Nové klimatické cíle EU tlačí český průmysl k rekordním investicím. Do dekarbonizace byl měl český průmysl investovat více než tři biliony korun. Takové tempo transformace je mimo realitu a pro část průmyslu by znamenalo likvidaci, varuje studie.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Zatímco si evropská politika jasně nastavila klimatické závazky, zájem o reálné snižování emisí v českých domácnostech vázne. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci. Průzkum naznačil, že plány a realita se mohou značně lišit.
Zatímco teploty prudce stoupají a internetová tržiště valí na spotřebitele reklamy nabízející letní šaty za pár stovek, či dokonce jen desítek korun, pod povrchem doutná velký problém. Deklarované snahy módního průmyslu, který patří k hlavním viníkům globálního oteplování, omezit emise postupují ledovcovým tempem. Klíčová je otázka, kdo ohlášenou dekarbonizaci zaplatí. Levné asijské továrny těžko.
Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony dolarů (téměř 95 bilionů korun) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock.
Na projektu bateriového elektromobilu Tatra Trucks spolupracuje se společností Devinn a českou pobočkou nadnárodní korporace společnosti Eaton. Technologická agentura ČR podpoří vývoj elektrického náklaďáku dotací.
Skupina EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, kterému byl často přisuzován také přídomek uhlobaron, ukončila na závěr března provoz pěti uhelných bloků na Slovensku a Německu. Z provozu vyřadila celkový instalovaný výkon 1910 megawattů (MW), což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín.
České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které státu chybí, shodují se odborníci. Ocel je přitom klíčovým materiálem pro výrobu větrných elektráren, fotovoltaiky, vlaků a podobně, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Ocelářství produkuje přibližně pět procent emisí skleníkových plynů v Česku.
Evropská centrální banka (ECB) zastává názor, že banky v eurozóně dělají příliš málo pro boj proti změně klimatu a řízení souvisejících rizik. EU chybí na přibližování se ke stanoveným cílům do roku 2030 skoro půl bilionu eur ročně, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun.
Írán ❌ přerušil vyjednávání se Spojenými státy, píší deníky The New York Times a The Wall Street Journal. Podle íránského provládního deníku Tehran Times ale kanály nepřímého jednání s USA uzavřeny nebyly. Americký prezident Donald Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala.
Rusko a Čína dnes v Radě bezpečnosti OSN ❌ vetovaly rezoluci k otevření Hormuzského průlivu, který je kvůli americko-izraelské válce proti Íránu prakticky uzavřen. O hlasování informovala agentura AFP. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení.
Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka. Informuje o tom server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k 🔥 zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z České republiky.
Americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences se dohodla na převzetí německé biotechnologické firmy Tubulis za až 5️⃣ miliard dolarů (106 miliard korun). Gilead o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tubulis vyvíjí lék proti rakovině vaječníků a léčiva proti dalším typům nádorů.
Francouzi Cécile Kohlerová a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie. Uvedl to francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na síti X. Dodal, že oba francouzští občané opustili Írán za úsvitu a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Společnost foodora 📈 navýší počet autonomních vozítek, které rozvážejí jídlo v pražském Karlíně, a to ze tří na osm, uvedl mediální zástupce firmy Kamil Chalupa. Rozšířil se i sortiment zboží, které roboty rozvážejí. První tři vozítka jezdila po Karlíně od konce loňského roku, podle společnosti se osvědčila a firma jedná o jejich nasazení s jinými pražskými městskými částmi i dalšími městy.
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident 👨 Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Íránský strategický ostrov Charg dnes zasáhly 🚀 americké údery. Píší to americká média s odkazem na nejmenované zdroje. Podle nich údery zasáhly vojenské cíle, a nikoliv ropnou infrastrukturu. O explozích a izraelsko-amerických úderech na ostrov informovala bez bližších podrobností také íránská agentura Mehr.
Akciové podílové fondy letos do konce března 📉 ztratily 2,9 procenta, smíšené fondy 1,2 procenta a dluhopisové fondy 0,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Pražský dopravní podnik podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 3️⃣0️⃣ miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.