Ani v den čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu nelze říci, že by západní sankce snižovaly vývoz ruské ropy, konstatuje ve speciální studii vydané u příležitosti daného výročí finský institut CREA. V tomto smyslu tedy podle něj selhávají, když ve čtvrtém roce od začátku invaze setrvával objem vývozu ruské ropy šest procent nad úrovní před invazí.

Rusko však sankce alespoň přiměly prodávat jeho ropu Ural světu se stále výraznější slevou oproti globální referenční ceně ropy Brent. Takže podíl daňového inkasa spjatého s prodejem ruské ropy (a zemního plynu) na celkovém inkasu ruského státního rozpočtu loni klesl na nejnižší úroveň za uplynulých minimálně 20 let (viz graf níže). Loni činil předběžně pouze 25 procent, zatímco třeba v roce 2014 představoval dvojnásobek, tedy 50 procent.

Tržby z prodeje ruské ropy klesly ve čtvrtém roce od invaze meziročně o citelných osmnáct procent, což k dalšímu poklesu daného podílu zásadně přispělo. Za vývoz fosilních energetických surovin Rusko ve čtvrtém roce od invaze inkasovalo 193 miliard eur, meziročně o devatenáct procent méně, v porovnání se situací před invazí dokonce o 27 procent méně.  

Odběratelé ruské ropy jsou navíc poměrně koncentrováni, což se proti Rusku může obrátit již letos, a to kvůli přitvrzení sankcí USA. Tři největší zahraniční kupci ruské ropy – Čína, Indie a Turecko – odebírali ve čtvrtém roce od invaze hned 93 procent jejího celkového exportu. Celkem získali 201 milionů tun suroviny za 79,7 miliardy eur. Vlivem nových sankcí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, které uvedl loni v říjnu, však dochází k posunům ve struktuře ruského ropného vývozu. 

Export surové ropy do Číny v podání sankcionovaných podniků Lukoil a Rosněfť klesl z 3,6 milionu tun v září 2025 na nulu letos v lednu.

Indie ve čtvrtém roce od invaze redukovala objem dovážené ruské ropy o devět procent. K výraznějšímu poklesu jejího importu došlo ve druhé polovině loňska, v souvislosti se zavedením penalizačního cla 25 procent na indický dovoz do USA. Letos v lednu americká administrativa dané clo stáhla výměnou za závazek Indie, že postupně nákupy ruské ropy dále sníží.

Rovněž Turecko, zdá se, v reakci na sankce USA z října 2025 zcela upustilo od importu ropy Lukoilu a Rosněfti. V prosinci 2025 a v lednu 2026 už od těchto podniků nepořídilo ani barel. 

Aktualizováno

Nové sankce proti Rusku neprošly. Fico s Orbánem jsou proti

Politika

Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. To navíc podle Fica zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny.

ČTK

Přečíst článek

Noví kupci nepřibývají

Nové kupce se přitom Rusku získávat příliš nedaří, zejména kvůli přepravním a importním omezením. Největší nové trhy pro ruskou ropu představovaly ve čtvrtém roce od invaze Sýrie a Brunej. Jenže ačkoli objem jimi dovážené ruské ropy stoupl v daných dvanácti měsících reálně šestinásobně (v porovnání se situací ve třetím roce od invaze), takto navýšený jejich odběr stěží kompenzoval byť jen polovinu poklesu v objemu importu Indie v témže období.  

V rámci EU pomáhají navyšovat ruský ropný export v porovnání se situací před invazí dvě země, a to Maďarsko a Slovensko. Zůstávají jedinými dvěma zeměmi EU, které stále odebírají ruskou ropu potrubně. Maďarsko dokonce svoji závislost na ruském ropném dovozu navyšuje. Z 61 procent v roce 2021 na 92 procent v prvních deseti měsících loňska. Slovensko závislost snížilo poměrně nepatrně, z 96 na 86 procent. Klíčovým důvodem tohoto poklesu je fakt, že slovenský Slovnaft zásobuje ropnými produkty typu nafty v poměrně velkém objemu zejména východní část Česka – od loňského června musí být kvůli sankcím EU tyto vyvážené produkty z neruské ropy. 

Maďarsko a Slovensko nadále odebírají ve velkém ruskou potrubní ropu, neboť alternativní způsoby, jak ropu získávat, jsou podle nich buď nedostatečné kapacitně, nebo nevýhodné z hlediska souvisejících poplatků. Kapacitní testy provedené loni v září však podle institutu CREA doložily, že alternativní přepravní kapacita jadranského ropovodu Adria, čítající 14,4 milionu tun ročně, je dostatečná pro rafinační poptávku Maďarska i Slovenska.

Co se týče poplatků, roku 2024 Maďarsko platilo dle téhož institutu za přepravu neruské ropy Adrií tranzitní poplatek zahrnující přirážku 1,6 procenta k nutným nákladům spjatým s přepravou suroviny včetně pojištění (takzvané CIF náklady). V případě transportu ruské ropy přes Ukrajinu si ale v témže roce Kyjev podle institutu CREA účtoval danou přirážku ve výši 4,5 procenta nad náklady CIF, když přepravená tuna ropy vyšla maďarskou stranu na 21 eur. Budapešť tak za přepravu ropy válčící zónou, kde jsou navíc objektivně vyšší například náklady právě pojištění, platí na tranzitních poplatcích 1,7krát více, než by hradila při využití Adrie. 

Evropské akcie jsou v letošním roce poměrně dobrou investiční příležitostí a vynášejí výrazně více než akcie americké. Neplatí to ale pro všechny sektory a například oblast luxusního zboží se v posledních měsících značně trápí. To se pak projevuje také na akciích slavných značek jako LVMH nebo Kering a celém segmentu luxusu. Ten od začátku roku odepsal více než šest procent, konkrétní brandy na tom ale jsou i výrazně hůř, což pociťují i nejbohatší Evropané.

Problematická geopolitická situace, značné proměny chování čínských zákazníků, cla i demografický vývoj a s ním nastupující nová generace spotřebitelů. To vše vytváří mimořádný tlak zejména na luxusní segment, kterému se tradičně daří v růstové fázi hospodářského cyklu a také v lépe čitelném světě. Současnost ale luxusu příliš nesvědčí, což se projevuje na výsledcích konkrétních značek a také na jejich akciích.

Právě luxury segment tak patří k nejhůře performujícím ze všech v posledních měsících, což se projevuje zejména na evropských luxusních konglomerátech LVMH, Kering nebo Richemont.

32 fotografií v galerii

Všechny tyto tři klíčové společnosti od začátku roku padají, nejvýrazněji přitom klesly akcie LVMH. Ty se propadly o více než 12 procent, což se výrazně projevilo na hodnotě majetku zakladatele holdingu a nejbohatšího Evropana Bernarda Arnaulta. Ale propady se nevyhnuly ani Keringu, ani Richemontu, jejichž akcie klesly v letošním kalendářním roce o více než pět procent.

To se pak projevilo na poklesu indexu luxusního segmentu Stoxx Europe Luxury 10, jenž letos spadl o více než šest procent. Naproti tomu široký index Stoxx Europe 600 zahrnující 600 největších veřejně obchodovaných firem Evropy ve stejném období rostl o více než pět procent.

Výrazným tlumičem ještě většího propadu pak jsou akcie Hermès, které od začátku roku nejprve výrazně rostly, následně ale přišla korekce a aktuálně jsou YTD + 0,1 procenta.

Trh s luxusními hodinkami se zadrhnul. Mohou za to i Trumpova cla

Zprávy z firem

Propad prodejů v prodejích i tržbách. Tak vloni dopadl trh s luxusními švýcarskými hodinkami podle čerstvých dat Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Přímo i nepřímo se na tom podepsal vláda Donalda Trumpa. I tak ale USA zůstávají největším odbytištěm pro luxusní hodinky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Problémy s Čínou a mladými

Akcie ostatních firem reagovaly zejména na nepříliš dobré výsledky za rok 2025, ale také na výhledy pro rok letošní. Vedení společností zatím nedokázaly nabídnout rostoucí plán, protože na trhu přetrvávají negativní podmínky. Ekonomicky to je hlavně zásadně proměněná situace v Číně, tradičně významném trhu pro luxusní zboží. To se ale v posledních letech mění, protože se proměnil místní sentiment a v souvislosti se sílící nevraživostí vůči západu se místní spotřebitelé zaměřili na lokální značky.

Mění se ale zásadním způsobem demografie a ukazuje se, že mladší spotřebitelé luxus chápou jiným způsobem. LVMH na to dlouhodobě reaguje a kupuje populární brandy (například Off-White), přesto musí řešit poptávku od GenZ.

Specifické potíže pak prožívá segment luxusních hodinek, zejména kvůli tomu, že většina výrobců pochází ze Švýcarska. Problémem se tak může stát silný frank, který zvyšuje ceny. A u středně drahých produktů mohou být zákazníci citliví na cenu, což se ukázalo i vloni, kdy kvůli vysokým clům výrazně propadl export do USA.

Do Chorvatska za devět stovek? RegioJet zavádí baťovské ceny

Zprávy z firem

Kam na léto? Statisíce Čechů tradičně vyrazí do Chorvatska. A RegioJet Radima Jančury je tam doveze za neuvěřitelné ceny, které jsou nižší než místní večeře pro jednoho.

nst

Přečíst článek

Není luxus jako luxus

Přesto vývoj na trzích v posledních dnech ukazuje, že část investorů věří v obrat v letošním roce. Ten společnosti zmiňují poměrně často, opakují, že „to nejhorší již mají za sebou“.

Situace ale bude komplikovanější. Odborníci se shodují na tom, že se luxury segment dále vznitřně rozdělil na tři části: nejvyšší třídu cílící na miliardáře (Hermès, Rolex, Patek Philippe), velké konglomeráty s brandy pro milionáře a pak mono-brandům bez větší struktury. Třetí typ firem pravděpodobně bude v dalších měsících a letech spíše strádat, naopak nejvyšší třída si bude moci dovolit dál zdražovat a nemusí se bát o růst. Klíčový střední segment pak pravděpodobně bude i nadále bojovat o každého zákazníka, a zároveň pro ně bude složité promítnout do koncových cen inflaci i požadavky akcionářů na růst tržeb.

Nový král luxusu. Tržní ocenění Hermèsu překonalo rivala LVMH

Zprávy z firem

Tržní kapitalizace výrobce luxusního zboží Hermès překonala rivala LVMH. Posledně jmenovaný koncern přitom chtěl výrobce vyhledávané kabelky Birkin před 15 lety koupit. Akcie LVMH oslabily zveřejněné čtvrtletní hospodářské výsledky, které kvůli slabší poptávce v Číně a ve Spojených státech zaostaly za odhady.

ČTK

Přečíst článek

Hermès, Chanel, Rolex. Z TikToku se stává luxusní tržiště

Zprávy z firem

TikTok podniká největší krok ve své e-commerce strategii od vstupu na americký trh – jeho tržiště TikTok Shop se rychle mění v platformu pro prodej luxusních módních doplňků. Podle informací agentury Bloomberg se na TikTok Shopu dnes běžně nabízejí kabelky Hermès a Chanel za více než 11 tisíc dolarů, tedy téměř 230 tisíc korun, limitované tenisky od Nike či Louis Vuitton a dokonce hodinky Rolex nebo Cartier.

nst

Přečíst článek