Živě: Sdílené teplo, aneb jak sousedské sítě mění budoucnost vytápění
V pondělí 25. května 2026 se v Praze uskuteční kulatý stůl HeatCoop zaměřený na téma „Lokální sítě vytápění a chlazení jako nástroj dekarbonizace měst". Program nabídne diskuzi o budoucnosti teplárenství. Přenos debaty z PressCentra ČTK můžete sledovat od 14:00.
Řešit se budou situace v hustě zastavěném městském prostředí, představeny budou konkrétní případové studie z české i zahraniční praxe a prostor pro sdílení zkušeností mezi zástupci samospráv, developerů, regulátorů a finančního sektoru. Účastníci získají cenné poznatky o tom, jak překonávat legislativní a tržní bariéry a jak naplňovat klimatické cíle prostřednictvím inovativních energetických řešení na úrovni sousedství. Pořad přenáší ČTK Connect.
Více než polovina veškerého tepla spotřebovaného v Evropské unii stále pochází z fosilních paliv. V hustě zastavěných českých městech, kde tisíce bytových domů závisí na starých kotelnách nebo přerostlých soustavách dálkového tepla, je tato závislost obzvlášť patrná a obtížně řešitelná. Tradiční velké teplárny jsou pro mnohé čtvrti předimenzované, individuální tepelná čerpadla zase narážejí na nedostatek prostoru, vysoké pořizovací náklady a roztříštěné vlastnictví budov. Mezi těmito dvěma světy je mezera, do které vstupuje koncept, jenž v severní a střední Evropě rychle nabírá na síle – lokální sítě vytápění a chlazení na úrovni sousedství.
S nástupem zelené energetiky vyžaduje zásadní změnu přenosové soustavy a distribučních sítí. Dochází totiž k decentralizaci výroby a modernizace je nutná k připojení solárů, tepelných čerpadel a růstu elektromobility. Jedná se o další revoluci, tentokrát energetickou. Shodli se experti.
Moderní elektroenergetické sítě vyjdou téměř na půl bilionu. Financování není úplně jasné
Zprávy z firem
Právě tomuto a dalším tématům se od 14 hodin věnuje kulatý stůl HeatCoop v prostorách PressCentra České tiskové kanceláře v Praze. Akci pořádají SEVEn, The Energy Efficiency Cetner, Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) v návaznosti na evropský projekt GD4B. Spolupořadatelem akce je také Fakulta stavební ČVUT v Praze. U jednoho stolu se setkají zástupci měst a obcí, bytových družstev, developerů, regulátorů, finančních institucí i technologických firem, aby společně pojmenovali příležitosti, bariéry a konkrétní kroky, které dekarbonizaci vytápění v českých městech skutečně posunou vpřed.
Čtvrtá versus pátá generace: o čem se bude mluvit
Sítě dálkového vytápění čtvrté generace jsou dnes v Česku relativně dobře známé. Centrální zdroj, například velké tepelné čerpadlo umístěné v areálu čistírny odpadních vod, ohřívá vodu na více než 70 °C a rozvádí ji potrubní sítí do jednotlivých budov, kde výměníkové stanice předávají teplo do otopného systému objektu. Tok energie je jednosměrný, systém je osvědčený a v řadě měst již funguje.
Sítě páté generace jdou ještě dál. Pracují s nízkopotenciálním teplem v rozsahu přibližně 10 až 25 °C a využívají uzavřený okruh, v němž může energie proudit oběma směry. Každá budova je vybavena vlastním tepelným čerpadlem. V zimě odebírá teplo ze sítě a vytápí, v létě naopak odvádí přebytečné teplo zpět do okruhu a chladí. Centrálním rezervoárem energie může být odpadní teplo z čistírny odpadních vod, geotermální vrt nebo třeba teplo z datových center. Výsledkem je systém, který umožňuje skutečné sdílení energie mezi budovami, a zásadně snižuje celkovou spotřebu primární energie i provozní náklady.
Od dnešního dne si lze opětovně zažádat o dotace na zateplení a renovace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light provozovaném Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a ministerstvem životního prostředí (MŽP). Nově si o dotace budou moci zažádat vedle seniorů a příjemců invalidních důchodů i domácnosti pobírající přídavky na děti. SFŽP přijal od ledna minulého roku téměř 56 tisíc žádostí na dotace z tohoto programu za více než šest miliard korun. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to sdělil novinářům na tiskové konferenci.
Dotace na zateplení a renovace se opět otevírají. Nově o ně mohou žádat i sociálně slabší rodiny
Reality
Oba modely budou na kulatém stole představeny včetně konkrétních případových studií. Jednou z nich je projekt v Dolních Břežanech, který ukazuje, že realizace podobného systému v českém prostředí není utopií.
Proč nestačí dobrá technologie
Technologie sama o sobě nestačí. Právě to je jeden z klíčových poznatků, které organizátoři kulatého stolu chtějí otevřeně pojmenovat. Lokální tepelné sítě vyžadují koordinaci mezi desítkami vlastníků nemovitostí, souhlas samosprávy, přístup k financování a jasný regulatorní rámec. V každém z těchto bodů narážejí české projekty na překážky.
Česká legislativa zatím nepočítá s aktivní rolí měst při plánování a rozvoji lokálních tepelných sítí tak, jak to předpokládá evropská směrnice o energetické účinnosti (EED). Článek 25 této směrnice ukládá městům nad 45 tisíc obyvatel povinnost vypracovat komplexní plány vytápění a chlazení. Jejich skutečná implementace do české praxe je přitom stále otevřenou otázkou. Kulatý stůl přinese srovnání regulatorních přístupů ze zahraničí a otevře diskusi o tom, jaké změny by v českém prostředí dávaly smysl.
Důležitým hlasem bude pohled regulátora. Energetický regulační úřad hraje klíčovou roli v nastavení podmínek pro rozvoj tepelných sítí, a jeho přítomnost u stolu je proto nezbytná.
Sociální bydlení ani ubytovna to není. Naopak - bydlení v hotelových pokojích má být dokonce dražší než běžný pronájem. 
Bydlet na pár metrech se společnou kuchyní? Není to ubytovna, ale "coliving" a jde to do Česka
Reality
Peníze, hypotéky a sociální souhlas
Dekarbonizace vytápění není jen technická a regulatorní výzva, je to také výzva finanční a sociální. Investice do lokální tepelné sítě jsou kapitálově náročné a jejich návratnost závisí na mnoha proměnných: ceně energie, počtu zapojených budov, dostupnosti dotací a podmínkách financování. Kulatý stůl proto věnuje samostatný blok finančnímu hodnocení projektů sdílení tepla, včetně pohledu bankovního sektoru a realitního trhu.
Zajímavou otázkou je, zda a jak energetická náročnost budovy ovlivňuje zájem kupujících a podmínky hypoték. Nadnárodní realitní poradci a finanční instituce přinášejí na toto téma data, která v české diskusi zatím chybí.
A pak je tu sociální rozměr, jak dosáhnout dohody mezi vlastníky bytů v SVJ nebo bytovém družstvu, kteří mají různé preference, různé finanční možnosti a různou míru důvěry v nové technologie? Bez odpovědi na tuto otázku zůstanou i ty nejlépe navržené projekty na papíře.
Kdo přijde a co z toho vzejde
Mezi pozvanými jsou zástupci soukromého i veřejného sektoru – měst a obcí, regionů i ústřední státní správy, finančních institucí, dodavatelů technologií i stavebního průmyslu. Nebude chybět také akademická sféra zastoupená ČVUT v Praze.
Výstupem nebude deklarace ani memorandum. Cílem je konkrétní mapa: kde jsou silné a slabé stránky dostupných technologií, jaký je jejich reálný potenciál v českém prostředí, které legislativní bariéry jsou nejpalčivější a kdo je může pomoci odstranit.
Česká města stojí před volbou. Mohou čekat, až se regulatorní a tržní podmínky samy ustálí, nebo mohou začít budovat koalice, sdílet zkušenosti a tlačit na změny, které dekarbonizaci vytápění skutečně umožní. Kulatý stůl HeatCoop je pozvánkou k druhé možnosti.
Co je HeatCoop
HeatCoop je projekt, jehož cílem je vyvinout nové organizační modely pro dekarbonizaci vytápění v městských čtvrtích. Vychází z družstevního principu a zaměřuje se na to, jak překonat organizační, finanční a právní překážky spojené s přechodem na čistší dodávky tepla.
Na rozdíl od běžných energetických komunit, které se soustředí hlavně na výrobu energie, řeší HeatCoop především městské vytápění. To s sebou nese vysoké počáteční investice, potřebu spoluvlastnictví topné infrastruktury i složitější právní a finanční nastavení.
Projekt proto hledá modely, které by městům, družstvům a komunitám pomohly financovat, vlastnit a řídit energetickou transformaci čtvrtí.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
