Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.

Washington jedná s Kyjevem o požadované zbrani již delší dobu, prezident Volodymyr Zelenskyj o střely žádal při své říjnové návštěvě v Bílém domě. Trump dříve řekl, že je třeba prověřit, zda dodání Ukrajině neohrozí zásoby pro americkou armádu. Americká televizní stanice CNN v pátek uvedla, že Pentagon dal poskytnutí tomahawků Ukrajině zelenou, když vyhodnotil, že by dodávky neměly mít negativní dopad na zásoby těchto zbraní v USA.

Do Washingtonu však mířila už řada varování z Ruska. Trump na začátku října tomahawky Ukrajině nejdříve v zásadě přislíbil, ale později, po telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem, naznačil, že už o poskytnutí střel Kyjevu neuvažuje, protože by to podle něj mohlo znamenat eskalaci. Putin později prohlásil, že útoky proti cílům hluboko na ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly reakci, kterou označil za ohromující.

Maduro volá o pomoc: Venezuela žádá Rusko a Čínu o zbraně proti USA

Politika

Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.

ČTK

Přečíst článek

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Na stejném fóru před dopady zmíněné směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods. Podle něj by Exxon musel ukončit obchodování v EU, pokud směrnice začne platit v nezměněné podobě.

„Pokud se nám nepodaří být úspěšnou společností v Evropě, a co je důležitější, pokud se začnou snažit prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě, kde podnikáme, bude nemožné tam zůstat,“ řekl Woods na konferenci ADIPEC v Abú Zabí.

Katar je po Spojených státech druhým největším vývozcem LNG na světě. Většina katarského vývozu směřuje do Asie, v Evropě mu patří mezi dovozci LNG třetí místo s podílem 11 procent. V brzké době by přitom produkce v Kataru měla stoupnout. Státní společnost QatarEnergy, jejímž je ministr Kaabí generálním ředitelem, bude první LNG v rámci rozšíření rozsáhlého projektu North Field podle Kaabího produkovat v polovině příštího roku. Původní plán byl stihnout to ještě letos.

„Při plném výkonu by projekt rozšíření North Field měl do roku 2027 produkovat 126 milionů tun LNG ročně, což by zvýšilo produkci QatarEnergy přibližně o 85 procent z aktuálních 77 milionů tun ročně,“ uvedl Kaabi.

Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55

Money

Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Kaabí už na konci října se svým americkým protějškem Chrisem Wrightem v této věci zaslal společný dopis hlavám států EU. Napsali v něm, že směrnice představuje významné riziko pro dostupnost a spolehlivost důležitých dodávek energií pro domácnosti a podniky v celé Evropě a existenční hrozbu pro budoucí růst, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky EU.

Právní výbor Evropského parlamentu v říjnu podpořil plány na zmírnění směrnice, které chce prosadit do konce roku. Podle Kataru navržené změny neřeší klíčové problémy.

„Spíše to jen zamlžuje jazyk a podle mého názoru ještě více zvyšuje riziko, protože se tím zvětšuje prostor pro interpretaci,“ dodal Woods, jehož společnost prosazuje úplně zrušení směrnice.

CSDDD ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat, zda jejich dodavatelské řetězce nevyužívají nucenou práci nebo neškodí životnímu prostředí. Za nesplnění povinností jim hrozí pokuty. Členské státy mají směrnici převést do své legislativy do června 2026, největší podniky se jí mají řídit již o rok později, menší podniky o dva roky později a nejmenší o tři roky později.

Evropská unie se zkapalněným plynem z Kataru a ze Spojených států snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.