Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.

Babiš se vší rozhodností jemu vlastní oznámil, že za Grónsko bychom se tedy postavit nemohli. A hned přispěchal s nejapným žertováním, že si kvůli Grónsku pořídil globus za patnáct tisíc korun, aby se podíval, kde největší ostrov světa leží. Grónsko je prý pro Ameriku důležité, protože by nad ním mohla sestřelit ruskou raketu Orešnik, která by letěla na Bílý dům.

Dětinštější vysvětlení si nemohl premiér vymyslet. Takže, aby mohly Spojené státy sestřelit raketu, která pravděpodobně nikdy na Washington nepoletí, musí Trump násilím anektovat území spojeneckého státu?

Babiš pléduje za dohodu. Čech se vždy s každým domluvil. Tedy, v tomto případě Slovák působící v Česku. Dohodnout se, to je obecně mantra západního světa posledních osmdesáti let. Nikdo už nechtěl zažít druhou světovou válku. Dohoda se jeví jako nejlepší způsob řešení konfliktů, názorových sporů mezi státy. Evropa v tom možná až moc „vyměkla“. Na úkor dohod poztrácela principy.

„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů

Politika

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.

ČTK

Přečíst článek

Návrat do středověku

Donald Trump tento přístup postavil na hlavu. Řídí se právem silnějšího. Návrat do středověku. Jde tím ve šlépějích ruského diktátora Putina, proti kterému Evropa slovně ostře vystupuje.

Co má Evropa nyní dělat, když spojenec a nejsilnější člen NATO chce požírat své menší bratry. Máme před ním sklapnout podpatky, protože je silnější, nebo se mu jednotně postavit? Principiálně bychom měli zastávat demokratické vymoženosti, ke kterým jsme se po staletích válek v Evropě dopracovali. Mír, ne válku. Jenže, za jakou cenu?

Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream odpověděl na otázku, zda by Češi měli bojovat proti případnému útoku Ruska se silnějším soupeřem, nebo vyjednávat, odpověděl, že nejlepší možností je mít po boku Spojené státy. Aby taková situace nenastala. Jak si nyní vybrat, když se Spojené státy chovají vůči svým spojencům podobně jako Rusko vůči Ukrajině?

Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu

Názory

Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Máme se shrbit a podrobit se?

Babiš preferuje, aby došlo k dohodě v rámci aliance. To by šlo podepsat. Neodpovídá to však na otázku, jak se postavit vůči Trumpovi, který jedná z pozice síly a na demokratické principy rezignoval. Máme se shrbit a podrobit se? Češi tento postoj historicky dobře znají. Nebo stát za principy. Kdo trvá na principech, obvykle jako první končí na popravišti.

Babiš rozumí přístupu silnější bere všechno. Sám ho dlouhá leta ve svém byznysu uplatňoval. Takže se nyní chce vlísat Trumpovi, bez ohledu na šílenost jeho požadavků. Vyjednávat s Trumpem bude třeba. Česko by však v boji proti zlu mělo vždy stát na správné straně. Tentokrát na straně Dánska.

Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa kolem Grónska poškozuje transatlantické vztahy a oslabuje spojeneckou soudržnost v rámci NATO, uvedl Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle něj verbální hrozby ze strany USA představují vážný problém v době rostoucího napětí s Ruskem a Čínou.

Napětí kolem Grónska eskaluje kvůli Trumpovým výrokům o nutnosti získat tento arktický ostrov pro Spojené státy. Grónsko je poloautonomním územím Dánska a americký prezident v minulých dnech nevyloučil ani použití síly. V dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi Trump navíc napsal, že po neudělení Nobelovy ceny za mír už necítí povinnost „myslet čistě na mír“. O víkendu také oznámil záměr uvalit dodatečná desetiprocentní cla na některé evropské země, které se podle něj postavily proti americkým plánům na získání Grónska.

„Jeho výroky je třeba brát vážně už jen proto, jak výrazně narušují spojenecké vztahy,“ uvedl Jirušek. Trump podle něj používá typický vyjednávací styl, kdy nejprve předkládá maximalistické a šokující požadavky, aby následně otevřel prostor k jednání. „I když konečný výsledek nemusí být tak extrémní, samotné verbální hrozby použitím síly ze strany Spojených států jsou těžkou ranou pro NATO a oslabují alianci vůči Rusku a Číně,“ dodal.

„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů

Politika

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.

ČTK

Přečíst článek

Dlouhodobé narušení důvěry

Důsledkem může být podle experta i dlouhodobé narušení důvěry mezi USA a evropskými spojenci. „Nejde jen o Grónsko. Jde o celý řetězec kroků – od rétorických útoků přes obchodní tlak až po faktické vydírání. Evropa si uvědomuje, že Spojené státy dnes nehrají stejnou hru a spíše vystupují jako vyzyvatel,“ uvedl Jirušek.

Český premiér Andrej Babiš dnes na dotaz novinářů uvedl, že za českou vládu nemůže jednoznačně říci, že Česko stojí za Grónskem. Připomněl, že lídrem NATO jsou Spojené státy a že otevřené střety mezi spojenci považuje za kontraproduktivní.

Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu

Názory

Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podle Jiruška by Spojené státy mohly své bezpečnostní zájmy v Grónsku prosazovat i jinak, například posílením vojenské či ekonomické přítomnosti, aniž by poškodily vztahy s Evropou a Dánskem. Současná administrativa však podle něj může usilovat o širší přenastavení mezinárodní politiky. „Je možné, že Trump chce vstoupit do historie jako prezident, který rozšířil území USA a zároveň se vymanil z mezinárodních závazků, které považuje za omezující, včetně NATO,“ uvedl.

Snaha o větší vliv v Grónsku je podle odborníka v kontextu rivality s Čínou a Ruskem spíše symbolickým gestem. Ekonomický potenciál těžby surovin v Arktidě zůstává podle něj nejistý kvůli vysokým nákladům a technologickým omezením. „Krátkodobě může tento přístup Spojené státy posílit, z dlouhodobého hlediska je ale oslabí. Mohou přijít o spojence a také o významnou část takzvané měkké moci, tedy kulturního a hodnotového vlivu,“ uzavřel Jirušek.