Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jančura shání miliardy přes dluhopisy. Chce koupit německé vagóny

Jančura shání miliardy přes dluhopisy. Chce koupit německé vagóny
Profimedia
 ČTK

Dopravní společnost RegioJet Radima Jančury spouští další velký finanční manévr. Na trh uvádí zajištěné dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun, s možností navýšení až na čtyři miliardy korun. Cílem je získat kapitál na nákup použitých vagónů od německých drah Deutsche Bahn.

Brněnská dopravní společnost RegioJet nabízí dluhopisy o objemu 1,5 miliardy korun s možností navýšení až na čtyři miliardy korun s pevnou roční úrokovou sazbou 7,15 procenta. Vyplývá to z informací v Prospektu zajištěných dluhopisů, který má firma na svém webu. Majitel Radim Jančura takto financoval svoji expanzi už v roce 2019, připomněl web Zdopravy.cz, který na vydání dluhopisů jako první upozornil.

Dopravce nyní usiluje pomocí nákupu dalších vozů o modernizaci vozového parku, zvýšení kapacity a posílení konkurenceschopnosti, vyplývá z prospektu. Jančura se chystá nejen na soutěže ministerstva dopravy na rychlíkové linky, ale také na krajské soutěže. Vagóny v soupravě s lokomotivou už se v krajské dopravě skoro nevyskytují a vagóny jsou vhodné na rychlících či vlacích vyšší kategorie. Zároveň Jančura expanduje i za hranice v nedotované dopravě, před několika dny vstoupil na polskou železnici, kde začal provozovat vnitrostátní spojení mezi Krakovem a Varšavou.

Radim Jančura: K polskému Baltu jezdit nebudeme, nemá to budoucnost

Radim Jančura: K polskému Baltu jezdit nebudeme, nemá to budoucnost

Luxusní žluté autobusy Radima Jančury letos poprvé vyrazily do devíti destinací v Chorvatsku. Split, Trogir nebo Primošten. Při pohledu na rezervační systém firmy RegioJet je zřejmé, že autobusy jsou vesměs vyprodané. Za šestnáct hodin ne na sedačkách, ale v křeslech, s vodou a kávou zdarma. Dřív vypravoval Jančura do Chorvatska vlaky. Ale přišly výluky na železnici. „Kvůli výlukám jsme museli jezdit hrozně dlouhou trasu. Přestalo se to vyplácet, zrušili jsme to. Autobusy fungovaly vždycky,“ říká Jančura.

Přečíst článek

Dluhopisy budou vydané 23. října a splatné budou po pěti letech, úroky bude RegioJet vyplácet dvakrát ročně. Dopravce je vydává ve spolupráci s Českou spořitelnou a Komerční bankou prostřednictvím své dceřiné společnosti RegioJet Finance 2. S dluhopisy se bude obchodovat na Burze cenných papírů Praha.

RegioJet v současnosti zajišťuje o něco více než desetinu výkonů v osobní dopravě na české železnici a jeho cílem je získat další podstatný díl. Již nyní má jistotu, že převezme například rychlíkovou linku z Prahy do Brna a Jihlavy přes Havlíčkův Brod od Českých drah, o něco později od Arrivy soubor rychlíkových linek ve středních, severních a severovýchodních Čechách.

Tržby firmy v posledních letech díky postupné expanzi rostou, loni činily 4,1 miliardy a zisk po zdanění činil 287 milionů korun.

Společnost RegioJet pořídí 34 hybridních vlakových jednotek za devět miliard korun od společnosti Škoda Group

Jančura zmodernizuje flotilu. RegioJet nakoupí několik desítek hybridních jednotek

Společnost RegioJet pořídí 34 hybridních vlakových jednotek za devět miliard korun od společnosti Škoda Group. Tyto vlaky budou umožňovat provoz v nezávislé trakci i využívat trakční elektřinu na elektrifikovaných úsecích. Nové vlaky, které RegioJet nasadí od prosince 2029 na tratích severovýchodních Čech, by měly mít nízké emise, být ekonomicky udržitelné a méně hlučné.

Přečíst článek

Radim Jančura, šéf RegioJet

Jančura dobyl severovýchod. RegioJet převezme provoz pěti rychlíků

Dopravní společnost RegioJet převezme od prosince 2029 provoz pěti rychlíkových linek. Půjde o linky Pardubice - Liberec, Liberec - Ústí nad Labem, Kolín - Rumburk a z Prahy do Tanvaldu a Rumburku. Stát dopravci za 15 let provozu zaplatí 11,63 miliardy korun.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Dalibor Martínek: Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba

Děti ve škole
iStock
Dalibor Martínek

Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.

Více než dvacet organizací a asociací pohybujících se v oblasti vzdělávání vyzývají vládu k navýšení rozpočtu školství na příští rok o minimálně 12,5 miliardy korun.

Navýšit by chtěl každý. Armáda nyní skvěle navyšuje, a utrácí za zbraně, které dostane za deset let, a jež již žádnou válku nevyhrají. Jsou to útraty pro útraty. Důchodci dostanou od nového roku 668 korun v průměru navíc, těm se to utrácí.

Učitelé se tohoto trendu chytili, a chtějí víc peněz. Opírají se o zákon, který nechal schválit premiér Fiala. Tedy, že učitelé budou mít 130 procent průměrného platu. Ten je nyní podle statistického úřadu 49 402 korun. Průměrný plat učitele se pohybuje na úrovni 109 procent celostátního platového průměru. To je špatně, učitelé by podle zákona by měli učitelé brát téměř 65 tisíc korun hrubého.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

To se neděje. Učitelé nabyli dojmu, částečně oprávněného, že by měli dostávat více peněz. Ostatně, to si přeje celá společnost. Více peněz pro učitele. Což se má rovnat lepší výuce. Když budou vyšší platy, kvalitní lidé zůstanou ve školství a nebudou prchat do soukromého sektoru.

To je taková iluze. Realita je, že ředitelé škol marně shánějí „native“ učitele angličtiny. Přestože jsou to obvykle nějací traveleři, kteří jen tak procházejí světem, školy jim naslibují první poslední. Ale oni stejně za pár měsíců zmizí. Angličtina je vedle češtiny a matematiky klíčovým předmětem, aby se Česko opět stalo velkým. Jenže ono to nefunguje.

Jakési organizace vyzývají vládu k navýšení rozpočtu školství o miliardy korun. Kde lidé, kteří mají učit naše děti, vystudovali? Bohemistiku? Copak tyto bohulibé organizace nechápou, že aby bylo možné něco utrácet, je potřeba to i vydělat? Evidentně nechápou.

Tati, nepiš, to. Učitelé si na mě zasednou, říká mi jedenáctiletá dcera. To neudělají, věř mi, jsou to rozumní lidé, oponuji. Je to takové naše domácí pošťuchování. A já to napíšu.

Školství by podle návrhu ministerstva financí mělo v příštím roce pracovat s výdaji ve výši 276,46 miliardy korun. To je docela dost peněz. Podle jakýchsi organizací, asi si také nějakou založím, by měl být rozpočet školství na příští rok 288,9 miliardy korun.

Jsou to hloupé argumenty. Prý Česku chybí šest tisíc učitelů. Houbelec. Učitelé Česku nechybí. V loňském roce se narodilo pouhých 84 tisíc dětí. Rekordně nízké číslo. Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba. A do té doby by měli mít podpatky stažené u sebe. Oni ne, chtějí neustále peníze.

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Přečíst článek

Učitelem je tady každý, kdo se ráno probere s touto myšlenkou. Podle skupinky aktivistů, která podala návrh na zvýšení platů učitelů, prý pětina českých učitelů, a zejména učitelek, trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Věřte, že i my rodiče z vás trpíme psychyckým vyčerpáním. 

Možná je to spíš výzva vůči ministerstvu zdravotnictví, její psychiatrické sekci, než vůči ministerstvu školství. Vážení učitelé, pokud nezvládáte svou práci, nežádejte více peněz, nechte toho. A navštivte psychiatra.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Česká technologie otevře dronům cestu do měst

Česká technologie otevře dronům cestu do měst
iStock
 nst
nst

Česká republika se zařadí mezi první země Evropské unie, které zavedou jednotný systém řízení bezpilotního provozu – U-space. Ten umožní bezpečnou a efektivní integraci dronů do vzdušného prostoru a otevře cestu k jejich masovému využití v dopravě, zdravotnictví i průmyslu.

Základním prvkem U-space je tzv. Common Information Service (CIS), centrální mozek celého systému, který zajišťuje sdílení dat o letových zónách, autorizacích či identitě strojů. Dodavatelem této technologie je česká společnost UpVision ze skupiny CSG Aerospace.

„Jsme hrdí na to, že technologie vyvinutá v České republice pomáhá formovat budoucnost evropského bezpilotního provozu. CIS, který jsme navrhli a dodáváme, je modulární a plně v souladu s evropskými standardy U-space,“ uvedl Štěpán Alexa, CEO společnosti UpVision.

Projekt je nyní ve fázi implementace, ostrý provoz CIS má začít v létě 2026. Plnohodnotný U-space, propojený s certifikovanými poskytovateli služeb (USSP), se očekává od roku 2027. Česko se tak stane jedním z lídrů v Evropě, kde se technologie do praxe zavede jako první.

Díky technologii CIS od UpVision se zásadně zlepší bezpečnost a předvídatelnost provozu dronů. Umožní sdílet a koordinovat klíčové informace mezi provozovateli dronů, poskytovateli služeb U-space a řízením letového provozu. Drony budou ve vyhrazených U-space prostorech „viditelné“ pro všechny tyto účastníky.

České radary ohlídají vietnamské nebe

Vietnam modernizuje letectví s přispěním českého miliardáře Michala Strnada. Český výrobce radarů, společnost Eldis Pardubice ze Strnadovy skupiny CSG, dodá do Vietnamu dalších pět radarů.

Přečíst článek

Zavedení U-space je součástí širší digitalizace evropského letectví. Evropská komise chce díky jednotnému systému umožnit dronům bezpečně sdílet oblohu s tradičními letadly a vytvořit podmínky pro vznik nových služeb.

Pokud se naplní očekávání, během několika let by se mohly i česká města dočkat běžného využití dronů pro doručování balíků či přepravu životně důležitého zdravotnického materiálu, jako je krev, krevní plazma či důležitá léčiva. Velký potenciál mají také inspekce energetické infrastruktury či zajištění bezpečnosti při hromadných akcích nebo monitoring kritických objektů. A právě technologie z Česka u toho bude hrát hlavní roli.

Na vývoji systému spolupracovaly s UpVision i další dvě firmy z divize CSG Aerospace – CS Soft a Atrak, obě s dlouholetou zkušeností s vývojem systémů pro řízení letového provozu. Do testování se zapojily i prvky umělé inteligence.

CSG Aerospace je divize globální průmyslově-technologické skupiny Czechoslovak Group, která zastřešuje několik společností působících v oborech letectví a softwarového inženýrství. Divize je tvořena společnostmi Eldis Pardubice, Retia, CS Soft, Atrak, UpVision a Pocket Virtuality. Od letošního roku je součástí divize též subdivize CSG AI, do níž se koncentrují aktivity a projekty zaměřené na umělou inteligenci.

Tramvaj Škoda 52T míří z Prahy do Polska ukázat své revoluční brzdy

V polském Gdaňsku začíná 23. září 16. ročník veletrhu TRAKO. Jde o největší železniční akci v Polsku a druhou nejvýznamnější v Evropě. Mezi více než 600 vystavovateli nebude chybět ani třemošnická společnost DAKO-CZ, člen skupiny Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada, která na veletrhu ukáže, jak vypadá budoucnost brzd kolejových vozidel.

Přečíst článek

Skupinu CSG vlastní český podnikatel Michal Strnad. CSG se zaměřuje na vývoj a výrobu strategicky významných produktů, systémů a technologií v oblasti obrany, letectví, automobilového průmyslu a dalších průmyslových odvětví. Mezi její klíčové členy patří český výrobce pozemní techniky Excalibur Army, česká automobilka Tatra Trucks, slovenský výrobce dělostřelecké munice MSM Group, americký výrobce malorážové munice The Kinetic Group nebo český výrobce radarů Eldis. CSG zaměstnává více než 14 tisíc lidí ve svých integrovaných a přidružených společnostech. Tržby CSG za rok 2024, včetně skupiny The Kinetic za celý rok, dosáhly 5,2 miliardy eur, přičemž konsolidované tržby činily 4 miliardy eur.

Radar s radomem

Pardubický Eldis pod křídly miliardáře Strnada roste. Dodá radary do Brd a Žďárských vrchů

Výrobce radarových systémů Eldis Pardubice patří k menším, ale stabilním pilířům holdingu Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada. Společnost založená v roce 1991 navázala na tradici pardubické Tesly a dnes exportuje do více než 25 zemí světa. Nyní Eldis získal důležitou zakázku od Řízení letového provozu České republiky.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme