Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta svého HDP. Podle serveru Politico se tím snaží zmírnit rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli tomu, že břemeno podpory Kyjeva nenesou všechny země stejně.
Návrh by v praxi znamenal desítky miliard dolarů dodatečné pomoci. Narazil však na odpor některých významných členů NATO. Proti se vyslovila také Česká republika.
O spravedlivější rozložení pomoci Ukrajině se snažil už předchozí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Rutte nyní téma znovu otevírá v rámci příprav na červencový summit NATO v Ankaře.
„Rutte a mnozí z nás chtějí zajistit, aby podpora Ukrajiny byla konzistentní a předvídatelná,“ citoval Politico nejmenovaného diplomata NATO.
Na nerovnoměrnou pomoc dlouhodobě upozorňují zejména baltské země, které požadavek dávat Ukrajině 0,25 procenta HDP splňují. Vyšší podíl svého HDP na vojenskou pomoc Kyjevu podle Kielského institutu pro světové hospodářství vynakládají také severské země, Nizozemsko a Polsko.
Rozdíly mezi spojenci jsou výrazné. Severské země podle institutu přispívají výrazně více, než by odpovídalo jejich ekonomické váze. Velké západoevropské státy jsou zhruba na úrovni svého podílu, zatímco jižní Evropa zůstává spíše menším dárcem.
Putin by nakonec mohl litovat invaze na Ukrajinu, řekl Si Trumpovi
Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.
Na problém upozornila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Podle ní státy, které přispívají více, na tuto nerovnováhu pravidelně upozorňují. „Pokud se podíváme na čísla, je zřejmé, že břemeno není rozloženo rovnoměrně,“ uvedla po jednání unijních ministrů obrany.
Podle Rutteho se summit v Ankaře zaměří především na Ukrajinu a na to, aby zůstala co nejsilnější. Právě vyvážení pomoci Kyjevu tak bude jedním z témat debat.
Shoda na pevném závazku dávat Ukrajině 0,25 procenta HDP se však zatím neočekává. K jeho schválení by byl potřeba souhlas všech 32 členských zemí NATO.
Související
Konflikt je za dveřmi, NATO je dalším cílem Ruska, uvedl Rutte
Dánská společnost DSV, globální lídr v logistických službách, dokončila na českém trhu integraci společnosti Schenker. Díky fúzi se DSV stává největším hráčem v logistických službách v zemi.
Český logistický trh má nového lídra. DSV po dokončení integrace Schenkeru posiluje v silniční, letecké, námořní i železniční přepravě a rozšiřuje také skladové služby a e-commerce distribuci. Firma chce těžit hlavně z širší evropské přepravní sítě.
DSV je dánský dodavatel přepravních a logistických služeb, který poskytuje řešení pro celosvětovou nákladní leteckou, námořní, silniční i železniční dopravu. Společnost má v Česku 18 poboček a 21 skladů s celkovou plochou téměř půl milionu metrů čtverečních.
„Dokončení akvizice je odrazovým můstkem pro novou éru v české logistice. Posilujeme naše schopnosti doručovat komplexní, efektivní a spolehlivá řešení po celém světě, se zvláštním zaměřením na lokální potřeby a detaily,“ říká Mikael Kjeldgaard, výkonný ředitel divize Air & Sea v DSV. Jen v loňském roce firma zajistila přepravu leteckých zásilek o objemu 400 tisíc tun.
Česku chybí stavební dělníci a řidiči kamionů. A kupodivu, učitelé
Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.
Společnost přepravuje jak malé zásilky, tak rozsáhlé projekty. Spojení DSV a Schenker má podle firmy umožnit lépe plánovat dopravu, zohledňovat specifika jednotlivých zemí a efektivněji navazovat jednotlivé kroky v rámci přepravního řetězce.
„Integrace nám umožnila vytvořit nejširší síť pozemních přeprav v Evropě,“ uvedl Petr Chocholatý, výkonný ředitel divize Road v DSV.
Nejen doprava, ale i sklady a e-commerce
Společnost DSV zajišťuje skladování, nakládání, balení a vychystávání, automatizaci skladů, správu zásilek i e-commerce distribuci.
„Zákazníci dnes nechtějí jen skladový prostor. Potřebují partnera, který rozumí jejich provozu a dokáže navrhnout řešení odpovídající jejich byznysu,“ říká Tomáš Holomoucký, výkonný ředitel divize Contract Logistics ve společnosti DSV.
„Jsme hrdí na to, že můžeme v České republice nabízet nejen špičkové skladové a logistické služby, ale také přispívat k lepší budoucnosti prostřednictvím ekologických projektů,“ uvedl Holomoucký.
Salátová farma na střeše i testy dronů
Dánská logistická společnost také realizuje inovativní ekologické projekty. Na střeše libereckého terminálu například vznikla první střešní salátová farma v Česku. Firma testovala pro doručování i drony, ale podle jejího vedení jejich nasazení zatím neumožňuje česká legislativa.
Spojení společností DSV a Schenker na českém trhu je dalším krokem v rozvoji služeb firmy a má přinést lepší propojení logistických služeb. Společnost ročně přepraví stovky milionů zásilek. Má zastoupení ve více než devadesáti zemích světa a zaměstnává 160 tisíc lidí.
Nejen železnice, ale i letiště zvyšují ceny nemovitostí. Praha letí vzhůru
Letiště už nejsou jen dopravní uzly. Stávají se klíčovými ekonomickými motory, které přitahují kapitál, zvyšují hodnotu nemovitostí a otevírají nové development lokality. Praha se díky rychlému růstu provozu řadí mezi nejzajímavější investiční příběhy v Evropě.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Češi vzali umělou inteligenci za svou. Používají ji tři ze čtyř, mladí s ní už nahrazují Google.
Umělá inteligence se stává běžným pomocníkem při práci, studiu, hledání informací i každodenním rozhodování. Podle nového průzkumu Deloitte TMT Highlights Česká republika 2026 používá AI alespoň příležitostně 78 procent Čechů, tedy více než trojnásobek oproti roku 2023. Nejznámějším a nejpoužívanějším nástrojem zůstává ChatGPT. Češi ale vedle něj stále častěji sahají i po dalších asistentech, jako jsou Microsoft Copilot, Google Gemini, Claude, Perplexity, AI funkce v Canvě nebo nástroje zabudované přímo v telefonech a sociálních sítích.
AI už není jen hračka pro nadšence
Z průzkumu vyplývá, že Češi k umělé inteligenci přistupují hlavně prakticky. Neptají se tolik, jestli je technologie „cool“, ale co jim reálně usnadní. AI nejčastěji používají jako digitálního asistenta pro vyhledávání informací, vysvětlování témat, podporu při rozhodování, učení i pracovní úkoly.
„Technologie už dnes nejsou vnímány jako něco vzdáleného nebo abstraktního. Stávají se běžnou součástí každodenního fungování a Češi je hodnotí především podle toho, v čem konkrétně jim pomáhají,“ říká Julie Slavík, manažerka týmu Strategy a expertka na technologické inovace ve společnosti Deloitte.
Podle ní ale pozitivní přístup neznamená slepou důvěru. „Zároveň ale vidíme, že pozitivní vnímání jde ruku v ruce s opatrností. Lidé jednoduše chtějí mít jistotu, že AI technologie fungují spolehlivě a že jsou používány smysluplně a bez skrytých rizik,“ dodává Slavík.
AI mění práci ve firmách. Českým a slovenským podnikům chybí hlavně důvěra a jasná pravidla
Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.
Nejaktivnějšími uživateli AI jsou podle Deloitte lidé ve věku 25 až 35 let. Tvoří 43 procent denních uživatelů. U starších generací zůstává využívání umělé inteligence podstatně nižší.
Zajímavý je i posun mezi muži a ženami. Zatímco dříve AI častěji používali muži, nově více žen než mužů uvádí, že ji aktivně využívají. Ženy zároveň podle průzkumu nahlížejí na moderní technologie mírně pozitivněji a méně často je vnímají jako hrozbu.
Celkově 62 procent respondentů považuje moderní technologie a AI za přínos a pomoc v každodenním životě. Téměř pětina lidí si ale není jistá, jak je hodnotit, a dalších 20 procent je vidí jako možné společenské riziko.
video
Jednou za rok si natočte věci v bytě na video, kvůli pojistce, radí analytik OVB Allfinanz
Přírodní katastrofy jako povodně, tornáda či požáry, ale i vysoká inflace a nástup nových technologií zásadně mění oblast neživotního pojištění. Zbyněk Kuběj, vedoucí produktového analytického oddělení OVB Allfinanz, v pořadu Newstream Byznys Talks upozornil na nejčastější chyby, které Češi při sjednávání pojistek dělají. Zásadním problémem zůstává podpojištěnost majetku a opomíjené pojištění odpovědnosti, uvedl v rozhovoru s Terezou Zavadilovou.
Jedna z nejzajímavějších změn se týká vyhledávání. Klasické vyhledávače jsou celkově stále nejčastějším startem pro hledání informací, používá je 55 procent lidí. Jenže AI chatboti už mají podle průzkumu 30 procent a sociální sítě 15 procent.
U mladých je situace ještě výraznější. Ve věkové skupině 15 až 24 let jsou AI chatboti nejčastějším výchozím bodem pro hledání informací. Až za nimi následují sociální sítě a teprve potom klasické vyhledávače.
Pro firmy, média i značky je to zásadní změna. Nestačí už jen řešit, jak se zobrazit ve vyhledávači. Čím dál důležitější bude i to, jak se informace dostává do odpovědí AI systémů.
David Ondráčka: Sbírky plné originálů, nebo dobře namalovaných falz?
Trh s uměním působí noblesně a má rád velká slova: autenticita, mistrovské dílo, aukční rekord. Jenže pod elegantní fasádou se skrývá překvapivě mnoho falz a tento trh je ideálním prostředím pro podvody. Švýcarský Fine Art Expert Institute odhaduje, že až 50 procent děl v oběhu může být chybně připsáno autorům nebo rovnou paděláno.
S rychlým nástupem AI roste i citlivost na rizika. Češi nejčastěji zmiňují zneužití dat a soukromí, deepfaky, dezinformace, halucinace umělé inteligence a digitální podvody.
Nejmladší uživatelé ve věku 15 až 17 let podle Deloitte výstupům AI více důvěřují a méně si je ověřují než starší generace. Zároveň si mladší ročníky více uvědomují hrozby spojené s dezinformacemi, deepfaky a halucinováním AI. Starší lidé naopak častěji zmiňují obavy z digitálních podvodů a zneužití dat.
„Důvěra v umělou inteligenci dnes automaticky neroste stejným tempem jako její využívání, což je ale přirozený projev dozrávání technologie,“ říká Slavík. Podle ní bude do budoucna klíčové nejen to, jak bude AI technicky vyspělá, ale také jak transparentně a odpovědně se bude používat.
O práci se Češi spíš nejistě bojí
Dopady AI na pracovní trh Češi zatím nečtou jednoznačně. Přibližně 40 procent respondentů věří, že AI sníží počet pracovních míst. Zároveň ale zůstává vysoký podíl nerozhodnutých.
Deloitte to interpretuje spíš jako rostoucí nejistotu než jasný strach nebo optimismus. Stále více lidí si zároveň připouští, že AI může ovlivnit jejich vlastní pracovní agendu a změnit požadavky na dovednosti.
„Umělá inteligence dnes funguje jako přirozený digitální asistent. Pomáhá lidem orientovat se v informacích, zjednodušuje rutinní úkoly a postupně mění způsob, jakým pracujeme i studujeme,“ říká Jan Kudlák, ředitel strategického poradenství Deloitte.
Podle něj AI Češi přijímají rychleji ve chvíli, kdy není samostatným „velkým nástrojem“, ale nenápadně se stane součástí služeb, které už používají.
Chytrá domácnost? Ano, ale jen když dává smysl
Pragmatický přístup Čechů je vidět i u chytré domácnosti. Tu podle Deloitte využívá necelá polovina respondentů. Patří sem například vzdálené ovládání spotřebičů, bezpečnostních systémů, osvětlení, topení nebo klimatizace.
Rozhodující ale není samotná novost technologie. Uživatelé nejvíc řeší funkčnost, výkon a cenu. Inovace pro inovaci je až druhotná.
„Čeští spotřebitelé nejsou vůči moderním technologiím a AI uzavření, ale přistupují k nim velmi racionálně. Rozhodujícím faktorem je, zda jim přinesou reálný užitek v každodenním životě, ať už jde o úsporu času, zjednodušení rutinních činností nebo lepší orientaci v informacích,“ říká Kudlák.
Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení
Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.
Průzkum se vedle AI věnoval také digitální zábavě. Sociální sítě jsou podle Deloitte v Česku nejčastější formou digitální zábavy, uvádí je 37 procent respondentů. Výrazně populárnější jsou u žen než u mužů. Streamovací služby jako Netflix nebo YouTube sleduje 19 procent uživatelů.
Generační rozdíly jsou výrazné. Nejmladší skupina od 15 do 17 let preferuje hlavně YouTube a sociální sítě. Lidé mezi 18 a 55 lety více využívají video na vyžádání. U respondentů nad 56 let stále dominuje tradiční televize.
V placeném obsahu jsou Češi flexibilní a aktivně přehodnocují předplatné. Sdílení účtů je běžnější než individuální platby, a to v poměru 52,5 procenta ku 47,5 procenta. Typické je hlavně pro mladší uživatele a vícečlenné domácnosti.
Průzkum: Kdo zvládne AI, vyhraje. Většina firem je ale teprve na startu
České firmy přecházejí od experimentů k reálnému využití umělé inteligence (AI). Klíčová fáze – skutečná transformace – je ale teprve před nimi. Ukazují to výsledky průzkumu společnosti Deloitte realizovaného ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence.
Digitalizace s sebou nese i méně příjemnou stránku. Až 74 procent dotázaných uvedlo, že se v posledním roce setkalo s pokusem o online podvod. Nejčastěji to hlásí lidé ve věku 25 až 35 let, u nichž podíl dosahuje 82 procent.
U lidí nad 65 let je tento podíl nižší, 52 procent. Deloitte upozorňuje, že to nemusí znamenat menší vystavení riziku, ale také nižší schopnost nebo jistotu podvodné jednání rozpoznat.
Digitální gramotnost se tak stává čím dál důležitější. Čím víc se AI, online služby a digitální obsah stávají běžnou součástí života, tím větší roli hraje schopnost poznat, čemu věřit, co si ověřit a kdy raději neklikat.
Průzkum Deloitte TMT Highlights Česká republika 2026 probíhal v únoru a březnu mezi 341 respondenty staršími 15 let. Zaměřil se na chování českých spotřebitelů v oblasti technologií, médií a telekomunikací.
Vzorek není obří, trend je ale z výsledků dobře čitelný. AI se v Česku rychle přesouvá z fáze zkoušení do fáze běžného používání. Lidé ji berou jako nástroj, který má hlavně šetřit čas a pomáhat v praxi. Zároveň ale čekají, že bude bezpečný, srozumitelný a důvěryhodný.
Deloitte: České banky zůstávají ve formě. Rostou aktiva, ziskovost i úvěry
Českým bankám se loni dařilo. Podle studie Deloitte CEE Banking M&A Study si tuzemský sektor drží vysokou ziskovost, silný kapitál a velmi dobrou kvalitu úvěrů. Celková aktiva bank vzrostla na 472 miliard eur a návratnost vlastního kapitálu se zvýšila na 16,7 procenta.
