Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Nic nesmí přijít nazmar. To je jeden z leitmotivů udržitelné transformace. Jak se daří omezovat plýtvání potravinami, kterých se ročně v Evropské unii vyhodí tolik, že by uživily Itálii? Co hrozí tuzemské transformaci energetiky ze strany spekulantů? Proč je velkým omylem nálepkovat vydávání zpráv o udržitelnosti jen jako zbytečnou byrokracii vnucenou Bruselem? Přinášíme vám výběr zajímavostí z dalších šesti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Zatímco si evropská politika jasně nastavila klimatické závazky, zájem o reálné snižování emisí v českých domácnostech vázne. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci. Průzkum naznačil, že plány a realita se mohou značně lišit.
Zatímco teploty prudce stoupají a internetová tržiště valí na spotřebitele reklamy nabízející letní šaty za pár stovek, či dokonce jen desítek korun, pod povrchem doutná velký problém. Deklarované snahy módního průmyslu, který patří k hlavním viníkům globálního oteplování, omezit emise postupují ledovcovým tempem. Klíčová je otázka, kdo ohlášenou dekarbonizaci zaplatí. Levné asijské továrny těžko.
Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony dolarů (téměř 95 bilionů korun) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock.
Největší německá ocelárna, Thyssenkrupp, plánuje masivní propouštění a snižování stavů po tisících. Na ikonický podnik dolehla zelená agenda.
Na projektu bateriového elektromobilu Tatra Trucks spolupracuje se společností Devinn a českou pobočkou nadnárodní korporace společnosti Eaton. Technologická agentura ČR podpoří vývoj elektrického náklaďáku dotací.
Skupina EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, kterému byl často přisuzován také přídomek uhlobaron, ukončila na závěr března provoz pěti uhelných bloků na Slovensku a Německu. Z provozu vyřadila celkový instalovaný výkon 1910 megawattů (MW), což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín.
České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které státu chybí, shodují se odborníci. Ocel je přitom klíčovým materiálem pro výrobu větrných elektráren, fotovoltaiky, vlaků a podobně, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Ocelářství produkuje přibližně pět procent emisí skleníkových plynů v Česku.
