Jedním z odvětví, která letos čelí dlouhodobému odlivu investorů, je luxury segment. Klíčové společnosti v čele s francouzským konglomerátem LVMH letos odepisují i desítky procent z hodnoty. A výsledky za první pololetí trend neobrátily. Co je překvapivější: padá i dlouhodobý král luxusu, společnost Hermès.
Poslední sektor, kde Evropa ještě hrála světovou extratřídu, se nyní spíše jen potácí. Řeč je o luxusu. Kabelky, klenoty, šperky, drahé oděvy, hodinky… Měly být evropskou odpovědí na technologické obry z USA. Louis Vuitton se dokonce stal nejhodnotnější firmou starého kontinentu. Ale už je to pryč.
Šampaňské pro vítěze a VIP, medaile od Maison Chaumet, obleky pro personál od Louis Vuittona. Největším sponzorem pařížské olympiády bude král luxusu Bernard Arnault a jeho impérium. Olympiáda se v Paříži koná po sto letech a takovou parádu sport asi ještě nezažil.
Značka luxusního zboží Hermès má potenciál překonat v příštích letech značku Louis Vuitton ze skupiny LVMH a stát se největší luxusní značkou podle tržeb. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu analytiků banky Citigroup.
Čím větší jsou obavy ze zpomalování trhu s luxusním zbožím, tím větší boj se odehrává mezi módními domy o sídla na těch nejdražších adresách. Francouzský gigant Kering, do jehož impéria spadají Gucci či Balenciaga, se postaral o vůbec největší investici na italském realitním trhu. V Miláně koupil historickou budovu za 1,3 miliardy eur, tedy téměř 33 miliard korun. A skupina LVMH a Chanel právě soupeří o prestižní dům na newyorském Manhattanu.
Problém, o kterém se nemluví nahlas. Luxusní módní domy se potýkají s přebytky svých kolekcí v řádu miliard eur ročně. Na rozdíl od levnějších řetězců totiž na konci sezóny nemohou jednoduše vrhnout neprodané zboží na pulty či na internetová tržiště s velkou slevou. Poškodilo by to pečlivě budovanou image exkluzivity.
Švec v Panské ulici umí vrátit lesk luxusním kabelkám i botám. U tašky, kterou pořídíte v řádech desítek tisíc korun, se to vyplatí.
Francouzský dům Givenchy se s příchodem nového roku rozloučil s uměleckým ředitelem Matthewem Williamsem. Nad tím, kdo ho nahradí, zatím visí otazníky. Završil se tak rok velkých změn na kreativních postech u luxusních módních značek. A to v době, kdy se řada z nich potýká s klesající poptávkou a potřebuje nový impuls, aby dokázala oslovit mladší a přelétavější klientelu.
Až příští rok v červenci začnou olympijské hry v Paříži, miliony fanoušků po celém světě budou sledovat nejen sportovce a jejich výkony. Sportoviště se stanou také přehlídkou vysoké módy. Partnerství značek volnočasového oblečení se sportovci, jaké reprezentuje například ambasadorka značky Lacoste tenistka Venus Williamsová, jsou běžnou součástí marketingu. Teď do něj ovšem poprvé ve velkém šlápli takový giganti jako Louis Vuitton, Dior nebo Kim Kardashian.
Módní svět si hledá cestu k napodobeninám luxusních značek. Zatímco pro současnou střední generaci znamenalo pochlubit se „fejkovou“ kabelkou dovezenou z dovolené v Itálii trhnout si ostudu, mileniálové a generace Z v tom problém nevidí. „Dupes“, neboli duplikáty, jsou pro ně levnější alternativou k prémiovým kouskům, na které (zatím) nemají peníze.
Nejočekávanější událostí podzimního milánského týdne módy byla přehlídka značky Gucci, kde debutoval kreativní ředitel Sabato De Sarno. Ten nahradil excentrického Alessandra Micheleho, který značku proslavil bujarým stylem, díky němuž se prodeje Gucci mezi roky 2015 a 2019 více než zdvojnásobily. Návrhář De Sarno vsadil namísto extravagance na jednoduchou eleganci. Pro některé kritiky nemastnou neslanou.
