České silnice a dálnice čeká proměna. Na letošní Silniční konferenci v Brně se ukázalo, že už nejde jen o to, kde se postaví nový úsek dálnice, ale také o to, jak budou silnice „chytřejší“ díky digitalizaci.

Řidiči ze zkušenosti vědí, jak umí výtluky nebo uzavírky zkomplikovat cestu. Nové digitální dopravní systémy ale slibují, že v budoucnu to bude jiné. Silnice totiž budou pravidelně monitorovány a jejich stav se bude vyhodnocovat pomocí speciálních programů. Ty dokáží předpovědět, kde a kdy se začne vozovka zhoršovat – a správci ji opraví ještě dřív, než se objeví hluboké díry nebo praskliny. To znamená méně uzavírek, rychlejší opravy a také nižší náklady. A hlavně – bezpečnější a plynulejší provoz pro všechny řidiče.

FOTOGALERIE: Jak se staví dálnice D7 v okolí Slaného

9 fotografií v galerii

„Digitalizace přináší revoluci do správy dopravní infrastruktury. Nejde jen o sběr dat, ale především o chytré propojení různých typů údržby a efektivní koordinaci dodavatelů, kteří spravují dopravní infrastrukturu. Díky tomu mohou správci komunikací efektivně plánovat zásahy, minimalizovat dopady na provoz a zajistit plynulost dopravy. Digitální nástroje propojují jednotlivé úseky i zapojené subjekty, což umožňuje optimálně využívat čas, pracovní kapacity i rozpočty,“ uvedl Tomáš Miniberger, generální ředitel a předseda představenstva společnosti VARS Brno, která se vývojem dopravních infrastrukturních systémů zabývá.

Co čeká dopravu po roce 2050

Také ministerstvo dopravy již představilo vizi, jak by mohla dálniční síť vypadat po roce 2050. Do té doby by měla být hotová základní kostra dálnic spojující hlavní města a regiony. Poté se počítá s dalším rozšiřováním – novými trasami, objízdnými tahy a propojeními mezi kraji. Cílem je, aby doprava byla plynulejší, aby se ulevilo přetíženým místům a aby měli řidiči více možností, kudy jet.

Šéf ŘSD: S původním rozpočtem bychom nedokončili ani už rozestavěné dálnice

Politika

České dálnice a silnice čeká složitý boj o peníze. Původní návrh rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok, tak jak jej předložilo ministerstvo financí, by nestačil ani na rozjeté stavby, varoval šéf ŘSD Radek Mátl. Podle něj i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici už je ale situace o něco lepší, oba věří, že se podaří vyjednat výrazné navýšení rozpočtu. Ministr dopravy Martin Kupka žádá o 60 miliard korun navíc, aby se udrželo tempo výstavby a Česko mohlo do roku 2033 dokončit základní dálniční síť.

ČTK

Přečíst článek

Digitalizace se však netýká jen neové výstavby a oprav. Díky centrálním databázím a chytrým systémům budou mít úřady i stavební firmy lepší přehled o tom, co se kde dělá. Zjednoduší se plánování staveb, sníží se zbytečné uzavírky a lépe se využijí peníze z rozpočtu nebo evropských fondů.

„Digitalizace umožňuje sledovat stav komunikací v reálném čase a předvídat, kde a kdy budou opravy potřebné. Nástroje na strategické plánování se posunují k mnohem efektivnějšímu účelu, nástroji provoznímu – data a jejich propojení samy povedou k efektivnější údržbě,“ doplnila Marie Filakovská, ředitelka divize Hospodaření s pozemními komunikacemi. A její kolegyně Martina Procházková připomněla, že systém je také významným přínosem pro hospodaření a úspory. Dokáže vyhodnotit, zda se například z nákladového hlediska vyplatí danou komunikaci či její část opravit nyní, za rok nebo za dva.

Digitální budoucnost

Samozřejmě, digitalizace dopravní infrastruktury nebude zadarmo. Moderní technologie i výstavba nových úseků vyžadují velké investice. Také je potřeba, aby se různé digitální systémy mezi sebou dokázaly propojit a fungovaly spolehlivě. A aby se podařilo vyřídit všechny povolení a plánování bez zbytečných průtahů.

„Není to ale jen výstavba a provoz. Nemalé investice míří rovněž do procesu digitalizace a zavádění moderních systémů, které usnadňují a zefektivňují přípravu a realizaci projektů a posléze samozřejmě správu stávající dálniční a silniční sítě. V tomto případě jde o rozvoj metody BIM, která získává data důležitá zejména pro správu majetku. ŘSD je v rozvoji BIM velmi aktivní a pomocí pilotních projektů ho rozvijí ve všech fázích životnosti stavby,“ uvedl Radek Mátl, generální ředitel ŘSD s tím, že řidiči ocení rozvoj telematiky, která se stala nedílnou součástí silniční infrastruktury. Telematika využívá inteligentní systémy, které kombinují informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím a zvyšují úroveň monitorování dopravy.

Digitalizace a moderní technologie mohou zásadně změnit i přístup k údržbě silnic. Česká digitalizace správy silnic tak nejen dohání svět, ale zároveň ukazuje cestu, jak využít moderní technologie pro praktický prospěch občanů a regionů. Přínosem bude zlepšení jízdního komfortu a zvýšení bezpečnosti, shodli se účastníci konference.

Pokud se plány podaří, může se česká doprava během pár desítek let výrazně proměnit. Cesty mezi městy budou rychlejší, bezpečnější a komfortnější, ať už půjde o dálnice, nebo silnice první třídy. Digitalizace pomůže ušetřit čas i peníze – a to nejen státu, ale i řidičům.

Běchovice, Újezd nad Lesy a Úvaly se dočkají obchvatu za necelé čtyři miliardy

Zprávy z firem

Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět obchvat pražských městských částí Běchovice a Újezd nad Lesy a středočeských Úval. Přeložka silnice I/12 dlouhá 12,6 kilometru přímo navazuje na rozestavěný úsek Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1. Stavba vyjde na 3,78 miliardy korun bez DPH, zprovoznit by se měla společně s novým úsekem Pražského okruhu na přelomu let 2027 a 2028, uvedl  Václav Koblenc z ŘSD.

ČTK

Přečíst článek

Středočeská část dálnice D3 se začne stavět za tři roky

Zprávy z firem

Stavba středočeské části dálnice D3 by měla začít v roce 2028. Mohla by vzniknout i formou takzvaného PPP projektu, tedy za pomoci soukromých peněz. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos začne v celé budoucí trase vykupovat pozemky, všechny úseky by se měly budovat najednou, řekl dnes v podcastu generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

ČTK

Přečíst článek

Státní Správa železnic nebude pokračovat v přípravě nahrazení mostu na pražské Výtoni novou konstrukcí. Vypíše novou mezinárodní architektonickou soutěž na jeho rekonstrukci spolu s dostavbou dalšího mostu se třetí kolejí a na řešení nového přestupního uzlu na výtoňské straně řeky, uvedli to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a ředitel SŽ Jiří Svoboda. Most bude podle Svobody snesen a rekonstruován na břehu, na pilířích ho v době opravy nahradí provizorní jednokolejná konstrukce.

Nahrazení mostu v minulosti kritizovali místní samosprávy, spolky, památkáři a proti se vyjádřil i výbor UNESCO. Vznikla i odborná studie financovaná nadačním fondem pro záchranu mostu, podle které by bylo levnější a praktičtější stávající konstrukci opravit. Podle Kupky pak rekonstrukci doporučila i studie posouzení vlivu na kulturní dědictví (HIA), kterou ministerstvo obdrželo v minulých dnech. „Zhodnocení všech vstupů říká, že se Česká republika má vydat směrem rekonstrukce,“ řekl ministr.

Ministerstvo zveřejnilo předběžný harmonogram dalšího postupu, podle kterého by měla provizorní konstrukce nahradit tu stávající na přelomu let 2027 a 2028. Práce na opravě snesené konstrukce, stavbě nového mostu s třetí kolejí a vybudování zastávky na výtoňské straně Vltavy by pak měly začít na konci roku 2029 a být dokončeny na konci roku 2032.

Posudek HIA podle ministra přišel s podobnými závěry jako výbor UNESCO. „Podobně ukazuje, že nejvyšší hodnotou mostu je právě pozice původní konstrukce v daném místě,“ řekl. Původní plán byl takový, že by původní konstrukce sloužila proti proudu Vltavy jako lávka pro pěší mezi Velkou Chuchlí a Modřany.

Novou architektonickou soutěž plánuje SŽ vypsat na konci příštího roku a výsledek mít do konce roku 2027. Na jejím zadání bude státní organizace spolupracovat s hlavním městem a Národním památkovým ústavem, jehož ředitelka Naděžda Goryczková se tiskové konference také zúčastnila a změnu přístupu k mostu uvítala. 

Životnost sto let

Při přípravě zadání se bude řešit i přesné umístění nové stavby se třetí kolejí nebo zastávka na výtoňské straně, která by se mohla posunout z Výtoně směrem k bývalému vyšehradskému nádraží. Hlavní město nicméně preferuje její ponechání v nyní plánovaném místě u nábřeží. V plánu je podle SŽ také zvednutí mostu na Výtoni, kde nízko umístěná mostovka způsobuje problémy v tramvajovém provozu. Životnost opraveného mostu má být dalších 100 let, dodal Svoboda.

Po snesení konstrukce podle Svobody SŽ prověří i případné nutné opravy pilířů. Ředitelův náměstek Mojmír Nejezchleba k plánované provizorní konstrukci řekl, že její umístění bude možné až po přemístění inženýrských sítí, které mostem vedou. Budou vést pod Vltavou.

Současný most bude podle náměstka možné do snesení zajistit v nynějším provozu, kdy je rychlost omezena na 20 kilometrů v hodině a pouze pro jeden vlak v jednu chvíli, s pomocí takzvaného bandážování. „Tato opatření by měla spolehlivě ty konstrukce udržet v tom stavu, v jakém jsou teď,“ řekl. Dodal, že na jednokolejném provizoriu bude pravděpodobně možné rychlost zvýšit na 40 kilometrů v hodině.

Železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872, tehdy byl jednokolejný. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil dvoukolejný most. Se svou historickou nýtovanou konstrukcí představuje podle odborníků významnou technickou kulturní památku v pražské památkové rezervaci. Kvůli špatnému stavu je provoz vlaků na mostě několikátým rokem výrazně omezen, SŽ považovala za nutné ho nahradit kvůli výrazné korozi.

Vencl z Fidurocku: Stoleté činžáky proměňujeme v domy budoucnosti

Reality

Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

OBRAZEM: Z ruiny se má stát lákadlo pro turisty. Nadšenci ve Vilémově opravují unikátní podstávkový dům

Enjoy

Nadšenci ve Vilémově opravují podstávkový dům, jenž byl podle památkářů na prahu své životnosti. Opravy trvají několik let, a to za odborného dozoru. Jde totiž o kulturní památku. Majitelé očekávají, že ještě další roky rekonstrukce potrvá, uvedl jeden z vlastníků pro region typického objektu Jakub Cimr. Ústecký kraj se podílel na projektu, jenž měl za cíl podstávkové domy v regionu nabídnout pěším i cyklistům jako další turistický cíl. Na projekt navazuje další, je více zaměřený na spolupráci s německou stranou.

ČTK

Přečíst článek