V pondělí 25. května 2026 se v Praze uskuteční kulatý stůl HeatCoop zaměřený na téma „Lokální sítě vytápění a chlazení jako nástroj dekarbonizace měst". Program nabídne diskuzi o budoucnosti teplárenství. Přenos debaty z PressCentra ČTK můžete sledovat od 14:00.
Společnost Pražská teplárenská zvýší ceny tepla pro domácnosti přibližně o 12 až 15 procent. Zdražení začne platit již od 1. prosince. Důvodem zvýšení cen je růst nákladů, zejména pak na paliva a emisní povolenky, uvedl mluvčí společnosti Marek Pšeničný. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, někde i na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení ČR růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.
Pražské teplárenské loni meziročně klesl čistý zisk 22,4 procenta na 479 milionů korun. Provozní zisk vzrostl o 52,5 procenta na 575 milionů korun. Celkové tržby vzrostly o 11 procent na 5,56 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti, na kterou upozornil Ekonomický deník.
Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT).
V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
