Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Začíná obnova Nové scény. Národní divadlo investuje miliardy

Nová scéna Národního divadla
ČTK
 ČTK

Novou scénu Národního divadla bude rekonstruovat sdružení společností Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. V tendru uspělo s cenou 1,8 miliardy korun bez DPH. Stavba má trvat dva roky. Národní divadlo předpokládá, že práce začnou do konce aktuální divadelní sezony, tedy v prvním pololetí, informoval mluvčí ND Tomáš Staněk.

Rozhodnutí o vítězi tendru přišlo den poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že ND v soutěži postupovalo správně. Vyloučení sdružení firem Geosan Group a Avers kvůli nesplnění jedné z podmínek bylo podle úřadu v pořádku. Nabídku podle ND podaly celkem tři subjekty.

Rekonstrukce podle ND nezmění vnější vzhled budovy a zachová architektonicky hodnotné prvky interiéru. Při obnově se mají citlivě zrenovovat zejména obklady ze zeleného serpentinu, točité schodiště nebo velkorysý světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy. Stejně mají stavbaři postupovat u pláště budovy, která se skládá ze 4000 skleněných obrazovek. Fasádu ze skleněných tvárnic navrhl Karel Prager spolu s předním českým sklářem a výtvarníkem Stanislavem Libenským.

Takto vypadá vila za 70 milionů.

Dům za 70 milionů, byt za 39: Luxus, který přepisuje ceny v Česku. Podívejte se, jak vypadá uvnitř

Nejdražší dům za 70 milionů korun a byt za téměř 40 milionů ilustrují sílu poptávky. Klíčovým trendem je ale plošný růst cen, který se stále výrazněji propisuje i mimo hlavní město.

Přečíst článek

Propojení budov

Budova dnes technologicky nedostačuje požadavkům provozu, odlišuje se i od původní vize architektů. „Plánovaná přestavba tak naplní sen architekta Karla Pragera a scénografa Josefa Svobody a díky nejnovějším technologiím vytvoří opravdu multifunkční prostor,“ uvedl Staněk.

Přestavba se netýká jen Nové scény, ale také divadelní Provozní budovy B známé jako Themos. Zároveň má v podzemí propojit zázemí Nové scény a historické budovy divadla.

Dvouletá rekonstrukce má při zachování památkově chráněných prvků přinést variabilní uspořádání jeviště i hlediště v multifunkčním sále s kapacitou až 500 míst. Vzniknou také komorní divadelní sál, zkušebny a kavárna v přízemí. Modernizace má přinést energetické úspory, snížit provozní náklady i zátěž pro životní prostředí.

Bytová výstavba

České stavebnictví se vrátilo k růstu. Produkce loni stoupla téměř o deset procent

Po dvou letech poklesu se české stavebnictví v roce 2025 odrazilo ode dna. Produkce odvětví meziročně vzrostla o 9,3 procenta, přičemž k oživení přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.

Přečíst článek

Nová scéna je od roku 2021 památkou. „Jde o výjimečně zachovalou ukázku státní reprezentativní architektury raných 80. let 20. století, která vyniká použitím exkluzivních materiálů a autorských interiérů. Budova se zdařile začleňuje do historického prostředí včetně vytvoření veřejného prostoru v tradičním duchu piazzetty,“ uvádí o její hodnotě památkový katalog Národního památkového ústavu.

Zakázku na rekonstrukci vypsalo pražské Národní divadlo loni v lednu. Předpokládané náklady byly maximálně 2,3 miliardy korun včetně DPH.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Michal Nosek: Motoristé, uhlobaroni a křiklouni stojí na červenou. Evropa projela bez čekání

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí o 90 procent do roku 2040
ČTK
Michal Nosek

Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím definitivně rozsvítil červenou celé hlučné koloně odpůrců: konzervativním motoristům, fosilním magnátům, uhelným nostalgikům i politikům, kteří si spletli klimatickou politiku s kulturní válkou o právo tankovat levný benzín.

Ještě včera svým voličům slibovali, že Green Deal zkolabuje, spalovací motory se ubrání a lidé „zelené šílenství“ smetou ze stolu. Místo toho přišlo hlasování 413 ku 226. Ne revoluce, ale drtivá realita.

Ano, vyjednaly se ústupky. Uhlíkové kredity. Odklad emisních povolenek ETS2 o rok. Jenže to není brzda, jedná se pouze o tlumič nárazů. Blok odporu přitom vsadil na starý recept. Strašit zdražením, mluvit o diktátu, mávat klíčky od auta jako symbolem svobody. Jenže mezitím automobilky lijí miliardy do elektromobility, energetika do obnovitelných zdrojů a investoři do dekarbonizace. Byznys totiž nezná nostalgii, byznys má kalkulačku. A tak zatímco politická obrana fosilní minulosti křičí čím dál hlasitěji, ekonomická budoucnost už tiše přeřadila.

Odklad ETS2? Symbolická výhra

Devadesátiprocentní cíl není jen klimatická meta. Je to mocenský vzkaz, že fosilní aliance ztratila schopnost určovat směr. Evropa projela křižovatku do budoucnosti bez čekání. Ve slepé ulici naopak zůstali motorističtí bojovníci, uhelní baroni i profesionální popírači změny. Zbyly jim jen směšné transparenty v rukou a minulost v nádrži.

sucho (ilustrační foto)

Green Deal vítězí a EU míří k razantnímu omezení emisí

Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.

Přečíst článek

Fiala: Zelená dohoda nenasměrovala k inovacím

Psi oslavně štěkají, ale karavana Green Dealu jde dál. A povolenky pro domácnosti budou ještě dražší

Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.

Přečíst článek

Související

Rusko se bojí evropského přezbrojení, tvrdí estonská rozvědka

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Rusko nemá v úmyslu zahájit vojenský útok na některou ze zemí NATO letos ani příští rok. Usilovně ale pracuje na obnovení svých sil v reakci na to, jak Evropa zintenzivňuje své přezbrojování. Ve své výroční zprávě to uvedla Estonská zahraniční zpravodajská služba.

Estonská rozvědka píše, že Rusko nemá v nadcházejícím roce v úmyslu vojensky zaútočit na Estonsko, ani na žádný jiný členský stát NATO. Podobně tomu bude pravděpodobně i příští rok, domnívá se služba a zdůrazňuje, že Estonsko i Evropa podnikly kroky, které nutí Kreml velmi přesně zvažovat, zda a co se vyplatí zkoušet. „Naším úkolem je tento stav udržet zítra i v budoucnu,“ uvedla rozvědka.

Rusko si podle ní ve válce proti Ukrajině stanovuje vzdálenější cíle na operační úrovni. Mírové rozhovory, které se v poslední době zintenzivnily, jsou pak podle estonských zpravodajců pro Moskvu jen prostředkem k získání času a Rusko zatím ukončit válku nehodlá.

Pobaltské Estonsko přímo sousedí s Ruskem. Patří k nejostřejším odpůrcům militantního režimu prezidenta Vladimira Putina a zároveň silně podporuje Ukrajinu, která se téměř čtyři roky brání ruské válce.

Emmanuel Macron

Macron tepe do Trumpa: Z USA přišla vůči EU jasná agrese

Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Přečíst článek

Rusko posílí své vojenské schopnosti

Estonská rozvědka dále varuje, že Rusko v budoucnu v rámci reformy svých ozbrojených sil dále posílí své vojenské schopnosti. Také Evropa musí investovat do obrany a vnitřní bezpečnosti tak, „aby v budoucnu Rusko dospělo k závěru, že proti zemím NATO nemá šanci“, řekl novinářům šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

„Vidíme, že ruské vedení má velké obavy z evropského znovuvyzbrojování, vidí, že Evropa by mohla být schopna vést nezávislou vojenskou akci proti Rusku za dva až tři roky,“ cituje Rosina agentura Reuters. Cílem Moskvy nyní je tomu zabránit, dodal Rosin.

Produkce munice v Rusko se rozšiřuje tak rychle, že Rusko bude schopno hromadit zásoby pro budoucí války a zároveň pokračovat v bojích na Ukrajině, uvedla estonská zpravodajská služba. Jakýkoli ruský útok na Estonsko by pak podle ní zahrnoval použití dronů „na souši, ve vzduchu i na moři“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ukrajina v EU už příští rok? Brusel jedná o částečném členství, překážkou je Orbán

Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.

Přečíst článek

USA jako hlavní protivník

Estonská služba rovněž uvedla, že Kreml nadále považuje Spojené státy za svého hlavního globálního protivníka a zároveň předstírá ochotu spolupracovat s nimi s cílem zajistit zrušení amerických sankcí. „Tato změna vyplynula z ambice Kremlu využít novou americkou administrativu (prezidenta Donalda Trumpa) k obnovení bilaterálních vztahů a k dosažení dohody, která by formalizovala porážku Ukrajiny,“ uvádí zpráva. „Navzdory tomuto iluzornímu oteplování zůstávají cíle Ruska nezměněny: Snaží se marginalizovat Spojené státy a NATO a přetvořit bezpečnostní architekturu Evropy podle vize Moskvy,“ upozorňuje zpráva.

Rusko pokračuje ve své invazi i přesto, že země vedou za zprostředkování Spojených států hovory o ukončení téměř čtyřleté války. Washington v posledních týdnech zprostředkoval jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu řekl, že USA chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června.

Čína pak v Rusku podle estonských zpravodajců vidí užitečného spojence pro marginalizaci Západu a tak zdroj energií pro případ, že by její případný konflikt s Tchaj-wanem vedl k sankcím nebo námořní blokádě. „Jakékoli ústupky Rusku by ve skutečnosti také podnítily globální ambice Číny,“ varuje estonská zpráva.

Související

Doporučujeme