Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.

Vítězství hnutí Andreje Babiše ve volbách není žádným překvapením. A není zase až takovým překvapením, že se mu velmi pravděpodobně podaří sestavit jednobarevnou vládu s podporou dvou subjektů. To však neznamená, že by letošní volby do poslanecké sněmovny nepřinesly několik překvapení a obecněji několik důležitých informací o současném naladění české duše.

25 fotografií v galerii

Ruska se bojíme. Hodně

První důležitá informace zdánlivě není překvapivá – Češi se bojí Rusů. Byly to první volby od chvíle, kdy i ta část fanoušků Miloše Zemana musela přestat předstírat, že Rusové nejsou hrozba a že jsou čistokrevným agresorem s expanzivními touhami. A tak strany, které se více či méně otevřeně hlásily k Rusku (třeba i jen tím, že relativizovaly jeho stoprocentní vinu na vzniklé situaci), dostaly v aktuálních volbách velmi málo hlasů.

Samozřejmě se může vést debata o tom, že jejich voliče vyluxovalo ANO, o jehož geopolitickém smýšlení v podstatě nic nevíme, přesto krátce před volbami Andrej Babiš (i další členové nejvyššího vedení partaje) nakonec přiznalo, že jsou strana prounijní a chce zůstat v NATO. A to, že chce ANO otevřít debatu o způsobu financování podpory Ukrajině, je spíše ku prospěchu, nikoli apriori ke škodě.

Nicméně ačkoli se bojíme Ruska, nelze ani nyní tvrdit, že by lidé svým hlasováním potvrdili nějaký vyšší příklon k západní Evropě, případně Evropské unii, protože kromě Pirátů a nepříliš čitelných Starostů ve sněmovně nezasedne jediná otevřeně prounijní partaj (nicméně ony ostatně ani nekandidovaly, protože v Česku neexistují).

Aktualizováno

ONLINE: Podle prezidenta volby potvrdily, že si lidé přejí zachování prozápadní orientace Česka

Volby 2025

Česko rozhodlo o složení nové Poslanecké sněmovny. Redakce sledovala průběh voleb v přímém přenosu: od otevírání volebních místností, přes první odhady účasti až po uzavření uren a sčítání hlasů. Nyní začínáme povolební online. Česká politika se po volbách přeskupuje, Andrej Babiš hledá partnery pro novou vládu a ostatní strany vyhodnocují, co bude dál. Pověření k sestavení vlády od prezidenta v neděli zatím Babiš nezískal, sám tento případný krok označil zatím za předčasný. Prezident Pavel tento okamžik zasadil na začátek Listopadu. Sledujeme všechny klíčové momenty v reálném čase.

nst

Přečíst článek

Ženy do sněmovny!

Asi to bylo nejvíce vidět na seznamu poslanců zvolených za Pirátskou stranu. Z celkových 18 poslanců pirátů je hned 15 žen. V tu chvíli se nejeden novinář jal počítat a zjistil, že do sněmovny od příští schůze bude chodit celkem 67 poslankyň. Jednak to je rekordní počet, jednak to je výrazný nárůst proti předchozímu rekordu (tehdy to bylo 50). A začíná se to blížit solidnímu zastoupení žen ve sněmovně.

Samozřejmě třetinové zastoupení je pořád mimo reálný podíl žen ve společnosti. Nicméně pozitivní je, že se na tomto výsledku nepodílela jen jedna partaj, ale ženy do sněmovny v solidním počtu vyslaly i strany další, včetně samozvaných machistů Motoristé Sobě.

PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý

Názory

Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Velké partaje vpřed

Tohle opět není tak šokující zjištění. Lidé mají rádi úspěch, respektive ve volbách nechtějí být na straně poražených, ať už se ta prohra definuje jakkoli. I proto velké partaje získaly hodně hlasů, což neplatí jen pro ANO, které si urvalo historický osobní rekord, ale třeba také pro Spolu, které utrpělo sice porážku, ale s velmi dobrým celkovým výsledkem, tedy bereme-li v potaz extrémní nedůvěru populace vůči krokům Fialova kabinetu.

Má to několik zajímavých důsledků. První je snaha o udržení koalic, přiznaných či falešných, i po volbách. Tlak na vedení stran tvořících koalici Spolu, aby tento původně volební projekt rozmetali, bude zejména z části členské základny nevyhnutelný. Nicméně prohra Spolu není ani zdaleka tak drtivá, aby to bylo na plošné skládání funkcí. Do sněmovny se dostalo více méně tvrdé jádro stávajícího establishmentu jednotlivých stran, tedy většina ministrů (prohra Zbyňka Stanjury byla v podstatě nevyhnutelná), další výrazné tváře stran, které otevřeně podporovaly projekt koalice. Naopak kritici sice jsou viditelní na sociálních sítích, ale v reálném světě politiků tolik významu aktuálně nemají.

A viděli jsme to také na slibu Kateřiny Konečné, že projekt Stačilo! bude pokračovat. Bude však otázkou, v jaké podobě to bude, zda se mu povede transformovat v legitimní politický subjekt (což by vedlo ke konci KSČM) a jaké strany, hnutí a tváře jej vlastně budou tvořit.

Stanislav Šulc: Konečná si může oddychnout. Zůstane v Bruselu, protože Stačilo! se do Sněmovny nedostane

Názory

Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Glosa Dalibora Martínka: Piráti utekli hrobníkovi z lopaty a přemohli i Okamuru

Názory

Ještě v pátek dopoledne stáli u výstupu z metra Dejvická v Praze tři Piráti a rozdávali kolemjdoucím svůj předvolební leták. Jedním z těch členů byla Olga Richterová. Snahu nelze Pirátům upřít. A proč byli zrovna v Dejvicích? Je tam ČVUT, procházejí tudy stovky studentů. „Mladí, přijďte k volbám,“ halekal jeden z těch Pirátů. Leták jsem si vzal, prolétl očima, staré známé marketingové řeči. Odhodil v nedalekém koši.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Babišův triumf značí i to, že Češi budou platit eurem nejdříve za deset let

Názory

Jednoznačné volební vítězství hnutí ANO mezinárodní investory nezneklidní. Budou ale bedlivě sledovat, zda a do jaké míry nová česká vláda, kterou zřejmě právě hnutí ANO bude sestavovat, uvolní rozpočtovou politiku. Nelze ale očekávat, že by Česko v dalších čtyřech letech předpokládaného řádného působení nového kabinetu narazilo na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent veřejného dluhu v poměru k HDP.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé překročila hranici 125 tisíc dolarů (zhruba 2,6 milionu Kč). Překonala tak dosavadní rekord z poloviny letošního srpna. Bitcoin podle analytiků těží mimo jiné z růstu cen jiných aktiv, jako jsou akcie či zlato. Od začátku letošního roku si bitcoin připisuje více než 30 procent, informuje agentura Bloomberg.

Podle specializovaného serveru CoinDesk se cena bitcoinu vyšplhala až na zhruba 125 400 dolarů, později však o část zisků přišla. Krátce po 08.00 SELČ se pohybovala v blízkosti 125 100 dolarů, za posledních 24 hodin si tak připisovala asi dvě procenta.

K výstupu ceny bitcoinu na rekord podle Bloombergu přispěl rovněž obnovený příliv peněz do bitcoinových investičních fondů obchodovaných na burze (ETF). Agentura také upozornila, že říjen je pro cenu bitcoinu z historického hlediska příznivým měsícem. V devíti z uplynulých deseti říjnů totiž bitcoin vykázal růst.

Předchozího rekordu bitcoin dosáhl 14. srpna, kdy poprvé překročil hranici 124 tisíc dolarů. Bitcoin už delší dobu těží ze vstřícnějšího přístupu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ke kryptoměnám. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Založen je na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.