plodin. Pro spotřebitele to znamená možnost vybírat potraviny, které nejen podporují zdraví a jsou ekonomicky nejvýhodnější, ale také přispívají k udržitelnému stravování. Mezi plodinami, které v tomto období dosahují vrcholné kvality patří také švestky, ostružiny, mrkev a hrášek. Každá z těchto plodin nabízí specifickou kombinaci vitamínů, minerálů, fytochemikálií a vlákniny, které podporují imunitní systém, zdraví trávicího traktu, kardiovaskulární systém, zrak, pokožku a celkovou vitalitu organismu.

Přečíst článek

Nárůst ultrazpracovaných surovin

Studie ukázala, že s rostoucí úrovní ekonomického rozvoje se zvyšuje i spotřeba ultrazpracovaných potravin a tento trend silně koreluje s procentem tělesného tuku. UPF obsahují rafinované složky, aditiva, emulgátory a často velká množství cukru, soli či nasycených tuků a v posledních desetiletích se stávají hlavní složkou jídelníčku. Vědci upozorňují, že tyto produkty mají hned několik vlastností, které podporují přibírání, i když zcela přesný mechanismus není znám.

Víme ale, že jsou energeticky velmi husté, takže v malém objemu dodají hodně kalorií. Zároveň mají nízkou sytivost, protože postrádají vlákninu, která přirozeně tlumí chuť k jídlu a daleko menší množství mikro živin, jako vitamíny, minerály a fytochemikálie. Navíc jsou snadněji stravitelné než přirozené potraviny. To znamená, že tělo z nich získá více využitelné energie a naopak méně ztrácí při trávení.

Tepelně upravená zelenina

Biohacking: Protein, bez kterého by to nešlo. Laktoferrin by si měli doplnit ti, kdo mají málo železa

Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.

Přečíst článek

Vysoká atraktivita chuti, vysoká energetická hustota, specifické formulace komponentů a vzhled ultrazpracovaných potravin mohou narušovat přirozené signály sytosti a podporovat nadměrnou konzumaci.

Ukazuje se také, že míra průmyslového zpracování potravin zvyšuje podíl kalorií, které tělo skutečně absorbuje, místo aby byly vyloučeny, což přispívá k celkovému energetickému přebytku a podporuje nárůst tělesné hmotnosti. Člověk může být fyzicky aktivní a přesto postupně přibírat, pokud je jeho jídelníček založen na průmyslově vyráběných potravinách. Pohyb je stále nezastupitelný pro zachování zdraví, ale jeho vliv na hubnutí či udržení vhodné hmotnosti je i přes stále jasnější výsledky výzkumu neustále přeceňován.

Je tedy účinnější zaměřit se na kvalitu stravy a dlouhodobé změny životního stylu. Klíčem je postupný návrat k minimálně zpracovaným potravinám, pravidelné a vyvážené stravování a vědomé rozhodování při výběru jídel, které podporují přirozený energetický výdej těla. Důležité je také vnímat tělo a jeho signály sytosti, věnovat pozornost tomu, jak se po jednotlivých jídlech cítíme, a kombinovat stravu s pravidelným pohybem. Prakticky to znamená konzumovat jídela z čerstvých surovin, omezit konzumaci balených a ultrazpracovaných produktů, přidat více zeleniny a luštěnin, věnovat pozornost tomu, kdy opravdu cítíme hlad, a doplnit každodenní aktivitu o procházky, jógu či lehké posilování. Namísto rychlých diet se doporučuje vytvářet udržitelné návyky, které z dlouhodobého hlediska snižují ukládání tuku, podporují stabilní hladinu energie a zlepšují celkové zdraví.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

lesní ovoce

Biohacking: Červené a tmavé potraviny pomáhají v boji s efekty konzumace mikroplastů

Přečíst článek
Mrkev a hrášek

Biohacking: Sezóna ovoce a zeleniny vrcholí. Co nyní tělu prospěje nejvíce?

Přečíst článek
Tepelně upravená zelenina

Biohacking: Protein, bez kterého by to nešlo. Laktoferrin by si měli doplnit ti, kdo mají málo železa

Přečíst článek

Doba ve starobní penzi se opět prodloužila, lidé v ní stráví téměř 25 let

Doba ve starobní penzi se opět prodloužila, lidé v ní stráví téměř 25 let
iStock
 ČTK

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne, uvádí důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení.

Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.

Projekt Elpida nominovaný na Good Company Circle Awards 2025

Restaurace, kde obsluhují senioři? Proč by ne

Kavárna Stará škola poblíž pražského Anděla je svého druhu unikát. Obsluhují zde výlučně seniorky a senioři. Jedná se o společný projekt neziskové organizace Elpida a Ambiente Tomáše Karpíška. „Firma pochopila, že to, co děláme, má smysl a dokáže to velmi lidsky komunikovat mezi své další zaměstnance,“ říká o Staré škole Jiří Hrabě z Elpidy. Projekt Stará škola je dalším kandidátem na letošní ocenění Good Company Circle, které oceňují spolupráce mezi neziskovým a byznysovým sektorem. Ceny budou předány 14. října v pražské Spirále.

Přečíst článek

Podle ročenky trval loni důchod mužů v průměru 19,54 roku a žen 28,72 roku. Celkově v Česku doba na odpočinku zabrala průměrně 24,74 roku. Meziročně se důchod prodloužil 0,12 roku, tedy bezmála o 44 dnů. Ženám se ve srovnání s rokem 2023 v průměru protáhl o 0,15 roku, což je v přepočtu téměř 55 dnů. Muži strávili v penzi meziročně o 0,07 roku víc, tedy asi o 25,5 dne.

Doba v penzi je o něco delší každý rok. Meziročně se zkrátila jen jednou, a to za covidové epidemie s vysokým počtem zemřelých. Mezi rokem 2020 a 2021 tak z penze ubylo průměrně sedm měsíců. Hned následující rok se ale situace vrátila k původnímu trendu.

V roce 1970 trávili lidé v důchodu v průměru 11 let, o deset let později 13 let a v roce 1990 pak 16 let. Na přelomu tisíciletí to bylo bezmála 20 let. V roce 2010 sociální správa vyplácela penzi v průměru 22,8 roku a v roce 2020 celkem 24,5 roku.

K udržitelnosti systému penzí přispívá už léta odsouvání důchodového věku každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce, a to do 65 let. Této hranice dosáhne v příštím desetiletí. Poté se má podle vládní reformy dál zvedat, ale už pomalejším tempem o jeden měsíc. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila, že po případném nástupu do vlády po volbách navyšování zruší a věk zmrazí na 65 letech. Podle odborů a některých opozičních či mimoparlamentních politiků lidé déle pracovat nevydrží. Někteří argumentují také tím, že se neprodlužuje doba ve zdraví. Ta ale podle expertů nevychází z přesných kritérií a demografických ukazatelů, ale z výpovědí a pocitů lidí. Podle výsledků dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku, podíl mužů a žen s chronickými onemocněními a dalšími omezeními je v Česku a na západě srovnatelný.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

ČSSZ funguje od 1. září 1990. Vznikla sloučením úřadu důchodového zabezpečení v Praze, správy nemocenského pojištění a nemocenské správy svazu výrobních družstev. Spadá pod ministerstvo práce. Podle svého webu spravuje záležitosti více než 8,9 milionu klientů, z nich asi 2,9 milionu důchodců. Měsíčně vyplácí přes 3,5 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a přes 300 tisíc nemocenských, mateřských, otcovských či ošetřovných. Úřad vybírá zhruba třetinu příjmů státního rozpočtu na sociálních odvodech. Zajišťuje také lékařskou posudkovou službu.

Průměrný plat v ČSSZ dosahoval loni 39 023 korun. Polovina zaměstnanců vydělávala ale méně než 34 975 korun hrubého. V minulém roce v úřadu pracovalo 788 mužů a 7261 žen. Téměř 47 procentům pracovníků bylo přes 51 let. Třetina personálu měla vysokoškolské vzdělání.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka snížil důchody prominentům minulého režimu. Ti i přesto pobírají nadprůměrné penze

Přečíst článek

Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?

Hovězí vývar s knedlíčky jako vaří v Lokále.
Se svolením Ambiente
Petra Nehasilová

Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Pro někoho je symbolem pokleslé gastronomie socialismu, konzerva je ale ve skutečnosti vynálezem mnohem starším. Už vojáci Napoleonovy armády jí využívali k zásobování na taženích, civilisté si ji mohli dovolit až v první polovině 20. století. Po roce 1948 se však zlevnila a stala se součástí každodenního života. Bez májky, vepřového ve vlastní šťávě nebo luncheon meatu si Češi chalupaření neuměli představit. Na rozdíl od Západu, kde je konzerva spíše nouzovkou, má v tuzemsku konzerva kulturní status.  

Konzervy a hotovky táhnou

Na tento trend sází i síť nejvyhlášenějších podniků -  Ambiente. Konzervovaná jídla vaří ve velkém v Jenči za Prahou. Stejně jako v dalších podnicích, i tady tým kuchařů používá suroviny od prověřených dodavatelů a maso z Amasa, které pochází výhradně z českých chovů. „Pokrmy zde od základu uvaříme, naplníme jimi sklenice a následně při více než 100 °C sterilujeme. To eliminuje případné nežádoucí mikroorganismy a zaručí delší trvanlivost. Každá sklenice obsahuje dvě až tři porce, přičemž některé koncentrované pokrmy je třeba doředit vodou. Pak už stačí jen ohřát, přidat přílohu a pustit se do jídla,“ vysvětluje Lukáš Dráb. Ten spolu se šéfkuchařem Alešem Karpíškem za výrobu jídel zodpovídá.

Maroš Jambor

Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy

Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě.

Přečíst článek

Aktuálně sortiment čítá více než 30 položek. Připravují například rajskou, dušené ledvinky nebo kuře na paprice z Lokálů, ragú bolognese z Pizza Nuova nebo trhané hovězí z Kantýny. Letošními novinkami jsou hovězí guláš a segedín z Lokálu, vývar s játrovými knedlíčky a smetanová omáčka s kuřecím masem na spaghetti podle receptury Pastacaffé. Další přibudou. „Cílem je rozšiřovat nabídku napříč kategoriemi – tedy hlavní jídla, polévky a omáčky – a nabídnout lidem větší výběr. Vycházíme přitom z oblíbených jídel, která hosté znají z našich restaurací,“ uzavírá Dráb. Měsíčně prodají 15 až 20 tisíc produktů.

Růst zájmu o hotová jídla je v Česku velký, což potvrzují i data Rohliku.cz. Češi hledají pohodlí a rychlá řešení pro domácí stravování, aniž by museli slevit z kvality. A segment „hotovek“ se tak mění pod taktovkou známých šéfkuchařů i oblíbených restaurací. Jde o kvalitní pokrmy bez konzervantů a jiných aditiv. Uspokojí tak náročné strávníky.

Do segmentu hotovek se pustil i šéfkuchař Filip Sajler, který se proslavil jako díky gastronomickému pořadu Kluci v akci a zároveň založil společnost Perfect Canteen & Perfect Catering zaměřenou na firemní kantýny, moderní firemní stravování a prémiový catering. Pod značkou cibule připravuje celou škálu pokrmů, které po uvaření prudce zchladí a následně zabalí do krabičky v ochranné atmosféře.

Další z našich návštěv v "táckárně".

Retro jídelna kousek od Staromáku: Na dršťkovku za 65 korun tam chodí studenti i investoři

„Táckárna“ je vlastně takový fast food po česku. Místo burgeru a hranolek si u pultu objednáte knedlík se zelím a vepřové nebo holaňdák. Klasické menu nabízí i v retro řeznictví v Kaprově ulici. Oběd pro dva s pivem stojí cca 350 korun.

Přečíst článek

Takhle se vaří v jídelně v Dlouhé ulici

Kam na oběd levnější než v jídelně poslanců? Na tácek do Dlouhé ulice

Spousta lidí v Dlouhé ulici míří na vyhlášený „smažák“ do Lokálu, my vyrazili na „tácek“. Kolik v Apetitu stojí obědové menu?

Přečíst článek

Související

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

Přečíst článek

Kam na nejlepší pivo v Praze? Čepuje ho žena, nedaleko náměstí Republiky

Přečíst článek
Restauraci v Holešovicích otevře například gastro síť Zátiší Group.

Z Holešovic se stává gastro centrum Prahy. Lákají na street food i fine dining

Přečíst článek
Doporučujeme