Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Komerční banka láká vysokou dividendou. Zisk roste, výhled banky je ale opatrnější

Bankou roku je Komerční banka
ČTK
 nst
nst

Komerční banka loni zvýšila čistý zisk o 4,7 procenta na 18,1 miliardy korun a akcionářům chce vyplatit celý loňský zisk. Akcie tak zůstává atraktivní především pro dividendové investory. Současně však vedení banky signalizuje opatrnější dividendovou politiku do dalších let, což omezuje růstový příběh titulu.

Komerční banka zakončila loňský rok s čistým ziskem připadajícím akcionářům ve výši 18,1 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 4,7 procenta. Celkové výnosy banky vzrostly pouze o 0,2 procenta na 36,9 miliardy korun, hospodářský výsledek se však zlepšil díky výraznému poklesu nákladů, uvedla banka ve zprávě na svém webu.

Provozní náklady se meziročně snížily o 4,2 procenta na 17 miliard korun. Banka zároveň pokračovala v růstu obchodních objemů – objem poskytnutých úvěrů vzrostl o 6,8 procenta na 905,8 miliardy korun a klientské vklady o 5,8 procenta na 1,089 bilionu korun. Počet klientů skupiny se zvýšil o 42 tisíc na 2,268 milionu.

Celý zisk akcionářům

Z pohledu investorů je klíčovým sdělením návrh představenstva vyplatit dividendu ve výši 95,60 Kč na akcii, tedy v objemu celého loňského čistého zisku. O výplatě rozhodne valná hromada 23. dubna. Oproti předchozímu roku, kdy dividenda činila 91,30 Kč na akcii, jde o další navýšení.

Komerční banka si tak udržuje pozici jedné z nejštědřejších bank na domácím trhu. Pro investory orientované na pravidelný výnos zůstává titul atraktivní zejména díky stabilnímu podnikatelskému modelu a silné kapitálové pozici.

Digitalizace bez ztráty tempa

Podle generálního ředitele Jana Juchelky se bance podařilo dosáhnout růstu i v období, kdy dokončovala rozsáhlý strategický program zaměřený na modernizaci IT infrastruktury a digitalizaci služeb. To podle vedení umožnilo nejen udržet, ale i dále rozšířit klientskou základnu a objemy obchodů.

Z hlediska investorů je důležité, že investice do digitalizace zatím nezatížily nákladovou bázi banky a naopak přispěly k lepší provozní efektivitě.

Slabší závěr roku a opatrný výhled

Samotné čtvrté čtvrtletí však ukázalo určité zpomalení. Čistý zisk připadající akcionářům v tomto období meziročně klesl o 4,9 procenta na 4,5 miliardy korun, především kvůli nižším výnosům. Výsledky nicméně zahrnovaly i rozpouštění opravných položek na úvěrová rizika, což svědčí o dobré kvalitě úvěrového portfolia.

Do budoucna banka naznačuje opatrnější přístup k rozdělování zisku. Vedení uvedlo, že od roku 2026 hodlá navrhovat výplatu dividend ve výši 80 procent konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům. Pro investory to znamená, že letošní dividenda může patřit k mimořádně vysokým, zatímco v dalších letech lze očekávat spíše stabilní, ale nižší výplatní poměr.

Defenzivní titul v bankovním sektoru

Ve srovnání s konkurencí působí Komerční banka jako defenzivní investice. Zatímco například Raiffeisenbank nebo Moneta Money Bank v posledním roce vykázaly dynamičtější růst ziskovosti, KB sází především na stabilitu, silnou bilanci a vysoký dividendový výnos.

Pro investory tak zůstává Komerční banka spíše sázkou na jistotu než na rychlý růst. V prostředí zvýšené nejistoty to však může být právě ta vlastnost, která činí akcii dlouhodobě atraktivní.

Češi si půjčují víc, úroky klesají. Refinancování má prostor růst

Češi si nadále půjčují více. Objem nezajištěných spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl zhruba o devět procent a spolu s tím posílil i segment refinancování. Vyplývá to z dat České národní banky, která zároveň ukazují na dlouhodobý pokles úrokových sazeb u nových spotřebitelských úvěrů. To vytváří prostor pro refinancování starších půjček a možné snížení nákladů na jejich splácení.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Stanislav Šulc: Bitcoin může dál padat. Zachránit ho mohou velcí hráči

Bitcoin prožívá volný pád
Pixabay
Stanislav Šulc

Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.

Sledovat vývoj ceny bitcoinu je pro fanoušky ekonomie a trhů fascinující laboratoří. Od roku 2009 si cena tohoto netradičního aktiva prošla celou řadou turbulencí, které odborníci analyzují, hledají v nich zákonitosti a nejrůznější korelace a souvztažnosti chování kryptoměny s reálným světem a dalšími aktivy.

Nutno dodat, že většina těchto snah přitom zatím odolává tomu, že by se našlo nějaké univerzální pravidlo. O to více fascinující to ale je.

A aktuální volný pád bitcoinu je dalším jednáním tohoto příběhu. Přinese konečně objev nějakého pravidla? A můžeme zkusit nějaké náznaky pravidel začít aplikovat na budoucí vývoj bitcoinu? Pojďme to zkusit.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů, nejníže od listopadu 2024

Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.

Přečíst článek

Spekulativní bublina nakonec vždycky praskne

V tom pokusu budou hrát důležitou roli přelom let 2017 a 2018, kdy došlo k prvnímu masivnímu nárůstu a následnému výprodeji bitcoinů, a dále opět přelom let 2021 a 2022, kdy bitcoin také narostl na rekordní úroveň, aby z ní následně poměrně rapidně klesl.

Obě tyto události měly v podstatě podobný průběh: Bitcoin jako aktivum již nebylo úplnou novinkou, přišla ale obří spekulativní vlna, která do celého ekosystému nalila hodně peněz, což spustilo tradiční začarovaný kruh vedoucí nejprve k růstu spekulativní bubliny, a následně k jejímu prasknutí.

Je v podstatě jedno, co v jednotlivých letech tuto událost zapříčinilo, pokaždé to je něco jiného. Klíčová je ona horečnost investic a FOMO efekt, který stále více lidí žene do této spekulativní investice.

Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne

Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.

Přečíst článek

Náznak systému

Zajímavější pak je, že se v tomto skutečně již objevuje svého druhu systém: poté, co bitcoin dosáhne rekordní úrovně, začne nejprve klesat, pak se pokles zastaví, bitcoin ještě jednou dosáhne rekordu, a pak klesne. Na přelomu let 2017 a 2018 nejprve vystoupal téměř k 20 tisícům dolarů, což představovalo desetinásobný nárůst za půl roku. Poté klesl ke třem tisícům.

O čtyři roky později bitcoin narostl k 61 tisíc dolarů, klesl na polovinu, poté vyrostl dokonce k 65 tisícům… a následně klesl až k 16 tisícům dolarů.

Aktuálně jsme o pět let později a prožíváme opět velmi strmý pád. Dva vrcholy již máme za sebou. Stále platný rekord bitcoin zaznamenal 6. října 2025 na úrovni 126 198 dolarů za jeden bitcoin. Nyní prožíváme pád.

Dnes jsme pod 70 tisíci dolary a veškeré scénáře jsou otevřené. Kdyby platilo dosavadní pravidlo dvou vrcholů a následného propadu, bitcoin by se prozatím neměl zastavit a jeho cena by mohla klesnout až pod 30 tisíc. To by odpovídalo historickému trendu.

Cena zlata padá

Stanislav Šulc: Přišel konec zlaté bubliny? Leccos tomu naznačuje

Zlato se od konce minulého pracovního týdne postupně řítí dolů. Proti rekordní výši ztratilo již 20 procent, pozvolna tak vstupuje do medvědího trhu. Bloomberg upozorňuje, že se aktuálně zlato stalo volatilnějším aktivem než bitcoin a zároveň je jeho cena nejméně stabilní od finanční krize v roce 2008. Potvrzuje se tak, že se zlato stalo hračkou v rukou spekulantů. A kdo na tom prodělá? Drobný investor.

Přečíst článek

Finanční establishment vs. de-fi

Jenomže je podstatné do scénářů započítat také novinky, které v předchozích dvou pádech bitcoinu ještě nehrály žádnou roli. První jsou ETF fondy, které jsou na cenu bitcoinu přímo navázané. Velké investiční fondy je spustily na počátku roku 2024 a do bitcoinového trhu tyto nové nástroje přispěly ohromnou potenciální (i faktickou) likviditou. Ostatně právě v lednu 2024 se bitcoin vydal rychle vzhůru z úrovně 42 tisíc dolarů, poprvé překonal hranici 100 tisíc a zatím se pod tuto částku nepodíval.

Velcí hráči nebudou chtít nechat klesnout tyto investice a znedůvěryhodnit svou sílu na trzích, byť jde o trh mimo klasické finanční či komoditní.

Druhou roli pak dál sehrává střet mezi finančním establishmentem, zejména centrálními bankami a vládami velkých zemí řídící fiskální politiky, a mezi příznivci de-fi, tedy decentralizovaných finančních sítí. Zatímco první svět se nadále potýká se zadlužováním a inflací, na straně druhého stojí silní hráči v čele s technologickými oligarchy a také americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který právě kryptoměny často využívá pro různé účely.

Konec těžby černého uhlí

David Ondráčka: Doba post-uhelná. Ostravsko a Karvinsko hledají novou cestu

Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?

Přečíst článek

Pokud tyto síly zapnou své páky, přidají se velké fondy se svou likviditou a své udělá také FOMO efekt u retailových investorů, pro něž pokles bitcoinu přiblíží hranici akceptovatelné ceny pro investici, graf ceny bitcoinu se může zase poměrně rychle přetočit v růst.

A poslední vliv s tím může souviset – je jím slábnoucí dolar, který investice zejména v dolarech mnohým může brzy dávat smysl.

Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.

Přečíst článek

Nemovitostní investiční skupina Fidurock od distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON koupí kancelářský komplex na Lidické ulici 1873/36, jehož součástí je i historický Kellerův palác.

Další zářez v Brně. Historický palác v centru se změní na byty

Po více než sto letech končí energetici na Lidické ulici v Brně. Areál s historickým Kellerovým palácem prodali investorovi Fidurock, který plánuje přestavbu kanceláří na stovky bytů. Projekt patří k největším rezidenčním konverzím v centru města.

Přečíst článek

Související

Kevin Warsh

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Warsh zjevně Trumpovi slíbil „zázraky na počkání“

Přečíst článek

Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů

Sam Altman
ČTK
 nst
nst

Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.

Frontier umožňuje firmám tyto AI nástroje nejen vytvářet, ale také spravovat tak, aby měly jasně nastavená pravidla fungování a odpovídající přístup k datům, píše agentura Bloomberg. Cílem je zjednodušit celý proces jejich nasazení a otevřít cestu k širšímu využití mezi firemními zákazníky. OpenAI tyto nástroje označuje jako „AI spolupracovníky“.

Právě na AI agenty dnes stále více sází přední technologické firmy, včetně OpenAI a Anthropic. Mají za úkol vykonávat práci jménem lidí a postupně měnit způsob, jakým firmy využívají software. Tento posun ale zároveň vyvolává nervozitu mezi investory, kteří se obávají dopadu na tradiční softwarové společnosti. AI startupy se proto snaží rychle získat nové firemní klienty, aby posílily příjmy a pokryly vysoké náklady spojené s vývojem pokročilé umělé inteligence.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů, nejníže od listopadu 2024

Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.

Přečíst článek

Odstranění bariéry

Podle vedení OpenAI vznikla platforma Frontier na základě zkušeností ze spolupráce se stovkami velkých firem. Ty ukázaly, že nasazení AI agentů ve větším měřítku je technicky i organizačně složité, a právě tuto bariéru chce OpenAI svým novým řešením snížit.

Důležitou novinkou je také to, že Frontier má umožnit integraci AI agentů i od konkurenčních firem, včetně společnosti Anthropic. Platforma by se tak mohla stát centrálním místem, kde firmy budou řídit více AI nástrojů najednou.

Mezi společnosti, které Frontier už využívají, patří podle OpenAI například Intuit, State Farm a Thermo Fisher Scientific.

Související

Doporučujeme