Lukáš Kovanda: Babišův triumf značí i to, že Češi budou platit eurem nejdříve za deset let

Jednoznačné volební vítězství hnutí ANO mezinárodní investory nezneklidní. Budou ale bedlivě sledovat, zda a do jaké míry nová česká vláda, kterou zřejmě právě hnutí ANO bude sestavovat, uvolní rozpočtovou politiku. Nelze ale očekávat, že by Česko v dalších čtyřech letech předpokládaného řádného působení nového kabinetu narazilo na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent veřejného dluhu v poměru k HDP.
Mezinárodní investory uklidní fakt, že hnutí Stačilo! se nejen nebude tak či onak podílet na nové české vládě, ale že dokonce zůstává mimo sněmovnu. Programové priority tohoto hnutí, například snížení věku odchodu do důchodu na 63 let, by totiž v souhrnu vedly k zvláště výraznému nárůstu veřejného zadlužení. A také by notně přiživily inflační tlaky, které nejsou stále zcela ukočírované.
Největší švýcarská banka UBS, jedna z největších deseti v Evropě, ještě před volbami vydala prognózu, podle níž by česká koruna mohla dále zpevnit, pokud výsledek tuzemských voleb povede k rozpočtovému uvolnění. Analytici UBS Global Wealth Management v dané prognóze přisoudili možnému povolebnímu rozpočtovému uvolnění v ČR poměrně vysokou pravděpodobnost, zejména pokud by nový kabinet sestavovalo hnutí ANO, což je tedy nyní nejpravděpodobnější varianta povolebního vývoje.
Sčítání hlasů pokračuje a největší strany se ještě mohou těšit na další desítky tisíc hlasů. Již nyní však má hnutí ANO za sebou jeden důležitý milník. Za své působení na české politické scéně dostalo ANO letos vůbec největší počet hlasů. A tedy také dostane největší příspěvek na fungování strany.
ANO dosáhlo největšího počtu hlasů v historii. Dostane i nejvíc peněz od státu
Politika
Každopádně pokud by ANO skutečně stanulo v čele nové české vlády, očekávané rozpočtové uvolnění by podle UBS tuzemskému hospodářství pravděpodobně zajistilo rychlejší růst, ale tím pádem také utaženější měnovou politiku České národní banky. Ta by výraznějším zvýšením svých základních úrokových sazeb reagovala na rychlejší růst české ekonomiky a s ním související citelnější riziko přehřívání, například v oblasti cen nemovitostí nebo služeb. Vyšší úrokové sazby by se následně promítly do znatelnějšího posílení české koruny, předpokládá UBS.
Korunu by dále podpořily dobrá kondice zahraničního obchodu ČR, již stávající solidní ekonomický růst a nižší ceny energií.
Česká koruna společně se švýcarským frankem představují dvě významnější světové měny, které od začátku roku 2020 zpevňují vůči dolaru vůbec nejvíce na světě. A to přitom byla 20. léta obdobím nejprve celosvětové pandemie, největší od roku 1918, a poté největší války v Evropě od roku 1945, kterou doprovázela těžká energetická a inflační krize. Švýcarský frank přidává od začátku roku 2020 do včerejška vůči dolaru 21,5 procenta, česká koruna pak skoro deset procent, plyne z dat agentury Bloomberg. Euro zpevňuje o necelých pět procent. Většina světově významnějších měn ale od začátku roku 2020 do závěru včerejšího obchodování vůči dolaru ztrácí, včetně norské koruny, maďarského forintu, japonského jenu nebo čínské měny.
Pokud se zaměříme na období od začátku letoška, česká koruna vůči dolaru zpevňuje dokonce o bezmála 18 procent, takže je společně s maďarským forintem a švédskou korunou v první trojce žebříčku významnějších, běžně obchodovaných měn světa, jež vůči té americké v roce 2025 posilují vůbec nejvíce.
Ještě v pátek dopoledne stáli u výstupu z metra Dejvická v Praze tři Piráti a rozdávali kolemjdoucím svůj předvolební leták. Jedním z těch členů byla Olga Richterová. Snahu nelze Pirátům upřít. A proč byli zrovna v Dejvicích? Je tam ČVUT, procházejí tudy stovky studentů. „Mladí, přijďte k volbám,“ halekal jeden z těch Pirátů. Leták jsem si vzal, prolétl očima, staré známé marketingové řeči. Odhodil v nedalekém koši.
Glosa Dalibora Martínka: Piráti utekli hrobníkovi z lopaty a přemohli i Okamuru
Názory
Výsledek dnešních voleb ve spojení právě se solidní výkonností české koruny letos i v uplynulých letech znamená, že Česko s vysokou pravděpodobností už před rokem 2030 nepřijme euro. Pravděpodobná nová vláda v čele s hnutím ANO nebude vstupu do eurozóny nakloněna, což platí i pro možného koaličního partnera hnutí, Motoristy. Ani SPD, která by mohla novou vládu tolerovat, rozhodně není přijetí eura nakloněna.
Pokud by vláda vzešlá z těchto voleb vládla řádně až do roku 2029 a hned poté nastoupila vláda jiná, jež by rychle začala na přijetí eura pracovat, i tak je málo pravděpodobné, že by Česko vstoupilo do eurozóny dříve než roku 2033. Realisticky je tak třeba nyní počítat s nejdřívějším možným termínem přijetí eura kolem roku 2035.