Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.

Schillerová řekla, že vydávání 3,5 procenta nebo pěti procent HDP na obranu slibovat nebude. „V tuto chvíli je to nereálné,“ prohlásila ministryně, podle níž se předpokládá přiměřený růst rozpočtové kapitoly ministerstva obrany. „Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta,“ poznamenala.

Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Předseda Sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura poukazoval na to, že závazek přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Například Španělsko se k němu ale nepřipojilo, dodal. Závazek pěti procent podle něho představuje 400 miliard korun, tedy asi pětinu celého státního rozpočtu. „To je absolutně nereálné,“ řekl Okamura, podle kterého pro budování moderní armády postačí dávat dvě procenta HDP.

Babišovy rakety a Kupkův dream team

Názory

Andrej Babiš se dostává pod stále větší tlak kvůli své neochotě vydávat peníze na zbrojení. Jeho mantra investujeme do lepšího života, válku nechceme, se začíná drolit. Mezitím Martin Kupka představil stínovou vládu, plnou starých kádrů. A ministr kultury si vysloužil permanentní protesty před svým sídlem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Umění možného“

„Dvě procenta jsou v tuto chvíli uměním možného,“ uvedl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Obranné výdaje by se podle něho mohly rozumným způsobem zvyšovat, ale tak, aby se nezdevastovalo Česko. Šťastný zdůraznil, že se nesmí zhroutit zdravotnictví a sociální systém.

„Vláda neplní svoje spojenecké závazky,“ řekl předseda opoziční ODS Martin Kupka. Rozumné zvyšování výdajů na obranu je v současné geopolitické situaci podle něho nezbytné a před závazkem dávat celkem pět procent v roce 2035 nelze podle Kupky zavírat oči. Podle pirátského poslance Ivana Bartoše kabinet zvolil špatné priority, kdy klade důraz podle něho na lidi v důchodovém věku a na miliardáře. Pokud by měl rozpočet nějaké rezervy, měly by jít podle něho na obranu.

Letos má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, by měly být přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan soudí, že rozpočet jasně říká, že závazek dvou procent HDP Česko nesplní a mezeru nebude schopné kompenzovat ani v dalších letech.

Trump zvažuje zaplavit trh „papírovou ropou“. Šéf burzy varuje před „biblickou pohromou“

Názory

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Schillerová podotkla, že plnění je věcí metodiky, hodnocení od NATO dostane Česko až zpětně. Česká republika se podle ní drží svých úkolů v NATO i toho, že je pro Severoatlantickou alianci tranzitní zemí.

Téma financování obrany dnes politici otevřeli i v diskusním pořadu České televize s názvem Debata ČT. „Počítáme s tím, že do budoucna ten počet peněz, který půjde na obranu, se bude muset zvyšovat,“ uvedl na dotaz k navyšování výdajů v následujících letech místopředseda Sněmovny Jiří Barták (Motoristé). Utrácení ale podle něj musí být smysluplné.

„Musíme zvážit na ekonomických vahách, kolik těch peněz do té armády dáme,“ řekl místopředseda SPD Radim Fiala, podle něhož je armáda i obrana pro SPD prioritou. V ČR ale zároveň musí zůstat socioekonomická stabilita, dodal. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj dvou procent HDP dosahovala díky zálohovým platbám. Podobně se vyjádřil i místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle něhož vláda zálohové platby využívala, aby uměle splnila procenta. Zástupci opozice, mezi kterými byl i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), se proti těmto výrokům ohradili. Koaliční strany podle nich návrhem rozpočtu ukazují, že obrana pro vládu prioritou není.

Za nedostatečné výdaje na obranu zkritizovali Česko američtí velvyslanci při NATO Matthew Whitaker i v České republice Nicholas Merrick. O rozpočtu včetně obranných výdajů chce se Schillerovou a s premiérem Andrejem Babišem (ANO) jednat prezident Petr Pavel, sejde se s nimi v pondělí a v úterý.

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své příznivce, aby dnes vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Očekává se účast až statisíců lidí.

Orbán je u moci od roku 2010 a usiluje o své páté po sobě jdoucí volební vítězství. Tentokrát má ale silnějšího soupeře než kdykoliv za poslední dvě dekády, protože Magyar rychle získal popularitu a ohrožuje dosud pevnou Orbánovu pozici v čele vlády.

Zatímco se dnes dopoledne na mostě přes Dunaj shromažďovaly davy lidí před provládním pochodem, který má vyvrcholit projevem předsedy vlády, jedna z Orbánových příznivkyň Anikó Menyhártová agentuře AP řekla, že jeho poselství lze shrnout do tří slov: Bůh, vlast, rodina. „Jen tato vláda je schopna zajistit tyto tři věci do budoucna,“ míní.

Ve dnech před dnešními manifestacemi, které se konají v den státního svátku připomínajícího maďarskou revoluci proti Habsburské říši z roku 1848, zdůrazňovali Orbán i Magyar svým příznivcům, jak důležité je se těchto akcí zúčastnit. Počty lidí na obou akcích by tak podle pozorovatelů mohly naznačit, jak si strany povedou ve volbách 12. dubna.

Volby, které mohou změnit Evropu. Maďarská opozice posiluje i na venkově, tradiční baště Orbána

Politika

Maďarsko vstupuje do rozhodující fáze předvolební kampaně a premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě od svého nástupu k moci před 16 lety. Opoziční lídr Péter Magyar podle průzkumů rychle posiluje a šest týdnů před volbami se jeho strana Tisza dostává do výrazného náskoku před vládním Fideszem.

nst

Přečíst článek

Magyarovo hnutí plánuje později dnes vlastní pochod centrem Budapešti a očekává se, že půjde o „největší politickou událost v historii Maďarska“. Magyar, bývalý člen Fideszu, cílí kampaň na zlepšování života běžných občanů a obnovu demokratických institucí, které podle něj pod Orbánem ztratily význam, na návrat země k západním partnerům a konec politiky vstřícné k Rusku.

Ve videu zveřejněném dnes brzy ráno na sociálních sítích Magyar uvedl, že jeho strana „by ráda vrátila každému Maďarovi to, co mu odcházející vláda vzala: naši víru ve svobodu a pocit, že naše vlast skutečně patří každému Maďarovi“.

Podle většiny nezávislých průzkumů Magyar nyní vede. V únorové sondáži agentury Medián jeho strana zvýšila náskok na 20 procentních bodů mezi rozhodnutými voliči. Výsledek voleb však stále není jistý, protože Fidesz má silnou podporu na venkově a kontroluje veřejnoprávní média a rozsáhlou síť loajálních médií, připomíná AP. Fidesz zároveň poukazuje na průzkumy, které přisuzují vítězství jemu.

Zelenskyj obvinil Evropu z vydírání kvůli ropovodu Družba

Politika

Za vydírání označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tlak Evropy na zprovoznění ropovodu Družba, kterým Maďarsko a Slovensko dováželo ruskou ropu. Kyjev tvrdí, že ropovod poničily ruské útoky a jeho oprava si vyžádá delší dobu. Informovala o tom agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Magyar v reakci na četné mediální zprávy, podle nichž se ruské zpravodajské služby snaží pomocí dezinformační kampaně ovlivnit volby ve prospěch Orbána, varoval své příznivce, že by se mohly dostat na veřejnost zmanipulované nahrávky s cílem zdiskreditovat jeho osobu nebo jeho hnutí.

Orbánova kampaň je podle AP čím dál více založena na agresivní kritice Ukrajiny. Snaží se navodit dojem, že Kyjev, Evropská unie a Tisza jsou součástí spiknutí, jehož cílem je svrhnout současnou vládu a dosadit kabinet, který bude přijímat rozhodnutí příznivější pro Ukrajinu. Vláda tento týden oznámila, že zveřejní zprávu, která podle Orbána prokáže, že Tisza obdržela nelegální finanční prostředky z Ukrajiny, což Magyar důrazně popírá.