Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.

Nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření má jasná pravidla. Pokud zaměstnanec v rizikové profesi v daném měsíci odpracuje alespoň čtyři rizikové směny, vznikne zaměstnavateli povinnost odvést čtyři procenta z jeho hrubé mzdy na doplňkové penzijní spoření. Roční výše tohoto příspěvku je zastropována na 50 tisících korun, což odpovídá zhruba 4 160 korunám měsíčně. „Smyslem opatření je vytvořit těmto pracovníkům dostatečný finanční polštář pro období před dosažením řádného důchodového věku,“ vysvětluje Urbánek. Rizikové profese jasně definuje Ministerstvo financí.

Vyplácení příspěvku však není pro zaměstnance v rizikových profesích automatické. Musí vykonat první krok a písemně (nebo elektronicky, pokud to firma umožní) oznámit, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a dodat potřebné údaje. Těmi jsou název penzijní společnosti, číslo účtu, identifikaci smlouvy (např. rodné číslo nebo variabilní symbol). Bez tohoto oznámení nemůže zaměstnavatel příspěvek odvádět. První rozhodné období začíná měsícem následujícím po oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. Příspěvek je pak splatný do konce následujícího měsíce. Pokud tedy zaměstnanec dodá potřebná data zaměstnavateli v průběhu ledna, prvním rozhodným obdobím je únor a první platba musí být provedena do 31. března 2026.

Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?

Názory

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Hlavním cílem změny je podpora předdůchodu, tedy možnosti, která umožňuje oficiální a finančně neutrální zkrácení pracovní kariéry. Český systém ji nabízí od roku 2013 a umožňuje čerpat prostředky až pět let před dosažením důchodového věku.

Předdůchod je vyplácen z úspor v doplňkovém penzijním spoření (DPS) a jeho zásadní výhodou je, že nekrátí budoucí starobní důchod. Doba jeho čerpání se navíc započítává jako doba pojištění. „Předdůchod tak zůstává jedním z mála nástrojů, jak si legálně a bez negativních dopadů na budoucí důchod zkrátit pracovní kariéru,“ připomíná Urbánek.

Velikost úspor je zásadní

Zásadní podmínkou však zůstává dostatečný objem naspořených prostředků. Pro každý měsíc předdůchodu musí mít účastník k dispozici alespoň 30 procent průměrné mzdy. V praxi to dnes znamená, že při plánovaném předdůchodu v délce tří let je potřeba mít na účtu doplňkového penzijního spoření přibližně 520 tisíc korun. Nový povinný příspěvek zaměstnavatelů může cestu k této částce výrazně usnadnit, bez iniciativy samotných zaměstnanců to ale nepůjde. „Bez aktivního přístupu, správné investiční strategie a vhodné kombinace produktů se ani tato změna neobejde,“ upozorňuje Urbánek.

Mají naspořeno a práce už je unavuje. V předdůchodu už jsou tisíce Čechů

Money

Předdůchod je stále populárnější alternativou pro lidi, kteří se chystají odejít z pracovního života dříve, ale nechtějí si trvale snižovat svůj budoucí starobní důchod. V současné době ho podle dat Asociace penzijních společností čerpá více než šest tisíc lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně.

nst

Přečíst článek

To ostatně potvrzují i data o struktuře třetího pilíře. Ke konci září 2025 evidovalo Ministerstvo financí téměř 3,93 milionu účastníků penzijního spoření, z nichž přibližně 1,8 milionu stále setrvává ve starých transformovaných fondech. Ty sice garantují nezáporné zhodnocení, dlouhodobě však často nedokážou porazit inflaci. Naproti tomu účastnické fondy v rámci doplňkového penzijního spoření v roce 2025 ve většině případů vydělaly, přičemž u dynamických strategií nebyly výjimkou ani dvouciferné výnosy.

Dynamické fondy

„Z pohledu spotřebitele je to praktická připomínka: kdo má do důchodu dlouhý horizont, bývá v průměru odměněn vyšším podílem akcií – za cenu kolísání hodnoty během cesty,“ říká Urbánek. Nejvýkonnější dynamické fondy se podle dostupných dat dostaly přes hranici dvaceti procent, byly dva: NN Růstový (+25,9 procenta) a Conseq Globální akciový fond (+23,4 procenta). Třetí příčku obsadil ČS Dynamický s výnosem 17 procent. Konzervativní strategie se pohybovaly jen kolem dvou až tří procent. Vyplývá to z dat za rok 2025, které zveřejnil Freedom Financial Services.

Přesto mnoho lidí dál zůstává v méně výkonných fondech. „Setrvačnost u spoření má své důvody. Obava z kolísání, ‚garance nuly‘ u transformovaných fondů a často i to, že lidé netuší, že lze přejít do DPS a zvolit strategii podle věku,“ popisuje Urbánek. Ekonomická logika je přitom podle něj poměrně jednoduchá: čím delší investiční horizont, tím vyšší šance, že dynamická strategie překoná konzervativní přístup, byť nikdy ne bez rizika.

Jak být rentiérem už před penzí. Na předčasný důchod zapomeňte

Money

Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?

Věra Tůmová

Přečíst článek

Podle odborníků by při horizontu delším než deset let měla být strategie jednoznačně dynamická, s výrazným zastoupením akciové složky. „Takové nastavení může dlouhodobě přinášet průměrné zhodnocení okolo sedmi procent ročně, což je úroveň, která již dokáže ochránit úspory před inflací. Zároveň jde o horní hranici výnosů, které bylo dosud možné u tradičních účastnických fondů DPS dosahovat,“ dodává Urbánek.

Státní podpora

Stát se zároveň snaží motivovat střadatele i přes systém státních příspěvků. Od poloviny roku 2024 činí podpora 20 procent z měsíčního vkladu, maximálně 340 korun při spoření alespoň 1 700 korun měsíčně. Minimální hranice pro nárok na státní příspěvek se posunula na 500 korun měsíčně a zároveň se ruší jeho vyplácení lidem, kterým byl přiznán starobní důchod.

Vedle samotného penzijního spoření se stále častěji objevuje i doporučení kombinovat DPS s Dlouhodobým investičním produktem (DIP). Ten nabízí výrazně širší investiční možnosti a vyšší flexibilitu. „Klienti si tak v režimu DIP mohou vybírat ze zhruba 2 500 podílových fondů, takže každý si může najít řešení, které odpovídá jeho životní situaci, rizikovému apetitu a investičnímu nastavení,“ uvádí hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák. „Oproti doplňkovému penzijnímu spoření, které nabízí pouze tři až čtyři investiční strategie, je to obrovská výhoda,“ dodává.

Nový povinný příspěvek zaměstnavatelů tak představuje významný krok ke zlepšení finanční připravenosti lidí v rizikových profesích. „Skutečný přínos však bude záviset na tom, zda zaměstnanci tuto příležitost využijí aktivně, tedy zvolí odpovídající investiční strategii a nenechají své peníze dlouhodobě ležet v produktech, které sice slibují jistotu, ale reálně je připravují o kupní sílu," uzavírá Urbánek.

Lukáš Kovanda: Banky matou lidi, když varují před předčasným ukončením „penzijka“

Názory

Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Kde se v Česku nejlépe zhodnotí investice do nemovitosti, konkrétně do bytu? Nová data potvrzují, že v Ústí nad Labem. V poměru nákupní cena versus nájem Ústí dominuje. Byty jsou levné, nájmy podobné jako jinde v republice. Aktuální statistiky ukazují, že v Ústí investiční byt nese výnos skoro šest procent ročně. V Praze jsou to tři procenta. Jenže, Praha, to je bezpečí.

Existují dva pohledy na investice do rezidenčních nemovitostí. Jedním je výše výnosu z investice, druhým bezpečí vložených peněz. I za cenu nižších výnosů.

Praha: jistota, ale nízký výnos

Praha je jistota. Do Prahy každoročně přichází deset tisíc nových obyvatel, kteří jdou za prací, za studiem. Praha je nekonečný rezervoár pracovních příležitostí. Pro investora jsou to bezpečně zaparkované peníze. Ale na úkor nízkého výnosu. Kvůli pomalé výstavbě nových bytů, která neodpovídá poptávce, ceny bytů každoročně rostou.

Potom je tu Ústí nad Labem, druhý extrém. Nejnižší pořizovací ceny nemovitostí v zemi, aktuálně mezi čtyřiceti až šedesáti tisíci korun za metr čtvereční v secondhandu. Podle lokality. V Praze se ceny v tomto segmentu přehouply v průměru přes osmdesát tisíc korun za metr.

Cena metru nového bytu v Praze je podle statistik společnosti Flat Zone v průměru již nad 173 tisíci korun za metr. Což přináší investorům podle aktuální statistiky UniCredit Bank výnos kolem 3,3 procenta. Pro srovnání, výnos desetiletých českých státních dluhopisů byl v závěru loňského roku 4,65 procenta.

V Ústí nad Labem se nové projekty zatím příliš nastaví. Některé firmy tam revitalizují staré paneláky a nabízejí je investorům. Například společnost Salutem Real nabízí investorům do takových bytů roční výnos šest procent. A garanci platícího nájemníka.

Podle dat UniCreditu nabízely z jednotlivých krajských měst nejvyšší hrubou roční výnosnost nájemného v lednu nemovitosti v Ústí nad Labem s 5,7 procenty. Nejnižší výnosnost byla v Praze a v Brně, shodně mírně nad třemi procenty. Obecně platí, že hrubý výnos z nemovitosti se v Česku pohybuje mezi třemi a šesti procenty. „Atraktivní jsou nyní zejména byty ve větších městech mimo Prahu a Brno, kde jsou pořizovací ceny nižší a lze dosáhnout vyššího výnosu,“ říká Miroslav Majer, šéf startupu Hyponamíru.

Co může změnit trh

Důležitým aspektem při investici do bytu je dlouhodobost. Neočekávat rychlý návrat peněz. Jak tvrdí analytik UniCredit Bank Jiří Pour, aby se dlouhodobě uvažujícímu investorovi v současnosti nákup bytu vyplatil, musel by věřit v udržitelný růst cen bytů okolo sedmi procent. Takovou situaci ovšem experti, kteří se věnují realitnímu trhu, nepovažují za reálnou. „Věříme, že k ochlazení trhu a postupnému vyfukování cenové bubliny dříve či později dojde, načasování je však otázkou,“ tvrdí Pour.

Ceny bytů nyní rychle rostou zejména kvůli malé nabídce, pomalé výstavbě. Odšpuntování výstavby nových bytů by mělo přinést rychlejší povolování staveb. Což souvisí s novým stavebním zákonem, který bude platit nejdříve za rok. Více nových bytů tak přijde na trh až za několik let. Taková situace by mohla vnést do výnosnosti investic do bydlení změnu. Praha by mohla být z hlediska investic atraktivnější než v současnosti. Než se tak stane, platí, že co je na železnici v dosahu hodiny k hlavnímu městu nebo k Brnu, je z hlediska investice nejatraktivnější.

Spoření na stáří: kdo má těžkou práci, má nově výhodu

Money

Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.

Michal Nosek

Přečíst článek