Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Obrana nakupuje Tatry přes prostředníka z CSG, cena se zvýší až o miliardu

Tatra T-810 M, ilustrační foto
Tatra, užito se svolením
 nst
nst

Ministerstvo obrany změnilo na návrh samotného výrobce způsob nákupu nákladních vozů Tatra. Místo přímých dodávek nyní vozy pořizuje přes firmu ze skupiny zbrojaře Michala Strnada, což podle zjištění Seznam Zpráv znamená výrazné navýšení ceny. Při plném využití rámcové smlouvy může stát zaplatit až o miliardu korun více za technicky totožná vozidla, uvádí server.

Ministerstvo obrany ČR uzavřelo rámcovou smlouvu na dodávky nákladních vozů Tatra v maximální hodnotě 13,35 miliardy korun, přičemž se ukazuje, že stát bude za stejná vozidla platit výrazně více než v minulosti. Důvodem je změna dodavatelského řetězce, ke které došlo v srpnu 2023. Samotný výrobce, společnost Tatra Trucks, tehdy požádal ministerstvo, aby přestalo vozy nakupovat přímo od něj a nově uzavřelo smlouvu se společností Tatra Defence Systems (TDS).

Ta přitom není součástí automobilky Tatra Trucks, ačkoli to může její název naznačovat. Firmu stoprocentně ovládá zbrojařská skupina CSG podnikatele Michala Strnada, která je zároveň většinovým vlastníkem Tatry Trucks se 65procentním podílem. Ministerstvo obrany na tuto změnu přistoupilo a do obchodního řetězce tak vstoupil nový mezičlánek: Tatra Trucks vozy vyrábí, prodává je TDS a ta je následně přeprodává české armádě.

Ceny se výrazně liší

Smlouvy, které analyzovaly Seznam Zprávy, ukazují, že ceny se po této změně výrazně liší. Například hákový nakladač prodává Tatra Trucks prostředníkovi za zhruba 16,7 milionu korun, zatímco ministerstvo za stejný vůz zaplatí více než 18,1 milionu korun. Rozdíl u jednotlivých typů vozidel dosahuje 8 až 8,75 procenta. Pokud ministerstvo rámcovou smlouvu využije v plném rozsahu, může rozdíl v cenách dosáhnout až jedné miliardy korun.

Sporné je i tvrzení, že Tatra Defence Systems vystupuje jako „integrátor finálního produktu“. Technická dokumentace, která je součástí smluv mezi Tatrou a TDS i mezi TDS a ministerstvem, je totiž totožná. Má stejné datum, stejného autora a popisuje shodná vozidla. Nejde tedy o jiný nebo technicky rozšířený výrobek. Navíc TDS získává od Tatry vyšší množstevní slevy, než jaké jsou přiznány samotnému Ministerstvu obrany, přičemž rozdíl opět zůstává u prostředníka, uvádí Seznam Zprávy.

Tatra T-810 M

Strnad začne na východě Slovenska montovat Tatry ve vojenské úpravě

Česká skupina CSG bude na východním Slovensku montovat vozidla Tatra. Projekt souvisí se zakázkou na dodávku 4000 vojenských vozidel v hodnotě přes miliardu dolarů (20,7 miliardy korun) pro klienta z jihovýchodní Asie. V továrně v Moldavě nad Bodvou v příštích letech vznikne přes 300 nových pracovních míst. CSG to oznámila spolu se slovenským ministerstvem obrany, které se loni připojilo k rámcové dohodě českého ministerstva obrany o nákupu těžkých nákladních automobilů Tatra.

Přečíst článek

Zakázka se odehrává na pozadí majetkových vztahů v automobilce Tatra Trucks. Menšinový akcionář Promet Group, který drží 35 procent podílu, opakovaně upozorňuje, že mu nebyly dostatečně vysvětleny důvody zapojení Tatra Defence Systems do dodavatelského řetězce. Podle kritiků může tento model snižovat zisk samotného výrobce a tím i jeho tržní hodnotu v době, kdy skupina CSG usiluje o úplné ovládnutí Tatry.

Ministerstvo obrany tvrdí, že smlouva prošla standardním schvalovacím procesem a že nemá důvod zasahovat do rozhodnutí soukromých společností o jejich obchodních vztazích. Konkrétní cenové rozdíly však s odkazem na obchodní tajemství detailně nekomentuje.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Pandur 8x8 EVO

V Kopřivnici pracují na obrněné novince. Pandur 8x8 EVO představuje novou generaci pancéřovaného vozidla

Přečíst článek

CSG zahajuje úpis v Amsterdamu. Ve hře je 3,3 miliardy eur

Michal Strnad, majitel skupiny CSG
CSG
 ČTK

Holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, který se zaměřuje hlavně na zbrojní průmysl, nabízí na burze Euronext v Amsterodamu akcie za přibližně 3,3 miliardy eur, tedy téměř 80,2 miliardy korun.

Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3 miliardy korun). Upisovací období potrvá ode dneška do čtvrtka, přičemž začátek obchodování je plánovaný na pátek. Vyplývá to z informací na webu holdingu. Akcie jsou určené pro institucionální investory.

Z objemu 3,3 miliardy eur připadá 750 milionů eur na nové akcie a přibližně 2,6 miliardy eur na akcie, které prodává hlavní akcionář holdingu CSG, společnost CSG FIN. Cena jedné akcie činí 25 eur. Holding už dříve informoval o tom, že obdržel závazné nabídky od tří investorů - společností Artisan Partners Limited Partnership, BlackRock a Al-Rayyan Holding LLC - za celkem 900 milionů eur. Peníze z akcií chce firma použít na další rozvoj.

Akcie nabízí společnost CSG B.V. Výše dividend by měla dosahovat 30 až 40 procent čistého zisku CSG B.V., přičemž vyplácet by se měly od roku 2027, sdělila skupina CSG dříve.

„Úpis akcií CSG je velmi očekávaná událost hlavně mezi domácími investory. Vzhledem k současnému boomu v obranném sektoru je pravděpodobné navýšení objemu upsaných akcií,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Osobně očekává úspěšný úpis. Na druhou stranu může být překážkou slabší sentiment na evropských akciových trzích, který pramení v růstu geopolitické nejistoty zejména kvůli událostem kolem Grónska, dodal.

Akciová společnost CSG B.V. bude mít pět výkonných členů představenstva a čtyři nezávislé nevýkonné členy představenstva. Mezi výkonné členy bude jako předseda představenstva patřit Strnad, dále to budou výkonný ředitel CSG David Chour, ředitel pro akvizice v CSG Petr Formánek, finanční ředitel holdingu Zdeněk Jurák a hlavní právník CSG Ladislav Štorek. Nevýkonnými členy budou bývalý představitel NATO John Nicholson, bývalá manažerka ve firmách Lagardère či Airbus Virginie Banetová a bývalá ředitelka SVG Capital plc Lynn Fordhamová a současná členka dozorčí rady společnosti Volkswagen AG Susanne Wiegandová.

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině

Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.

Přečíst článek

Loni za první tři čtvrtletí holding meziročně zvýšil tržby o 82,4 procenta na 4,49 miliardy eur (asi 109 miliard korun). Provozní zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur (zhruba 26,6 miliardy korun). Většinu tržeb, přibližně 3,46 miliardy eur (84 miliard korun), zajistil obranný segment skupiny. Ten zaznamenal hrubý provozní zisk asi 1,03 miliardy eur (25 miliard korun).

CSG je jedním z předních evropských výrobců munice pro dělostřelectvo. V tomto odvětví expandovala ještě před úplnou invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je CSG z hlediska ročního růstu tržeb nejrychleji rostoucí evropskou firmou na globálním trhu se zbraněmi. Hodnota trhu v roce 2024 dosáhla 2,7 bilionu dolarů (56 bilionů korun), uvedl SIPRI.

Akcie zbrojařských firem jsou v poslední době velmi žádané kvůli zvýšeným výdajů NATO v reakci na ruskou válku na Ukrajině. Vstup na burzu proto plánují i jiní výrobci zbraní včetně francouzsko-německého výrobce tanků KNDS, uvedla dříve agentura Reuters.

Související

CSG vstoupí na burzu v Amsterdamu, firma má mít hodnotu 25 miliard eur

Přečíst článek

Akcie ČEZ se dál hroutí. Podnik během týdne přišel o takřka 100 miliard své hodnoty

ČEZ, sídlo
iStock
Lukáš Kovanda

Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.

Za mimořádným propadem akcií ČEZ nelze hledat pouze včerejší nepříznivé hodnocení banky Morgan Stanley ani obecně zhoršenou náladu na trzích, související s hrozbou nového kola obchodní války mezi Evropou a Spojenými státy.

Ostatně ani snížení cílové ceny ze strany Morgan Stanley na 880 korun samo o sobě tak výrazný výprodej nevysvětluje. Tato hodnota je totiž stále výrazně vyšší než cílová cena největší švýcarské banky UBS, která podle dat agentury Bloomberg stanovila k 18. prosinci 2025 cíl na úrovni pouhých 600 korun. Přesto akcie ČEZ právě 18. prosince loňského roku mírně posílily, a to o 0,2 procenta, a růst zaznamenaly i následující den, kdy přidaly dalších 1,2 procenta.

Navíc, neplatí, že by se všem evropským energetikám včera nedařilo. Německé RWE a E.ON dokonce mírně rostly. Polská PGE poklesla jen mírně. Výrazněji klesaly rakouský Verbund a finský Fortum, ale ne tak prudce jako ČEZ (viz graf níže).

Ztráta desítek miliard

ČEZ dnes a včera ztratil zatím ztratil přes 80 miliard korun své tržní hodnoty. Za poslední týden už přišel o takřka 100 miliard hodnoty. Pokud do pátku ztratí dalších zhruba 30 miliard, stane se dost možná v ten den nejhodnotnější českou burzovně obchodovanou formu zbrojařská skupina Czechoslovak Group. Ta v rámci chystaného pátečního primárního úpisu akcií cílí na tržní kapitalizaci zhruba 610 miliard korun ČEZ má nyní 635 miliard.

Jaderná elektrárna Temelín

Temelín jde do technologického upgradu: miliardy, AI a nový řídicí systém

ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.

Přečíst článek

Podle některých investorů může být důvodem „výplachu“ ČEZ páteční primární úpis akcií zbrojovky Czechoslovak Group. Někteří investoři se zkrátka mohli rozhodnout nahradit ve svém portfoliu jednu „velkou“ českou akcii jinou takovou, z jejich hlediska perspektivnější.

Dalším a zjevně stěžejním důvodem poklesu akcií ČEZ je tedy to, jak trh vyhodnotil předvčerejší slova ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Poté, co tentýž Havlíček letos 5. 1. pronesl, že stát podnikne kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou elektřiny v ČEZ, akcie české energetické jedničky posilovaly nad rámec růstu akcií výše zmíněných srovnatelných evropských energetik (viz zmiňovaný graf). Ministr tehdy neposkytl časový rámec.

Předevčírem jej ovšem již poskytl. Hlavní práce na zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by se měla uskutečnit za horizontem letoška. Celý proces má trvat maximálně dva roky.

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině

Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.

Přečíst článek

Rychlé, nebo naopak nečekaně pomalé jednání?

Zdá se to trhu být nečekaně rychlé, nebo naopak nečekaně pomalé jednání? Mohla část trhu koketovat s myšlenkou, že se proces završí třeba již letos, než se akcie ČEZ stačí výrazněji propadnout, jak vesměs prognózují analytici, čeští i mezinárodní (viz zmiňovaná tabulka)?

Vždyť podle konsensu analytiků má být za rok touto dobou cena akcií ČEZ o 31 procent níže než včera při uzavření pražské burzy. Pokud vláda přikládá konsensu analytiků alespoň nějakou vypovídající hodnotu, pak může posečkat, zda se jejich prognóza vyplní, a ČEZ zestátnit za případně výrazně nižší cenu. I kdyby to hned nebyla cena nižší o takřka třetinu, jak plyne z aktuálních cílových cen analytiků, i kdyby šlo jen o „polovinu této třetiny“, pořád to budou desítky miliard korun, které lze na zestátnění ušetřit, ať už ono zestátnění zaplatí kdokoli. Ostatně, plánované zestátnění podniku už o desítky miliard korun zlevnilo nyní, v posledním týdnu, kvůli zmíněnému poklesu tržní kapitalizace ČEZ o takřka 100 miliard korun.

Vládu může k posečkání se zahájením kroků směřujících k zestátnění ČEZ vybídnout také poznatek, že i po včerejším největším propadu za půldruhého roku byl ČEZ podle analytiků nejvíce nadhodnocenou firmou mezi tisícovkou největších burzovně obchodovaných společností Evropy (viz tabulka agentury Bloomberg níže). To, že se za rok touto dobou se dle konsensu analytiků, respondentů Bloombergu, mají akcie ČEZ prodávat o 31 procent levněji, je vskutku momentálně činí z tohoto hlediska nejvíce nadhodnocené mezi tisícem největších evropských burzovně obchodovaných firem.

Extrémní nadhodnocení akcií ČEZ v očích analytiků neuniká pozornosti četných investorů. Už před včerejším a dnešním mimořádným propadem akcií ČEZ upozorňovala zmíněná banka UBS, že se kolem nich silně houfují spekulanti na pokles.

Mezi evropskými energetikami je jen málo těch, na jejichž propad by investoři v čistém vyjádření sázeli ještě více než na pokles akcií ČEZ (viz graf UBS níže). UBS sama, jak víme, stanovuje cílovou cenu ČEZ na úrovni 600 korun. Pokud by se takto mohutně akcie české energetické jedničky propadly, z nynější úrovně necelých 1200 korun, zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by bylo o vysoké desítky miliard levnější.

Související

Týden tradera: Uklidnění napětí na Blízkém východě poslalo trhy na nová maxima

Přečíst článek
Doporučujeme