Lukáš Kovanda: Češi odmítají pohyb. Obezita a „nemoci z pohodlnosti“ je vyjdou dráž než covid
Podle dat společnosti MultiSport Češi stále odmítají ten nejlevnější a nejdostupnější lék – pravidelný pohyb. Více než 60 procent obyvatel má nadváhu, přes 40 procent nesportuje vůbec a téměř každé čtvrté dítě je obézní. Obezita už dávno není hrozbou budoucnosti, ale realitou, která se dotýká nás všech. Prognózy navíc varují: do roku 2035 bude obézní každý třetí Čech. Na vině je pohodlný životní styl, nedostatek motivace a prostředí, které pohybu příliš nenahrává. Nejde tedy jen o individuální selhání, ale o problém celé společnosti.
A ten nás bude stát čím dál víc. Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou dvakrát rychleji než ekonomika. Mezi lety 2010 a 2022 se téměř zdvojnásobily, zatímco HDP vzrostlo „jen“ asi o tři čtvrtiny. Už dnes přitom léčba obezity a jejích důsledků stojí kolem 30 miliard korun ročně. Do roku 2035 mohou komplikace spojené s obezitou podle odhadů dosáhnout 313 miliard korun ročně – přibližně tolik, kolik stálo zvládnutí pandemie covidu za celé dva a půl roku. A do roku 2050 se má účet vyšplhat až na půl bilionu ročně, což téměř odpovídá celkovým výdajům na zdravotnictví v roce 2022.
Není divu, že část společnosti hledá zkratku. Léky na hubnutí zažívají celosvětový boom. Koupit si přípravek a čekat, až ručička váhy klesne, dnes není nic neobvyklého. Jenže žádná pilulka, nebo dokonce injekce dlouhodobě nenahradí aktivní životní styl.
Buněčné zdraví je základ, na kterém stojí všechno ostatní. Každá buňka je miniaturní živý organismus, který neustále pracuje, opravuje se a komunikuje s ostatními. Lidské tělo se skládá z bilionů buněk, z nichž každá má specializované funkce, které nás udržují naživu a v dobré kondici. Pokud mají buňky dostatek energie, ochrany a prostoru pro opravy, celé tělo je stabilní a výkonné. Když jsou buňky poškozené nebo hůře fungují, může to vést k chronickým onemocněním, předčasnému stárnutí a celkovému snížení kvality života.
Biohacking: Jak pečovat o své buňky a zpomalit stárnutí
Enjoy
Vývoj u dětí je alarmující
Zvlášť alarmující je vývoj u dětí. Podíl obézních teenagerů se od devadesátých let více než zdvojnásobil a dnes má čtvrtina dětí v Česku nadváhu nebo obezitu. To je časovaná bomba, protože děti s kily navíc mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti skončí s vážnými zdravotními komplikacemi.
Je poslední týden prázdnin a rodiče kromě příprav do školy řeší, do jakých kroužků děti zapíší. Možná je proto vhodná chvíle vybrat takový, který je rozhýbe. Do rozhodování však výrazně promlouvají finance. Podle aktuálního průzkumu společnosti Twisto patří cena mezi hlavní kritéria: zohledňuje ji téměř osm z deseti rodičů a pro každého šestého je rozhodující. Rozpočty navíc tlačí zdražování – přes 6 tisíc korun ročně za kroužky už vydává 43 procent rodin, zatímco loni to bylo 39 procent. Pokud si to rodina nemůže dovolit, existuje pomoc: zdravotní pojišťovny přispívají na sport dětí od 500 do 2 tisíce korun ročně, někde i na tábory či školy v přírodě. Podporu poskytují také některá města a nadace. A zapojit se lze i do projektu Darujeme kroužky dětem od České rady dětí a mládeže, který propojuje dárce s rodinami, jež by na volnočasové aktivity jinak nedosáhly.
Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.
Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst
Enjoy
Regionální data ukazují, že problém není všude stejně vážný. Podle únorového šetření Ipsos pro Hero & Outlaw se v Libereckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji pohybuje obezita kolem třetiny obyvatel, zatímco v Praze a v Plzeňském kraji má normální váhu přes dvě pětiny populace. Nejtěžší formy obezity se častěji vyskytují na Olomoucku, Ústecku a Královéhradecku. Společným jmenovatelem těchto regionů jsou nižší příjmy, menší města a vyloučené lokality.
V mezinárodním srovnání je Česko nad průměrem EU: podle Eurostatu má nadváhu 55,4 procenta dospělé populace, zatímco průměr EU je 50,6 procenta. Nejhůře je na tom Malta (62 procent), nejlépe Itálie (41 procent). U nás je situace obzvlášť problematická ve vyšších věkových skupinách: mezi 65–74 lety má nadváhu přes 72 procent Čechů, což patří k nejvyšším hodnotám v EU.
Spoléhat na zázračné pilulky znamená platit stále vyšší účet za nemoci z pohodlnosti. Lepší je vsadit na jednoduché věci: více pohybu, rozumné porce a systematickou podporu aktivního života u dětí i dospělých.
