Rekordní investice. Automobilka Stellantis postaví v USA továrny za stovky miliard

Největší americká banka JPMorgan Chase & Co ve třetím čtvrtletí zvýšila zisk o 12 procent na 14,4 miliardy dolarů (přes 300 miliard korun). Těžila z růstu příjmů v investičním bankovnictví i ze zlepšených výsledků v obchodování. Nárůst čtvrtletních zisků vykázaly rovněž konkurenční bankovní domy Goldman Sachs a Citigroup.

„Každý segment podnikání si vedl dobře,“ uvedl šéf banky JPMorgan Jamie Dimon. Poukázal na 16procentní nárůst poplatků z investičního bankovnictví, za kterým stála vyšší aktivita u fúzí a akvizic a také u primárních emisí akcií.

Dimon rovněž uvedl, že ekonomika Spojených států zůstává odolná, navzdory určitým známkám útlumu, které se objevují hlavně na trhu práce. „Přetrvává ale zvýšená míra nejistoty pramenící ze složitých geopolitických podmínek, cel a obchodní nejistoty, zvýšených cen aktiv a rizika pokračující inflace,“ dodal.

Banka v pondělí oznámila, že plánuje najmout více bankéřů a investovat až deset miliard dolarů do amerických firem, které jsou považovány za důležité pro národní bezpečnost a odolnost ekonomiky. Tento krok je součástí desetileté iniciativy za 1,5 bilionu dolarů (31,5 bilionu korun) zaměřené na podporu, financování a investice do odvětví důležitých pro hospodářský růst.

Daří se i ostatním bankám

Společnost Goldman Sachs dnes oznámila, že ve třetím čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 37 procent na 4,1 miliardy dolarů. Také její výsledky podpořily vyšší příjmy z investičního bankovnictví. Výrazný nárůst příjmů zaznamenal Goldman rovněž u správy majetku.

Banka Citigroup zvýšila podle dnešní výsledkové zprávy čtvrtletní zisk o 16 procent na 3,8 miliardy dolarů a zaznamenala rekordní příjmy ve všech hlavních divizích. V růstu zisku jí nezabránila ani ztráta 726 milionů dolarů spojená s prodejem čtvrtinového podílu v mexické divizi Banamex.

„Ostrý start výsledkové sezony za třetí čtvrtletí letošního roku doprovází pozitivní výsledky amerických bank. Investiční banky, jako jsou JPMorgan, Goldman Sachs nebo Citigroup, přicházejí s pozitivním překvapením, když překonávají očekávání na prakticky všech provozních ukazatelích,“ sdělil analytik XTB Tomáš Cverna.

Česká ekonomika poroste. Mezinárodní měnový fond vylepšil svůj odhad

Money

Mezinárodní měnový fond výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Vzdělávání čeká největší proměny za desítky let. A nejde jen o vzdělání dětí, ale o proměnu paradigmatu – vzdělávat se totiž bude muset každý, kdo bude chtít zůstat relevantní v rychle se měnícím světě. Vzdělávání se bude věnovat konference Good Company Circle 2025.

České školství stojí na prahu zásadní proměny. Tradiční model vzdělávání, zaměřený převážně na předávání encyklopedických znalostí a mechanické učení, se ukazuje jako nedostačující v době, kdy se svět proměňuje rychleji než učebnice.

Mladí lidé dnes vyrůstají v prostředí, které je formováno digitalizací, umělou inteligencí, klimatickou krizí i politickou polarizací. Pokud má vzdělávací systém připravit žáky na reálný život v 21. století, musí se zaměřit nejen na obsah, ale také na dovednosti a hodnoty. Moderní reforma vzdělávání proto stojí na dvou pilířích: na rozvoji nových gramotností a na výchově k občanství a kritickému rozumu.

Eva Prokešová: Jsme konference pro ty, kteří chtějí investovat do společnosti

Leaders

Konference Good Company Circle již potřetí přivítá stovky účastníků a nabídne pohled na dění v byznysu, neziskovém sektoru a společensky odpovědném přístupu k podnikání. Letos poprvé bude v novém formátu v prostoru Nová Spirála na pražském Výstavišti. „Rozhodli jsme se doslova zbořit stereotypy klasických konferencí na kobercích a propojit je se skutečným zážitkem,“ říká zakladatelka konference Good Company Circle, manažerka JT International Eva Prokešová.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek

Nové gramotnosti jako klíč k přežití v digitální době

Pojem gramotnost už dávno neznamená pouze schopnost číst a psát. V globalizovaném a technologicky nasyceném světě se objevují nové oblasti, v nichž se každý člověk potřebuje orientovat, aby mohl fungovat samostatně a zodpovědně.

Mediální gramotnost je nezbytná pro život v prostředí zahlceném informacemi, dezinformacemi a cílenou manipulací. Žáci by se neměli učit jen rozeznávat fakta od názorů, ale také chápat, jak fungují sociální sítě, algoritmy či reklama. AI gramotnost pak přináší potřebu naučit se pracovat s nástroji umělé inteligence: chápat jejich možnosti i limity, vnímat rizika zkreslení a rozumět etickým aspektům.

Finanční gramotnost má klíčový význam pro život v tržní ekonomice – schopnost hospodařit s penězi, orientovat se v úvěrech, investicích či penzijním zabezpečení není luxusem, ale podmínkou stability. Technologická gramotnost zahrnuje nejen práci s digitálními zařízeními, ale také základní porozumění principům programování, kyberbezpečnosti či datové analýzy.

Všechny tyto nové gramotnosti mají společný jmenovatel: pomáhají žákům obstát ve světě, který se rychle mění, a posilují jejich odolnost vůči manipulaci, chudobě či vyloučení. Reforma kurikula, připravovaná v rámci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, proto klade důraz právě na jejich začlenění do výuky. Už dnes existují pilotní programy, kde se děti učí ověřovat zdroje informací, programovat jednoduché aplikace či spravovat rodinný rozpočet. Výzvou je, jak tyto inovace rozšířit do všech škol a regionů, aby se z nich nestala výsada několika málo elitních institucí.

Lidé užívají AI jako kamaráda a rádce. K práci moc ne, ukazují data

Money

Že se velká očekávání o tom, jak umělá inteligence zásadně zvýší produktivitu práce a tedy příjmy firem, zatím nenaplnila, má logiku. Lidé se totiž s AI chatboty, jako je ChatGPT, skamarádili a využívají je více pro osobní účely než k práci. 

tzv

Přečíst článek

Výchova k občanství a kritickému myšlení

Vedle nových gramotností však moderní vzdělávání musí posilovat i tradičnější, ale dnes znovu naléhavé hodnoty. Demokratická společnost potřebuje občany, kteří chápou své povinnosti i práva, dokážou se účastnit veřejné diskuse a respektovat odlišné názory. Občanská výchova v českých školách je dlouhodobě podceňovaná, často redukovaná na pouhý výklad institucí. Skutečně moderní přístup by měl zahrnovat praktickou zkušenost: žáci by se měli učit, jak vést argumentovanou debatu, jak se zapojit do komunitního života nebo jak se orientovat v právním státě.

Klíčovým prvkem je kritické myšlení. V době, kdy umělá inteligence dokáže generovat texty i obrazy s vysokou věrohodností, je kritická reflexe jedinou obranou proti slepé víře v „pravdy“ předkládané algoritmy. Žáci se musejí učit nejen analyzovat a hodnotit informace, ale také rozumět vlastnímu rozhodování a předsudkům. Výuka by se měla více zaměřit na schopnost klást otázky a hledat souvislosti než na mechanické reprodukování odpovědí.

Dalibor Martínek: Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba

Názory

Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nejen pro děti

Moderní reforma vzdělávání se nemůže omezit jen na školní léta. Celoživotní vzdělávání je klíčovým předpokladem pro to, aby si lidé dokázali udržet uplatnění v rychle se měnící společnosti. Technologie, trh práce i společenské priority se vyvíjejí tak rychle, že to, co člověk získá na základní či střední škole, mu už dávno nevystačí na celý profesní život. Vzdělávání se musí stát kontinuálním procesem, který probíhá v různých formách – od formálních kurzů přes firemní školení až po online samo-vzdělávání.

Česká republika v této oblasti zatím zaostává. Podle statistik Eurostatu se do programů celoživotního učení zapojuje výrazně menší podíl dospělých než ve vyspělých zemích severní a západní Evropy. Největší bariérou je nízká motivace a nedostatek dostupných příležitostí, zejména v menších regionech. Přitom právě rekvalifikace a průběžné doplňování digitálních či jazykových dovedností mohou rozhodnout o tom, zda lidé obstojí v nových podmínkách trhu práce.

Celoživotní vzdělávání má ovšem rozměr nejen profesní, ale i občanský a osobnostní. Nabízí možnost průběžně rozvíjet kritické myšlení, mediální gramotnost či orientaci v nových technologiích, a tím posiluje odolnost společnosti proti dezinformacím a polarizaci. V konečném důsledku jde o investici do kvality života – lidé, kteří mají možnost se vzdělávat i v dospělosti, bývají aktivnější, sebevědomější a více se zapojují do veřejného dění. Reforma školství by proto měla být vždy spojena s vytvořením podmínek pro to, aby vzdělávání nikdy neskončilo maturitou či diplomem, ale stalo se přirozenou součástí života každého občana.

SMART INDUSTRY 2025 - Budoucnost výroby je tady. Připravte se na ni

Zprávy z firem

Technologie jsou k dispozici. Přesto se mnohé firmy pořád drží „toho, co funguje“. Co brání větší adopci digitalizace v českém průmyslu? A jak překonat odpor ke změnám a přesvědčit management i pracovníky výroby o smyslu těchto inovací? Nejen o tom budou diskutovat profesionálové z oboru ve dnech 23. a 24. října 2025 v Pardubicích na konferenci SMART INDUSTRY 2025.

nst

Přečíst článek

Novým šéfem marketingu v Sazce je David Schenk, Martin Novák nově vede tým transformace

Zprávy z firem

Sazka, která se připravuje na plánovaný lednový rebranding a přijme jméno své mateřské společnosti Allwyn, oznamuje dvě změny ve vrcholovém managementu.

nst

Přečíst článek