Tažení proti Anthropiku pokračuje. USA nařídily firmě odstavit cizince od modelů AI

Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Mark Zuckerberg to na své síti Threads pěkně schytal. V tradičně pozitivně laděném příspěvku napsal, že jeho Meta bude sponzorovat rekvalifikační program, který pomůže z Ameriky udělat lídra v AI. Věřím, že budoucnost je pro každého, napsal. Jenže Meta nedlouho předtím oznámila, že kvůli AI vyhodí dalších 8 tisíc - a většinou jde o dobře placené, kvalifikované joby, jako jsou produkťáci, softwaroví inženýři a manažeři.

Kdežto inzerovaný program America's Workers Academy chce školit lidi na manuální práce - především na pokladače a montéry optických kabelů, kteří jsou potřeba pro aktuální horečnou výstavbu datových center. Lidé v diskusi mu to moc nedarovali.

AI bere práci

"Strávil jsi roky vývojem algoritmů, které mají nahradit lidi, a teď po těch lidech chceš, aby pro ty algoritmy stavěli infrastrukturu. Tak to je hard sell...," píše například uživatel @s0ftauth0rity. „Takže AI vám vezme práci za 300 tisíc dolarů ročně a vy teď můžete jít zadarmo zpátky do školy, abyste pak dělali práci, kde dostanete tak 65 tisíc ročně, a stavěli tu věc, co vám ten job za 300 tisíc vzala? To dává smysl. Z téhle příležitosti budeme všichni úplně nadšení…,“ tolik @theaustinhomeguy. Pardon, abychom byli přesní, kromě pokladačů kabelů se lze školit i na instalatéry a elektrikáře. Nic proti, ale, jak se ptá jiná diskutující: Zuckerbergu, dáte do takové školy své děti?

Montáž kabelů pro datová centra může být na pár let perspektivní job, než se tedy přesunou na Muskův Měsíc nebo Mars a bude z toho práce jen pro fajnšmekry, ale možná bude zase lépe placená. Teď o zaměstnání přicházejí kancelářští lidé, jenže ani dělnické či méně kvalifikované profese nemají své jisté. To platí i pro gastro. 

Představte si, že robot udělá za hodinu desetkrát tolik tacos než obyčejný člověk. Možná víc. "Robot dokáže za jedinou hodinu připravit 500 salátů, Tex-Mex pokrmů nebo poke bowls s přesnými ingrediencemi podle vašeho přání. Nevím přesně, kolik jich zvládne udělat jeden člověk, ale asi ne víc než 30, možná 45 za hodinu," pochlubil se technologický podnikatel Marc Lore, mimo jiné majitel gastro start-upu Wonder.

Roboty nasadí v řetězci už příští měsíc, v restauraci na skoro non-stop provoz stačí tři živí lidé. A levný provoz mu dovolí držet nízké ceny. Jestli tohle není potrava pro odbory, tak už nic. 

Proto, že roboti jsou na prahu naší hmotné reality, není divu, že se na ně chystá i legislativa. Čína je nejdál, vymyslela 29 místné číslo, které bude humanoidům sloužit jako identifikační doklad, občanka. Robobčanka.

Země se pere s dědictvím své někdejší drastické politiky jednoho dítěte, která vyústila v demografickou krizi. A tak jedno sociální inženýrství vytlouká dalším, chce AI pracovníky masově nasazovat do všech profesí, kde to zvládnou. Čínským úřadům se nástup robotické pracovní síly bude líbit, půjde ji totiž ovládat ještě lépe než lidské dělníky.

Identifikační kód je o jedenáct znaků delší než číslo čínského občana. A do nejmenšího detailu specifikuje národnost, výrobce, model a neopakovatelné sériové číslo. Tento identifikační kód není jen obyčejná statická poznávací značka. Funguje údajně jako "telemetrická pupeční šňůra" v reálném čase, která úřadům hlásí naprosto vše, co robot dělá - od fyzického opotřebení jeho kloubů až po stav baterie a kognitivní kapacitu jeho umělé inteligence. Prostě člověk nemá šanci. 

Bezos lelkuje

Pak skoro až pohladí na duši, když se dozvíme, že jeden z lidí, co ovládají současný závod umělé inteligence, žije jako člověk z masa a kostí. Skoro. Magazín Fortune popsal, jak vypadá denní režim Jeffa Bezose. „Ráno hrozně rád lelkuju.“  Lelkování znamená čtení novin, pití kávy a snídani s dětmi předtím, než odejdou do školy. 

První schůzku má až v 10 hodin dopoledne a cokoli mentálně náročného – říká tomu "schůzky s vysokým IQ“ – si nechává na dobu před obědem. Potom už se prý okno zavírá. „Kolem páté odpoledne už si říkám: o tomhle dneska nedokážu přemýšlet, zkusme to znovu zítra v 10 dopoledne.“ No, tak určitě. 

Kdo se bojí, že i pro jeho job si přijdou roboti s AI, o peníze, nebo obecně budoucnosti, máme i pozitivní zprávy. Umělá inteligence se dá využít na vyhledávání pokladů ve starém harampádí v domácnosti a nějakou tu korunu si přivydělat.  Média referovala o seniorce, která si koupila před šedesáti lety ve starožitnictví nějakou čmáranici za stovku a nyní to díky AI prodala za čtvrt milionu dolarů coby díla skotského koloristy F.C.B. Cadela. Civilizační deník radí: Zkuste se Google Lens podívat, co doma máte. 

Je to malá náplast naděje na všechny ty nejistoty, ale aspoň nějaká. 

Proč nebyli Trump, Melania a Barron na svatbě Donalda mladšího. A jak to souvisí s mocí a krásou

Enjoy

Donald Trump se minulý týden na druhou svatbu svého juniora s ex-modelkou Bettinou neobtěžoval. Ani jeho poslední manželka a syn. A jak to v palácích bývá, kolem nepřítomnosti je spousta interpretací.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Elon Musk se podle magazínu Forbes stal prvním člověkem na světě, jehož majetek překonal hranici jednoho bilionu dolarů. Rozhodující byl rekordní vstup společnosti SpaceX na burzu Nasdaq, při kterém firma získala 75 miliard dolarů a překonala dosavadní maximum Saudi Aramco.

Podnikatel Elon Musk se díky mimořádnému zájmu investorů o akcie společnosti SpaceX stal podle magazínu Forbes prvním dolarovým bilionářem na světě. Rozhodující hranicí pro jeho majetek byla cena akcií SpaceX, která podle propočtů Forbesu musela vystoupat alespoň na 138,50 dolaru za kus.

Raketa Falcon 9:

4 fotografií v galerii

Akcie SpaceX dnes vstoupily na trh Nasdaq za cenu 135 dolarů za kus. Předběžné indikace podle agentury Reuters ukazovaly, že by v úvodu obchodování mohly posílit nejméně o 28 procent na zhruba 174 dolarů.

Největší IPO v historii

SpaceX v primární veřejné nabídce akcií získala 75 miliard dolarů, tedy zhruba 1,57 bilionu korun. Jde o největší IPO všech dob. Firma tím výrazně překonala dosavadní rekord ropné společnosti Saudi Aramco, která v roce 2019 při vstupu na burzu získala 29,4 miliardy dolarů.

Český astronaut Svoboda má příští rok letět na ISS se SpaceX

Enjoy

Aleš Svoboda by se mohl stát prvním českým astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici. Mise je plánována na druhou polovinu roku 2027 a do vesmíru ji má dopravit loď Dragon společnosti SpaceX.

ČTK

Přečíst článek

Tržní kapitalizace SpaceX těsně před vstupem na burzu dosahovala přibližně 1,77 bilionu dolarů, tedy téměř 37 bilionů korun. Společnost se tak zařadila mezi nejhodnotnější podniky světa.

Poptávka investorů výrazně převýšila nabídku

Zájem o akcie SpaceX byl při úpisu mimořádně silný. Agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje uvedla, že poptávka institucionálních i drobných investorů přesáhla 350 miliard dolarů. SpaceX investorům nabídla 555,6 milionu akcií.

Silná poptávka odráží očekávání investorů spojená nejen s raketovým byznysem SpaceX, ale také se satelitní sítí Starlink a aktivitami v oblasti umělé inteligence.

SpaceX sází na rakety, Starlink i umělou inteligenci

Musk založil v roce 2002. Společnost se zaměřuje především na vývoj raketové techniky a vesmírnou dopravu, provozuje satelitní síť Starlink a rozvíjí také aktivity spojené s umělou inteligencí. Začátkem letošního roku se firma spojila s Muskovým start-upem xAI.

SpaceX míří na burzu v rekordním IPO. Investoři z Číny a Hongkongu mají stopku

Trhy

Plánovaný vstup SpaceX na burzu má být největším IPO v historii. Podle agentury Bloomberg ale banky zapojené do úpisu akcií dostaly pokyn nepřijímat objednávky od investorů z Číny a Hongkongu. Důvodem jsou americká pravidla pro ochranu citlivých technologií a obavy z regulatorních rizik.

nst

Přečíst článek

SpaceX loni vykázala čistou ztrátu 4,94 miliardy dolarů při tržbách 18,7 miliardy dolarů. O rok dříve hospodařila se ziskem 791 milionů dolarů a tržby činily 14 miliard dolarů.

Rekordní vstup na burzu upevnil Muskovo postavení

Musk si ve SpaceX ponechává významný podíl i rozhodující vliv. Prudký růst hodnoty společnosti proto zásadně zvýšil hodnotu jeho majetku a upevnil jeho pozici nejbohatšího člověka světa.

Rekordní IPO zároveň potvrzuje, že investoři jsou ochotni oceňovat SpaceX podobně jako největší technologické firmy světa, přestože společnost v posledním roce skončila ve ztrátě.