Nové klimatické cíle EU tlačí český průmysl k rekordním investicím. Do dekarbonizace byl měl český průmysl investovat více než tři biliony korun. Takové tempo transformace je mimo realitu a pro část průmyslu by znamenalo likvidaci, varuje studie.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Zatímco si evropská politika jasně nastavila klimatické závazky, zájem o reálné snižování emisí v českých domácnostech vázne. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci. Průzkum naznačil, že plány a realita se mohou značně lišit.
Zatímco teploty prudce stoupají a internetová tržiště valí na spotřebitele reklamy nabízející letní šaty za pár stovek, či dokonce jen desítek korun, pod povrchem doutná velký problém. Deklarované snahy módního průmyslu, který patří k hlavním viníkům globálního oteplování, omezit emise postupují ledovcovým tempem. Klíčová je otázka, kdo ohlášenou dekarbonizaci zaplatí. Levné asijské továrny těžko.
Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony dolarů (téměř 95 bilionů korun) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock.
Největší německá ocelárna, Thyssenkrupp, plánuje masivní propouštění a snižování stavů po tisících. Na ikonický podnik dolehla zelená agenda.
Na projektu bateriového elektromobilu Tatra Trucks spolupracuje se společností Devinn a českou pobočkou nadnárodní korporace společnosti Eaton. Technologická agentura ČR podpoří vývoj elektrického náklaďáku dotací.
Skupina EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, kterému byl často přisuzován také přídomek uhlobaron, ukončila na závěr března provoz pěti uhelných bloků na Slovensku a Německu. Z provozu vyřadila celkový instalovaný výkon 1910 megawattů (MW), což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín.
České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které státu chybí, shodují se odborníci. Ocel je přitom klíčovým materiálem pro výrobu větrných elektráren, fotovoltaiky, vlaků a podobně, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Ocelářství produkuje přibližně pět procent emisí skleníkových plynů v Česku.
Evropská centrální banka (ECB) zastává názor, že banky v eurozóně dělají příliš málo pro boj proti změně klimatu a řízení souvisejících rizik. EU chybí na přibližování se ke stanoveným cílům do roku 2030 skoro půl bilionu eur ročně, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
